Buddha ��kjamuni / Buddha Sidh�rtha / Siddhattha G�tama / Siddh�rtha Gautama / Sakjamuni Budha

D H A M M A P A D A M
neboli
CESTA K PRAVD�

Z p�lijsk�ho jazyka p�elo�il a �vodem opat�il
prof.
Karel Werner

edice
SV�TOV� DUCHOVN� PROUDY
73. svazek

ISBN 80-88969-03-4

]

Vydalo nakladatelstv�

C A D�� Press

PP 5, Po�ta 42

SK-844 05 BRATISLAVA 42

http://www.cadpress.sk

cad@atlas.cz * cad@atlas.sk

tel: 6436 9928 // 0903 159 404

Telefon z �R: 00421 903 159 404

P�EDMLUVA

Ver�ovan� sb�rka moudr�ch pr�pov�d� a mravn�ch ponau�en� Dhammapadam pat�� k nejstar��m, nej�ast�ji citovan�m a nejv�ce p�ekl�dan�m buddhistick�m text�m. Jeho nejzn�m�j�� a z�rove� nejautoritativn�j�� verze tvo�� sou��st Ko�e rozprav (Suttapitaka) p�lijsk�ho k�nonu, je d�lem nezn�m�ho redaktora a poch�z� z�doby mezi 3. a 1. stol. p�. Kr. V�ce ne� polovinu strof, v�t�inou �estn�ctislabi�n�ch dvojver��, jejich� auto�i rovn� z�st�vaj� anonymn�, sestavitel p�evzal z�jin�ch m�st k�nonu, aby �ten��m �i poslucha��m p�ibl�il p�vodn� duch Buddhova u�en�, ne-li p��mo slova jeho zakladatele, obsahuj�c� n�vod, jak dos�hnout v��ivot� vyrovnanosti, zbavit se v�n� a hn�vu, odvracet se od zl�ho a potla�en�m touhy se osvobodit ode v�eho sv�tsk�ho str�d�n�. P�esto�e smyslem antologie je hl�sat buddhistick� ide�l klidu, bezv�nivosti a neulp�v�n�, neomezuje se pouze na mravou�n� v�klady, ale �erp� i z�lidov� moudrosti a z �ivotn� zku�enosti mni�sk�ch i laick�ch autor�. Krom� toho v�ak zde nach�z�me �etn� v�roky a pr�pov�di, je� nejsou buddhistick�ho p�vodu, n�br� �erpaj� ze stejn�ch pramen� indick�ho mudroslov� jako posv�tn� texty d�inist�, Mah�bh�rata, Pa��atantra, Hit�pad�a �i Manu�v z�kon�k.

Pr�pov�di obsa�en� ve sb�rce jsou nejenom nestejn�ho st��, ale i liter�rn� hodnoty. Mnoh� z nich maj� r�z scholastick�ch pou�ek, ur�en�ch k�memorov�n�, a v�zem�ch tzv. ji�n�ho, th�rav�dov�ho sm�ru buddhismu, nap�. na �r� Lance, tvo�� d�kladn� znalost tohoto textu z�kladn� p�edpoklad, jej� mus� spl�ovat ka�d� novic, aby dos�hl vy��ho zasv�cen�. Nechyb� ale mezi nimi ani ver�e vykazuj�c� skute�n� b�snick� hodnoty, pln� p�sobiv�ch p��m�r�, metafor, slovn�ch h��ek a ozdob, je� se v�Indii oded�vna t�ily zna�n� oblib�. K hlavn�m d�vod�m, pro� si sb�rka mezi buddhistick�mi laiky, ale i nebuddhisty st�le uchov�v� svou popularitu, nicm�n� pat�� jej� hlubok� mravn� poselstv�, ide�l �inorod�ho sna�en�, bd�l� horlivosti a spo��dan�ho �ivota, hl�san� srozumiteln�m, nevyum�lkovan�m jazykem, schopnost skloubit ��en� ryze buddhistick�ch ctnost� s�oslavou v�elidsk�ch hodnot.

