MARIHUANA
ZAK�ZAN�
MEDIC�NA�
L.
Grinspoon & J. Bakalar

Vydalo
nakladatelstv��
CAD� PRESS
Velmi d�le�it� a zaj�mav�
kniha zaob�raj�c� se seri�zn� - na rozd�l od mnoha
pochybn�ch bro�ur na stejn� t�ma - l��ebn�m vyu�it�m
konop� v historii i sou�asnosti, v�etn� l��en� epilepsie,
depres� a rakoviny.
V t�to d�le�it� a
provokativn� knize popisuj� dva vynikaj�c� v�de�t�
pracovn�ci prosp�nost marihuany jako l�ku, vysv�tluj�,
pro� bylo zak�z�no jej� pou�it�, a zast�vaj� se jej�
pln� legalizace, aby byla dostupn� v�em pacient�m, kte�� ji
pot�ebuj�. Na podporu tohoto stanoviska popisuj� osoby
trp�c� r�zn�mi chorobami - mezi nimi rakovinou, epilepsi�,
AIDS, dysmenoreou a depres� - v�sti�n� sv� utrpen� v dob�,
ne� za�ali u��vat marihuanu, zm�ny, kter� zp�sobila, a
sv� pot�e p�i snah�ch z�skat ji leg�ln� cestou.
OBSAH:
D�jiny Cannabisu / Cannabis
jako l�k / Chemoterapie rakoviny / Glaukom / Epilepsie /
Roztrou�en� skler�za / Paraplegie a quadriplegie / AIDS /
Migr�na / Menstrua�n� k�e�e a porodn� bolesti / Deprese a
jin� poruchy n�lady / Jin� l��ebn� pou�it� �
Studie vy�la v r. 1993 v Yale
University Press a op�r� se tud� o aktu�ln� v�deck�
poznatky. Je dopln�na obs�hlou bibliografi� !
���
��� "Grinspoon a
Bakalar pod�vaj� cenn� kompendium blahod�rn�ch vlastnost�
marihuany Tato kniha je cenn� pro jej� �irok� pou�it�
zpr�v v prvn� osob� o blahod�rn�ch ��inc�ch kou�en�
marihuany u osob fyzicky a emo�n� trp�c�ch"� -
Rick J.
Strassman, M.D., Journal
of the American Medical Association.�
��� "P�dn� a
p�esv�d�iv� argumenty pro legalizaci marihuany a jej�ch
farmakologicky aktivn�ch sou��st� Tato kniha poskytuje
v�born� p�ehled p�edm�tu z l�ka�sk� perspektivy" -
Robert M. Swift,
M.D., Ph.D., New England Journal of Medicine.
��� "Velmi d�le�it�
kniha Je to velmi doporu�en�hodn� �ten� pro ka�d�ho, kdo
se zaj�m� o d�jiny, l�ka�skou biologii a ve�ejnou politiku
obklopuj�c� tyto velice udivuj�c� rostliny" -
David E. Presti a
Richard Evans Schultes, Journal of Psychoactive Drugs.
**************************************�
LESTER GRINSPOON, M.D.
je mimo��dn�m profesorem
psychiatrie na Hardvardsk� l�ka�sk� fakult�.
JAMES B. BAKALAR
je spoluredaktorem �asopisu Harvard
Mental Health Letter a lektorem pr�v na psychiatrick�m
odd�len� Harvardsk� l�ka�sk� fakulty.
