|
Duchovn� tradice V�chodu: Religionistika/orientalistika/n�bo�enstv� a filozofie Asie (j�ga, hinduismus,buddhismus,taoismus,konfucianismus,�intoismus) |
N O V I N K A
ISBN 978-80-88969-40-2
�esk� vyd�n�
220 stran A5, 80 fotografi�
=====================================
Obsah
P�edmluva
I.
��st �vodn�
1. Pro� dnes j�ga
2. Modern� pohled na j�gu
3. Hathaj�ga a zdrav�, Hathaj�ga a na�e
t�lov�chova
II.
��st praktick�
1. Z�sady praktick�ho p��stupu k j�ze
2. Jak spr�vn� cvi�it Hathaj�gu
3. Z�kladn� kurs Hathaj�gy v deseti
lekc�ch
Lekce I (Uddij�na bandha, ��r��sana,
makar�sana)
Lekce II (�alabh�sana, bhud�ang�sana,
dhanur�sana)
Lekce III (T�d�sana, vrk��sana, garud�sana)
Lekce IV (Trik�ñ�sana, padahast�sana)
Lekce V (Pa��im�tt�n�sana, d��nu�ir�sana)
Lekce VI (Vad�r�sana, sidh�sana,
bhr�madhjadr�ti, nas�gradr�ti, �av�sana)
Lekce VII (Ardhamatsj�ndr�sana, vakr�sana,
sarv�ṅg�sana,
vipar�ta karan�,
sukh�sana, sam�sana I)
Lekce VIII (Hal�sana, suptavad�r�sana,
sam�sana II, svastik�sana, siddh�sana,
padm�sana)
Lekce IX (Maj�r�sana, matsj�sana, j�ga
mudr�)
Lekce X (Naul� krij�)
4. Pr�ṇ�j�ma
(dechov� cvi�en�)
5. Pro�i��ovac� praxe
6. Metodika denn� praxe Hathaj�gy
III. ��st z�v�re�n�
1. Z�sady j�gick� �ivotospr�vy
2. Co m��eme opravdu o�ek�vat od Hathaj�gy
P�edmluva Zory Doval
S touto knihou prof.
Wernera jsem se setkala poprv� jako mlad� d�v�e a mysl�m, �e v n� jsem se t� v�bec poprv�
setkala se slovem "j�ga". Knihu jsem p�e�etla na jeden dech. T�ko lze slovy popsat
dojem, kter� ve mn� vyvolala; byly to v�echno �pln� nov�, nezn�m� pojmy. Okam�it� jsem
vsak poc�tila chu� pravdy; jakoby se otev�elo okno do nov�, velmi vzru�uj�c� dimenze. V t�
dob� na mne nejv�ce zap�sobil slib, ze p�i pravideln�m cvi�en� j�gy se mohu vyl��it ze
v�ech nemoc� a nemus�m u� trp�t ani pravideln�mi ch�ipkami a nachlazen�mi. Jako d�t� jsem
toti� b�vala velmi chorlav� a jednou jsem skoro zem�ela na n�sledky d�tsk� nemoci. Dodnes
m�m v �iv� pam�ti divok� halucinace, jimi� jsem trp�vala b�hem vysok�ch hore�ek.
Kdy� jsem se tedy
dozv�d�la, �e existuje stalet�mi ov��en� soubor t�lesn�ch a du�evn�ch cvi�en� pomoc� nich�
je mo�n� udr�et si pevn� zdrav� a �ivotn� optimismus, okam�it� jsem se rozhodla pro cestu
j�gy.
A�koli obvykle nerada �tu n�vody,
kv�li exoti�nosti cvik� jsem tehdy cvi�ila p�esn� podle n�vodu a dodr�ovala jsem i panem
Wernerem doporu�en� harmonogram a �asov� odstupy mezi jednotliv�mi cvi�en�mi. Blahod�rn�
��inky cvi�en� jsem poc�tila t�m�� vz�p�t� a co nevid�t jsem svou hathaj�govou p�lhodinku
prodlou�ila na dv�-t�i hodiny. S j�gou jsem se pak u� nikdy nerozlou�ila. Jak
�estn�ctilet� jsem p�estala trp�t pravideln�mi ch�ipkami a nachlazen�mi, a nam�sto b�h�n�
�po doktorech� jsem za�ala b�hat dlouh� trat� pod�l lesn�ch potok�. Pozd�ji jsem se
dostala k dal�� j�gov� literatu�e a p�r let nato jsem z�skala zasv�cen� do mantrick�
s�dhany a meditace indick�m u�itelem.
Je samoz�ejm�, �e v dne�n� dob�, kdy�
je na trhu z�plava j�gov� literatury a "u�itel�" j�gy je jako hub po de�ti, je t�k� v��t
se do atmosf�ry let komunistick�ho re�imu ... Tehdy nebylo jednoduch� z�skat p��stup k
j�gov� literatu�e a je�t� t잚� bylo potkat �iv�ho u�itele. V tomto obdob� temna byla
kniha prof. Wernera skute�n�m "z�chrann�m lanem" pro mnoh� hledaj�c�. Navzdory tomu, �e v
j�ze se veden� �ij�c�m u�itelem pokl�d� za velmi d�le�it� a mnoz� tvrd�, ze j�gu si nelze
osvojit z knih, je Wernerova Hathaj�ga vz�cnou v�jimkou.
Je to d�kladn� zpracovan� a bezpe�n�
pom�cka pro samouky, kte�� z jak�chkoliv d�vod� nemaj� p��stup k �ij�c�mu u�iteli. Z
vlastn� zku�enosti mohu ��ci, �e za pomoci t�to p��ru�ky si ka�d� cvi�enec m��e osvojit
z�klady hathaj�gy bez jak�hokoliv rizika pro sv� du�evn� �i t�lesn� zdrav�. A jak
to u� b�v�, pokud m� adept up��mnou tu�bu po sebezdokonalen�, u�itel se �asem objev�, aby
ho uvedl do hlub��ch taj� um�n� j�gy.
Zd�raz�uji, �e tento sled cvi�en� je
propracovan� v�cem�n� dokonale a nen� na n�m co vylep�ovat �i m�nit; p�i dodr�en� n�vodu a
rad se ur�it� dostav� dobry v�sledek. Prof. Werner ve sv� publikaci �astokr�t klade d�raz
na pozvoln� tempo n�cviku ... m� pravdu! Cvi�en� j�gy m� b�t postupn� a pozvoln�. Podle
p�edstav j�gy je lidsky organismus nesm�rn� slo�it� komplex nejr�zn�j��ch slo�ek, od
hrubomateri�ln�ch ��st� po slo�ky jemnohmotn� a duchovn�. V t�chto slo�k�ch jsou t�
uskladn�n� r�zn� typy jed� nashrom�d�n�ch b�hem mnoh�ch vt�len�. Cvi�en�m �san a je�t�
v�ce dechov�mi cvi�en�mi se tyto jedy vyplavuj� a je t�eba je transformovat.