Prost�, gramaticky pr�zra�n� styl textu ov�em zdaleka neznamen�, �e Dhammapadam je d�lem jednoduch�m a snadno pochopiteln�m. Sev�en� poetick� forma pou�it� k�vyj�d�en� hlubok�ch filozofick�ch pravd, b�snick� zkratka nahrazuj�c� obs�hl� v�klady i mnohozna�nost z�kladn�ch pojm�, umo��uj�c� �adu r�zn�ch interpretac�, p�i studiu origin�lu prohlubuj� duchovn� obzor p�em��liv�ho �ten��e, jen� m� p��le�itost vn�mat celou �k�lu v�znamov�ch odst�n� z�rove�, z�skat vhled do poselstv� d�vn�ch myslitel� v�cel� jeho komplexnosti; naproti tomu p�ekladatele stav� p�ed nutnost jednozna�n� volby jedin�ho z�mnoha mo�n�ch p�eklad�, kter� se st�v� z�rove� (sv�m zp�sobem v�dy zplo��uj�c�m) v�kladem i koment��em. Jako n�zorn� p��klad m��e poslou�it ji� samotn� n�zev d�la a smysl, kter� je v�n�m obsa�en: pojem dhamma (sanskrtsky dharma), j�m� Buddha ozna�oval svou nauku, b�v� por�znu p�ekl�d�n jako �z�kon�, ��d�, �pr�vo�, �mor�lka�, soubor mravn�ch p�edpis�, je� �dr�� vesm�r pohromad� (k vyj�d�en� t�to p�edstavy indolog V. Miltner navrhl pou��t archaick�ho participia necessitatis �dr�mo�), slovo padam znamen� mezi jin�m �slovo�, �stopa�, �stezka�, �ver��. Vedle n�zvu Cesta k�pravd�, uveden�ho v podtitulu tohoto p�ekladu, navrhli p�ekladatel� po cel�m sv�t� �adu dal��ch alternativn�ch p�etlumo�en� � �Stezka ctnosti�, �Cesta spravedlivosti�, �Stopa vyzn�n�, �Slova pravdy (v�ry, z�kona)�, �V�roky o n�bo�enstv�, �Ver�e o dr�mu� � z�nich� ka�d� je sv�m zp�sobem opodstatn�n�, av�ak ��dn� si nem��e �init n�rok na to, �e s�jistotou vystihuje p�vodn� z�m�r autora (�i kompil�tora).

Jestli�e renomovan�m odborn�k�m �in� pot�e postihnout prav� smysl samotn�ho n�zvu Dhammapadam, �kol zprost�edkovat poselstv� cel�ho textu z�padn�mu �ten��i na p�ekladatele klade mnohon�sobn� vy�� n�roky: vy�aduje jak d�v�rnou znalost historick�ho a n�bo�ensko-filozofick�ho kontextu, v�n�m� d�lo vznikalo, tak schopnost p�ekl�dat z�p�lijsk�ho origin�lu, proto�e p�evody z�druh� ruky, po��zen� p�ekladem ji� existuj�c�ch p�eklad� do evropsk�ch jazyk�, jen d�le zn�sobuj� �skal� zjednodu�en�, zkreslen� a nezbytn� jednostrann�ch �e�en� prov�zej�c�ch p�enos my�lenek vlastn�ch jednomu kulturn�mu okruhu a vyj�d�en�ch jemu specifick�mi v�razov�mi prost�edky do zcela odli�n�ho historick�ho kontextu. O to z�slu�n�j�� je sou�asn� pokus zprost�edkovat �esk�mu �ten��i p�vodn� text ve filologicky korektn�m a odborn� fundovan�m p�ekladu, podlo�en�m znalost� p�li a erudic� indologa i religionisty.