Obsah
�vod���������������������������������������������
D�JINY�CANNABISU��������������������������������
CANNABIS�JAKO�L�K��������������������������������
Chemoterapie�rakoviny��������������������������
Glaukom����������������������������������������
Epilepsie��������������������������������������
Roztrou�en�skler�za���������������������������
Paraplegie�a�quadriplegie����������������������
AIDS���������������������������������������������
Chronick�bolesti�����������������������������
Migr�na���������������������������������������
Pruritus�(sv�d�n�)����������������������������
Menstrua�n��k�e�e�a�porodn��bolesti�����������
Deprese�a�jin�poruchy�n�lady�����������������
Jin�l��ebn�pou�it���������������������������
Na�obhajobu�anekdotick�ch�d�kaz���������������
ZVA�OV�N͠RIZIK���������������������������������
MEDIC�NA�KDYSI�A�V�BUDOUCNOSTI�������������������
� v o d
Kdy� jsem se za�al zab�vat
studiem marihuany v r. 1967, nepochyboval jsem o tom, �e jde o
velmi �kodlivou drogu, kter� byla bohu�el st�le v�c
u��v�na po�etil�mi mlad�mi lidmi, kte�� necht�li
poslouchat nebo nemohli ch�pat varov�n� o jej�ch
nebezpe��ch. M�l jsem v �myslu v�decky definovat povahu a
m�ru t�chto nebezpe��. B�hem dal��ch t�� let, kdy� jsem
studoval v�deckou, l�ka�skou a laickou literaturu, se moje
n�zory za��naly m�nit. Pochopil jsem, �e jsem byl, tak jako
tolik jin�ch lid� v na�� zemi, ohlupov�n. M� n�zory o
nebezpe��ch marihuany m�ly m�lo empirick�ch podklad�. Kdy�
jsem dokon�il v�zkum, kter� m�l tvo�it z�klad knihy,
upevnilo se u mne p�esv�d�en�, �e cannabis je podstatn�
m�n� �kodliv� ne� tab�k a alkohol, neju��van�j��
leg�ln� drogy. Kniha byla vyd�na v r.1971; jej� n�zev
Nov� �vahy o marihuan� odr�el zm�nu
m�ch n�zor�.
Tehdy jsem ve sv� naivit�
v��il, �e jakmile lid� pochop�, �e marihuana je mnohem
m�n� �kodliv� ne� drogy ji� legalizovan�, budou pro jej�
legalizaci. V r. 1971 jsem sebejist� p�edpov�d�l, �e pro
dosp�l� bude cannabis legalizov�n do deseti let. Je�t� jsem
nev�d�l, �e kolem zak�zan�ch drog panuje velmi zvl�tn�
atmosf�ra. Pokud nevedou u�ivatele drog k iracion�ln�mu
chov�n�, ur�it� vyvol�vaj� takov� chov�n� u mnoh�ch
neu�ivatel�. M�sto toho, abychom u�inili marihuanu leg�ln�
dostupnou pro dosp�l�, pokra�ovali jsme v kriminalizaci mnoha
milion� Ameri�an�. P�ibli�n� 300.000 v�t�inou mlad�ch
lid� je ka�doro�n� zat�eno v souvislosti s marihuanou a
politick� klima se tak zhor�ilo, �e otev�en� a svobodn�
diskuse o marihuan� je dnes obt�n�. Dalo by se ��ci, �e
m�me klima psychofarmakologick�ho mccarthyismu.
Jedno znamen� takov�ho klimatu
je p�ib�v�n� povinn�ch drogov�ch test�, co� je analogi�
k loajalitn�m p��sah�m McCarthyovy �ry. Sotva kdo v��il,
�e vynucen� sliby loajality by mohly zv��it n�rodn�
bezpe�nost, ale lid�, kte�� odm�tali slo�it takov�
p��sahy, riskovali ztr�tu sv�ho zam�stn�n� a sv�
reputace. Dnes vid�me, jak se ukl�d� p��saha chemick�
loajality. St�le v�ce se po�aduje povinn�, �asto nam�tkov�
vy�et�en� mo�e na p��tomnost nedovolen�ch drog jako
podm�nka zam�stn�n�. Lid� s pozitivn�m v�sledkem mohou
b�t nedobrovoln� odesl�ni do drogov� poradny nebo k ��asti
na programu "na pomoc zam�stnanc�m".
To v�e m�lo pom�h� v
prevenci nebo terapii zneu��v�n� drog. Pokud se t�k�
cannabisu, lze mo�ov� zkou�ky snadno zfal�ovat a dos�hnout
klamn�ch v�sledk� chemickou zm�nou mo�e nebo z�m�nou s
mo�� n�koho jin�ho. I pokud vzorek mo�e nebyl zm�n�n,
dostupn� testy zdaleka nejsou dokonal�. Ty levn�j�� jsou
zna�n� nep�esn� a i ty dra��� a p�esn�j�� mohou d�t
myln� v�sledky n�sledkem laboratorn�ch chyb, a kdy� mo�
byla pasivn� vystavena kou�i marihuany. Ale i neomyln� test by
pom�hal jen m�lo p�i prevenci a terapii zneu��v�n� drog.
Metabolity marihuany (rozpadov� produkty) z�stanou v mo�i po
jednor�zov�m p�soben� po n�kolik dn� a u toho, kdo ji
u��v� dlouhodob�, i t�dny po vysazen�. Jejich p��tomnost
nem� ��dn� pevn� vztah k ��ink�m drogy na mozek.