Pata�d�aliho syst�m d�kladn� popisuje
hierarchii slo�ek lidsk� bytosti a jak je t�eba postupovat na cest� j�gy. �sany
funguj� velmi d�kladn� a pomaleji a doporu�uj� se jako dobr� �vod do praxe j�gy. Dechov�
cvi�en� maj� siln�j�� a dynami�t�j�� ��inek a jejich hlub�� praxi bez veden� u�itelem
nelze doporu�it. Pokud m� cvi��c� p��stup ke kvalifikovan�m u�itel�m, je pr�n�j�ma
efektivn� cestou o�isty t�la i mysli. Z�jemc�m o hlubok� sebepozn�n�, stavy bla�enosti a
kone�n� osvobozen� z kolob�hu �ivot� mo�no doporu�it syst�m kriyaj�gy, kter� je
d�myslnou kombinac� �san, uz�v�r�, dechov�ch cvi�en� a manter. Pomoc� tohoto
typu j�gy lze organismus odblokovat b�hem velmi kr�tk� doby, probudit bo�skou s�lu
kundalin� a v�novat se kontemplaci podle vnit�n� inklinace.
Cesta j�gy je cestou objevov�n� sebe
sam�ho, sv�ho nejhlub��ho prav�ho byt�. Ka�d� bytost m� pr�vo a schopnost dos�hnout sv�j
nejvy��� potenci�l a �t�st� v dan� inkarnaci. Nen� t�eba �ekat na budoucnost a budouc� r�j.
�t�st� mo�no dos�hnout zde a nyn�. Cesta j�gy je otev�ena ka�d�mu up��mn�mu �lov�ku bez
ohledu na v�k, zdravotn� stav �i p�esv�d�en�. Je to syst�m prov��en� stalet�mi praxe a
lidsk�ho usilov�n�. Hathaj�ga prof. Wernera m��e b�t prv�m krokem na t�to kr�sn�
objevn� cest�. Podobn� jako v p��pad� jin�ch klasick�ch d�l o j�ze lze o n� sm�le ��ci, �e
obst�la ve zkou�ce �asu a je v dne�n� dob� pr�v� tak aktu�ln� a p��stupn� jako v dob�
sv�ho vzniku. Je uspo��d�na velmi p�ehledn� a popisy jednotliv�ch cvi�en� jsou p�esn� a
srozumiteln�.
Prof. Werner se dr�� tradi�n� podoby
v�ech praktik jak jsou popsan� v indick� literatu�e a nesklouzav� na cestu "vylep�ov�n�" a
p�izp�sobov�n� cvik�, jako jsme toho �asto sv�dky v sou�asnosti. Kniha nep�edepisuje ��dn�
p�edp��pravn� cvi�en� ani oporn� pom�cky, jak to vy�aduj� mnoh� modern� �koly j�gy, kde si
��ci na hodiny j�gy p�in�ej� pln� batoh d�even�ch op�r, opask� �i pol�t��, bez nich�
nedok�ou zaujmout �sany. Mnoh� cviky v t�chto �kol�ch se pouze n�znakov� podobaj�
klasick�m pozic�m; maj� bl�e ke gymnastice ne� k j�ze.
Osobn� zast�v�m n�zor, �e klasick�
j�ga nevy�aduje mnoho pom�cek a �e pomal� pozvoln� nacvi�ov�n� vede k lep��mu v�sledku a
hlub��m vlivu na organismus. Z t�chto d�vod� mohu Hathaj�gu prof. Wernera s jeho
tradi�n�m pod�n�m cvi�en� j�gy pln� doporu�it v�em t�m, kdo� si cht�j� osvojit klasickou
praxi hathaj�gy bez hled�n� senzac� a bez "vylep�ov�n�" z�padn�mi autory. Ka�d�, kdo se
vybere touto cestou, dos�hne po ur�it� dob� dobr�ch v�sledk� ve form� zlep�en� celkov�ho
zdravotn�ho stavu, zv��en� vitality a radosti ze �ivota.
J� osobn� vd���m knize prof. Wernera
za dobr� start na dlouh� cest� j�gy. Nebo� − jak se ��k� − ka�d� cesta za��n� prvn�m
krokem, od kter�ho se odv�jej� dal�� a dal�� kroky � a d�ky onomu spr�vn�mu vykro�en� jsem
v�t�inu sv�ho �ivota zasv�tila pr�v� j�ze, zdrav� �ivotospr�v� a indick� filosofii, a jsem
dnes pokro�ilou adeptkou tantrick� j�gy a u�itelkou �jurv�dy.
Z�v�rem v�m chci vyj�d�it velk� d�ky,
v�m pane profesore, za naps�n� t�to u�ite�n� knihy, a panu Hrabalovi za to, �e se ujal
jej�ho nov�ho vyd�n� ve sv�m vydavatelstv� CAD Press; je to v�znamn� vydavatelsk� po�in.
T��m se i na v�sledky va�� dal�� spolupr�ce.
Zora
Doval
Autorka knih �jurv�da −
Tradi�n� indick� medic�na
a �jurv�dsk� l��itelsk� kucha�ka
Samothrak�, 12. b�ezna 2009
uk�zky z knihy
Pr�v� vy�lo
Titul
N�bo�ensk�
tradice Asie
vyjde ve 2 autonomn�ch
svazc�ch v rozsahu zhruba 900 stran (ka�d� svazek by m�l m�t okolo
400 stran, v�z., form�t B5 [24x16 cm]).
Vyd�n� 2. svazku se pl�nuje na l�to 2009 ,
o term�nu vyd�n�
budou �ten��i i knihkupci v�as informov�ni, nap�. i e-mailem, pokud o takovou formu
informov�n� po��daj�
O B S A H :
Obsah 1. svazku
�vodem -
O povaze asijsk�ch
n�bo�ensk�ch tradic 15
��st I.
N�BO�ENSK� SYST�MY
INDIE 27
1
HINDUISMUS
1.1 Obecn� aspekty
29
Co je hinduismus? 29
1.2 Ran� a formativn�
etapy hinduismu 33
Harappsk� obdob� 33
V�dsk� n�bo�enstv� 34
Br�hmanismus 42
Eschatologie v�dismu a
br�hmanismu 45
Obdob� duchovn�
obrody 46
1.3 �Zrozen� a
z�kladn� rysy hinduismu 51
Br�hmansk� synt�za
51
Z�kladn� prvky sv�tov�ho
n�zoru hinduismu 55
1.4 V�voj st�edov�k�ho
hinduismu 61
Filozofick� �koly 61
V�voj sekt��stv� 68
Brahma 70
Vi�nu 71
�iva 74
D�v� (bohyn�) 76
Tantrismus 77
Formy bhakti a jejich
���en� 78
Kn�sk� pokus o teologick�
syst�m. 80
1.5 �iv� aspekty
hinduismu 81
