|
Angelologie d�jin / Angelol�gia dej�n (Synchronicita, vesm�rn� cykly a esoterick� d�jiny sv�ta)
|
Angelologie d�jin - 1. d�l
Luxusn� v�zan� kniha v pl�t�n� vazb� s laminovan�m p�ebalem.
480 plnobarevn�ch stran form�tu A4,
812 barevn�ch ilustrac�,
117 graf� a 28 tabulek.
RECENZE
"Potvrzujeme zji�t�n� P�le�e a Mikuleck�ho pomoc� line�rn� a neline�rn� rytmometrie pro
v�skyt velk�ch l�ka��,
d�jepisc� a b�sn�k� v d�jin�ch ... Chronobiologie se mus� soust�edit tak� na zkoum�n� takov�chto,
p�ibli�n� 500-let�ch rytm� ve v�voji lidsk� kultury, o jak�ch podali zpr�vu P�le� a Mikuleck�.
... Je to slibn� p��sp�vek k transdisciplin�rn�ch v�d�. "
Profesor Franz HALBERG,
�editel Centra chronobiologie na University of Minnesota
* * *
"Zkoum�n� periodicky se opakuj�c�ch jev� a synchronn�ch jev� v d�jin�ch
je autor�v prvo�ad� a d�le�it� objev, zasluhuj�c� si na�e uzn�n� i potvrzen�!"
akademik Doc. Jan Dekan, DrSc.,
b�v. �editel Um�nov�dn�ho �stavu SAV a �len p�edsednictva �eskoslovensk� akademie v�d
* * *
"Angelologie jako celek je p�sobiv� pokus o synt�zu p��rodn�ch a spole�ensk�ch v�d,
um�n� a n�bo�enstv�.
Hled� jejich nejvy��� sjednocuj�c� principy a syntetizov�n d�l�� v�sledky r�zn�ch speci�ln�ch discipl�n ...
Za p�edpokladu, �e dal�� a dal�� odborn�ci ji budou moci opravdu potvrdit, nebo alespo� n�kter� jej� ��sti,
budeme moci hovo�it opravdu o v�znamn�m d�le.
Diskuze o t�to knize by mohly b�t stimuluj�c� pro alternativn� zp�soby my�len� ve v�d�.
Proto�e Slovensku nen� sv�tov� jazyk, je t�eba doporu�it jej� p�eklady:
pokud v�m, ��dn� srovnateln� pr�ce ve sv�t� nebyla naps�na. "
Prof. Dr. Jan Bouzek, DrSc.,
�editel �stavu klasick� archeologie Univerzity Karlovy
* * *
Pavel Hlavat� - r�dio Vltava: Recenze na knihu Emila P�le�e Angelologie d�jin 1
(��jen 2005)
And�l� nevym�eli - �esk� z�pas 84, 4. janu�ra 2004
Richard S�ahel - Vznikla na Slovensku nov� vedeck� paradigma?, Hospod�rske noviny, 23.1.2002
Jan Bouzek - Anthroposofick� rozhledy 6/2001
Radoslav Matejov - Kni�n� revue, 28. november 2001
Uk�zky a obsah publikace:
|
OBSAH 1. D�LU:
Vlny tvo�ivosti Maj� d�jiny n�jak� smysl a ��d? Vlny tvo�ivosti Kroeberovy "Konfigurace kulturn�ho r�stu" Hled�n� pravidelnosti v chaosu P���iny kulturn�ch vln Paralelismus v kulturn�m prostoru Oswald Spengler a jeho "Z�nik z�padu" Vznik konfiguracionismu Sorokinova "Kulturn� dynamika" Paralelismus v geografick�m prostoru Jaspersova "axi�ln� epocha" Role inspirace v d�jin�ch Jungova synchronicita Zdroje kulturn� zm�ny Rytmi�nost. Noosf�ra jako nadp��roda Role osobnosti v d�jin�ch Kardin�ln� omyl kulturn� antropologie a psychologie. Trojnost t�la, du�e a ducha Individualita, d�di�nost, prost�ed� Hranice sou�asn� futurologie Toynbeeho "studie d�jin"
Kvalitativn� struktura �asu Duch �asu a duch m�sta Kvalitativn� struktura �asu P�vod cyklick�ch koncepc� �asu Opat Trithemius Sedm archand�l� Saturn, p�n �asu Magnus annus neboli Velk� rok 720-let� a 72-let� duchov� �asu Up�esn�n� astronomick�ch period Symbolika sedmi�ky Cherub�ni jako stavitel� fyzick�ho t�la �lov�ka Duchov� geologick�ch dob Sedmilet� periody v lidsk�m �ivot� Sedm sv�tost� Astrologie a k�es�anstv� Archand�l� a hudba sf�r Vysv�tlen� k diagram�m Inferen�n� statistick� anal�za Tabulky duch� �asu