Vypov�d� velmi m�lo o tom, kdy byla droga u�ita, kolik j�
bylo u�ito a jak� m�la nebo m� ��inky. Tak, jako sliby
loajality vynucen� na vl�dn�ch zam�stnanc�ch, jsou i testy
na marihuanu bezcenn� pro jejich ud�van� ��el.
Jinou str�nku
psychofarmakologick�ho mccarthyismu ukazuje ohlas na �l�nek v
�asopise American Psychologist
z kv�tna 1990. Dva psychologov� z Kalifornsk� university v
Berkeley podali zpr�vu o v�sledc�ch jedn� p��sn�
longitudin�ln� studie u 101 osmn�ctilet�ch, kter� sledovali
od v�ku p�ti let, aby zjistili vztah mezi psychologick�mi rysy
a pou��v�n�m drog. V�sledky uk�zaly, �e ti mladistv�,
kte�� u� zkou�eli drogy (hlavn� marihuanu), byli
vyrovnan�j�� (p�izp�sobiv�j��). Auto�i poznamen�vaj�:
Mladistv�, kte�� brali drogy
�asto, byli nevyrovnan� (nep�izp�sobiv�), se z�eteln�m
osobnostn�m syndromem poznamenan�m interperson�ln� alienac�,
�patnou kontrolou impuls� a zjevnou emo�n� nouz�.
Mladistv�, kte�� nikdy s drogami jak�hokoliv druhu
neexperimentovali, byli pom�rn� �zkostliv�, emo�n�
st�sn�n� a postr�dali spole�enskou obratnost. Psychologick�
rozd�ly mezi t�mi, kte�� drogy u��vali �asto, t�mi,
kte�� experimentovali, a t�mi, kte�� drogy neu��vali, se
daly vystopovat do nejran�j��ch � let d�tstv� a byly ve
vztahu ke kvalit� p��e jejich rodi��.V�sledky ukazuj�, �e
a) probl�m u��v�n� drog je symptom - nikoliv p���ina -
�patn� osobn� a spole�ensk� vyrovnanosti�
(p�izp�sobivosti), a b) v�znam u��v�n� drog lze ch�pat
jen v souvislosti s osobnostn� strukturou jednotlivce a jeho
v�vojem.
Tato studie ukazuje, �e
sou�asn� protidrogov� kampa� ("Prost� �ekni ne")
je svedena na �patnou cestu, proto�e se soust�e�uje sp� na
symptomy ne� na z�kladn� probl�my.
���� Ihned za�al velk�
pok�ik. �editel jednoho protidrogov�ho projektu v San
Franciscu �ekl, �e je nezodpov�dn�, kdy� v�zkumn�ci
p��, �e "trochu se zab�vat drogami nen� pro n�kter�
mladistv� nutn� katastrofou a m��e prost� b�t sou��st�
jejich norm�ln�ho mladistv�ho experimentov�n�."
L�ka�, kter� vede zotavovnu pro mladistv� v jedn�
metropolitn� nemocnici, se ptal: "Co to ud�l� s t�mi
d�tmi, kter� se zav�zaly k abstinenci? Te� se jim ��k�,
�e jsou spolek bl�zn�. M��ete si p�edstavit, o kolik v�c
se bude muset na n� tla�it." Autor p��c� v �asopise
Pride Quarterly (v l�t� 1990) prohl�sil:
"Tato pr�ce, t�eba�e je postavena na zku�enostech s
pouze 101 osobami, kter� v�echny byly ze San Francisca, p�ece
upoutala pozornost cel� zem� pro sv�j pobu�uj�c� z�v�r.
"Bohu�el", pokra�oval autor, "tolerantn�
my�len�, kter� se v kalifornsk� studii projevilo, bude d�le
ve Spojen�ch st�tech existovat, pokud se skute�n� ��inn�
v�chova o drog�ch nedostane d�l ne� do z�kladn�ch t��d.
Av�ak p��li� m�lo vychovatel� se obezn�milo s posledn�mi
objevy o zdravotn�ch d�sledc�ch u��v�n� drog". To
v�e zav�n�lo kritikou v�dy po stalinistick� stranick�
linii.
