Sborn�ky a studie o �amanismu: mytologie, tradi�n� medic�na a ritu�ly p��rodn�ch n�rod� cel�ho sv�ta (Indi�ni, Tibet, Indie, Nep�l, Sibi�, Havaj, Austr�lie, Island, Afrika). Transforma�n� vize, ob�adn� tance, l��itelstv�, �amanismus a teosofie, �amanismus v �idovsk� tradici, ESP a paranorm�ln� jevy,antropologie, etnografie, mytologie a kosmologie, psychoanal�za, psychotronika a magie, v�zkum sn� atd.

NA�E  NOVINKA

E d i c e

SV�TOV� DUCHOVN� PROUDY

svazek 81

Translation, Introduction & Notes Ond�ej Pivoda, 2012. Illustrations akad. mal�� Jan Ho�ek.
Odborn� revize textu: PhDr. Franti�ek Bahensk�; Doc. PhDr. Lubo� B�lka, CSc.; PhDr. Tom� Boukal, Ph.D.; PhDr. Lud�k Bro�;

Mgr. Pavl�na Brz�kov�-Kleinov�, Ph.D.; Mgr. Be�ta �IERNIKOV�, PhD.; Prom. biol. Helena Kholov� CSc. a Ing. Mnislav Zelen�-Atapana.

ISBN 978-80-88969-61-7

�amansk� epos Oloncho o �urgunu Booturovi je jist� pro mnoh� z n�s (v�etn� odborn�k� na sibi�sk� n�rody), velk�m objevem, nejen sv�m kouzeln�m p�ekladem z ru�tiny i z jakut�tiny.  A to v obou v�znamech slova kouzeln�!  Sou�asn� je i p��nosem k pozn�n� p�vodn� kultury a historie sibi�sk�ch Jakut�.

Mnislav ZELEN�-ATAPANA

P�edmluva Mnislava Zelen�ho-Atapany

�amanismus, by� zejm�na jihoamerick�ch indi�n�, a mytologie p��rodn�ch n�rod� v�bec, mne uchv�tily ji� d�vno, bez souvislosti s m�dn�mi trendy posledn�ch let. Duchovn� vypr�zdn�n� lid� v cel�m euroatlantick�m prostoru dnes hledaj� v�emo�n� podoby duchovna, pokud mo�no co nejexoti�t�j��, aby se v jejich r�mci mohli profilovat. A �amanismus pat�� k nejobl�ben�j��m. Bohu�el, pro v�t�inu z nich je �amanismus, �i l�pe �e�eno neo�amanismus, jen jak�si povrchn�, m�dn� p�za. Nemaj� vesm�s z�jem o hlub�� pozn�n�, proto�e, jednodu�e �e�eno, na to ani nemaj�. Zaj�m� je jen vn�j�� dojem. Povrchnost je ned�lnou sou��st� na�� kultury, je n�m p��mo ka�dodenn� vnucov�na. Nen� proto divu, �e je �amanismus v na�� kultu�e vn�m�n pr�v� takto. O jeho hlub�� v�znam, p�esah do b�n�ho �ivota, nem� v�t�ina z n�s z�jem. Snaha o studium �amanismu je intelektu�ln� i �asov� n�ro�n� − a �asu ani klidu k p�em��len� dnes nem� nikdo nazbyt.

Na�e interpretace �amanismu jsou v�dy poplatn� v�deck� terminologii, logice, racion�ln�mu uva�ov�n� a p�edev��m na�emu v�deck�mu, ale �asto povrchn�mu pozn�n� p��rody. A to je zav�d�j�c�. Pr�v� z p��rody z�kladn� praktiky i sama �filosofie� �amanismu doslova tryskaj�. Ano, na�e znalost Matky p��rody, i p�es vyu�it� mo�nost� modern� v�dy, pokulh�v� za pozn�n�m p��rodn�ch n�rod�. P�vodn� obyvatel� Ameriky, Austr�lie �i Sibi�e jsou na p��rodu zcela odk�z�ni a pr�v� proto ji rozum�, mus� rozum�t, mnohem l�pe ne� my. �amanismus tak st�le ukr�v� nepoznan� poklady. A ty m��eme alespo� ��ste�n� objevovat i my. Ale jen kdy� nikam nesp�ch�me a nic n�s neru��, kdy� jsme schopni se na n� soust�edit. Mus�me se pokusit alespo� ��ste�n� vc�tit do role p��rodn�ch etnik. To je v�ak pochopiteln� obt�n�, a to i z �ist� praktick�ch d�vod�. Ano, existuj� mezi n�mi osobnosti, kter� zasv�tily sv�j �ivot pozn�n� a pochopen� du�e a my�len� p��rodn�ch n�rod�. Pat�� k nim p�edev��m ned�vno zem�el� Claude L�vi-Strauss, jeho� My�len� p��rodn�ch n�rod� a rozs�hl� �ty�d�ln� Mythologica ukazuj� tuto nav�sost t�kou cestu do hlubin du�e a my�len� p��rodn�ch n�rod�, do spleti jejich mytologie i praktick�ch znalost�, z nich� vyr�st� �amanismus.