Kn�ectva jako inspir�to�i kulturn�ch epoch Hegelova filozofie d�jin Poatlantsk� kultury u Rudolfa Steinera Duchovn� antropologie Stavy v�dom� Kulturn� stupn� a v�voj v�dom� Pocitov�, rozumov� a v�dom� du�e T�i �l�nky du�e jako t�i sestry-princezny Neolitick� revoluce Prvn� a druh� poatlantsk� kultura. Praindick� a prapersk� T�et� a �tvrt� poatlantsk� kultura. Babyl�nsko-egyptsk� a �ecko-latinsk� Chr�m lidstva Alexandr Velik� P�t� poatlantsk� kultura. Anglosasko-germ�nsk� Reformace V�t�zstv� parlamentn�ch monarchi� Expanze Evropy Skryt� posl�n� z�padoevropsk�ho kolonialismu Du�e v�dom� a experiment�ln� v�da �est� poatlantsk� kultura. Balto-slovansk� Kdy za��n� v�k Vodn��e? Nejgrandi�zn�j�� p�edpov�� v�ech dob
Gabriel And�l�, str�n� duchov� lid� Gabriel, archand�l M�s�ce Astrologick� Luna Lun�rn� bohyn� St��brn� proces v kosmu Ml�i a vznik M�s�ce Endymion a Sel�n� Du�evn� st��brn� proces P�vod �idovsk�ho n�roda. Ur a Ch�ran Jahve, b�h M�s�ce Gabriel a obdob� chr�mu. Jak Gabriel "upadl do nemilosti" Michael jako ochrann� duch Izraele Vznik isl�mu Psychologie p�ed�koln�ho v�ku Gabriel a filozofick� materialismus Nominalismus Indick� materialismus ��nsk� materialismus Atomismus H�donismus N�bo�ensk� materialismus Archand�l Gabriel a renesan�n� p��rodov�deck� revoluce Abrah�m, Gabriel a trag�die �id� Vznik p��rodn�ch v�d u Arab� a v renesan�n� Evrop� Pro� je pro n�s st�edov�k tak temn� Naturalismus v um�n� P�ekon�n� "v�deck�ho" materialismu Duchovn� p���ina renesan�n� p��rodov�deck� revoluce Turci Seld�uck� expanze. Almor�vid�. Almoh�dov�. Vzestup Osman� a Mughal� za Gabriela Archand�l Gabriel a vznik p�sma Archand�l Rafael a vznik abecedy N�rody inspirovan� Sluncem a M�s�cem. Jejich protikladn� vztah k p�smu Prav� a lev� strana. Slunce a M�s�c Matriarch�t. V�k Raka Archand�l Gabriel a barokn� um�n� Barokn� klenotnictv� Barokn� m�da Etruskov�. L�die. Fr�gie Vzestup ko�i�� bohyn� Th�lie, m�za komedie Rom�n jako gabrielsk� ��nr Pom�jivost. Omar Chajj�m Esse est percipi Panta rhei D�jiny malby ve sv�tle duchovn� meteorologie Posl�n� italsk�ho n�roda Perle� na obloze Kataklyzma, potopa sv�ta St��bro, zrcadlen� a vyn�lez fotografie O du�evn�m sv�t� pl��
Samael S�ly, duchov� pohybu Samael, archand�l Marsu Mars v astrologii Bohov� v�lky �elezn� proces v kosmu Spor na nebi Samael a tajemstv� zla. Vznik smrti a v�t�zstv� nad n� Cherub�n �t�ra a Berana Zalo�en� ��ma Sparta Asyrsk� ��e Krize Evropy ve 14. stolet� Krize st�edn�ho v�ku �ern� smrt Obdob� v�lek Maso�rav� Evropa Zakl�d�n� ryt��sk�ch ��d�. Ryt��sk� turnaje Osudn� rok 1348 Deweyovy indexy mezin�rodn�ch bitev Obdob� chaosu a slune�n� aktivita Pomu��t�n� m�dy ve 14. stolet� Mongolov� Samaelsk� obdob� v Japonsku a Egypt� Samaelsk� st�edov�k v Koreji Karel IV. Azt�kov� Samaelsk� st�edov�k v Severn� Americe Samaelsk� st�edov�k v Ji�n� Africe a Americe Samaelsk� st�edov�k na Nov�m Z�landu Tamerl�n Pelops Samaelsk� obdob� starov�ku Samaelsk� starov�k v Evrop� doby bronzov� Samaelsk� starov�k v Levant� Dobyt� Kenaanu Samaelsk� starov�k v Egypt� Cesta v�le�n�ho vozu Saharou Argonauti. Amazonky Rozvrat Myk�n V�k �eleza P���ina st�hov�n� n�rod�. Mo�sk� n�rody T�kood�nci, ryt��i, tanky Prehistorick� samaelsk� obdob� Pro� v�da nedok�e pochopit souvislosti Plam�nkov� gotika Obloha v plamenech Ohniv� signatura v rostlinn� ��i Ho�k� chu�. ��lenstv� ko�en� Pozdn� gotick� m�da Gotick� p�smo K��dov� sv�t. Posledn� dinosau�i V�voj amonit� Samael jako 72-let� duch �asu Hunov� Yersinia pestis - morov� d�mon Ava�i Ma�a�i Vikingov� Z�nik May� Konec dynastie Tchang Agnikula, rodina ohn� Stavba hrad� Bojov� taktika nom�d� Siung-nu Kimmerov� Hyks�sov� Gutejci Prvn� p�echodn� obdob� v Egypt� Pov��en� Sutecha Ekpyr�sis - sv�tov� po��r Wheelerova klimatick� k�ivka N�stup diktatur ve 20. stolet� Komunismus Futurismus Spartakus. K�es�ansk� komunismus husit� Expresionismus Tango a val��k Psychologie �erven� barvy Srbov� a Chorvati �in� n�s duchov� �asu nesvobodn�mi?