Nehled� na ilegalitu marihuany
a na v�echny p�edsudky proti n� mnoz� Ameri�an� st�le
pravideln� pou��vaj� konop�. Kou�en� marihuany, kdysi
pova�ovan� za ne�est ml�de�e nebo za v�raz mladistv�ho
rebelantstv�, se nyn� stalo roz���enou prax� dosp�l�ch.
Mnoz� u� po l�ta kou�� marihuanu a budou ji d�le kou�it po
zbytek �ivota. Jsou p�esv�d�eni, �e nikomu ne�kod� a �e
sami sob� ne�kod� ani tolik, jestli v�bec, jako ti, kte��
kou�� cigarety nebo pij� alkohol.
Vskutku, v�t�ina u�ivatel�
v���, �e marihuana zlep�� jejich �ivot - a o tom se v
tisku m�lo diskutuje. Za dv� desetilet� v�zkum� jsem �etl
hodn� o potenci�ln� �kodlivosti konop� (v�t�inou to byly
nesmysly) a velmi m�lo o jej� hodnot�. A�koliv tato hodnota
m� r�zn� str�nky, nejd�le�it�j�� je v jej�m
pou��v�n� jako l�ku, a je to str�nka, kter� byla velice
zanedb�v�na. Do�el jsem k z�v�ru, �e kdyby kter�koliv
jin� l�k se uk�zal b�t podobn� slibn�m pro terapii a byl
z�rove� podobn� bezpe�n�, pak by jak odborn�ci tak
ve�ejnost projevili mnohem v�c z�jmu. Pov�st marihuany jako
�kodliv� oddechov� drogy - ve velk� m��e nezaslou�en� - a
z toho plynouc� z�konn� restrikce zp�sobily, �e l�ka�sk�
pou��v�n� a l�ka�sk� v�zkum byly znesnadn�ny. N�sledkem
toho nev� l�ka�sk� spole�enstv� nic o konop� a stalo se
jak akt�rem, tak ob�t� v ���en� dezinformace a d�siv�ch
m�t�.
Co n�sleduje, je v podstat�
kniha p��b�h�, proto�e v�t�ina d�kaz� o l��iv�ch
vlastnostech marihuany je anekdotick�ho r�zu. Jednou dojde k
n�prav� systematick�ho zanedb�v�n� v�deck�m
spole�enstv�m a auto�i knihy o l�ka�sk�m pou�it�
marihuany budou moci zhl�dnout rozs�hlou klinickou literaturu.
James Bakalar a j� douf�me, �e se n�m poda�� obr�tit
p�edsudky naruby, odstranit nev�domost a pomoci p�ipravit tomu
v�zkumu cestu t�m, �e prozkoum�me zn�m� a potenci�ln�
mo�nosti upot�eben� t�to pozoruhodn� substance.
Toto je kniha dvou autor� a
mnoh�ch p�isp�vatel�. Mnoz� p�isp�vatel� byli z�sk�ni
�stn�m stykem nebo byli k n�m odk�z�ni, ale na n�kter�
n�s upozornilo jejich sv�dectv� p�ed spr�vn�m soudcem
Francisem L. Youngem z ��adu pro uplatn�n� drogov�ch
p�edpis� DEA (Drug Enforcement Administration) b�hem jedn�n�
o zm�n� za�azen� marihuany do seznamu v r. 1986. Robert
Randall a Alice O'Learyov� z Aliance pro cannabisovou terapii
n�m pom�hali naj�t n�kter� z t�chto pacient�. Dlu��me
d�ky Kevinu Zeeseovi z Nadace pro drogovou politiku (Drug Policy
Foundation) za to, �e n�m, krom� jin�ch v�c�, obstaral
z�pis z jedn�n�. Na�emu rukopisu velice prosp�lo, �e jej
kriticky posoudili Kenneth Arndt, M.D., Ann Druyanov�, John
Gehring, M.D., David a Betsy Grinspoonovi, Norman Jaffe, M.D.,
Simeon Locke, M.D., Susan Milmoeov�, Carl Sagan, Richard
Schultes a Arnold S. Trebach. Na�emu projektu tak� pom�hali
r�zn�mi zp�soby Peggy S. Alcornov�, Beth Banov�, Del
Cogswell Brebner, Elizabeth Caseov�, Leslie Druyan, Paul
Geissler, James Johnson, Jeff Moore, June Riedlingerov�,
Alexander Shulgin, Lewis L. Van Hoosear, M.D. a Lennice
Werthov�. Zvl�t� jsme zav�z�ni Heather L. Erskineov�,
kter� n�m tak kvalifikovan� pom�hala v ka�d� f�zi vzniku
rukopisu, a jej� mil� jedn�n� nebylo nikdy ohro�eno
zd�nliv� nekone�n�mi korekturami. [V�t�ina z v��e
uveden�ch osob jsou l�ka�i, zkratka M.D. se rovn� �esk�mu
ekvivalent MUDr! Pozn. editora.]