Nemohu p�i t�to p��le�itosti nevzpomenout sv�ch osobn�ch setk�n� se �amany. Nikdy mne v�ak ani nenapadlo �v�decky studovat� jejich �innost: a� ji� po��v�n� drog pro z�sk�n� stavu transu, nebo jejich tance a zp�vy, vys�v�n� zl�ch duch� z t�l pacient�, poh�ebn� ritu�ly �i malov�n� pr�v� narozen�ch d�t� vzorem jagu���ch skvrn. Bylo to pro m� p��li� posv�tn�, nedotknuteln� a nem�l jsem odvahu a drzost �hrabat se v tom� metodami antropologick�ho studia. Rovn� jsem se nec�til dost odborn� vybaven, nem�l jsem pot�ebn� mo�nosti. M� pokora v�ak byla odm�n�na, i kdy� to trvalo des�tky let. Nen�padn� spolu��ast na ob�adech a ritu�ln�ch i ka�dodenn�ch �innostech mne postupn� vt�hla �dovnit�� domorod� kultury, ani� mi to zpo��tku doch�zelo. Tak jsem za�al nen�siln� ch�pat souvislosti, a�koliv jsem ani tak �amanismus rozhodn� nepochopil v cel� ���i, snad jen jeho n�kter� drobn� aspekty.

�amanismus − to nen� jen l��en�, kter� je na prvn� pohled ze v�ech �innost� �amana pro na�ince asi nejn�padn�j�� a nejv�ce fascinuj�c�. Jedn� se o cel� komplex �innost� a p�edstav − sv�ton�zor zasahuj�c� doslova v�echny aspekty �ivota. Nejstar�� sv�ton�zor lidstva, kter� vznikal n�kdy na sam�m �svitu lidsk�ch d�jin. Ka�d� �innost p��rodn�ho �lov�ka je �amanismem doslova prostoupena: stavba domu stejn� jako narozen� d�t�te, lov, poh�eb nebo dlab�n� �lunu. �amanismus je cesta, na n� spl�vaj� po��tek a konec. V�echny tyto aspekty lidsk� existence tvo�� obsah �amansk�ch m�t� a zp�v�. P�i jejich �ten� je t�eba soust�edit se na ka�d� slovo, metaforu, citoslovce, a s ka�d�m detailem objevovat neobjeven�. Teprve pak snad pochop�me jejich s�lu a c�l. Je to op�t �jen� cesta k pozn�n� lidsk�ho �ivota, sv�ta a a jeho odv�k�ch z�kon�.

�amanismus a sami �amani se n�m zdaj� z�hadn�, tajemn�, jejich �iny vn�m�me bu� jako skute�n� z�zraky nebo jako obratnou iluzi, podvod. Z pohledu p��rodn�ch etnik to v�ak jsou zcela samoz�ejm� a pochopiteln� jevy, tak jako pro n�s nap��klad modern� l�ka�stv� �i elektronika. Pr�v� tak jako l�ka� �i po��ta�ov� technik nen� ani �aman v�emocn�, m� sv� hranice a podl�h� z�kon�m p��rody.