Rafael Archand�l�, duchov� n�rod� Rafael, archand�l Merkuru Rafael a vznik hl�skov�ho p�sma Klasick� merkursk� n�rod: F�ni�an� Mezopot�mie a Egypt. Kassit� �ecko a Byzanc "Uzdraven�" Evropy 2. a 18. stolet� Rafael, poutnictv� a rozvoj obchodn�ch cest Rafael a rozvoj obchodu Rafaelsk� obdob� v Africe a Asii Sungsk� obchodn� revoluce Od Zachariela k Rafaelovi Psychologie �koln�ho v�ku Rafael a rozvoj vzd�lanosti Vyn�lez knihtisku Rafael a sakr�ln� architektura Rafaelsk� signatura ve stavebn�ch sloz�ch gotiky a klasick�m slohu Indie. ��nsk� pagoda Rafaelsk� stavebn� sloh v rostlinn� ��i. Sv�t v karbonu D�chac� proces v karbonu. Vznik uhl� Uhl�k jako nositel �ivota Madona z Chartres Panensk� po�et� �t�hlost. Cherub�n Panny a Bl�enc� Rovnok��dl�, krou�kovci a hadi Rafael a d�jiny medic�ny Rafaelsk� rytmus v botanice. Vitalismus Rafael a zrod lingvistiky P�em�na poutnictv� v turistiku N�vrat gotiky Rokokov� m�da L��iv� moc barokn� hudby Vlnov� teorie M�stsk� revoluce. Chalkolit. V�k Bl�enc� Osv�censtv�. Rozvoj m�st M욝ansk� literatura Ope�en� hadi jako u�itel� lidstva. Tolt�kov� Putunov� - F�ni�an� Ameriky Vzestup a p�d Angkoru Rafael jako inspir�tor racionalismu Osamostatn�n� �terick�ho t�la v gotick�m obdob�
Zachariel Panstva, duchov� moudrosti Bleskovl�dn� bohov� Jupiter v astrologii Zachariel jako sf�ra sv�tov�ch my�lenek C�nov� proces Cherub�n St�elce Zdom�cn�n� kon� Zachariel a Michael Merkur a Jupiter: chytrost a moudrost Zachariel a Sofie Zachariel a vzor kr�lovstv�. Artu� a Karel Velik� Spravedliv� kr�lov� Opat Trithemius o Zacharielovi Zral� v�k �ivota C�saropapismus Starov�k� �ecko Byzanc. K�es�ansk� �ecko Renesance. Znovuzrozen� �ecka Zachariel a m�nojsk� Kr�ta. Labyrint jako obraz z�vit� v mozku M�n�s, syn Dia Jupiter jako ochrann� b�h Indoevropan� Jupitersk� fyziognomie Zrod Evropy Labrys: z�hada dvouse�n� sekery Jupiter-Amon a vzestup Th�b Jupiter-Marduk a vzestup Babyl�nu �as boha bou�e Kolo d�jin Bohov� �ij�! Novobabyl�nsk� ��e Sajsk� renesance Zachariel a po��tky matematiky Kr�lovsk� hra Zacharielsk� rytmus v d�jin�ch matematiky ��nsk� matematika 1240-1320 P�thagorejci Mayov� Z�nik May� Zachariel sjednocuje Evropu Zachariel a evropsk� integrace po roce 1989 Javor a karol�nsk� architektura Renesan�n� geometrie. �tverec a mnohost�n Protiklad horizont�ly a vertik�ly Rytmick� kontrakce a expanze ve v�voji rostliny Renesan�n� ide�l �lov�ka. Centr�ln� symetrie Renesan�n� m�da Renesan�n� tanec Humanistick� p�smo D�jiny geografie a kartografie Cherub�n St�elce. Vznik �elisti a kon�etin
|
objedn�vky vybavuje:
C A D PRESS
E-Mail:
info@cadpress.sk / info@cadpress.cz
p��m� objedn�vka na na�em e-shopu:
Angelologie d�jin, 1. d�l - �esk� vyd�n�
Uk�zky z knihy
Autor, doktor p��rodn�ch v�d RNDr. Emil P�le�, CSc. vystudoval kybernetiku a na bratislavsk� univerzit� vyu�oval po��ta�ovou lingvistiku. P�sobil n�kolik let tak� jako vedouc� v�zkumn�ho �kolu �Po��ta�ov� model sloven�tiny� na Jazykov�dn�m �stavu Ludov�ta �t�ra Slovensk� akademie v�d. Ve druh� polovin� devades�t�ch let zalo�il a vedl �asopis Sophia a inicioval i vznik stejnojmenn�ho nakladatelstv�, kter� vyd�v� tituly z duchovn� oblasti, d�lem v �e�tin�, d�lem ve sloven�tin�. Z�kladn� my�lenkou d�la je, �e d�jiny jsou rytmizov�ny postupnou vl�dou sedmi archand�l�, jejich� obdob� trv� v�dy zhruba 354 let. Tento v�t�� rytmus je pak dopln�n je�t� rytmem krat��m, kdy se v r�mci v�t��ho obdob� je�t� vyst��d� v�ech sedm archand�l� jako dal�� dopl�uj�c� rytmus. Autor p�edpokl�d� je�t� existenci dal��ch rytm�, ale t�m se zat�m ve sv� pr�ci obs�hleji nev�nuje. Ka�d� z archand�l� p�edstavuje ur�it� kvality, pojmy apod., jde tedy u syst�m zalo�en� na analogick�m zp�sobu my�len�, stejn� jako nap��klad homeopatie, astrologie, �i astropsychologie. P�soben� archand�l� pak ovliv�uje lad�n� kontext �i vyzn�n� n�bo�ensk�ch syst�m�, filosofick�ch my�lenek, kulturn�ch projev� a sm�r� �i politick�ch syst�m� a ud�lost� dan�ho obdob�, kter� p�itom nelze vysv�tlit pouh�m ovliv�ov�n�m, proto�e k nim sou�asn� do�lo ve velmi vzd�len�ch zem�ch. Nejde p�itom o jakoukoliv determinaci, stejn� jako v jin�ch analogick�ch syst�mech se jedn� o mo�n� potenci�l, jeho� kvality mohou b�t vyu�ity r�zn�m � �asto t�eba i zcela protich�dn�m zp�sobem. T�m�� p�tisetstr�nkov� publikace je bohat� ilustrov�na mno�stv�m nejr�zn�j��ch v�tvarn�ch d�l, a dopln�na je tak� �adou graf� � autor pou��v� nap�. exaktn� metody inferen�n� statistiky. Nebr�n� se ani seri�zn� kritice sv�ch koncept�, a tak p�ed n�kolika lety prob�hlo v Bratislav� na akademick� p�d� interdisciplin�rn� kolokvium, kde byla jeho teorie i praxe podrobena odborn�mu zkoum�n� a kritice. Logicky nejv�t�� v�hrada, �e si citovan� ud�losti a jevy vyb�r� s�m, a ty kter� do konceptu nezapadaj� neuv�d�, byla vyvr�cena jednodu�e t�m, �e kontroln� ud�losti z d�jin byly vybr�ny bez jeho ��asti a n�sledn� bylo ov��eno, �e do celkov�ho kontextu zapadaj�. Existence cykl� pak ji� v z�sad� zpochyb�ov�na nebyla, r�zn� n�zory panuj� naopak nad jejich p���inami � v r�mci celkov� diskuse kolem angelologie se objevila i �ist� materialistick� zd�vodn�n�.