B�h, bohov� a
�v�udyp��tomnost� bo�stv� 81
Ritu�ly, chr�my,
n�bo�ensk� festivaly a pout� 84
Kn�stvo, guruov�, �ramy,
�svat� mu�i a mni�i 86
1.6 Reformn� a nov�
hnut� 90
Vliv Evropy 90
Ram Mohan Roy (R�m M�han
R�j, 1772-1833) a Br�hma-sam�d� 90
Dayananda (Daj�nanda,
1824-83) a �rja-sam�d� 91
Ramakrishnova mise
91
Teozofick� spole�nost 92
Mohandas Karamchand Gandhi
(Mah�tm� G�ndh�; 1869-1948) 93
Ramana Maharishi (R�mana
Mah�r�i, 1879-1950) 93
Shivananda (�iv�nanda −
Kuppuswami Iyer, 1887-1963) 94
Aurobindo Ghose (Gho�,
1872-1950) 94
Radhakrishnan (R�dhakri�nan
1888-1975) 95
Hinduistick�
nacionalismus 96
1.7 Hinduismus v
z�mo�� 99
Vyst�hovaleck�
komunity 99
���en� j�gy a duchovn�
filozofie hinduismu na Z�pad 101
2 BUDDHISMUS
105
2.1 Dobov� pozad� a
po��tky buddhismu 105
2.1.1 My�lenkov� proud�n�
v dob� vzniku buddhismu 105
2.1.2 Po��tky
buddhismu 109
2.2 Z�kladn� nauky
buddhismu 118
2.2.1 Je buddhismus
filozofi�? 118
2.2.2 Buddhistick� sv�t a
jeho obyvatel� 118
2.2.3 Lidsk� osobnost 125
2.2.4 Podm�n�n� vznik�n�
130
2.2.5 Osvobozen� 131
2.2.6 Hierarchie bytost�
v ran�m buddhismu 138
2.2.7 Buddhismus jako
n�bo�ensk� hnut� 141
2.3 Ustaven� k�nonu a
vznik sekt��stv� 147
P�lijsk� k�non 147
2.4 Mah�j�na 161
2.4.1 P�echodn� �dob� 161
2.4.2 Po��tky
mah�j�nov�ho buddhismu 164
2.4.3 Cesta b�dhisattvy
170
2.4.4 Dr�ha (�arj�)
b�dhisattvovsk�ho �kolen� 172
2.4.5 Buddhologie
179
2.4.6 Filozofick� �koly
182
2.5 Vad�raj�na 187
2.5.1 P�echod k
tantrismu 187
2.5.2 Vad�raj�nov� cesta k
osvobozen� 189
2.6 Buddhismus a
z�padn� sv�t 197
Starov�k a ran�
st�edov�k 197
Studium a ���en� buddhismu
v novov�ku 198
3 OSTATN� INDICK�
N�BO�ENSTV� 201
3.1 D�inismus 201
Pozad� a po��tky 201
Z�kladn� nauky 202
Stupn� a druhy pozn�n� 204
Cesta k osvobozen� 205
Stupn� duchovn�ho pokroku
na cest� k osvobozen� 207
Sekt��sk� rozkoly a
kodifikace k�nonu 209
Laick� aspekt 211
D�inismus v historick�
perspektiv� 212
3.2 Isl�m a jeho
zakotven� v Indii 214
P�vod a pozad� isl�mu
214
Isl�m jako
n�bo�ensko-politick� syst�m. 219
Sekt��stv� a vznik
s�fismu 220
P��chod isl�mu do Indie a
jeho zakotven� 225
Povaha isl�mu v Indii a
s�fismus 226
D�n-i Il�hi (Bo�sk� v�ra)
227
Stru�n� pohled na
bah�ismus 231
3.3 Sikhismus 233
N�bo�ensko-historick�
pozad� 233
Kab�r 234
N�nak a zrozen� sikhsk�
obce 237
Konsolidace sikhsk�
obce 240
Vznik bojov�ho
bratrstva 241
Sikhsk� st�t a jeho
z�nik 242
Dal�� cesta 243
Nauky a n�bo�ensk�
praxe 244
Sekt��stv� 247
S�dla autority 248
Z�v�re�n� pozn�mky 248
3.4 Men�inov�
n�bo�enstv� v Indii 251
3.4.1 Zoroastrismus a
p�rsov� 251
3.4.2 K�es�anstv� 273
��st II
N�BO�ENSTV� NA ST�E�E
SV�TA A V OKOL� 277
1 HIM�LAJSK�
KR�LOVSTV� 279
1.1 Nep�lsk� kadlub
279
Kr�na nebo Ma�d�u�r�? 279
Buddhisticko-hinduistick�
vahadlo 279
Posledn� hinduistick�
kr�lovstv� 284
1.2 Dra�� kr�lovstv�
Bh�t�nu 287
Na tyg��m h�betu 287
Stalet� idyla? 288
2 N�BO�ENSK� V�VOJ
TIBETU. 291
2.1 P�edbuddhistick�
Tibet 291
Kr�lov� z nebes 291
Byl p�edbuddhistick� b�n
(Bon) n�bo�enstv�m? 292
B�n jako formulovan�
n�bo�enstv� 293
Historick� osudy b�nu
296
2.2 Od buddhismu k
�lamaismu� 298
2.2.1 P��chod �druh�ho
Buddhy�? 298
2.2.2 Cesta k ezoterismu
301
Kdo je tulku? 309
2.3 �Nov� �koly�
tibetsk�ho buddhismu 311
Kadampa (bKa�-gdams-pa,
�kola �v�zan� p��kazy�) 311
Sakjapa (Sa-skya-pa,
�kola ��ed� zem�) 311
Kagj�pa (bKa�-brgyud-pa,
�kola �p�edan�ch p��kaz��) 312
Gelugpa (dGe-lugs-pa,
�kola vzorn� ctnosti) 313
2.4 U�enost a politika
316
2.4.1 Tibetsk� k�non
316
2.4.2 Mocensk�
man�vrov�n� 317
2.4.5 O tibetsk�m
buddhismu obecn� 326
3 CESTY MONGOLSK�
RELIGIOZITY 329
3.1 Prom�nlivost a
trvalost lidov�ho n�bo�enstv� 329
Od stepn�ch po��tk� k
imperi�ln� velikosti 329
Ritu�l a obraz
sv�ta 330
Bohov� a kult p�edk�
331
3.2 T�i vrstvy
mongolsk�ho �amanismu 334
��ist�� �amanismus
334
�Sm�en�� �amanismus 335
�Lamaistick��
�amanismus 336
3.3 Mongolsk�
buddhismus 337
Historicko-politick�
aspekty 337
Potla�ov�n� �amanismu a
lidov�ho n�bo�enstv� 338
Osudy mongolsk�ho
buddhismu 339
P��pad Burjatska 341
Bibliografie 343
Slovn��ek nejd�le�it�j��ch
pojm� 361
Slovn��ek d�le�it�j��ch
jmen a n�zv� 370
Rejst��ky 375
V�cn� a pojmov�
rejst��k 375
Rejst��k jmen a n�zv�
383
========================================================
P�ipravujeme
Obsah 2. svazku
��st 1. N�BO�ENSK� SC�NA JIHOV�CHODN� ASIE
1.
Jedine�nost Lanky
2.
Buddhisticko-hinduistick� imp�ria Zadn� Indie
3.