������������������������������������������������Lester Grinspoon, M.D.
V��atky / uk�zky
z knihy
http://www.konopijelek.cz/index.php?stranka=zakazana-medicina
Na margo / Z na�eho tisku:
Soud osvobodil �enu, kter� se l��ila marihuanou
Verdikt Nejvy���ho soudu neznamen�
legalizaci konop�. foto: NOVINKY/Ond�ej Krynek
P�stov�n� konop� nemus� b�t automaticky trestn�. Pr�lomov� verdikt
vynesl p�ed n�kolika t�dny Nejvy��� soud (NS) a v pond�l� ho zve�ejnil na sv�ch
internetov�ch str�nk�ch. Rostlina na zahr�dce podle n�j je�t� nen� hotov� droga.
3. 3. 2008 18:42
Ve sv�m lednov�m rozhodnut� dal sen�t Nejvy���ho soudu za pravdu �en� z Nymburska,
kterou tamn� okresn� a pot� i pra�sk� krajsk� soud v letech 2006 a 2007 odsoudily za
p�stov�n� konop� set�ho.
�ena si na sv�m pozemku zasadila nejm�n� 70 rostlin, kter� pak pou��vala k l��b�
nemocn�ch chodidel a �alude�n�ho v�edu. Proto�e j� l��ba pom�hala, v�novala jednu i
sv� p��telkyni, ta si pak v�ta�kem z konop� l��ila ko�n� chorobu.
P�stov�n� nen� v�roba
"P�stov�n� konop� set�ho nen� samo o sob� v�robou omamn� l�tky," uvedl v rozhodnut�
sen�t s p�edsedou Vladim�rem Jurkou.
I podle stanoviska Nejvy���ho st�tn�ho zastupitelstv�, kter� p�edseda sen�tu Jurka
ocitoval v rozhodnut�, nen� p�stov�n� konop� automaticky v�robou omamn� a psychotropn�
l�tky. To by musela b�t rostlina zpracov�na ke spot�eb� jako droga. Podle soudu
jedn�n� �eny nen� na m�st� kriminalizovat, i kdy� je v rozporu se z�konem.
Je to l�k, ale zak�zan�
St�h�n� za v�robu drog v �esku hroz� ka�d�mu p�stiteli konop� bez ohledu na to, k
�emu rostliny pou��v�. �Na marihuanu se u n�s ��dn� zvl�tn� pr�vn� kvalifikace
nevztahuje, tak�e jde o klasickou v�robu a dr�en� omamn� l�tky,� vysv�tluje vedouc�
l�ka� nadace Drop in Ji�� Presl.
Verdikt NS neznamen� ani legalizaci konop�. Pouze p�ipom�n�, �e soudy mus� d�kladn�
zva�ovat a prok�zat spole�enskou nebezpe�nost jeho p�stov�n� v konkr�tn�ch p��padech.
Stanovisko st�tn�ho zastupitelstv� zd�raz�uje, �e konop� obsahuje l��iv� l�tky a v
n�kter�ch zem�ch ho l�ka�i leg�ln� vyu��vaj�. Marihuana je jako medikament leg�ln�
nap��klad v Kanad�.
L�tka THC obsa�en� v konop� ��inn� potla�uje �alude�n� nevolnost nap��klad u
pacient� s rakovinou, kte�� prod�lali chemoterapii. Sni�uje tak� nitroo�n� tlak p�i
zelen�m z�kalu, pou��v� se k l��b� ko�n�ch chorob nebo m�rn�n� svalov�ch k�e��.
P�edepisuje se tajn�
�Od koleg� l�ka�� v�m, �e v praxi l��ebn� ��inky konop� vyu��v�ny jsou. THC je po
tis�ce let zn�m� l��ebn� l�tka a je naprost� hloupost, �e jej� u��v�n� u n�s nen�
povoleno. N�kte�� l�ka�i marihuanu pacient�m doporu�uj� tajn�,� vypr�v� Presl, kter�
se l�ta zab�v� drogov�mi z�vislostmi.