P�lijsk� Dhammapadam je nejenom nejstar�� a nejzn�m�j�� recenz� tohoto d�la, n�le�ej�c� k�ran� buddhistick� �kole th�rav�dy, ale tak� jedinou, je� se dochovala v��plnosti. Krom� toho existuj� je�t� t�i dal�� verze: ned�vno objeven� Dharmapada ve st�edoindick�m dialektu (pr�krtu) g�ndh�r�, z�n� m�me k dispozici n�co p�es polovinu p�vodn�ho textu, sanskrtsk� recenze Ud�navarga pat��c� k�severn� sarv�stiv�dinsk� tradici, je� se v�origin�ln� podob� zachovala zhruba ze dvou t�etin (1 050 ver��) a jako celek je zn�ma hlavn� z�p�eklad� do ��n�tiny, tibet�tiny a tochar�tiny, jako� i drobn�j�� zlomky Dharmapady �koly mah�sanghik� v�buddhistick�m hybridn�m sanskrtu. Existence r�zn�ch variant a jejich zna�n� m�stn� i �asov� roz��en� sv�d�� o popularit� tohoto typu didaktick� literatury ve v�ech sm�rech buddhismu.

Z�obdob� zhruba kolem roku 450 n. l. se datuje vznik p�lijsk�ho textu Dhammapadatthakatha, obs�hl�ho koment��e, kter� pod�v� nejenom zevrubn� filologick� a exegetick� rozbor ka�d� ze 423 pr�pov�d�, ale i podrobn� popis okolnost�, za kter�ch byl ur�it� v�rok pronesen. Situaci zpravidla dokresluje mravou�n�m p��b�hem, anebo p�esn�ji k�z�n�m v�podob� pou�en� o nauce (dhammad�san�), jeho� autorstv� je p�isuzov�no p��mo Buddhovi. Koment��, podobn� jako vlastn� text sb�rky Dhammapadam, je tematicky roz�len�n do 26 kapitol, av�ak v��ad� p��pad� jedn�m vypr�v�n�m ilustruje obsah dvou i v�ce strof, tak�e po�et uv�d�n�ch podobenstv�, bajek a legend, je� si co do barvitosti a popularity nezadaj� s�literaturou d��tak, p��b�h� o p�edchoz�ch Buddhov�ch zrozen�ch, dosahuje jen 299. Nach�z�me zde mno�stv� star�ch lidov�ch pov�dek, poh�dek a zkazek, z�nich� mnoh� se staly sou��st� sv�tov�ho kulturn�ho d�dictv�, nap�. vypr�v�n� o moudr�m kr�li V�r�nas�, jen� podobn� jako chal�fa H�r�n ar-Ra��d v�noci v�p�estrojen� chodil mezi sv�j lid, anebo p��b�h matky Kis�g�tam�, jej� mrtv� d�t� Buddha sl�bil o�ivit, pokud mu p�inese ho��i�n� zrnko z�domu, kde dosud nikdo nezem�el (Dhp. 114), vyskytuj�c� se s�drobn�mi obm�nami v��eck�ch, arabsk�ch, hebrejsk�ch, persk�ch i koptsk�ch zpracov�n�ch alexandrovsk�ho cyklu. Vz�jemn� p�ej�m�n� a ovliv�ov�n� v�ak neprob�halo pouze jedn�m sm�rem: v�le�n� lest s�d�ev�n�m slonem, v�jeho� �trob�ch se ukrylo �edes�t bojovn�k�, kterou v romanci o Ud�novi a V�suladatt� pou�il kr�l Pad�d��ta (Ud�navatthu k Dhp. 21�23), naopak sv�d�� o zdom�cn�n� pov�sti o trojsk�m koni v�indick�m prost�ed�.

Do Evropy se Dhammapadam dostalo jako v�bec prvn� p�lijsk� text v�r. 1855 d�ky edici a latinsk�mu p�ekladu, je� v�Kodani vydal V. Fausboll. Jeho prvn� p�eklad do n�m�iny po��dil r. 1860 A. Weber, po n�m� n�sledovaly p�eklady L. V. Schr�dera (1892), K. E. Neumanna (1893), P. Dahlkeho (1919) a R. O. Franka (1923). Do angli�tiny sb�rku poprv� p�elo�il r. 1870 F. Max M�ller (v r. 1885 byl anglick� text vyd�n i v�metrick�m p�evodu do n�m�iny), z�mnoha dal��ch p�ekladatel� zasluhuj� zm�nku James Gray (1881, 1887), A. J. Edmunds (1902), S�rijagoda Sumangala (1914), P. L. Vaidja (1934), N. K. Bhagvat (1936), S. R�dh�kri�nan (1950), �i N�rada Th�ra (1952). D�le bylo d�lo p�elo�eno do francouz�tiny, ital�tiny, ru�tiny a �v�d�tiny (ned�vno vydan� slovensk� verze vznikla druhotn�m p�etlumo�en�m anglick�ho p�ekladu), existuj� jeho vyd�n� v�barm�tin�, japon�tin�, sinhal�tin�, thaj�tin�, tamil�tin� i dal��ch indick�ch jazyc�ch; ��nsk� sb�rky Fa-��-�ing a Fa-��-pchi-j�-�ing obsahuj� ver�e, je� zhruba odpov�daj� p�lijsk� p�edloze, av�ak jejich �azen� a obsah vykazuj� �etn� odli�nosti, tak�e sp�e ne� o p�eklad se jedn� o sv�bytn� texty �erpaj�c� ze spole�n� tradice.