Br�hmanismus a buddhismus ostrovn�ch kr�lovstv�
��st 2. N�BO�ENSTV� V ��N� A V KOREJI
1. N�bo�ensk� a naukov�
sm�ry ��ny
Taoismus
Konfucianismus
Buddhismus
K�es�anstv� a n�b�h k nov�m hnut�m
2. Korejsk� k�i�ovatka
�amanismus a �korejsk�
n�bo�enstv�,
Wŏn-bulgyo (Weon-bulgyo,
�buddhismus kruhu�)
Jin Gak (D�in Gak)
Buddhist Order �ili �ezotern� buddhismus�
Yumbul ��d buddhismu
Bokuk
Ch�ŏndogyo (�chŏndogyo,
Jeondogyo, �n�bo�enstv� nebesk� cesty�)
Tan�gungyo (Dangungyo,
N�bo�enstv� �sant�lov�ho kr�le�)
��st 3. N�BO�ENSK� CESTY JAPONSKA
1. �intoismus a jeho
n�rodnostn� a historick� r�mec
2. Buddhismus
3. Zvl�tnosti japonsk�ho
synkretismu
Buddhisticko-�intoistick� synkretismus
�Nov� n�bo�enstv�
|
O autorovi
 |
Profesor
Karel Werner (* 12. 1. 1925) − rod�k z Jemnice �ij�c� od roku 1968 v Anglii − pat��
k p�edn�m �esk�m indolog�m. Vystudoval
filozofii, historii a indologii na Masarykov� univerzit� v Brn� a Univerzit� Palack�ho v
Olomouci, kde nav�t�voval t� p�edn�ky ze sinologie. Akademickou dr�hu zah�jil roku 1947
jako asistent indologie na Filozofick� fakult� Univerzity Palack�ho, kde vyu�oval sanskrt
a p�edn�el o d�jin�ch Indie a P�edn�ho v�chodu. V pades�t�ch letech byl z politick�ch
d�vod� donucen k odchodu z univerzitn� p�dy, publikoval v�ak v zahrani��. Po v�sle��ch na
StB byl dirigov�n na pr�ci v uheln�ch dolech a pozd�ji v jin�ch d�lnick�ch oborech. V
ovzdu�� relativn�ho uvoln�n� �edes�t�ch let vyu�oval v kurzech j�gy a vystupoval jako
propag�tor orient�ln�ch metod terapie. V t�to souvislosti pracoval v letech 1967-1968
jako dokumentarista s v�zkumn�m zam��en�m v Psychiatrick�m �stavu v Krom���i. Po sov�tsk�
invazi v srpnu 1968 ode�el do Anglie. |
| |
|
Nejprve pracoval jako knihovn�k v univerzitn� knihovn� v
Cambridgi a konzultant na tamn� Churchill College, pozd�ji pracoval na �kole
orient�ln�ch studi� univerzity v Durhamu, kde p�sobil pod z�titou nadace Spalding
(1969-1990) jako docent indick� filozofie a n�bo�enstv� a koordin�tor meziuniverzitn�ch
semin��� o indick�ch n�bo�enstv�ch (1975-1984). V r. 1975 byl jmenov�n profesorem.
V letech 1975-76 p�edn�el jako hostuj�c� profesor na Karnatack�
st�tn� univerzit� v indick�m Dharv�ru, na Benares Hindu University ve V�r�nas� a na
univerzit�ch v Kandy a Pun�. V letech 1991-93 byl extern�m (dopisuj�c�m) �lenem �stavu pro
etiku a religionistiku Filozofick�ho �stavu �esk� akademie v�d. V devades�t�ch letech
p�sobil jako profesor v �stavu religionistiky Filozofick� fakulty Masarykovy univerzity v
Brn� a pom�hal p�i jeho budov�n�. V letech 2002-2007 byl hostuj�c�m profesorem v
�stavech pro studium buddhismu na Universit� Dongguk v Kjongd�u
a v Seoulu. Od roku 1993 je t� �estn�m profesorem v�zkumu na �kole orient�ln�ch a
africk�ch studi� (SOAS) Lond�nsk� univerzity.
Jeho badatelsk� pr�ce se zab�vaj�
p�ev�n� v�dismem, hinduismem, j�gou a buddhismem, se zam��en�m na filozofickou dimenzi
t�chto tradic. Snad nejz�va�n�j��m p��nosem pro indologii jsou jeho studie k interpretaci
v�dsk�ch text�.
Publikoval �asopisecky v oblasti j�gy, buddhismu, filozofie
n�bo�enstv� a metodologie religionistiky. Z jeho kni�n�ch publikac� je t�eba jmenovat
alespo� v�b�r: Hathaj�ga (1969, 1971; 2008 v elektronick�m form�tu), Yoga and
Indian Philosophy (1977, 1980, 1998), The Heritage of the Vedas (1982), Yoga:
Its Beginnings and Development (1987), The Yogi and the Mystic, (1989, 1994),
Symbols in Art and Religion (1990), Dhammapadam neboli Cesta k
pravd� (1992, 2001), Love Divine (1993), A Popular Dictionary of Hinduism
(1994, 1997), Mal� encyklopedie hinduismu (1996, 2008), N�bo�enstv� ji�n� a
v�chodn� Asie (1995), N�bo�ensk� tradice Asie (2002),
Encyklopedie hinduismu (CAD Press 2008).
D.-�./sb.: On the Philosophy of YajEavalkya, Bharatiya Vidya (Bombay)
XI (1950), no. 3/4: 166-177; Yoga und Philosophie, Yoga (Schopfheim) 16
(1969), no. 3: 7-13, no. 4: 9-14; The Existential Situation of Man in European and Indian
Philosophy and the Role of Yoga, Yoga Quarterly Review (1971), no. 2: 11-35; Die
existentielle Situation des Menschen in europ�ischer und indischer Philosophie und die
Rolle des Yoga, Wissen und Wandel (Hamburg) XVII (1971), no. 11: 322-340;
Zur Philosophie des Tantrismus, Der Kreis (Meersburg-Daisendorf) 100 (1972):
11-15; The Indian Experience of Totality, in: Wege zur Ganzheit - Festschrift
zum 75. Geburtstag von Lama Govinda, Almora 1973: 219-233; Authenticity in the
Interpretation of Buddhism, in: M. Pye & R. Morgan (ed.), The Cardinal Meaning.
Essays in Comparative Hermeneutics: Buddhism and Christianity, The Hague, Paris
1973: 161-193; Religious Practice and Yoga in the Time of the Vedas, Upanisads and Early
Buddhism, Annals of the Bhandarkar Oriental Research Institute (Poona) LVI
(1975): 179-194; Spiritual Personality and its Formation according to Indian Tradition,
Maitreya (Boulder & London) 6 (1977): 93-103; On Interpreting the Vedas,
Religion 7 (1977), no. 2: 189-200; Yoga and the Rg Veda. An Interpretation of
the ke�in hymn, RV 10, 136, Religious Studies 13 (1977), no. 3:
289-302; Symbolism in the Vedas and its Conceptualisation, Numen. International
Review for the History of Religions XXIV (1977), fasc. 3: 223-240; The Vedic
Concept of Human Personality and its Destiny, Journal of Indian Philosophy (The
Hague) 5 (1978): 275-289; A Note on karma and Rebirth in the Vedas,
Hinduism (London) 83 (1978): 1-4; Mysticism as Doctrine and Experience, Religious
Traditions (Sydney-Bandoora) 4 (1981): 1-18; Mysticism and Indian Spirituality, in: D.
