KRYPTOGALERIE52

Nigel Artur de Grey 

(27.3.1886-25.5.1951),

britský kryptoanalytik, který spolu s reverendem Montgomerym v Room 40 O. B. v lednu 1917 během 14 dnů rozluštil známý Zimmermannův telegram. Po vypuknutí 2. světové války se od vydavatelské činnosti vrátil do Bletchley Parku, aby opět luštil šifry. Ve stále se rozšiřující organizaci byl zařazen do řídící funkce, podobně jako někteří další veteráni z Room 40.

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE51

Frank Byron Rowlett 

(2.5.1908-29.6.1998),

americký kryptolog (luštitel). Spolupracoval s W. F. Friedmanem od roku 1930. Spolu se Sinkovem a Kullbackem vyluštili dne 23. 2. 1933 za 2 hodiny a 41 minut depeši zašifrovanou strojem KRYHA, kterou jim poslal advokát Birkhahn, když nabízel Američanům stroj ke koupi. Depeše měla 1135 písmen a advokát byl přesvědčen, že depeše zašifrované strojem KRYHA jsou nerozluštitelné. K+R+S pomáhali Friedmanovi vylepšit Hebernovy diskové stroje. Výsledkem byla SIGABA (M-134-C). V roce 1935-36 se jim podařilo rozluštit a rekonstruovat japonský šifrovací stroj, který označovali jako RED.

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE50

Gordon Welchman 

(15.6.1906-8.10.1985),

anglický matematik a kryptolog, luštil s Turingem Enigmu. Po příchodu do Bletchley Parku v roce 1939 nejprve prováděl analýzu německých spojovacích sítí. V adresách a začátcích otevřených zpráv si všiml mnoha stereotypů. Odtud přišel na nápad využít při luštění zpráv Enigmy předpokládaná slova (angl. CRIBS). Při luštění Enigmy využil skutečnosti, že substituce jsou reciproké. Omezil tak počet nutných zkoušek, které prováděly „bomby“. Spolu s Turingem pak vytvořili britskou bombu, která byla výkonnější než polská. Díky těmto vylepšením začali Britové od 22. dubna 1940 pravidelně číst zprávy v síti Luftwaffe.

KRYPTOJAN

KRYPTOluštění17

Tentokrát jsme četli radiodálnopis pracující v kódu CCITT2. Dokud předával otevřené texty, bylo vše v pořádku. Náhle však začala relace, kde se nepravidelně střídala písmena se služebními kombinacemi a na výpisu byl zmatek. Další takovou relaci jsme zaznamenali binárně a zjistili, že nejde o atmosférické poruchy nebo špatně vyladěný radiodálnopis, ale normální znaky: START, 5 informačních bitů a STOP.

Jejich výpis dává šifru, kterou máte rozluštit a potom ještě zjistit, jakým způsobem dálnopis šifroval.

Ve výpisu jsou velká písmena nebo znaky číselného registru vytištěny normálně. Služební kombinace jsou označeny takto:

n = návrat vozíku; ř = posun o řádku;

m = mezera; č = přechod do číselného registru;

p = přechod do písmenkového registru;

b = prázdný znak /00000/

_ znamená neobsazené místo v číselném registru.

d=105

Snřnb SZOSR USZNB FRSRW ARYCF

CYZOS CřnFZ TřnQK BFQFB nHBnU

XFřRI MIZč( _ř(´. _?n_? _64ř(

7(_,? nř´n_ 7n?´+ ,?(_p KNYnS

FřřLY

Přeji hodně úspěchů!

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE49

Georg Hamel

(12.9.1877-4.10.1954),

německý matematik a kryptolog. V roce 1927 na žádost konstruktéra stroje KRYHA napsal článek „Anwendung der elementaren Zahlentheorie auf die Theorie einer Chiffrier Maschine“, kde nadšeně psal o kvalitě tohoto již v té době evidentně nekvalitního šifrovacího stroje.

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE48

Dr. Wilhelm Vauck

(8.10.1896-8.12.1958),

profesor matematiky, za 2. svět. války luštitel ve Funkabwehru - In 7/VI., tzv. referát Vauck. Sídlil ve vesnici ZINNA poblíž Jüterborgu.