Pr�v� vych�z� II. svazek
ANGELOLOGIE
v�jime�n� monografie / z�rove� vych�z�
�esk� i slovensk� vyd�n�
Term�n vyd�n�: 21/11/2012
|
Objedn�vky p�es e-shop ABRAXAS: |
|
p�i platb� p�edem ne��tujeme po�tovn�
|
RNDr. Emil P�le� |
RNDr. Emil P�le� |
|
|
|
|
ANGELOL�GIA DEJ�N 2. |
ANGELOLOGIE D�JIN 2. |
|
Synchronicita a periodicita v dejin�ch |
Synchronicita a periodicita v d�jin�ch |
|
slovensk� vydanie |
�esk� vyd�n� |
|
|
|
|
552 plnofarebn�ch str�n form�tu A4 |
552 plnobarevn�ch stran form�tu A4 |
|
v pl�tenej v�zbe s laminovan�m prebalom |
v pl�t�n� vazb� s laminovan�m p�ebalem |
|
1186 farebn�ch ilustr�ci�, 268 grafov a 64 tabuliek. Vyd. Sophia, Bratislava, 2012. |
1186 barevn�ch ilustrac�, 268 graf� a 64 tabulek. Vyd. Sophia, Bratislava, 2012. |
|
EAN: 9788097068813 |
EAN: 9788097068820 |
|
|
|
|
Maloobchodn� cena: 60 � |
Maloobchodn� cena: 1500 K� |
|
|
|
|
Je d�vno zn�mou, ale nevyrie�enou z�hadou kult�rnych dej�n, �e tvoriv� g�niovia � vedci, umelci, filozofi, politick� a n�bo�ensk� vodcovia � prich�dzaj� vo vln�ch. Na r�znych miestach sveta sa vyn�ra podobn� estetick� c�tenie, rovnak� my�lienky, filozofick� intu�cie a umeleck� �t�ly. �udia na od�ahl�ch miestach nez�visle od seba pracuj� na rovnak�ch probl�moch, nach�dzaj� p�vodn� rie�enia a pod�vaj� spr�vy o okamihoch in�pir�cie � vnuknutiach s podobn�m obsahom. V z�vislosti od dobov�ho kult�rneho kontextu sa tieto z�itky in�pir�cie vykladaj� ako zjavenie Boha �i bohov, anjelov, m�z, predkov alebo sa pripisuj� nepreb�dan�m schopnostiam �udsk�ho mozgu. |
Je d�vno zn�mou, ale nevy�e�enou z�hadou kulturn�ch d�jin, �e tvo�iv� g�niov� � v�dci, um�lci, filosofov�, politi�t� a n�bo�en�t� v�dci � p�ich�zej� ve vln�ch. Na r�zn�ch m�stech sv�ta se vyno�uje podobn� estetick� c�t�n�, stejn� my�lenky, filosofick� intuice a um�leck� styly. Lid� na odlehl�ch m�stech nez�visle na sob� pracuj� na stejn�ch probl�mech, nach�zej� p�vodn� �e�en� a pod�vaj� zpr�vy o okam�ic�ch inspirace � vnuknut�ch s podobn�m obsahem. V z�vislosti na dobov�m kulturn�m kontextu se tyto z�itky inspirace vykl�daj� jako zjeven� Boha �i boh�, and�l�, m�z, p�edk� nebo se p�ipisuj� neprob�dan�m schopnostem lidsk�ho mozku.
|
|
|
|
|
T�to kniha prin�a prv� d�kladn� evidenciu o �tatisticky nen�hodnom, synchr�nnom a periodickom charaktere v�n tvorivosti v celosvetov�ch dejin�ch. V kolekt�vnom podvedom� �udstva sa odohr�va pomal� cyklick� striedanie du�evn�ch domin�nt (archetypov), �o sa odzrkad�uje v transfigur�cii hodnotov�ch rebr��kov, v striedan� n�bo�ensk�ch kultov, paradigiem vedeck�ho myslenia a v politick�ch re�trukturaliz�ci�ch spolo�nosti. |
Tato kniha p�in�� prvn� d�kladnou evidenci o statisticky nen�hodn�m, synchronn�m a periodick�m charakteru vln tvo�ivosti v celosv�tov�ch d�jin�ch. V kolektivn�m podv�dom� lidstva se odehr�v� pomal� cyklick� st��d�n� du�evn�ch dominant (archetyp�), co� se odr�� v transfiguraci hodnotov�ch �eb���k�, ve st��d�n� n�bo�ensk�ch kult�, paradigmat v�deck�ho my�len� a v politick�ch restrukturalizac�ch spole�nosti.
