�

CAPOEIRA� ACH�

�

�

CESTA�


ZLAT� RYBKY

Tom� Je��bek� &� Pavel Krupka

�

Telefon z �R: 00421 903 159 404

aktu�ln� informace a katalog knih a videokazet zas�l�me v elektronick� podob� na po��d�n� !

CO TO JE CAPOEIRA ?

Historie capoeiry

Africko-brazilsk� bojov� m�n� kter� v Braz�lii vyvinuli �ern� otroci, kte�� do Ji�n� Ameriky dorazili p�ed v�ce ne� 400 lety (od r. 1500 bylo do Braz�lie n�siln� odvle�eno 3,5 mili�nu p�vodn�ch africk�ch obyvatel). V�cero slov z terminologie Capoeiry je odvozen�ch z africk�ch jazyk� a n�kter� ritu�ly, jako nap�. ngolo kmene Mucope, lze pova�ovat za p�edch�dce tohoto brazilsk�ho bojov�ho um�n�. (�ada bojov�ch um�n� velmi podobn�ch Capoei�e vznikla i v jin�ch ��stech Ji�n� Ameriky. Nap�. na Martiniku existuje sport zvan� l�agya , na Kub� zase man�, oba zahrnuj� akrobacii a p�edst�ran� souboj za rytmu hudby. Na Trinidadu je zase zn�m� boj s holemi, zvan� kalinda, neuv��iteln� podobn� brazilsk� maculele, tanci, jen� se u�� ka�d� capoeirista.)

Capoeira vznikla uvnit� komunit uprchl�ch otrok� v d�ungl�ch, zvan�ch quilombos (�skryt� m�sta�) kde se za��naj� formovat jak�si �gerilov� skupiny. Jejich �lenov� p�epadali plant�e a vesnice, un�eli �eny a kradli potraviny. Plant�n�ci a ��ady proti nim �asto po��dali v�pravy. Capoeira se tedy zrodila jako forma neozbrojen�ho boje pr�v� v pr�b�hu t�chto konflikt� mezi otrok��i a jejich �old�ky a neozbrojen�mi otroky, kte�� si postupn� vytvo�ili rozs�hl� syst�m boje beze zbran� d�ky jemu� se dok�zali bez t�ko dosa�iteln�ch zbran� obej�t a st�vali se postrachem sv�ch n�kdej��ch b�l�ch p�n�. (Prv� zm�nka o capoei�e jako sportu, resp. bojov�m um�n�, je datovan� do roku 1770 a objevuje se v novinov�ch �l�nc�ch Manuela do Macedom.) Vyvrcholen�m byl �pln� z�kaz capoeiry v 18.stol. Tak, jako v p��pad� jin�ch zak�zan�ch bojov�ch um�n�, se capoeira praktikovala i nad�le, ov�em pod rou�kou tance, elegantn�ch pohyb� a akrobacie. Jin� verze zase dal�� v�voj capoeiry interpretuje jako zp�sob vz�jemn�ho vyrovn�v�n� ��t� mezi otroky pod maskou tance, aby tak souboj utajili p�ed p�nem, kter� zak�zal otrok�m mezi sebou bojovat.

Po roce 1808 brazilsk� ��ady zak�zaly nejen capoeiru jako�to bojov� sport, ale dokonce i jej� tane�n� formu. V roku 1809 byla zalo�ena Guarda Real de Pol�cia, kr�lovsk� policie, kter� se zaslou�ila o to, �e byli capoeiristi v Braz�lii tvrd� pron�sledovan�, a neb�t n�kolika m�lo venkovsk�ch oblast� (hlavn� v Bahii), kde Capoeira dok�zala p�e��t, dnes u� by jsme capoeiru znali jen z doslechu�

V obdob� let 1809 a� 1889 prob�haly zu�iv� boje mezi polici� a capoeiristy v ulic�ch Rio de Janeira, Salvadoru a Recife. V t�to atmosf��e dosud neozbrojen� capoeirista bere do ruky b�itvu a za��n� se j� br�nit p�ed polic�. Tam, kde p�edt�m zanech�val sv� protivn�ky v bezv�dom�, ale neporan�n�, se najednou za��naj� objevovat jejich mrtvoly s pro��znut�mi hrdly. Dodnes je b�itva pova�ov�na za zbra� nej��eji spjatou s capoeirou.