A kdo vlastn� �aman je? Na tuto ot�zku nen� mo�n� odpov�d�t jednou v�tou. Je to vlastn� u�itel, kter� ukazuje, p�edv�d� sv� komunit� ur�it� c�le, spr�vn� sm�r �ivota. Je tak� ekolog, kter� uv�d� do chodu pravidla pro sou�it� zv��at, rostlin, p�dy, skal i lid�, tvo�� cestu vz�jemn� harmonie a rovnov�hy nejen v prostoru Zem�, ale vlastn� cel�ho kosmu. Je i l��itel, pomocn�k, sp� psycholog nebo psychiatr ne� l�ka�, kter� l��� nejprve du�i a teprve potom i t�lo. Je to v�le�n�k, kter� chr�n� �leny sv� komunity p�ed nep��teli, kter� m��e i zab�jet. Chr�n� i p�ed hladem a chorobami. Je to vizion��, prognostik, kter� p�edv�d� po�as�, chov�n� zv��at, rostlin i lid�. Je b�sn�k a zp�v�k, kter� slovem p�in�� informace z jin�ch sv�t�, kam se dost�v� cestou zm�n�n�ho stavu v�dom� ASC. Je asketou, proto�e vzd�len� se sv�tu je jednou z cest k pozn�n�. Jedna z teori� spojuje slovo �aman se sanskrtsk�m ko�enem ��aman� kter� lze p�elo�it jako �na cest� pry�. A m��e b�t i mnoh�m jin�m � lovcem, zem�d�lcem, �ezb��em... V��m, �eho je v jeho komunit� pot�eba.

Sibi� byla oded�vna jedn�m z velk�ch center �amanismu, i kdy� nesouhlas�m s n�zory, �e �amanismus vznikl pr�v� zde a odtud se roz���il do cel�ho sv�ta. Nem�m k tomu ��dn� d�kazy, ty by se v �eru d�vn�ch stalet� �i sp� tis�cilet� hledaly jen obt�n�. Nejedn� se o petroglyfy, keramiku ani nic podobn�ho, hledat kol�bky a migra�n� cesty duchovn�ch fenom�n� ostatn� nen� t�m�� mo�n�. Domn�v�m se, �e �amanismus musel nutn� vzniknout nez�visle na sob� v r�zn�ch ��stech sv�ta jako odpov�� a reakce na p��rodn� a kosmick� procesy. Vznikla tak cel� �ada r�zn�ch typ� a druh� �amanismu, kdy m� sv�j vlastn� �amanismus nejen ka�d� etnikum, ale i ka�d� �aman. �amanismus velmi �zce vych�z� z �ivotn�ho prost�ed� doty�n�ho etnika, i kdy� hlavn� z�sady jsou v�ude stejn�. Jde p�edev��m o schopnost dos�hnout zm�n�n�ch stav� v�dom� �amana (altered state of consciousness, ASC). T�m se �aman odli�uje od �arod�j� a l��itel�. Ti maj� tak� zvl�tn� schopnosti, ale nejsou s to opustit svou t�lesnou schr�nku a nev�nuj� se v�hradn� prosp�chu sv� komunity, k �emu� je posv�tn� v�z�n ka�d� �skute�n�� �aman. Sou�asn� obnova �amanismu na Sibi�i i jinde, nap��klad v Ji�n� Americe, sice m��e b�t pozitivn�, ale t�m�� v�dy se jedn� o um�lou aktivitu, o nov� nastolen� star�ch tradic, i v souvislosti s folklorn�mi zvyklostmi a turistick�m ruchem. Jist� v�ak je, �e zdej�� ko�eny �amanismu dodnes existuj�. Obrovskou v�hodou je pro oblast Sibi�e existence �amansk�ch zp�v� a m�t�, zaznamenan�ch rusk�mi etnografy ve 20. a 30. letech 20. stolet�. Je to slovesn� poklad, na n�m� se �d� stav�t�.

Pr�v� �amansk� epos Oloncho o �urgunu Booturovi je jist� pro mnoh� z n�s, i pro odborn�ky na sibi�sk� n�rody, velk�m objevem, nejen sv�m kouzeln�m p�ekladem z ru�tiny i z jakut�tiny. A to v obou v�znamech slova kouzeln�. Sou�asn� je i p��nosem k pozn�n� p�vodn� kultury a historie sibi�sk�ch Jakut�. Sibi�sk� n�rody a jejich kultura byly v minulosti z�m�rn� potla�ov�ny a mnoz� odborn�ci- etnografov�, byli v dob� stalinismu fyzicky likvidov�ni, aby sv�tu nep�inesli d�kazy o prav� etnick� identit� t�chto n�rod�, tolik odli�n� od t�ch ofici�ln�ch, p�izp�soben�ch marxistick� politice. Sibi��t� �amani byli p�irozen� proti rusifikaci a komunistick�mu t��dn�mu boji a mnoz� za to zaplatili sv�m �ivotem.