|
|
�asov� z�konitosti a podobu t�chto premien ducha poznali u� na�i predkovia. V m�tick�ch rozpr�vaniach a obrazoch bo�stiev n�m odk�zali zhusten� sk�senos�, m�dros� o z�konitostiach v�voja �loveka a pr�rody. V z�padnej trad�cii sa hovorilo o siedmich archanjeloch, ktor� sa cyklicky striedaj� ako duchovia �asu a in�piruj� epochy podfarben� v�dy inou, �pecifickou duchovnou kvalitou. Aj �al�ie civiliz�cie rozpr�vaj� o periodickom pr�chode a odchode duchovn�ch mocnost�, ktor� zasahuj� do �udsk�ch dej�n. Tieto �daje, a� doposia� pova�ovan� za fikciu, zodpovedaj� re�lnym kult�rnym a politick�m vln�m v dejin�ch. |
�asov� z�konitosti a podobu t�chto prom�n ducha znali ji� na�i p�edkov�. V mytick�ch vypr�v�n�ch a obrazech bo�stev n�m odk�zali zhu�t�nou zku�enost, moudrost o z�konitostech v�voje �lov�ka a p��rody. V z�padn� tradici se hovo�ilo o sedmi archand�lech, kte�� se cyklicky st��daj� jako duchov� �asu a inspiruj� epochy podbarven� poka�d� jinou, specifickou duchovn� kvalitou. I dal�� civilizace vypr�v�j� o periodick�m p��chodu a odchodu duchovn�ch mocnost�, kter� zasahuj� do lidsk�ch d�jin. Tyto �daje, a� doposud pova�ovan� za fikci, odpov�daj� re�ln�m kulturn�m a politick�m vln�m v d�jin�ch. |
|
|
|
|
Pod�a star�ch n�zorov tie ist� duchovn� mocnosti, ktor� v d�vnych dob�ch utv�rali pr�rodu, ovplyv�uj� aj dejinn� epochy a in�piruj� �ivotn� obdobia v biografii jednotlivca. Skuto�ne, kult�rna morfol�gia dejinn�ch ep�ch kore�ponduje s psychick�mi konfigur�ciami schopnost� a vlastnost� typick�mi pre r�zne vekov� �t�di�: romantizmy s� periodickou svetovou pubertou, veky pusto�enia periodickou kr�zou stredn�ho veku; existuj� detsk� a stareck� epochy dej�n. |
Podle star�ch n�zor� tyt� duchovn� mocnosti, kter� v d�vn�ch dob�ch utv��ely p��rodu, ovliv�uj� i d�jinn� epochy a inspiruj� �ivotn� obdob� v biografii jednotlivce. Skute�n�, kulturn� morfologie d�jinn�ch epoch koresponduje s psychick�mi konfiguracemi schopnost� a vlastnost� typick�mi pro r�zn� v�kov� st�dia: romantismy jsou periodickou sv�tovou pubertou, v�ky pusto�en� periodickou kriz� st�edn�ho v�ku; existuj� d�tsk� a sta�eck� epochy d�jin. |
|
|
|
|
Aj v dejin�ch pr�rody � v premen�ch stavby a spr�vania rastl�n a zvierat v r�znych geologick�ch epoch�ch � pozorujeme psycho-fyziologick� vzorce, ktor� s� analogick� kult�rnym vzorcom v dejin�ch a typom osobnost� v psychol�gii. Tam sa prejavuj� ako konvergencie (vznik podobn�ch �iv�ch foriem), ktor� sa nedar� vysvetli� ani dedi�nos�ou, ani prisp�soben�m sa prostrediu. Nepr�buzn� �iv� tvory �ij�ce v rozdielnych prostrediach prech�dzaj� s��asne analogickou telesnou prestavbou a objavuj� podobn� vzorce spr�vania bez toho, aby sme ch�pali pre�o. |
Tak� v d�jin�ch p��rody � v prom�n�ch stavby a chov�n� rostlin a zv��at v r�zn�ch geologick�ch epoch�ch � pozorujeme psycho-fyziologick� vzorce, kter� jsou analogick� kulturn�m vzorc�m v d�jin�ch a typem osobnost� v psychologii. Tam se projevuj� jako konvergence (vznik podobn�ch �iv�ch forem), kter� se neda�� vysv�tlit ani d�di�nost�, ani p�izp�soben�m se prost�ed�. Nep��buzn� �iv� tvorov� �ij�c� v rozd�ln�ch prost�ed�ch proch�zej� sou�asn� analogickou t�lesnou p�estavbou a objevuj� podobn� vzorce chov�n�, ani� bychom ch�pali pro�. |
|
Starovek� a stredovek� n�uka o anjeloch sa ukazuje by� ��msi viac, ne� sa doposia� myslelo. Po sedemsto rokoch ju znovuobjavujeme ako discipl�nu, ktor� mala svoj re�lny predmet a obsahovala poznatky, ktor� maj� obrovsk� v�znam aj pre na�u s��asnos�. |
Starov�k� a st�edov�k� nauka o and�lech se ukazuje b�t ��msi v�c, ne� se dosud myslelo. Po sedmi stech letech ji znovuobjevujeme jako discipl�nu, kter� m�la sv�j re�ln� p�edm�t a obsahovala poznatky, kter� maj� obrovsk� v�znam i pro na�i sou�asnost. |
|
Obsah knihy