V r. 1927 zalo�il Mestre Bimba (Manoel dos Reis Machado) prvn� Akademii Capoeiry, �kolu capoeiry jako bojov�ho um�n� pod n�zvem Centro de Cultura F�sica e Capoeira Regional. Bimb�v pr�klad rychle n�sledoval Mestre Pastinha a capoeira se pomalu za�ala p�esouvat do t�locvi�en a �kol, i kdy� z�st�vala st�le p��tomn� i v ulic�ch m�st jako forma n�rodn�ho folkl�ru. V roku 1953 po zhl�dnut� prezentace akademie Mestre Bimbu, vyhl�sil tehdej�� brazilsk� prezident, Getulio Vargas, capoeiru za �jedin� skute�n� n�rodn� sport�.

P�es pohnutou historii v�ak v roce 1972 Braz�lie kone�n� pov��ila capoeiru na n�rodn� bojov� um�n� a stanovila pro n� jednotn� pravidla. Po mnoha desetilet�ch se tak capoeira v Braz�lii op�t t�� mimo��dn� popularit�.

�

Principy

Jedn�m z charakteristick�ch aspekt� capoeiry je, �e nam�sto s�rie statick�ch postoj�, z kter�ch jsou inicializovan� kopy a �dery (p��stup b�n� u v�t�iny asijsk�ch bojov�ch um�n�), existuje v capoei�e� dynamick� pohybov� z�kladna, zvan� ginga. Samotn� pojem je odvozen� z portugalsk�ho gingar, co� v p�ekladu znamen� �kol�bat se ze strany na stranu�. Tento pohyb je to prv�, co se za��te�n�ci na tr�ninku u��, ��m se ka�d�mu hr��i od za��tku v�t�puje nejd�le�it�j�� pravidlo Capoeiry - z�stat st�le v pohybu. Ginga slou�� jednak na zmaten� protivn�ka, z�rove� z n� za��naj� v�echny �toky a �nikov� man�vry.

Kopy a podmety jsou v capoei�e nejd�le�it�j��mi ofenzivn�mi technikami. Vyh�b�n�, �skoky, p�dy a jin� �nikov� techniky jsou daleko v�ce zd�raz�ov�ny ne� klasick� kryty a bloky. Ruce slou�� v capoei�e jako pomocn� a rezervn� kryt a p�edev��m se pou��vaj� jako podp�rn� org�n p�i akrobacii a pohybu na zemi. V capoei�e se sm�j� dot�kat zem� pouze ruce, nohy a hlava. Pr�v� proto jsou bojovn�ci oble�eni v b�l�m, aby na jejich t�le bylo vid�t ka�d� m�sto, kter�m se dotkli zem�. Z�kladn�m kamenem capoeiry je ginga. Je to opakovan� pohyb nohou. Jej� dokonal� zvl�dnut� je neodmyslitelnou sou��st� capoeiry, proto�e z n� vych�zej� v�echny pohyby, kopy a p�emety a posl�ze se do n� op�t vracej�. St�l� pohyb toti� nejen maskuje Va�e z�m�ry, ale z�rove� soupe�ovi zt�uje z�sah. Dal��m nezbytn�m prvkem p�i v�uce capoeiry je zvl�dnut� kop� a podmet�. Kopy jsou p�ev�n� kruhov�. Prov�d�j� se ve v�ech mo�n�ch poloh�ch a to i nap��klad p�i stoji na hlav� �i na jedn� ruce. Posledn� a neodmyslitelnou sou��st� jsou akrobatick� prvky. Mezi n� pat�� cel� �k�la pohyb� p�es hv�zdy, piruety a� po salta a p�emety. V sou�asn� dob� jsou nejpou��van�j�� dva z�kladn� styly capoeiry a to Regional a Angola.