D�stojn�m p��sp�vkem k�rozs�hl� sv�tov� p�ekladov� literatu�e, usiluj�c� o zprost�edkov�n� buddhistick�ch z�sad, v�elidsk�ch mravn�ch hodnot a d�vn� moudrosti, obsa�en�ch ve strof�ch Dhammapady je i sou�asn� p�eklad. Nezb�v� ne� pop��t jeho druh�mu vyd�n� vn�mav� publikum a �ten��m (v buddhistick�m duchu z�rove� v�em bytostem) sabbamangalam � v�emo�n� prosp�ch a zdar.

PhDr. Jan Filipsk�, SCs.

Praha, �erven 2001

O p�ekladateli

Profesor Karel Werner (* 12. 1. 1925) pat�� k p�edn�m �esk�m indolog�m. Po studiu filozofie a historie, indoevropsk� srovn�vac� filologie a sanskrtu na Filozofick� fakult� Masarykovy univerzity v Brn� (1945-47) a indologie a sinologie na Filozofick� fakult� Palack�ho univerzity v Olomouci (1947-49) obh�jil diserta�n� pr�ci V�znamoslovn� rozbor primitivn�ch jazyk� a z�skal titul PhDr.

V letech 1948-51 p�sobil jako asistent� Indologick�ho semin��e na FF PU v Olomouci, kde p�edn�el sanskrt, d�jiny Indie a starov�k� d�jiny P�edn�ho v�chodu. Po zru�en� oboru orientalistiky na PU byl propu�t�n a dal�� dv� desetilet� pracoval z politick�ch d�vod� v r�zn�ch technick�ch a d�lnick�ch profes�ch; nap�. jako horn�k (1960-61), instalat�r anebo �idi� tramvaje (1964-67).

�� Po okupaci �eskoslovenska v srpnu 1968 ode�el do emigrace. Nejprve pracoval jako knihovn�k v univerzitn� knihovn� v Cambridgi a konzultant na tamn� Churchill College, pozd�ji se stal docentem indick� filozofie a n�bo�enstv� na �kole orient�ln�ch studi� univerzity v Durhamu (v r. 1975 byl jmenov�n profesorem). V letech 1975-76 p�sobil jako hostuj�c� profesor na Karnatack� st�tn� univerzit� v indick�m Dharv�ru a na Benares Hindu University ve V�r�nas�.

�� V letech 1991-93 byl extern�m �lenem �stavu pro etiku a religionistiku, brn�nsk�ho pracovi�t� Filozofick�ho �stavu Akademie v�d �R. Od r. 1993 je hostuj�c�m profesorem �stavu religionistiky Filozofick� fakulty Masarykovy univerzity v Brn� a �estn�m v�deck�m pracovn�kem �stavu pro studium n�bo�enstv� na �kole orient�ln�ch a africk�ch studi� (SOAS) Lond�nsk� univerzity.