Orifiel Saturnsk� osobnos� D�mon z�visti. Kyslos� Oloven� proces v pr�rode a v �loveku Staroba, zima �ivota Tr�ny, duchovia v�le Saturnsk� bo�stv�. Pam� P�vod r�s Plnos� a pr�zdnos� p�sma Orifiel a Rimania Dva talenty Rimanov: r�torika a hist�ria Orifiel a dejiny dejepisu Orifiel ako z�konodarca Orifiel a centralistick� imperializmus Orifiel v porie�� Indu a N�lu Vznik cis�rstiev. Augustov R�m a �chinsk� ��na Podobnosti medzi R�mom a ��nou Limes romanus a ��nsky m�r. Saturn ako hranica slne�nej s�stavy A��kova India. Orifiel v Amerike Justini�n. Mal� Orifiel Zrod absolutizmu Amerika, nov� R�m Orifiel a monument�lna architekt�ra. Megality a pyram�dy Kame� ako stavebn� materi�l orifielsk�ho veku Orifielsk� signat�ra v architekt�re Rom�nsky sloh Lebka a makovica. Sf�rick� tvary v pr�rode �panielska m�da Eleatsk� filozofi. Eternalizmus a temporalizmus Stoick� filozofia Determinizmus a mechanicizmus. Descartov anjel Romaniz�cia r�mskokatol�ckej cirkvi Hviezdna chv��a Vatik�nu. Boj o investit�ru Jezuiti Campanellov �slne�n� �t�t� Jezuitsk� �t�t v Paraguaji Konzervat�vci a liber�li Temnosvit v ma�be. Psychol�gia �iernej farby Pochm�rni kr�li Synovia Ptaha a Saturna Benedikt�nske mn�stvo Pustovn�cke hnutie okolo roku 1000 Kaj�cnici, pustovn�ci, ask�ti Purit�ni. Ami�i Star� a mlad� �as Ur�nia, m�za astron�mie Hrani�n� odbory astron�mie Mechanika, optika, mineral�gia Rodina saturnsk�ch vied Mumfordov m�tus o megastroji Geologick� vek Kozoro�ca Dlhovekos� Postupn� vte�ovanie du�e po�as tehotenstva Obsedantno-kompulz�vna porucha osobnosti Kto je archanjel Uriel? Anael Knie�atstv�, duchovia n�rodov Venu�a v astrol�gii a astron�mii Pani l�sky a kr�sy Venu�a ako rodite�ka a ochranky�a m�tvych Venu�a a Mars. L�ska a vojna Kozmol�gia Inkov Soloviov o Kr�sne Puberta Cestovitos� a ostros� p�sma Sladk� chu�. Viede� Venu�ina krajina: S�ria Anael a praslovan�ina Uzzaelova por�ka Pov��ennie Inanny. Sargon akkadsk� Synovia a chr�nenci Afrodity. Zjavenia M�rie Anaelsk� R�m. Rodina Hudba, tanec a m�da v anaelskom R�me K rozpadu r�mskej r�e Teotihuac�n. Nazca Gotick� m�da Vlasy. Neskor� rokoko a emp�r Hippies, deti kvetov Archanjel Anael a dejiny hudby Klasick� hudba. M�tick� spev�ci Mimoeur�pska hudba Sangamov� a k�vjov� po�zia. Vtelenia Sarasvat� Archanjel Anael a po�zia Venu�ansk� liter�rne druhy. Lyrika Krajinoma�ba. Z�hrady Citovos� v�tvarn�ho umenia In�pir�torka kr�snych umen� Paleolitick� Venu�e Jaskynn� ma�by v Altamire. Pravek� vek V�h Mystick� l�ska ako cesta k Bohu �aktizmus Alv�rovia. Bhaktick� hnutie v 8. storo�� Expl�zia zbo�nosti v 13. storo�� Sv�t� Franti�ek a D�al�ludd�n R�m� Seraf�nsky rytmus duchov l�sky Trubad�ri a dvorn� l�ska Nemeck� mystika, s�fizmus a zen Sl�vni milenci �eny na kr�ovskom tr�ne Kr�sni kr�li Prorokyne, vedkyne a filozofky Kr�sne �eny a s�mrak kr�ovstiev Romantizmus Hel�nistick� romantizmus Epikureizmus Prom�teus. Duch hrdosti a vzdoru Romantizmus vo Vietname Napoleon Bonaparte Sorokinova �t�dia nepokojov v Eur�pe Leeova krivka nepokojov v ��ne Revolucion�ri, mystici a heretici Anarchizmus Popperov omyl Vznik nacionalizmu Vznik heraldiky Pre�o romantici zomieraj� mlad� Tuberkul�za ako venu�ansk� d�mon Lucifer, padl� Zorni�ka Venu�ansk� porucha osobnosti � narcizmus Mu�en�ctvo a samovra�dy Alch�mia. Vznik ch�mie Dejiny psychol�gie Dejiny zool�gie Venu�ansk� rodina umen� a vied Meden� proces v pr�rode. Du�evn� me� Estetick� psychologick� typ Fyziogn�mia kr�sy Venu�ansk� fyziol�gia Venu�ansk� embryol�gia Farebnos� a kr�sa v pr�rode. Geologick� vek V�h Vznik hlasu Vznik lietania Luc�dne sn�vanie Vznik soci�lnych v�zieb Vznik teplokrvnosti Venu�ansk� metamorf�za. Puberta pr�rody Telesn� v��ka v minulosti Venu�ansk� ch�mia. Aromatickos�, dus�k Rozdelenie pohlav� a vznik smrti. Zmysel kr�sy a l�sky Sedem archanjelov na kresb�ch Davida Newbatta Hudobn� a v�tvarn� zobrazenie anjelov Archanjel Gabriel Archanjel Rafael Archanjel Anael Archanjel Michael Archanjel Samael Archanjel Zachariel Archanjel Orifiel Citovan� literat�ra Pramene ilustr�ci�
|
Obsah knihy