�Takov� opi�ty, kter� jsou tvrd�mi drogami, se dnes a denn� u��vaj� v ka�d� nemocnici,
ani� by proti tomu kdokoli protestoval,� nam�t� tak� l�ka�.
Podle st�tn� z�stupkyn� spole�ensk� v�voj sm��uje nikoli k legalizaci, ale k
dekriminalizaci p�stov�n� konop�. Sen�t NS se s t�mto n�zorem shodl a verdikty soud�
ni���ch stup�� zru�il. Krajsk�mu soudu v Praze vr�til p��pad k nov�mu rozhodnut�.
Jan Chmel��ek, Josef Koukal,
Pr�vo
Pozn�mka, legalizace pro l��ebn� vyu�it� je ji�
kone�n� na programu dne:
http://www.novinky.cz/domaci/244772-leky-z-konopi-budou-uz-pristi-rok-na-podzim-v-lekarnach.html
LUM�R HANU�, profesor Hebrejsk�
univerzity v Jeruzal�m�,
kter� zkoum� ��inky konop� ji� 40 let:
�Nejsem pro
legalizaci konop�, ale kdyby bylo jeho u��v�n� a p�stov�n� povoleno, a z�rove� by byl
alkohol a cigarety zak�z�ny, tak by to bylo pro lidstvo zdrav�j��.�
Z�jemc�m o problematiku
legalizace marihuany doporu�ujeme n�e uveden� server
**************************
Antagon - Samizdatov�
kulturn� revue. �l�nky a studie o filozofii a um�n� (avantgardn�
divadlo, hudba, v�tvarn� um�n� a literatura), recenze,
ilustrace, fotografie, rozhovory a b�sn�.
Obsah posledn�ch ��sel
Samizdatov� kulturn� revue
A N T A G O N
ANTAGON� �.
24
Th�o Lesoual'c:
�ZKOST JAPONSKA
I.Sischy:
ROZHOVOR S EIKO ISHIOKA
M.Heidegger: O
FILMU, JAPONSKU A DIVADLE N�
M.Yamaguchi: N�
A KABUKI
S.Awasthi: DAR
BOH� - Indick� tradi�n� divadlo
T.Werner:
MAORSK� BALET V ��N�
E.Zavadskaja:
�O H�AD� SALINGER V ZENE?
E.Biser: O
SMYSLU LIDSTV�
S.Alexandrian:
OKULTACE
P.Auslander:
LIVING THEATRE V 80.LETECH
A.Boal: DIVADLO
NAL�HAVOSTI
J.Noller: FLUXUS
A HUDBA 60.LET
I.Xennakis:
V�DA A HUDBA
(rozhovor o
elektronick� hudb�)
Z.Zet�nyi: P U
N K
R.Koopmans:
RETARDOVAN� HODIN��
(Holandsk�
avantgardn� divadlo)
T.Stanton: KDY�
N�M�TEM JE SMRT
A.Korner: AURORA
MUSICALIS
(rozhovor s
Brianem Eno)
R.Cohen:
IMAGINACE PAULA DELVAUXE
JAN �VANKMAJER
(rozhovor)
M.Hussakowska:
D�DICTV� MARCELA DUCHAMPA
J.Pierre:
POP-ART
E.O�i�:
TVORIV� METODA KEROUACA PROZAIKA
I.Henel: KAFKA
JAKO N�BO�ENSK� B�SN�K
S.Gablikov�:
MINIMALISMUS
Gary Indiana:
PATETICK� VAL��K
C.Ratcliff:
HENRI MICHAUX
M.Baumgartner:
JAKOB WEDER
Modern�
poezie Tichomo��...
(320 stran /
cca 500 ilustrac�)
ANTAGON� �.
25
J.Starkbauer:
D�JINY EVROPSK�HO ZENU
J.Siv�k:
DESCARTES VERSUS GALILEI?
P.Uli�n�: H.P.
LOVECRAFT A JEHO DIELO
P.�ev��k:
MAIL-ART V �ESK�M KONTEXTU
Ufon:
NEKROBIOTIKA
Borsk�: MILES
DAVIS
T.Oros: HUDBA
TEMN� STRANY SV�TA
Macko:
TARKOVSK�HO A.RUB�OV
Marek: P�E�IJE
S�TAR ROK 2000?