�� Jeho badatelsk� pr�ce se zab�vaj� p�ev�n� v�dismem, hinduismem, j�gou a buddhismem, se zam��en�m na filozofickou dimenzi t�chto tradic. Zab�val se t� rozborem indick�ch filozofick�ch �kol, kter� se staly teoretick�m z�kladem n�kter�ch sm�r� j�gick� praxe. V oblasti filozofie n�bo�enstv� zkoumal pojem transcendentna ve smyslu absolutn� skute�nosti (B�h k�es�anstv�, brahman nebo Brahma hinduismu, nirv�na nebo dharmak�ja buddhismu, tao taoismu, kami �intoismu atd.) a noetick� a logick� probl�my souvisej�c� s ot�zkou ontologick� platnosti tohoto pojmu. Snad nez�va�n�j��m p��nosem pro indologii jsou jeho studie k interpretaci v�dsk�ch text�.

�� V�b�rov� bibliografie hlavn�ch d�l prof. Wernera publikovan�ch v kni�n� podob�: Hathajoga. Z�klady t�lesn�ch cvi�en� j�gick�ch (Praha 1969, 1971), Yoga and Indian Philosophy (New Delhi 1977, 1980), The Heritage of the Vedas (Farringdon 1982), Yoga, its Beginnings and Development (Farringdon 1987), The Yogi and the Mystic (1989), Symbols in Art and Religion (1990), A Popular Dictionary of Hinduism (London 1994), N�bo�enstv� ji�n� a v�chodn� Asie (Brno 1995), Mal� encyklopedie hinduismu (Brno 1996).

[Zpracov�no podle biografick�ho hesla v publikaci �e�t� a sloven�t� orientalist�, afrikanist� a iberoamerikanist�, Libri, Praha 1999]

Setk�n� profesora Wernera
s presidentem Havlem a Ivanem Havlem

"J� m�m v� p�eklad Dhammapadam na no�n�m stolku",

�ekl Ivan Havel p�ekladateli, kdy� mu nab�dl (30.6. 1992) autorsk� v�tisk prvn�ho vyd�n�, "ale dejte mi ho a j� jej p�ed�m bratrovi. A napi�te mu tam v�nov�n�."

Co� se stalo: "... s d�ky za to, �e jste jako prvn� hlava st�tu pozval na ofici�ln� n�v�t�vu Dalajlamu."

Po letech m�l p�ekladatel mo�nost promluvit p�r slov s prezidentem u p��le�itosti odhalen� pomn�ku TGM v B�eclavi (6. 3. 2000) a kn�ku mu p�ipomenout:

Pan prezident se p�iznal, �e si ji dosud nep�e�etl, a dodal:

"Knih dost�v�m mnoho. Za�nu je ��st, a� budu na penzi."

P�ipravujeme:

Z POSLEDN�CH PUBLIKAC�

VYDAVATELSTV�

CAD PRESS

Lexikon n�bo�ensk�ch hnut�, sekt a duchovn�ch spole�nost�

V�jime�n� p��ru�ka obsahuj�c� informace o n�kolika tis�c�ch n�bo�ensk�ch komunit, hnut�, tajn�ch bratrstev, mystick�ch ��d�, hermetick�ch a okultn�ch spole�nost� a sekt cel�ho sv�ta - �inn�ch od nejstar��ch dob do sou�asnosti.

v�z. / 540 stran,

dopln�no 4 speci�ln�mi indexy: rejst��k osobnost�, pojm�, geografick�ch lokalit a spole�nost� a organizac�.

Lexikon se stal i z�kladem religionistick� sekce nejv�znamn�j�� esk� elektronick� encyklopedie - Diderot 2000 a 2001 !

detaily viz web-str�nky:

http://www.mujweb.cz/www/SEKTY

nebo

http://sekty.webpark.sk

======================================================

BUDDHISMUS I - V (Antologie)

http://mojweb.sk/buddhizmus

http://www.mujweb.cz/www/Antologie_Buddhismus

http://www.mujweb.cz/www/Knihy_o_buddhismu

======================================================

DHARMA GAIA

ESEJE O BUDDHISMU A EKOLOGII

viz

http://www.cadpress.sk/dharmagaia.htm

nebo

http://www.mujweb.cz/www/BUDDHISMUS_A_EKOLOGIE

======================================================

Ji�� ernega:

O PO��TKU BUDDHISMU

viz t�

http://www.mujweb.cz/www/Antologie_Buddhismus

======================================================

�AMANISMUS I , II, III (Antologie)