Orifiel Saturnsk� osobnost D�mon z�visti. Kyselost Olov�n� proces v p��rod� a v �lov�ku St���, zima �ivota Tr�ny, duchov� v�le Saturnsk� bo�stva. Pam� P�vod ras Plnost a pr�zdnost p�sma Orifiel a ��man� Dva talenty ��man�: r�torika a historie Orifiel a d�jiny d�jepisu Orifiel jako z�konod�rce Orifiel a centralistick� imperialismus Orifiel v po���� Indu a Nilu Vznik c�sa�stv�. August�v ��m a �chinsk� ��na Podobnosti mezi ��mem a ��nou Limes romanus a ��nsk� ze�. Saturn jako hranice slune�n� soustavy A��kova Indie. Orifiel v Americe Justini�n. Mal� Orifiel Zrod absolutismu Amerika, nov� ��m Orifiel a monument�ln� architektura. Megality a pyramidy K�men jako stavebn� materi�l orifielsk�ho v�ku Orifielsk� signatura v architektu�e Rom�nsk� sloh Lebka a makovice. Sf�rick� tvary v p��rod� �pan�lsk� m�da Eleat�t� filosofov�. Eternalismus a temporalismus Stoick� filosofie Determinismus a mechanicismus. Descart�v and�l Romanizace ��mskokatolick� c�rkve Hv�zdn� chv�le Vatik�nu. Boj o investituru Jezuit� Campanell�v �Slune�n� st�t� Jezuitsk� st�t v Paraguayi Konzervativci a liber�lov� Temnosvit v malb�. Psychologie �ern� barvy Pochmurn� kr�lov� Synov� Ptaha a Saturna Benediktinsk� mni�stv� Poustevnick� hnut� kolem roku 1000 Kaj�cn�ci, poustevn�ci, asketi Purit�ni. Ami�i Star� a mlad� �as Urania, m�za astronomie Hrani�n� obory astronomie Mechanika, optika, mineralogie Rodina saturnsk�ch v�d Mumford�v m�tus o megastroji Geologick� v�k Kozoroha Dlouhov�kost Postupn� vt�lov�n� du�e b�hem t�hotenstv� Obsedantn� kompulsivn� porucha osobnosti Kdo je archand�l Uriel? Anael Kn�ectv�, duchov� n�rod� Venu�e v astrologii a astronomii Pan� l�sky a kr�sy Venu�e jako rodi�ka a ochr�nkyn� mrtv�ch Venu�e a Mars. L�ska a v�lka Kosmologie Ink� Solovjov o Kr�snu Puberta T�stovitost a ostrost p�sma Sladk� chu�. V�de� Venu�ina zem�: S�rie Anael a praslovan�tina Uzzaelova por�ka Pov��en� Inanny. Sargon akkadsk� Synov� a chr�n�nci Afrodity. Zjeven� Marie Anaelsk� ��m. Rodina Hudba, tanec a m�da v anaelsk�m ��m� K rozpadu ��msk� ��e Teotihuac�n. Nazca Gotick� m�da Vlasy. Pozdn� rokoko a emp�r Hippies, d�ti kv�tin Archand�l Anael a d�jiny hudby Klasick� hudba. M�ti�t� zp�v�ci Mimoevropsk� hudba Sangamov� a k�vjov� poezie. Vt�len� Sarasvat� Archand�l Anael a poezie Venu�sk� liter�rn� druhy. Lyrika Krajinomalba. Zahrady Citovost v�tvarn�ho um�n� Inspir�torka kr�sn�ch um�n� Paleolitick� Venu�e Jeskynn� malby v Altami�e. Prav�k� v�k Vah Mystick� l�ska jako cesta k Bohu �aktismus Alv�rov�. Bhaktick� hnut� v 8. stolet� Exploze zbo�nosti ve 13. stolet� Svat� Franti�ek a D�al�ludd�n R�m� Seraf�nsk� rytmus duch� l�sky Trubad��i a dvorn� l�ska N�meck� mystika, s�fismus a zen Slavn� milenci �eny na kr�lovsk�m tr�n� Kr�sn� kr�lov� Prorokyn�, v�dkyn� a filosofky Kr�sn� �eny a soumrak kr�lovstv� Romantismus Hel�nistick� romantismus Epikureismus Prom�theus. Duch hrdosti a vzdoru Romantismus ve Vietnamu Napoleon Bonaparte Sorokinova studie nepokoj� v Evrop� Leeova k�ivka nepokoj� v ��n� Revolucion��i, mystici a heretici Anarchismus Popper�v omyl Vznik nacionalismu Vznik heraldiky Pro� romantici um�raj� mlad� Tuberkul�za jako venu�sk� d�mon Lucifer, padl� Jit�enka Venu�sk� porucha osobnosti � narcismus Mu�ednictv� a sebevra�dy Alchymie. Vznik chemie D�jiny psychologie D�jiny zoologie Venu�sk� rodina um�n� a v�d M�d�n� proces v p��rod�. Du�evn� m�� Estetick� psychologick� typ Fyziognomie kr�sy Venu�sk� fyziologie Venu�sk� embryologie Barevnost a kr�sa v p��rod�. Geologick� v�k Vah Vznik hlasu Vznik l�t�n� Lucidn� sn�n� Vznik soci�ln�ch vazeb Vznik teplokrevnosti Venu�sk� metamorf�za. Puberta p��rody T�lesn� v��ka v minulosti Venu�sk� chemie. Aromati�nost, dus�k Rozd�len� pohlav� a vznik smrti. Smysl kr�sy a l�sky Sedm archand�l� na kresb�ch Davida Newbatta Hudobn� a v�tvarn� zobrazen� and�l� Archand�l Gabriel Archand�l Rafael Archand�l Anael Archand�l Michael Archand�l Samael Archand�l Zachariel Archand�l Orifiel Citovan� literatura Prameny ilustrac�
|
Doporu�ujeme i dotisky bestseller�:
objedn�vky vybavuje:
C A D PRESS
E-Mail:
info@cadpress.sk / info@cadpress.cz
D�le doporu�ujeme:
Na�e �hav� novinka:
Obsah / podrobnosti / uk�zky:
http://www.cadpress.sk/voynichuv_rukopis.htm
P�i �hrad� p�edem ne��tujeme po�tovn�!