Malvania & N. J. Shah (ed.), Studies in Indian Philosophy, a Memorial Volume in
Honour of Pandit S. Sanghvi, L. D. Institute of Indology, Ahmedabad 1981:
241-256; Bodhi and arahattaphala. From Early Buddhism to Early Mahayana,
The Journal of the International Association of Buddhist Studies 4 (1981):
70-84, reprinted in: A. Pyatigorsky (ed.), Buddhist Studies; Ancient and Modern,
Curzon Press, London 1983: 167-181; The Teachings of the Veda and the adhyatmika
Method of Interpretation, in: Golden Jubilee Volume, Vaidika Sam�odhana Mandala
(Vedic Research Institute), Poona 1981: 288-295; Men, Gods and Powers in the Vedic
Outlook, Journal of the Royal Asiatic Society (1982), no. 1: 14-24; The Concept of
the Transcendent. Questions of Method in the History of Religions, Religion 13
(1983): 311-322; The Buddhist Interpretation of Experience, in: Peter Connolly & Clive
Erricker (ed.), The Presence and Practice of Buddhism, West Sussex Institute of
Higher Education, Chichester 1985: 37-53; Personal Identity in the Upanisads and Buddhism,
in: Victor C. Hayes (ed.), Identity Issues and World Religions. Selected
Proceedings of the Fifteenth Congress of the International Association for the History of
Religions, Bedford Park (South Australia) 1986: 24-33; The Indo-Europeans and the Indo-Aryans:
The philosophical, archaeological and historical context, Annals of the Bhandarkar
Oriental Research Institute LXVIII (1987): 491-523; Indian Concepts of Human
Personality in Relation to the Doctrine of the Soul, Journal of the Royal Asiatic
Society (1988), no. 1: 73-97; From Polytheism to Monism - Multidimensional View of the
Vedic Religion, in: Glenys Davies (ed.), Polytheistic Systems (Cosmos 5), Edinburgh
University Press, Edinburgh 1989: 12-27; The longhaired Sage of Rg Veda 10, 136; A Shaman,
a Mystic or a Yogi? in: Karel Werner (ed.), The Yogi and the Mystic. Studies in
Indian and Comparative Mysticism (Durham Indological Series 1), London 1989: 33-53; (ed.),
Symbols in Art and Religion. The Indian and the Comparative Perspectives (Durham
Indological Series 2), Curzon Press, London 1990; Love and Devotion in Buddhism, in: Karel
Werner (ed.), Love Divine. Studies in bhakti and Devotional Mysticism,
(Durham Indological Series 3), London 1993: 37-52; O indick� etice a jej�m ontick�m
zakotven�, Etika. Interdisciplin�rn� �asopis pro teoretickou a aplikovanou etiku
(Brno) IV (1992), no. 1: 46-59; K metodologii studia n�bo�enstv� se zvl�tn�m
ohledem na roli filozofie n�bo�enstv� a na postaven� teologie, Religio. Revue
pro religionistiku (Brno) 1 (1993), no. 1: 7-26; The Significance of Indian
Religions for the Philosophy of Religion, Religio 1 (1993), no. 2: 165-176;
Indian Conceptions of Human Personality, Asian Philosophy 6 (1996), no. 2:
93-107; Non-orthodox Indian Philosophies, in: Brian Carr & Indira Mahalingam (ed.),
Companion Encyclopedia of Asian Philosophy, Routledge, London and New York 1997:
114-131; Are There Two Levels of Truth and Reality? Vesak Sirisara (Colombo) 62
(1997): 12-16.
 |
 |
| Prof. Werner v rozhovoru s
presidentem V�clavem Havlem 6.3. 2000 v B�eclavi |
Prof. Werner, Ivan Havel a D. Havlov� na Pra�sk�m hrad� (30.6. 1992) |
Biografie: Perspectives on Indian Religion: Papers in
Honour of Karel Werner (1986, ed. by Peter Connolly); Dagmar Posp�ilov�: K
sedmdes�tin�m Karla Wernera, NO 50 (1995), 1: 38-39, portr�t; Mirko Fr�ba: K
sedmdes�tin�m profesora Karla Wernera, Religio III (1995), 1; Karel Werner,
in: �esk� filozofie ve 20. stolet� I, Praha 1995: 232-233; Werner, Karel,
in: �esk� filozofie ve 20. stolet� II, Praha 1995: 176, portr�t; Olga
Nytrov�: Utv��et si �ivot s�m. S profesorem Karlem Wernerem o buddhismu, k�es�anstv� a
meditaci, Respekt 38 (16.-22. z��� 1996): 12; Rozhovor s indologem profesorem
Karlem Wernerem, Univerzitn� noviny (Brno), �erven 1997: 42-43.
P�edmluva
V�t�m nov� vyd�n� t�to souhrnn� publikace o
n�bo�ensk�ch tradic�ch Asie, nyn� zrevidovan� a rozd�len� do dvou svazk�. Jej� ��st
zab�vaj�c� se n�bo�enstv�mi �na st�e�e sv�ta� jsem p�ed lety, je�t� jako �editel
Orient�ln�ho �stavu AV �R, recenzoval v prvn�m vyd�n� pro Masarykovu univerzitu.
Autor v t�to pr�ci uplatnil svou odbornost v indologii a
v�sledky sv�ho v�zkumu v oboru indick�ch n�bo�enstv� a filozofick�ch syst�m� a
jejich vlivu na tradice ostatn�ch asijsk�ch zem�. V podrobn�m l��en�ch tradic t�chto zemi
se op�r� o rozs�hlou znalost prac� odborn�k� star�� i nejnov�j�� doby a zpracov�v� je
podle sv�ch z�sad vyplynul�ch ze znalosti metodick�ho postupu srovn�vac� v�dy n�bo�ensk�,
zn�m� dnes jako religionistika. P�i tom nev�h� p�i interpretaci pou��t vlastn�ho �sudku na
z�klad� sv� filozofick� erudice.
Publikace je u�ite�n� pro odborn�ky zejm�na t�m, �e
zasazuje jednotliv� obory do �ir�� souvislosti, co� m��e b�t i pro n� podn�tn�. �ten��stvo
z �ad ve�ejnosti se z�jmem o asijskou kulturu a historii a zejm�na o orient�ln�
nauky pak dost�v� do ruky p�ehlednou a srozumitelnou p��ru�ku, kter� mu umo�n� doplnit a
p��padn� opravit �daje obsa�en� v nes�etn�ch popul�rn�ch publikac�ch, kter� ob�as
prezentuj� svou l�tku z hlediska d�l��ch a n�kdy i sekt��sk�ch perspektiv. Zde tedy maj�
kvalitn� kompendium z kter�ho lze s d�v�rou �erpat. Jako nepostradateln� pr�vodce
student�m religionistiky i orientalistiky se osv�d�ilo ji� prvn� vyd�n�.
Druh� vyd�n� v p��i zn�m�ho nakladatelstv� hodnotn�
literatury s orient�ln� a duchovn� tematikou akademick�ho i popul�rn�ho r�zu se
�irok�m okruhem �ten���, jako� i �tiv� sloh publikace, nepochybn� zajist� jej�
proniknut� do nej�ir��ch vrstev.
Zvl
bych pouk�zal tak� na to, �e autor o�ivil p�esn� zp�sob transliterace indick�ch slov
zaveden� kdysi jeho u�itelem indologie profesorem Lesn�m, kter� je nov� op�t oce�ov�n
zejm�na �ten��i literatury o j�ze a buddhismu. V tibetsk� ��sti autor p�idal k m�
fonetick� transkripci tibetsk�ch jmen a v�raz� transliterace u��van� v zahrani�n�ch
publikac�ch a t�m umo�nil jejich snadnou identifikaci �ten���m cizojazy�n�ch knih. Tak�
nesnadn� probl�m obezn�men� �ir�� ve�ejnosti s ��nsk�m transkrip�n�m syst�mem pinyin
vy�e�il jeho paraleln�m uv�d�n�m vedle �esk� fonetick� transkripce vyvinut� na z�klad�
p�vodn� metody profesora Pr��ka, pod jeho� veden�m autor studoval ��nsk� klasiky, a Wade-Gilesovy
transkripce u��van� doned�vna zejm�na v anglick�ch publikac�ch.