F.H. Richard:
PANOPTIKUM (fragment)
Virgala:
ZRODENIE PUNKU
Andil: DEPECHE
MODE
J.Starkbauer:
ANTI-SCI-FI
J.Starkbauer:
DESCARTES V NOV�CH Z�MKOCH
a dal��
�l�nky, eseje, b�sn�, pov�dky, fotografie a ilustrace 120
autor�!
(280 stran)
�
vydalo
vydavatelstv�
C A D�� PRESS
F.R. HRABAL
ul
. Luda Zubka 23 (PP 5)
Bratislava
42 - Dubravka
SK-844
05
Slovensko
http://www.cadpress.sk
�� Telefon:
0903 159 404 / 0911 90 28 90
Telefon z �R: 00421 903 159 404
|

Najdete n�s i na
Facebooku:
http://www.facebook.com/cadpress
uv�t�me pokud n�s doporu��te tak� sv�m zn�m�m!
Z
POSLEDN�CH PUBLIKAC� VYDAVATELSTV͠���
CAD�
PRESS
Novinka / bestseller vyd.
CAD PRESS:
Lexikon n�bo�ensk�ch hnut�, sekt a
duchovn�ch spole�nost��
V�jime�n�
p��ru�ka obsahuj�c� informace o 4 000 n�bo�ensk�ch komunit, hnut�, tajn�ch
bratrstev, mystick�ch ��d�, hermetick�ch a okultn�ch
spole�nost� a sekt cel�ho sv�ta - �inn�ch od nejstar��ch
dob do sou�asnosti.
(v�z., 540 stran / 4 speci�ln� rejst��ky).
Lexikon se
stal z�kladem religionistick� sekce
nejv�znamn�j��ch �esk�ch elektronick�ch
encyklopedi� - Encyklopedie Diderot 2000
a 2001 !
|

======================================================
Mistr
Mantak Chia & Maneewan Chia:
L��IV��
L�SKA� -� KULTIVACE �ENSK� SEXU�LN� ENERGIE�� I, II
P��ru�ka
taoistick�ho mistra obsahuj�c� mno�stv� n�vod� a cvi�en�
k nastolen� duchovn� a t�lesn� harmonie.

======================================================
R�i
P. Kapleau:
CHR�NIT
V�E �IV� - Vegetari�nstv� z hlediska buddhismu
======================================================
DHARMA
GAIA - ESEJE O BUDDHISMU A EKOLOGII
======================================================
�AMANISMUS��
I , II������ (Antologie)
Ojedin�l�
antologie do n� p�isp�ly des�tky sv�tov� proslul�ch
l��itel�, psycholog�, antropolog� a odborn�k� na
psychotroniku.
======================================================

�AMANISMUS��
III
-��
Akta 9. Mezin�rodn� konference o �amanismu a alternativn�ch
form�ch l��en�
======================================================
Zora Doval:
�JURV�DA - Tradi�n� indick� medic�na��� I, II
P��ru�ka
tradi�n� indick� medic�ny pro modern�ho �lov�ka (2
svazky).
======================================================
TAO -
V�BOR Z KLASICK�CH TAOISTICK�CH SPIS�
Kniha
obsahuje proslul� spis Mistra Lie-c' z 5.stol. p�.Kr. a v�bor
ze spis� taoistick�ch mistr� 7.-15.stolet�.
======================================================
Mistr
Lao-c': TAO-TE-�ING (Kniha o Tao a ctnosti)
======================================================
B.
Ducourant:
KL��E
K DOKONAL�MU �T�ST� - Taoismus v denn�m �ivot�
======================================================
Konfucius:
HOVORY (Lun-j�)
======================================================
J.Starkbauer:
V��N�
TABU - EROS A ETOS V N�BO�ENSK�CH SYST�MECH
======================================================
J.K.
U'Fon:
POJEDN�N�
O PSYCHOLOGII, N�BO�ENSTV�, MAGII A SEXU
======================================================
Charles
Ponc�:�
HRA�
�AROD�J� - KO�ENY ESOTERICK�CH UM�N�

Kniha
uv�d� �ten��e do v�eobecn�ch z�klad� esotern�ch nauk a
spojitosti mezi astrologi�, kabalou, tarotem, I-�ing,
alchymi� a jungovskou psychologi�.