�amanismus je ned�lnou sou��st� kultury t�chto n�rod� a p��mo, stejn� jako Oloncho, vyv�r� z jejich du��. V tomto eposu je toti� obsa�en nejen duchovn� sv�t, n�zory, filosofie, v�ra, ale i cel� p��roda, �ivotn� prost�ed� Sibi�e. V Olonchu m��eme potkat mnoh� zdej�� zv��ata dozv�d�t se v�c o jejich chov�n�, kter� je velmi d�kladn�, do hloubky pochopeno a p�edvedeno v �ad� n�dhern�ch metafor. Nesm�me zapom�nat ani na samotnou formu p�sn�, je� mohou p�ipom�nat nejedno slovesn� d�lo �velk�ch� n�rod�.

Oloncho m��eme v jist�m ohledu p�irovnat k islandsk� Edd� nebo maysk�mu Popol Vuh a n�dhern� ver�e vzbuzuj� s�lu samotn� P�sn� �alamounovy nebo �alm� ze Star�ho z�kona. Nenechme se m�lit, �e jsou Jakuti pouh�mi pastevci a lovci tajgy − v�dy� i sta�� Izraelit� �i Indov� byli p�vodn� �jen� pastevci, a p�ece o jejich vysok� kultu�e nikoho z n�s nenapadne pochybovat. �amanismus vyrostl u d�vn�ch etnik, kter� �ily podobn�m zp�sobem �ivota jako jejich dne�n� zbytky, p�e��vaj�c� v Amazonii, Oce�nii, Africe �i pr�v� na Sibi�i. Pr�v� �ivot lovc�, sb�ra�� �i pastevc� je vedl k bl�zkosti p��rod� a k pochopen� p��rodn�ch z�kon�, na nich� z�visela sama jejich existence a v nich� m� �amanismus sv� ko�eny. V�dy� i dnes m��eme vid�t rozd�l mezi roln�kem-zem�d�lcem, kter� se cel� �ivot plaho�� na rodn� hroud� a pokra�uje v tradici des�tek generac� a d�ln�kem, ��edn�kem �i obecn� m�stsk�m �lov�kem. Zem�d�lec mnohem v�ce rozum� p��rod� i p��rodn�m z�kon�m.

M��ete nam�tat, �e neznalost p�sma musela b�t na p�ek�ku rozs�hl� a kvalitn� slovesn� �innosti, ale nenechme se m�lit. T�mto d�vn�m etnik�m nedostatek znalosti p�sma a neexistence p�semn�ch z�znam� nijak nevadily. Jejich p�vci byli schopni zapamatovat si i des�tky tis�c ver��, co� u� ��ste�n� souvis� se zvl�tn�mi schopnostmi �aman�. Zp�v v�dy pat�il k cest� z�sk�n� stavu transu a v p��pad� sibi�sk�ch n�rod� byl nav�c mnohem v�znamn�j�� ne� nap��klad u indi�n�, jim� napom�haly r�zn� rostlinn� drogy. Ty Jakuti nepou��vali.

Oloncho n�s uv�d� do �ivota star�ch Jakut�, do jejich zvyk�, n�zor�, do jejich schopnost� i ka�dodenn�ch �innost�. Nazna�uje n�m i pil��e jejich mytologie, proto�e zp�vaj�c� bard �i �aman je ten, kdo v sob� nese z�klady sv� kultury, udr�uje a p�stuje ji a p�ed�v� dal��m generac�m jako �or�ln� �tafetu�. Sibi�sk� n�rody bez �amanismu, bez sv� mytologie, ztr�cej� svou identitu a s�lu, tak jako se d�lo a d�je s p��rodn�mi n�rody na cel�m sv�t�. A pr�v� proto rud� stalinismus ni�il tyto duchovn� znaky, aby domorod�m Sibi�an�m vymazal tis�ce let existuj�c� identitu a zm�nil je v poslu�n� �leny marxistick� spole�nosti. Podobn� se v r�mci prosp�chu jin�ch idej� a politick�ch c�l� ostatn� ni�il �amanismus i v ostatn�ch ��stech sv�ta.