|
Voynich�v rukopis / Voynich k�zirat / R�kopis Voynicha / Воиницх Рукопис / Manuskript Vojnica / Vojni�ov rukopis / Voynichov manuskript / Рукопись Войничa / Vojni��v k�d / Manuscris Voynich / Ръкописът Войничa |
Nov� vyd�n� !
podrobnosti na webu:
http://www.cadpress.sk/golem.htm
Posledn� novinky
podrobnosti na adrese:
http://www.cadpress.sk/prasila.htm
podrobnosti na adrese
http://www.cadpress.sk/parapsychologie.htm
vy�lo �esk� i slovensk� vyd�n� !
obsah knihy a informace na
strance:
http://www.cadpress.sk/psychotronika.htm
Dotisk 11/11/2010
viz t� kompletn� set:
Na�e p�edchoz� novinky
p�eklad
prof. Josef Kolma�
detailn� informace:
http://www.cadpress.sk/tibet.htm
objedn�vka:
Klasick� tibetsk� p��b�hy
Reprezentativn� v�b�r �ten��i zprost�edkov�v� t�i popul�rn� d�la ilustruj�c� r�zn� podoby tibetsk� literatury: historickou kroniku buddhistick�ho mnicha napsanou klasick�m jazykem i lidov�j�� liter�rn� ��nry
Hledej v na�� internetov� prodejn�:
Nab�dka knih, cd, dvd a videokazet v obchod�
|
Z�le�� JEN na knihkupc�ch, zda na�e knihy objednaj� a za�ad� do sv� nab�dky ! Samoz�ejm� jsme schopni pr�b�n� z�sobovat knihkupce v cel� �R
|
K N I H Y
z edic
SV�TOV� DUCHOVN� PROUDY,
MEDICA
a
B U D O
v y d � v
�
u� p�es
30
let
|
CAD PRESS |
Nejstar�� �esko-slovensk� vydavatelstv� ezoterick� a religionistick� literatury a knih o asijsk�ch bojov�ch um�n�ch a l��itelstv�
(zalo�eno 1980)
ALTERNATIVN� MEDIC�NA, ANTROPOLOGIE, ASIE, BOJOV� UM�N�, BUDDHISMUS, BUDO, �CHAN, �CHI-KUNG, ��NA, DUCHOVN� NAUKY, ESOTERIKA, ETNOGRAFIE, FILOZOFIE, HINDIUSMUS, CHI-KUNG, INDIE, ISL�M, J�GA, KABALA, KOSMOGONIE, K�ES�ANSTV�, KUNG-FU, L��ITELSTV�, LEGENDY A M�TY, LITERATURA, MAGIE, MEDITACE, MYSTIKA, MYTOLOGIE, N�BO�ENSTV�, ORIENT, PARAPSYCHOLOGIE, PSYCHOLOGIE, PSYCHOTRONIKA, RELIGIONISTIKA, SPIRITUALITA, S�FISMUS, �AMANISMUS, TAI-CHI CHUAN, TAO, TERAPIE, TIBET, ZEN
CAD PRESS
Office: Luda Zubka 23 (PP 5)
SK-841 01 Bratislava 411 - D�bravka
Telefon:
|
Telefon z �R: 00421 903 159 404 / 00421 0911 90 28 90 |
HOMEPAGE
http://www.cadpress.sk
|
Z�le�� JEN na knihkupc�ch, zda na�e knihy objednaj� a za�ad� do sv� nab�dky ! |
zaji��ujeme i
VELKOOBCHODN� DISTRIBUCI
pro knihkupce, organizace a knihovny
V �ESK� REPUBLICE
|
Kompletni katalog / ceniky ve formatu Excel najdete na adrese
http://www.cadpress.sk/cenikcsr_komplet.zip
|
|
1980 - 2012 |
C A D__PRESS
Nejstar�� �esko-slovensk� soukrom� vydavatelstv�,
|
|
|
|
BOJOV� UM�N�
*
ESOTERIKA
*
L��ITELSTV�
*
RELIGIONISTIKA
|
|
 |
||
|
|
|
 |
Hledej v na�� internetov� prodejn�:
Nab�dka knih, cd, dvd a videokazet v obchod�
aktualizov�no
13. 1. 2013