======================================================
Guy
Casaril:� RABBI �IMON BAR JOCHAJ A KABALA
======================================================
�ADO
- TAJEMSTV� �AJOV�HO OB�ADU
======================================================
Prof.
Michio Kushi:
DUCHOVN�
CESTA - Pr�vodce k nekone�n� seberealizaci a osvobozen�
Komplexn�
�vod do duchovn�ho sv�ta z pera nejv�znamn�j��ho
sv�tov�ho p�edstavitele makrobiotiky.
======================================================
Prof.
Michio Kushi:
K�MEN
FILOSOF� - �vod do alchymie, transmutace a Nov� v�dy
V t�to
studii Kushi vysv�tluje prost�ednictv�m makrobiotick�ch
princip�, �e sv�t hmoty nen� pevn� a statick�, n�br�
naopak dynamick� a prom�nliv�.
======================================================
John
Heider:� TAO� V�DCE� -� Strategie
�sp�n�ho v�dce pro Nov� v�k
Autor,
psycholog a profesor �koly psychiatrie p�i Menningerov� nadaci
zde p�edkl�d� verzi staro��nsk�ho spisu Tao-te-�ing adaptovanou
pro New Age.
======================================================
R�i
Jiyu-Kennett:��
JAK SE
ZENOV� BUDDHISTA P�IPRAVUJE NA SMRT
�vod do
medita�n� praxe a vysv�tlen� jednotliv�ch pozitivn�ch i
negativn�ch aspekt� meditace a s n� spojen�ch viz�.
======================================================
BUDDHISMUS A PSYCHOLOGIE������ (Antologie)
======================================================
Dr. Yang Jwing-ming:� JANG�V STYL
TCHAJ-�I �CH�AN II
Obs�hl�
a podrobn� p��ru�ka pro adepty praktikuj�c� tchaj-�i
(tai chi) a tchaj-�i �ch�an (tai chi chuan), z
hlediska zdravotn�ho i jejich aplikace v bojov�ch um�n�ch,
v�etn� cvi�en� s me�em.
======================================================
Wu-men Chuej-kchaj:
WU-MEN-KUAN (MUMONKAN) neboli Ohrada
bez br�ny
======================================================
LEGENDY A M�TY AMERICK�CH INDI�N� -
I
(Legendy
a m�ty Jihoz�padu)
Prvn�
svazek zahrnuje legendy a m�ty kmen� Zu�i, Hopi, Navajo a
dal��ch.
======================================================
Podrobn�j��
informace poskytneme na po��d�n�.
Z� P�IPRAVOVAN�CH�� PUBLIKAC�:
Dr. Yang Jwing-ming:��
POKRO�IL� JANG�V STYL TCHAJ-�I
�CH�AN�
======================================================
�AMANISMUS�� IV���
-��
Akta 9. Mezin�rodn� konference o �amanismu a alternativn�ch
form�ch l��en��- 1. ��st.
� M�te-li
z�jem o zas�l�n� informac� a edi�n�ch pl�n�,
za�lete n�m e-mail
C A D�� PRESS
F.R. HRABAL
ul
. Luda Zubka 23 (P.P. 5)
Bratislava
42 - Dubravka
SK-844
05
Slovensko

Podrobn�j��
informace v elektronick� podob� poskytneme na po��d�n�!
Objedn�vky
a ��dosti o informace zas�lejte na na�e adresy:
cad@atlas.cz
d�le�it� zpr�vy pos�lejte v kopii i na
druhou adresu!
Telefon:
(2) 6436 9928
Mobil:
0903
159 404
Telefon z �R: 00421 903 159 404
|
Z�le��
JEN na knihkupc�ch, zda na�e knihy objednaj� a
za�ad� do sv� nab�dky !
|
zaji��ujeme
i
VELKOOBCHODN�
DISTRIBUCI
pro
knihkupce, organizace a knihovny
V
�ESK� REPUBLICE i na
SLOVENSKU
Objedn�vky
a ��dosti o informace zas�lejte na na�e adresy:
cad@atlas.cz
cad@atlas.sk
d�le�it�
zpr�vy pos�lejte v kopii i na druhou adresu !
=======================================
Telefon:
(2) 6436 9928
(2) 6453 0911
Mobil:
0 903 159 404
Telefon z �R: 00421 903 159 404
|

Najdete n�s i na
Facebooku:
http://www.facebook.com/cadpress
uv�t�me pokud n�s doporu��te tak� sv�m zn�m�m!