Oloncho je jako z�zrak, kter� n�s vt�hne do sv�ho sv�ta, sv�ta �amanismu bez prizmat na�ich p�edstav a z�sad na�� kultury. Vt�hne n�s tam svoji terminologii, metaforami, idiomy, citoslovci. Z jeho p�sn� je c�tit obrovsk� s�la, autenticita my�len� sibi�sk�ch n�rod�, kter� si na nic nehraje a nic nep�edst�r�. Nen� mu v�ak jednoduch� porozum�t. Je to v�ak cesta, kter� n�kam skute�n� vede, stoj� za to pono�it se do jej�ch n�dhern�ch souv�t�, kter� jsou i jen tak, na prvn� pohled, neuv��iteln� kr�snou literaturou. Oby�ejn�mu �ten��i se proto nejprve zd� b�t kouzelnou poh�dkou. Pochopiteln�, chyb� mu n�le�it� �vzd�l�n� k pochopen� pro n�s neskute�n�ch slovn�ch obrat� a obraz� skr�vaj�c�ch moudrost a cestu �aman�. Sta�� poznat a pochopit jen n�kolik procent t�to v�zvy, t�to cesty. Nemus� tu p�ece j�t o to, st�t se �amanem.

Na cestu �amana se p�ece jen nem��e vydat ka�d� �lov�k. Je to cesta pro �lov�ka, kter�ho nezaj�m� n� materi�ln� sv�t, pro �lov�ka, jen� chce ch�pat duchovn� sv�t, tu druhou ��st rovnov�hy na�� existence. Cesta, pro n� jsou zajist� pot�eba i v�jime�n� schopnosti, mezi n� z�ejm� pat�� i schopnosti vyu�it� mnohem v�t�� ��st� mozku, ne� dok�eme my ostatn�. Cel� mozkov� hmota tu mus� b�t k n�jak�mu ��elu, nem�me ji p�ece jen tak k no�en�, �e? Nap��klad indi�ni Amazonie maj� jasnou p�edstavu o mozku. Dovedou jeho dv� hemisf�ry perfektn� nakreslit do p�sku, co� zachytila a dokumentovala dal�� velk� osobnost v oblasti porozum�n� �amanismu, j� si tak� hluboce v��m, kulturn� antropolog a archeolog Gerardo Reichel-Dolmatoff.

Domorodci, kte�� podle n�s nemaj� ��dn� vzd�l�n�, zcela b�n� ch�pou nejen samotnou existenci dvou mozkov�ch hemisf�r, ale tak� jejich komplement�rn� funkce. Podle nich ta lev�, dominantn�, p�edstavuje mu�sk� princip, ta prav� �ensk� princip. Lev� hemisf�ra je s�dlem �amansk� moudrosti, u�enosti a bo�sk�ch, chceme-li p��rodn�ch z�kon�. Zde je i m�sto pro �amansk� schopnosti, zp�vy, hudbu, sny, vize a tedy i pro jeho trans, ext�zi, zkr�tka ASC. Je tam i s�dlo s�ly osobnosti, mor�ln� autority, z�kon� a po��dku. Naopak prav� �ensk� hemisf�ra je ta �konn�, p�ev�d�j�c� v�e do ka�dodenn� praxe s praktick�m zp�sobem �ivota, zvyky, slavnostmi, zv��aty, rostlinami. Tak�e, co je intuic� vlevo, je obratnost� a zru�nost� vpravo. �amani um� vyvolat abstraktn� rozm�ry lev� hemisf�ry pomoc� ritu�ln�ch zp�v� nebo halucinogenn�ch drog, zastavit ka�dodenn� provoz s pravou hemisf�rou a oddat se t� lev�, jak p��mo ��kaj� �jin�mu rozm�ru�.

V�dom� u �amana je v�z�no �koly lev� hemisf�ry. A ta je vystavena stimulac�m a poselstv�m z jin�ch sv�t�, jen� mus� spr�vn� interpretovat. Pr�v� tyto interpretace, kter� jsou obsa�eny v �amansk�ch zp�vech, pop�vc�ch, zakl�nadlech i v sibi�sk�ch eposech Oloncho jsou pro n� sv�t tak ciz�, vzd�len� a nepochopiteln�, �e se podobaj� podivn�m poh�dk�m. �Nadpozemsk� zku�enosti, je� jsou i v�zvou na cestu k vy���mu pozn�n�, nelze vyj�d�it b�n�mi slovy. Proto jsou zp�vy a eposy pln� slo�it�ch, nezn�m�ch metafor, p�irovn�n� a z�hadn�ch kombinac� slov. Jak t�eba norm�ln� vyj�d�it �amansk� zku�enosti ze synest�zie, kter� je zcela abnorm�ln�? Nen� obvykl�, aby b�n� lid� vn�mali sv�t k��en�m v�ce smysl�.