Prof. PhDr. Josef KOLMA�,
DrSc.
b�val� �editel Orient�ln�ho �stavu Akademie
v�d �R
Anotace a
recenze:
Publikace �esk�ho orientalisty profesora Karla Wernera (nar. 1925) je v�sledkem jeho
mnohalet� soustavn� pr�ce v oblasti v�zkumu asijsk�ch n�bo�enstv�, zejm�na hinduismu a
buddhismu. Nov� p�epracovan� a roz���en� vyd�n� zasv�cuje �ten��e do z�kladn�
problematiky n�bo�ensk�ch tradic p�edev��m t�chto dvou n�bo�enstv� (a jen okrajov�
zmi�uje isl�m a k�es�anstv�) v n�kter�ch asijsk�ch st�tech, zejm�na v Indii,
��n�, Japonsku a dal��ch zem�ch. Hinduismus a buddhismus v�znamn� ovliv�ovaly a i dnes
ovliv�uj� my�len� nejenom p��slu�n�k� asijsk�ch n�rod�, ale z�jem o n� zas�hl i Evropu. Je
proto z�slu�n�m �inem nakladatelstv�, �e si v z�plav� mno�stv� knih a stat�, vych�zej�c�ch
dnes u n�s v r�mci ur�it� m�dn� vlny �asto z pera laik�, vybralo jako autora fundovan�ho
odborn�ka s orientalistick�m vzd�l�n�m, jeliko� na sou�asn�m kni�n�m trhu takov�
publikace nen�.
PhDr. Ji�� ��MA, DrSc.
mongolista a sinolog
b�v. vedouc� odd�len� V�chodn� Asie Orient�ln�ho �stavu,
P�edseda Spole�nosti p��tel
Mongolska a Klubu p��tel Asie,
�len mongolsk� �ingisch�novy akademie
... prezrel som si kapitolu prof. Wernera o k�rejskom a japonskom
n�bo�enstve. Obidve pr�ce s� pod�a m�a hodnotn�, �tyliz�cia je v�born� a z�ujemcovia o
t�to �itate�stvu u n�s zriedkavo pr�stupn� tematiku si ich pre��taj� s pote�en�m. Historick�
�lenenie je sol�dne pripraven� a �itatelia uv�taj�, �e autor zahrnul do preh�adu aj
inform�ciu o prieniku religi�znych hnut� z eur�pskeho, presnej�ie, z kres�ansk�ho
prostredia. Seri�zni z�ujemcovia rovnako uv�taj� i bibliografiu k jednotliv�m kapitol�m,
ktor� im umo�n� pokra�ova� aj v hlb�om �t�diu.
PhDr. Viktor Krupa, DrSc.
�stav orientalistiky Slovensk� akademie v�d
Prof. Karel Werner je zn�m�
�esk�mu �ten��i sv�mi odborn�mi publikacemi v oboru indologie, nap�. Hathaj�ga. Z�klady
t�lesn�ch cvi�en� j�gov�ch (1969), Dhammapadam. Cesta k pravd� (1992),
N�bo�enstv� ji�n� a v�chodn� Asie (1995), Mal� encyklopedie hinduismu (1996)
atd. V�t�ina jeho publikac� v�ak vy�la v angli�tin�. Dr. Werner ji� od r. 1968 �ije a
p�sob� v Anglii, v letech 1969�1990 byl docentem indick� filologie a n�bo�enstv� v Durhamu.
Od r. 1993 je �estn�m profesorem na �kole orient�ln�ch a africk�ch studi� Lond�nsk�
univerzity.
Jeho nov�j�� kniha je v�nov�na
n�bo�ensk�m syst�m�m Indie, ��ny, Koreje, Japonska, jihov�chodn� Asie a him�lajsk�ho
regionu. V t�to rozs�hl� monografii autor zevrubn� rozeb�r� 5 n�bo�enstv� Asie
(hinduismus, buddhismus, konfuci�nstv�, taoismus a �intoismus). Tradi�n� velk� pozornost
je v�nov�na hinduismu a buddhismu se v�emi hlavn�mi n�bo�ensk�mi sm�ry a jejich �eln�mi
p�edstaviteli, pozorn� �ten�� m� mo�nost hned ze za��tku knihy se sezn�mit se z�kladn�mi
n�bo�ensk�mi pojmy a definicemi,
co� mu zna�n� usnadn� pochopit d�le
charakteristick� vlastnosti jednotliv�ch filozofick�ch �kol a u�en� v Orientu. Podle
m�n�n� prof. Wernera �dosavadn� pr�ce v tomto oboru jsou vesm�s
zalo�eny na evropsk�m modelu teistick� tradice a �asto jsou zat�eny pojmov�m apar�tem
odvozen�m z k�es�ansk� teologie". Proto
se autor ve sv� pr�ci sna�il vych�zet z vnit�n� struktury asijsk�ch n�bo�enstv�, prov�d�l
paraleln� studium t�chto syst�m� a vysv�tlil v�echny z�kladn� pojmy hlavn�ch filosofsk�ch
syst�m� Asie. Kniha ve sv�m celku p�sob� jako spolehliv� pr�vodce nep�ebern�m mno�stv�m
kult�, ob�ad� a ritu�l�, najdeme zde sv�tky a svatyn�, jm�na a funkce bo�stev,
sf�ry jejich p�soben� a vliv na duchovn� sv�t v���c�ch, kde plat� univerz�ln� z�kony
p���iny a n�sledk�, kde t�m�� nezbylo m�sto pro Boha Stvo�itele a Z�konod�rce.V asijsk�ch
tradic�ch "�as a sv�tov� d�n� se jev� jako cyklick� proces, kter�
z perspektivy na�� situace nikdy nekon�� a nem� zjevn� po��tek".
�lov�k je hlavn� hybnou silou ve spole�nosti, je tv�rcem a ni�itelem sv�ho osudu a sv�ch
duchovn�ch hodnot, mravn� z�kony zde maj� univerz�ln� platnost srovnatelnou s platnost�
p��rodn�ch z�konitost� v z�padn�m sv�t�. Proto mus� �lov�k tyto mravn� z�kony respektovat,
nem��e je ani obej�t, ani jim uniknout, cel� sv�j �ivot se sna�� je pochopit a uplat�ovat
jejich z�sady pro vytv��en� sv� vlastn� budoucnosti. Kniha prof. Wernera
pom�h� �ten��i poznat tento rozmanit� a rozporupln� sv�t Orientu ve sv�tle jejich
vnit�n�ch z�konitost� a my�lenkov�ch proud�. Proto ji doporu�ujeme v�em z�jemc�m a
student�m humanitn�ch obor� jako spolehlivou p��ru�ku pro vysv�tlen� z�kladn�ch pojm� a
n�bo�ensk�ch hnut� v zem�ch Orientu.
Kniha m� p�t ��st� (1.
N�bo�ensk� syst�my Indie, 2. N�bo�ensk� cesty ��ny a Koreje, 3. N�bo�ensk� v�voj Japonska,
4. N�bo�ensk� sc�na jihov�chodn� Asie, 5. N�bo�enstv� na st�e�e sv�ta a v okol�). V 1.
��sti o hinduismu se mluv� o etap�ch jeho formov�n�, uv�d�j� se zde v�dsk� hymny a jejich
bohov�, guruov�, �ramy a "svat�" mu�ov�, reformn� a nov� hnut�
s jejich hlavn�mi protagonisty (R�makr�na, ��vananda, Aurobindo Gho� apod.). V kapitol�ch
v�novan�ch obecn� buddhismu se mluv� o 6 stavech existence, o rozvoji lidsk� osobnosti a
jeho cest� ke kone�n�mu vysvobozen�, o kvalit�ch buddh� a b�dhisattv�, o nov�m stupni
v�voje lidsk� osobnosti s pomoc� j�gov�ch cvik� a meditativn�ch viz�. Po ur�it�m tr�ninku
je �lov�k s to pochopit pr�zdnotu sans�rov� existence a zam��it se k vy���mu ide�lu.