Ojedin�l� antologie do n� p�isp�ly des�tky sv�tov� proslul�ch l��itel�, psycholog�, antropolog� a odborn�k� na psychotroniku.

http://samanizmus.webpark.sk

nebo

http://www.mujweb.cz/www/SAMANISMUS

======================================================

Zora Doval:

�JURV�DA - Tradi�n� indick� medic�na�� I, II

P��ru�ka tradi�n� indick� medic�ny pro modern�ho �lov�ka (2 svazky).

http://www.mujweb.cz/www/AJURVEDA

======================================================

TAO - V�BOR Z KLASICK�CH TAOISTICK�CH SPIS�

Kniha obsahuje proslul� spis Mistra Lie-c' z 5.stol. p�.Kr. a v�bor ze spis� taoistick�ch mistr� 7.-15.stolet�.

http://www.mujweb.cz/www/TAO_ZEN_MYSTIKA

http://www.mujweb.cz/www/Taoismus

======================================================

Mistr Lao-c':

TAO-TE-�ING (Kniha o Tao a ctnosti)

http://www.mujweb.cz/www/Taoismus

======================================================

B. Ducourant:

KL��E K DOKONAL�MU �T�ST� - Taoismus v denn�m �ivot�

http://www.mujweb.cz/www/Taoismus

======================================================

Konfucius: HOVORY (Lun-j�)

======================================================

Fran�ois Decret:

M�N� A TRADICE MANICHEISMU

======================================================

Eva de Vitray-Meyerovitch:

R�M� A S�FISMUS - �VOD DO ISL�MSK� MYSTIKY

======================================================

V�BOR Z BUDDHISTICK�CH S�TER

======================================================

Ajahn Sumedho:

BD�LOST - CESTA K NESMRTELNOSTI

http://www.mujweb.cz/www/Antologie_Buddhismus

======================================================

Kim Taum:

TAJN� CVI�EN� TAOISTICK�CH MNICH�

http://www.mujweb.cz/www/Taoismus

http://www.mujweb.cz/www/Medicina_a_lecitelstvi

======================================================

Prof. Glasenapp & R�i Kaisen:�

BUDDHISMUS A K�ES�ANSTV�

======================================================

J.Starkbauer:

V��N� TABU - EROS A ETOS V N�BO�ENSK�CH SYST�MECH I

http://www.mujweb.cz/www/Sexualita

======================================================

Charles Ponc�:�

HRA� �AROD�J� - KO�ENY ESOTERICK�CH UM�N�

Kniha uv�d� �ten��e do v�eobecn�ch z�klad� esotern�ch nauk a spojitosti mezi astrologi�, kabalou, tarotem, I-�ing, alchymi� a jungovskou psychologi�.

http://www.mujweb.cz/www/Astrologie_okultismus_a_magie

http://www.mujweb.cz/www/SPIRITUALITA_ESOTERIKA_MYSTIKA

======================================================

Guy Casaril:�

RABBI �IMON BAR JOCHAJ A KABALA

http://www.mujweb.cz/www/Astrologie_okultismus_a_magie

======================================================

�ADO - TAJEMSTV� �AJOV�HO OB�ADU

http://www.mujweb.cz/www/CADO

======================================================

Prof. Michio Kushi:

DUCHOVN� CESTA - Pr�vodce k nekone�n� seberealizaci a osvobozen�

Komplexn� �vod do duchovn�ho sv�ta z pera nejv�znamn�j��ho sv�tov�ho p�edstavitele makrobiotiky.

http://www.mujweb.cz/www/Medicina_a_lecitelstvi

http://www.mujweb.cz/www/Makrobiotika_a_vegetarianstvi

======================================================

Prof. Michio Kushi:

K�MEN FILOSOF� - �vod do alchymie, transmutace a Nov� v�dy

V t�to studii Kushi vysv�tluje prost�ednictv�m makrobiotick�ch princip�, �e sv�t hmoty nen� pevn� a statick�, n�br� naopak dynamick� a prom�nliv�.