Vauck se zasloužil o rozluštění zpráv RUDÉ KAPELY. V jeho důsledku byla gestapem zlikvidována berlínská větev R.K., kterou vedl Harro Schulze-Boysen. Bylo zatčeno a většinou popraveno celkem 118 osob.

Analýzu šifrovaných depeší Rudé kapely prováděl kpt. Wilhelm Vauck s 15 studenty matematiky a filologie od počátku roku 1942. Měl k dispozici neúplnou substituční tabulku pro převod textu na čísla a kolem 300 šifrovaných telegramů. 97 z nich bylo zašifrováno podle knihy Guy de Téramond: Zázrak profesora Wolmara. Ostatních asi 203 depeší bylo zašifrováno podle knihy Honoré de Balzac: Třicetiletá. To se však Vauckovi luštitelé nikdy nedozvěděli.

Začátkem června 1942 začal Vauck konečně dešifrovat některé získané telegramy. Práce šla pomalu, pro každý telegram se musela nalézt věta, které bylo použito. Klíč použití stránek knih neznali. Dešifrovali dva až tři telegramy denně. Nejdříve dešifrovali telegramy pro Moskvu. Potom dešifrovali depeše pro Kenta. Obsah zpráv německé pohlaváry šokoval.

14. července 1942 rozmetal Vauck berlínskou bastilu tajných sovětských služeb, protože dešifroval depeši centrály pro Kenta ze dne 10. října 1941. Na základě této depeše byli odhaleni: Harro Schulze-Boysen, Arvid Harnack a Adam kuckhoff (spisovatel, ředitel Pragfilmu).

KRYPTOJAN

KRYPTOGALERIE47

Mgr. Jiří Václav Janeček

(24.4.1934- ),

český kryptolog (luštitel). Studoval matematickou statistiku na MFFKU v Praze. Pracoval v letech 1956-1990 jako vojenský luštitel na GŠ/ZS ČSLA.

Nevymyslel žádné nové luštitelské postupy. Luštitelské úlohy programoval na počítačích od roku 1963. V roce 1980 a v dalších letech přepracoval mnoho desítek programů, které v předchozích letech zpracoval na sálové počítače, na výkonný stolní počítač HP-9845-B. Je autorem mnoha počítačových programů pro kryptoanalýzu, luštění a dešifrování zvláště šifrovacích strojů Hagelin, H-54, CPPM, T-450 a strojů OTP, ale také pro dešifrování zpráv zašifrovaných kódy nebo vojenskými tabulkami. Díky automatizaci luštění, mohli vojenští luštitelé, i když byli v malém počtu, luštit bohatou diplomatickou, vojenskou a zpravodajskou korespondenci řady zemí Středního východu a několika států NATO.

Napsal: „Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti - 1., 2. a 3. díl“; „Gentlemani (ne)čtou cizí dopisy“; „Válka šifer“; „Rozluštěná tajemství“; „Londýnská rozvědka“; „Persko-český speciální slovník“; „Korespondence kryptologů“; „Doplňky k luštění stroje KRYHA“. Sestavil také katalog kryptologů a mnoha jiných významných osob, ze kterého čerpá i pro tento blog.
Na konferenci Secret of Ciphers (30.5.-2.6. 2011) přednášel o činnosti československých vojenských luštitelů v době "studené války".
Koncem roku 2012 rozluštil pro Národní technické muzeum v Praze zašifrovanou část osobního deníku československého fotografa a chemika Ing. Přemysla Koblice (1892-1955). První zašifrovaná zpráva je datována 19.7.1907. Patnáctiletý Koblic si vymyslel originální snadno zapamatovatelnou šifru se zvláštními šifrovými znaky pro písmena a některé bigramy a trigramy. Po roce 1945 tuto svoji šifru ještě zdokonalil. Pozoruhodným řešením se tak zapsal do dějin kryptografie.

Pořadí Janečkova zařazení do kryptogalerie je tak trochu symbolické. 47 je největší perioda kotouče elektromechanického šifrovacího stroje HAGELIN CX-52, který řadu let úspěšně luštil.

KRYPTOJAN