Pozornost si zasluhuj� tak� ostatn� indick� n�bo�enstv�, jako d�inismus, sikhismus, ale i
zoroastrismus a zakotven� isl�mu v Indii. Ve 2. ��sti se hovo�� o taoismu a konfuci�nstv�,
o roz���en� buddhismu v ��n�. Autor pojmenov�v� �koly a sm�ry ��nsk�ho buddhismu, zam��uje
se tak� na �amanismus, k�es�anstvi a nov� n�bo�enstv� v Koreji. Ve 3. ��sti se autor
v�nuje �intoismu, buddhismu a kultu c�sa�e v Japonsku. 4. ��st je v�nov�na th�rav�dov�
tradici, p�lijsk�mu kanonu, zvl�tnostem buddhismu na �r� Lance, v Thajsku a Barm�,
chr�mov�m komplex�m Angkor Vat a Borobudur. 5. ��st je v�nov�na 4 hlavn�m �kol�m
tibetsk�ho buddhismu (�ingmapa, Sakjapa. Kagj�pa a Gelugpa), vzniku instituce dalajlamy a
zes�len� ��nsk�ho vlivu. V Mongolsku se buddhismus roz�i�oval v urputn�m boji se
�amanismem, kter� zde ov�em p�etrval a� do sou�asnosti, co� plat� i v p��pad� Burjatska.
Publikaci uzav�r� rozs�hl�
bibliografie v z�padn�ch jazyc�ch zahrnuj�c� obecn� d�la o filozofii a n�bo�enstv�ch
v Asii, nechyb� ani d�le�it� prameny v �e�tin�. V�cn� a pojmov� rejst��k zachycuje
v�t�inou indick� a buddhistick� re�lie, rejst��k jmen a n�zv� n�m p�ibli�uje i dal�� zem�
Orientu. Kniha tak pod�v� ucelen� obraz v�ech hlavn�ch n�bo�ensk�ch hnut� a sm�r� v Asii.
PhDr. Lyg�ima Chaloupkov�
mongolistka a tibetolo�ka
Orient�ln� �stav AV �R
Wernerovo dielo je viac ne� iba religionistick�m preh�adom dej�n �zijsk�ch
n�bo�enstiev: m� v sebe atmosf�ru d�vernosti, ktor� azda mo�no ozna�i� za int�mnu
v najlep�om v�zname tohto slova. Ale m� v sebe aj atmosf�ru v�nosti spojenej so
schopnos�ou do najmen��ch detailov, d�sledne, pritom v�ak zrozumite�ne charakterizova�
objekt autorovho z�ujmu. Wernerov text charakterizuje �cta k faktom; za �ou sa skr�va
skuto�n� vedeck� zanietenos�, ktorej nie je cudz� ani hlboko �udsk� z�ujem o t�mu diela.
V�sledkom tak�chto pr�stupov je sugest�vny obraz nekone�n�ho h�adania zmyslu �ivota
a podstaty sveta v n�bo�enskom priestore �zijsk�ch kult�r.
Prof. PhDr. Dalim�r HAJKO, DrSc.
Katedra
kulturol�gie
Univerzita Kon�tant�na Filozofa v
Nitre
Tento svazek knihy N�bo�ensk� tradice Asie, pojedn�vaj�c� p�edev��m o n�bo�enstv�
Indie, poch�z� z pera jednoho z p�edn�ch �esk�ch znalc� hinduismu a indick�ch
n�bo�ensk�ch tradic v�bec.
Uveden�
do p�vodn�ch n�bo�ensk�ch syst�mu Indie je provedeno velmi konc�zn� a komplexn� � z
hlediska historick�ho, sociologick�ho, religionistick�ho a filozofick�ho. Autor sleduje
v�voj n�bo�ensk�ch idej� od samotn�ho �svitu indick�ch d�jin � od Harappsk� civilizace
(datovan� zhruba mezi 3000 a 1900 p�.n.l.), kde hled� ko�eny prvotn� indick� kultury a
n�bo�enstv�. Existuje p�edpoklad, nejen autora t�to publikace, �e se zm�n�na civilizace v
�dol� �eky Indus vyvinula v kontextu a pod vlivem prastar� kultury P�edn�ho v�chodu.
Werner sleduje v�voj n�bo�ensk�ch idej� od nejstar��ch lidov�ch forem ch�p�n� v��n�ho
z�kona � san�tana dharma, p�es syst�m v�dismu, br�hmanismu a� po hinduismus v jeho
nejr�zn�j��ch aspektech, t� jako reformn� a nov� hnut�, kter� se od minul�ho stolet� ����
i na Z�pad.
Indie je m�stem vzniku i jin�ch syst�m�, z nich� je nejorigin�ln�j�� a nejroz���en�j��
buddhismus. Tomu autor v�nuje t�m�� 140 stran a postupuje op�t historick�, od br�hmanismu
p�es asketick� hnut� �raman�, j�gick� �koly, narozen� Buddhy a jeho osv�cen�, p�es
u�en� buddhistick�ho k�nonu a� po sekt��sk� hnut� h�naj�nov�ho a
mah�j�nov�ho buddhismu a jeho expanzi do him�lajsk�ch zem� (Nep�l, Bh�t�n a Tibet).
Autor si je v�dom, �e bez pochopen� v�dismu a br�hmanismu nelze pochopit ani buddhismus,
ani hinduismus ve v�ech jeho podob�ch.
Vedle
historick�ho aspektu se Werner soust�e�uje i na filozofick� my�lenky, kter� doprov�z�
ka�dou n�bo�enskou etapu. Popisuje t� �est staroindick�ch dar�an� neboli
filozofick�ch �kol a u�en� v�znamn�ch myslitel� jak v r�mci hinduismu, tak i buddhismu.
O
autorov� komplexn�m poj�m�n� problematiky sv�d�� i jeho popis n�bo�ensk�ch praktik a
lidov�ch projev� uct�v�n� bo�stev a jin�ch kult�. Ka�d� n�bo�ensk� koncept, �kolu, sektu,
mytick� jev, bo�stvo a n�bo�ensk� praktiky Werner vysv�tluje t�m�� encyklopedicky.
Sv�mi z�kladn�mi rysy: histori�nost, systemati�nost a organick� propojenost jednotliv�ch
odd�l�, se toto d�lo st�v� nepostradatelnou pom�ckou pro studium religionistiky a
indologie.
PhDr.
Svetislav KOSTI�, Dr.
�stav ji�n� a centr�ln� Asie FF UK
�esk�, p�ev�n� v anglick�m Durhamu p�sob�c�
indolog Karel Werner (*1925) navazuje na svou d��v�j�� publikaci N�bo�enstv� ji�n� a
v�chodn� Asie (Brno: Masarykova univerzita, 1995). I kdy� se (navzdory n�zvu nov�
publikace) nad�le v�nuje jen ��sti Asie, je text roz���en. Jednotliv� n�bo�enstv� prob�r�
mnohem podrobn�ji. Autor se dr�� koncepc� zaveden�ch britskou koloni�ln� v�dou. Nezdr�h�
se pom�rn� �asto n�bo�ensk� skupiny a sm�ry hodnotit. Pou��v� pro interpretaci vzd�len�ch
n�bo�enstv� pojmoslov� p�evzat� z n�bo�enstv� z�padn�ho sv�ta.
Jeho text je svou srozumitelnost� vhodn� zejm�na pro pou�en�
laick� z�jemce. Kdo se sna�� z�skat ucelen�
odborn� pohled na zvolen� n�bo�enstv�, m��e informace z�skan� v t�to knize doplnit
nov�j��mi poznatky a v�klady.