======================================================

John Heider:�

TAO� V�DCE� -� Strategie �sp�n�ho v�dce pro Nov� v�k

Autor, psycholog a profesor �koly psychiatrie p�i Menningerov� nadaci zde p�edkl�d� verzi staro��nsk�ho spisu Tao-te-�ing adaptovanou pro New Age.

http://www.mujweb.cz/www/Taoismus

======================================================

R�i Jiyu-Kennett:��

JAK SE ZENOV� BUDDHISTA P�IPRAVUJE NA SMRT

�vod do medita�n� praxe a vysv�tlen� jednotliv�ch pozitivn�ch i negativn�ch aspekt� meditace a s n� spojen�ch viz�.

http://www.mujweb.cz/www/Knihy_o_buddhismu

http://www.mujweb.cz/www/KNIHY_O_ZEN_BUDDHISMU

Kompletni katalog / cenik pro jednotlivce najdete na adrese
http://www.cadpress.sk/cenikcsr_komplet.zip

http://www.cadpress.sk/cenikcsr_komplet.xls

TAM si muzete KOMPLETNI CENIK a KATALOGY i zkopirovat
(6 500 nabizenych titulu � knih, hudebnich CD, dvd a videokazet)

Katalog literatury a video-titulu o bojovych umenich a zdravotnich cvicenich
je na adrese http://www.cadpress.sk/budo_katalog.zip

Nebo http://www.cadpress.sk/budo_katalog.doc

podrobnosti o nasich NOVINKACH najdete v�dy na
strance http://www.cadpress.sk/novinky.htm

Nabidka vhs a dvd JOGA, BRISNI TANCE a TAICHI:

http://www.cadpress.sk/brisni_tance.htm

Kompletni nabidka pro knihkupce je na adrese

http://www.cadpress.sk/cenik_distribucekomplet.zip

kde si muzete CENIK ZKOPIROVAT !

KATALOG A CENIKY Vam MUZEME ZASLAT na pozadani TAKE E-MAILEM

ale jsou to dosti velke soubory � cca 4 MB !

� M�te-li z�jem o zas�l�n� informac� a edi�n�ch pl�n�,
kontaktujte n�s!

C A D�� PRESS

F.R. HRABAL

ul . Luda Zubka 23 (P.P. 5)

Bratislava 42 - Dubravka

SK-844 05

Slovensko

Podrobn�j�� informace v elektronick� podob� poskytneme na po��d�n�!

Objedn�vky a ��dosti o informace zas�lejte na na�e adresy:

cad@seznam.cz

cadpress@stonline.sk

cad@atlas.cz

d�le�it� zpr�vy pos�lejte v kopii i na druhou adresu!

Telefon:

(2) 6436 9928

Mobil:

0903 159 404

Telefon z �R: 00421 903 159 404

zaji��ujeme i

VELKOOBCHODN� DISTRIBUCI

pro knihkupce a knihovny

V �ESK� REPUBLICE

Z�le�� JEN na knihkupc�ch, zda na�e knihy objednaj� a za�ad� do sv� nab�dky !
jsme schopni pr�b�n� z�sobovat knihkupce v cel� �R

V�echny na�e publikace by m�ly b�t k dost�n� i v s�ti knihkupectv� firmy
Kanzelsberger
ve v�ech velk�ch m�stech �R (Brno, Beroun, �. Bud�jovice, Hradec Kr., J. Hradec, Kladno, Krom��, Liberec, Litom��ice, Ml. Boleslav, Olomouc, Ostrava, Pardubice, P�sek, Plze�, Praha, P�erov, Rakovn�k, Strakonice, Teplice, Trutnov, �st� n.L. a Zl�n)

Z�le�� LEN na kn�hkupcoch �i po�iadovan� tituly od n�s objednaj� !

Pokia� v niektorej predajni na�e publik�cie nan�jdete - s�a�ujte si u ved�ceho pr�slu�n�ho kn�hkupectva (nie u n�s), nako�ko je v jeho komptencii na�e kni�ky objedna� a my objedn�vky pre SR vybavujeme okam�ite !!!

Kompletni katalog / cenik pro jednotlivce najdete na adrese
http://www.cadpress.sk/cenikcsr_komplet.zip

http://www.cadpress.sk/cenikcsr_komplet.xls