�

Fyzick� hra zachyt�v� jen jednu t�etinu toho, co pojem Capoeira obsahuje. Hudba a zp�v jsou dva neodmysliteln� aspekty, bez nich� by samotn� hra byla jen bezduch�ch kop�n�m do vzduchu. Hr��i z�sk�vaj� energii pot�ebnou pro svoje v�kony od osob v rode, kter� zp�vem a potleskem povzbuzuj� a burcuj� oba soupe�e. .....

�

Dal�� novinky na�eho vydavatelstv�

TAJEMSTV� AKUPUNKTURN�CH� BOD�

Praktick� p��ru�ka pro v�n� z�jemce o akupunkturu, akupresuru, moxu, �iacu / shiatsu a ��nsk� mas�e a bojov� um�n�

(�chi-kung / qigong, dim-mak, tchaj-�i-�ch�an / taijiquan, wu-�u / wushu),

obsahuje i podrobn� n�vody l��ebn�ho vyu�it� jednotliv�ch akupunkturn�ch bod�;

60 nejd�le�it�j��ch bod� je zpracov�no velmi podrobn� v samostatn�ch sekc�ch.

(V�z., 360 str., form�t 24x16 cm, okolo 130 ilustrac� a tabulek)

Podrobn� informace na adrese:

http://mojweb.sk/akupunktura2

nebo

http://www.mujweb.cz/www/akupunktura

B. & R. Balner

�CHIN-NA / QINNA

Techniky zne�kodn�n� protivn�ka �chopy, p�kami a �dery na vit�ln� body

Podrobn� p��ru�ka pro v�n� z�jemce,

vhodn� i pro policejn� slo�ky, speci�ln� jednotky a bezpe�nostn� slu�by.

Sou��st� �vodn� kapitoly jsou i cvi�en� pro rozvoj vnit�n� energie a koncentrace, v�etn� kompletn� Ta-moovy sestavy

(cca 160 str., ilustrace: fotografie a anatomick� kresby)

VIZ

http://www.mujweb.cz/www/sebeobrana

http://mojweb.sk/sebaobrana

http://www.webpark.sk/sebaobrana

A I K I D O

PR�VODCE PRO ��KY I U�ITELE

Fundovan� praktick� p��ru�ka pro za��te�n�ky i pokro�il�

220 stran / 450 fotografi�, n��rtky a tabulky

ISBN�� 80-88969-08-5

P�edkl�dan� kniha Zdenka Reguliho je jednou z�m�la � ne-li jedinou na trhu �budo literatury� � v�takov�m rozsahu a�zam��en�. Lze p�edpokl�dat, �e opr�vn�n� vzbud� nejen z�jem u��irok� cvi��c� ve�ejnosti, ale po teoretick� str�nce m��e poslou�it i jako studijn� materi�l za��naj�c�m tren�r�m a�cvi�itel�m.
Kniha m� jasn� a�logick� �len�n�. Je rozd�len� na teoretickou, didakticko-teoretickou a didaktickou ��st, kter� je velmi vhodn� dopl�ovan� n�zorn�mi fotografiemi. V�teoretick� ��sti n�s autor obeznamuje se z�kladn�mi mezn�ky historie, etiky, my�len�, princip� a�komunikace.
T�iskovou se jev� didaktick� ��st, kde autor podrobn� vysv�tluje svoje pojet� p�edv�d�n� jednotliv�ch z�kladn�ch technik. Tato ��st je zpracovan� precizn�m zp�sobem.

Podrobnosti na internetu:

http://mojweb.sk/aikido

http://mujweb.cz/zdravi/aikido

http://aikidocad.webpark.sk

�

V�echny na�e publikace by m�ly b�t k dost�n� i v s�ti knihkupectv� firmy
Kanzelsberger
ve v�ech velk�ch m�stech �R (Brno, Beroun, �. Bud�jovice, Hradec Kr., J. Hradec, Kladno, Krom���, Liberec, Litom��ice, Ml. Boleslav, Olomouc, Ostrava, Pardubice, P�sek, Plze�, Praha, P�erov, Rakovn�k, Strakonice, Teplice, Trutnov, �st� n.L. a Zl�n)

CAD PRESS

Telefon z �R: 00421 903 159 404