Autor se podrobn� v�nuje n�bo�enstv�m
spojovan�m s Indi�. I kdy� ko�eny hinduismu p�ekvapiv� vid� v Evrop�. Indick� sv�m p�vodem
je buddhismus, sledovan� pak na sv� dal�� cest� kontinentem. P�i t� p��le�itosti si v��m�
p�vodn�ch dom�c�ch n�bo�enstv�, kter� obvykle s buddhismem koexistuj�, nap�. �int�,
konfuci�nstv�, taoismu, b�nu. Kapitola je v�nov�na i ostatn�m n�bo�enstv�m zastoupen�m
dodnes v Indii.
Kniha imponuje ���� tematick�ho z�b�ru. Autorovy
odborn� z�jmy sahaj� od indologie, v n� je doma a� ke korejsk�mu �amanismu a ke kr�tk�m
zm�nk�m nap�. o n�bo�ensk�m taoismu. Proto je z�ejm� u n�kter�ch t�mat odk�z�n na
sekund�rn� prameny.
Dosavadn� �vody, p�ehledy �i n�stiny
religionistiky v �e�tin� se jednotliv�m n�bo�enstv�m bu� nev�nuj�, nebo jen poskytuj�
z�kladn� informace jako �vody ke speci�ln� religionistick� ��sti studia. Nov� publikace
pat�� k t�m, kter� se podrobn� v�nuj� jednotliv�m sm�r�m. Stoj� vedle n�kolika �ad
podrobn�ch, specializovan�ch monografi� v�novan�ch jednotliv�m n�bo�enstv�m v edici
nakladatelstv� Prostor a podobn� men�� edice nakladatelstv� Lidov� noviny. Ve srovn�n�
s podobn� obs�hl�m Lexikonem sv�tov�ch n�bo�enstv�, kter� redigoval jeho britsk�
kolega Christopher Partridge (Praha: Slovart, 2006) se v�nuje u���mu okruhu n�bo�enstv� a
je proto podrobn�j��. Zat�mco Lexikon d�razn� sleduje sp�e sou�asn� �it�, empirick�
n�bo�enstv�, jak je znaj� specializovan� ameri�t� a evrop�t� badatel�,
Werner se v�ce v�nuje normativn�m a historick�m aspekt�m.
Doc.
ThDr. Ivan Odilo �TAMPACH
vedouc� katedry
religionistiky a filosofie Pardubick�
univerzity,
p�edseda
Spole�nosti pro studium sekt a nov�ch
n�bo�ensk�ch sm�r�
Doporu�ujeme z�jemc�m i p�edchoz� d�lo prof. Wernera,
p�eklad klasick�ho buddhistick�ho spisu
DHAMMAPADAM
viz
http://www.cadpress.sk/dhammapadam.htm
a nov� vyd�n� jeho
ENCYKLOPEDIE HINDUISMU
ISBN
978-80-88969-36-5
V�zan� / tvrd� vazba, cca 300 stran
|
Z�rodkem t�to encyklopedie je autorova publikace A Popular Dictionary of
Hinduism (Curzon Press, London 1994, 1997), kter� se dostalo ocen�n�
u �ten��sk� obce anglosask�ho sv�ta.
Oproti anglick�mu vyd�n� popul�rn�ho slovn�ku byla �esk� verze t�to p��ru�ky
podstatn� roz���ena a opro�t�na po�adavku p��li�n� popul�rnosti. Jeliko� od p�du
totality u n�s vy�lo mnoho popul�rn�ch i odborn�ch spis� o Indii a indick�ch
nauk�ch, dobr�ch, ale tak� pochybn� kvality a spolehlivosti, pro mnoh� z nich se
osv�d�� tato encyklopedie jako st��zliv� a spolehliv� korektiv ohledn� definice a
objasn�n� v�znamu d�le�it�ch term�n�, a v p��pad� sanskrtsk�ch v�raz� zejm�na pokud
jde o jejich spr�vn� p�epis.
N�kte��
z t�ch, kdo� poznali hodnotu indick�ch nauk nebo i zakusili ve sv�m �ivot� p��zniv�
��inky j�gy �i meditace, mohou ve sv�m nad�en� propadnout i nekritick�mu p�ij�m�n�
tenden�n�ch v�klad� v literatu�e n�kter�ch sekt, tak�e historick� pou�enost a jasn�
pojmov� pochopen� celkov�ho kontextu a implikac� studovan�ho nebo praktikovan�ho
u�en� m��e i jim b�t jen ku prosp�chu.
A
kone�n� i odborn�ci, indologov� a religionist�, mohou shledat, �e m�t po ruce snadno
p��stupnou pom�cku k rychl� informaci nebo osv�en� si znalosti o n�kter�ch rysech
hinduismu m� svou u�ite�nost. |
jako� i na�i novinku tematicky velmi bl�zkou:
KOD�IKI / KOJIKI
n e b o l i
Kronika d�vn�ch p��b�h�
v p�ekladu Dr. Viktora
Krupy
viz
http://www.cadpress.sk/kodziki.htm
http://www.cadpress.sk/kojiki.htm
vyd�v�
C A D
PRESS
http://www.cadpress.sk
http://web.stonline.sk/cad
cad@atlas.cz
cad@atlas.sk
Telef�n:
(00421)
903 159 404
Z na�ich dal��ch titul�, kter� vy�ly v
edici
Medica a Sv�tov� duchovn� proudy
v�m m��eme nab�dnout nap�:
http://www.cadpress.sk/ajurveda.htm
Fran�ois Decret:
M�N� A TRADICE MANICHEISMU
===================================
Prof. Glasenapp & R�i Kaisen:
BUDDHISMUS A K�ES�ANSTV�
===================================
V�jime�n� p��ru�ka obsahuj�c� informace o
n�kolika tis�c�ch n�bo�ensk�ch komunit, hnut�, tajn�ch bratrstev, mystick�ch ��d�,
hermetick�ch a okultn�ch spole�nost� a sekt cel�ho sv�ta - �inn�ch od nejstar��ch dob do
sou�asnosti (p�es 3 000 hesel)
.
�daje o v�ech hlavn�ch
n�bo�ensk�ch hnut�ch v r�mci sv�tov�ch n�bo�enstv� a duchovn�ch tradic i New Age.
Publikace je nav�c
dopln�na 4 speci�ln�mi rejst��ky jejich� pomoc� lze vyhled�vat i �daje o osobnostech,
odborn� term�ny a pod.
v�z. /
540 stran,
dopln�no
4 speci�ln�mi indexy:
rejst��k osobnost�, pojm�, geografick�ch lokalit a spole�nost� a organizac�.
| Hesla Lexikonu se stala
i z�kladem religionistick� sekce �esk�ch elektronick�ch encyklopedi� -
Diderot 2000 a
2001 ! |
detaily viz web-str�nky:
http://www.cadpress.sk/sekty.htm
nebo
http://www.mujweb.cz/www/lexikon_ukazky
http://www.mujweb.cz/www/lexikon_index
NA�E ��JNOV�
/ OKT�BROV� NOVINKA
ISBN 978-80-88969-57-0
( slovensk� vyd�n�
)
Viazan� kniha, 1 040 str., plnofarebn� tla�, form�t
24x16,5 cm.
Odborn� monografia / u�ebnica pre V� na ktorej se podielalo 30
popredn�ch �esk�ch a slovensk�ch odborn�kov, vedcov z oblasti v��ivy, medic�ny, biologie
aj �al��ch oborov.
OBSAH / ANOTACE KNIHY
:
aktualizace 14 / 1 2011