Angelika Gebhart-Sayerov� p�i studiu �amansk�ch zp�v� �caro v Peru zjistila, �e se �aman t�mito zp�vy dost�v� do synest�zie. M��e tak nap��klad sv� zp�vy sledovat i vizu�ln�, nejen je sly�et, ale i vid�t. �aman v transu m��e jist� obrazce, tvary vid�t vizu�ln� i akusticky, m��e je i �chutnat�, m��e se dot�kat t�n� zp�vu, vid�t je a c�tit �ichem. Jak m� potom �aman podobnou zku�enost popsat? Jedin� vhodnou metaforou nebo zvl�tn� skladbou slov, je� se n�m zd� b�t zmaten�. P�esto pro mnoho v�dc� z p�sn� a p��b�h� v�t�inou plyne plytk� z�v�r,  �e jde o pouh� poh�dky,  pouhou or�ln� literaturu z d�vn�ch dob,  kter� nem� ��dnou jinou hodnotu a smysl,  ne� s�m p��b�h. Je zaj�mav�, �e jedna z interpretac� etymologie slova �aman je pr�v� �P�vec� nebo �P�se�.

Av�ak opakuji, ani s�m �aman nen� v�emocn�. Je to �pouh�� u�itel, kter� vede svou komunitu ke spr�vn�m c�l�m �ivota, je to �pouh�� ekolog, kter� uv�d� do chodu pravidla p�e�it� zv��at, rostlin, p�dy i lid�, jen� vede k vz�jemn� harmonii a rovnov�ze. Je to �pouh�� pomocn�k, sp� psychiatr ne� l�ka�, kter� l���, ale p�edev��m du�i, je to �pouh�� v�le�n�k, kter� chr�n� �leny sv� komunity p�ed nep��teli, kter� m��e i zab�jet, p�ed chudobou. Je to �pouh�� vizion��, prognostik, kter� p�edv�d� okolnosti �i po�as�, je to �pouh�� b�sn�k a zp�v�k, kter� slovem p�in�� informace a z�jin�ch sv�t��, kam se dost�v� cestou zm�n�n�ho stavu v�dom� ASC.

Ano, ka�d� z n�s nem� na to, pln� se vno�it do t�chto p�sn� a p��b�h�. Jsou pro n�s z�hadn� a tajemn�. Pro �amana to v�ak nejsou ��dn� z�hady ani z�zraky, ale �jen� skute�nost posunut� v �asoprostoru �i zp�sob, jak o n� hovo�it. Zat�mco �amansk� zp�vy �caro amazonsk�ch indi�n� jsou, bohu�el, jen z mal� ��sti zachycen� a dochovan�, p�sn� a p��b�hy sibi�sk�ch �aman�, jako je i toto Oloncho, etnografov� zachytili a zapsali v pom�rn� ucelen� podob�.

Rozs�hlost t�chto epos� a jejich pr�zra�n� n�dhera n�m �iroce prezentuj� sv�t sibi�sk�ch n�rod�, v tomto p��pad� Jakut�. Nen� to jednoduch� �ten� a m� logicky n�kolik �rovn�. M��eme jej ��st bez hlub��ho p�em��len� jako poh�dku, legendu, zkr�tka jako d�lo d�vn� kultury. Ji� samotn� p�edstava, �e des�tky tis�c ver�� jakutsk� �aman �i bard recituje zpam�ti, n�s uv�d� do ��asu. To je jedna z jeho mnoha v�jime�n�ch schopnost�.

�ten�� si m��e za pomoci �vodn� studie a pozn�mek k t�to publikaci hledat cestu k nitern�j��mu v�znamu p��b�h�. Nen� to cesta lehk� a jsem si t�m�� jist�, �e ji nikdo z v�s v �pln� ���i neporozum�. Stoj� v�ak za to se o to alespo� z��sti pokusit. Je to cesta, kter� n�kam vede a vlastn� nikdy nekon��, proto�e ani nem��e b�t ukon�ena. Nen� to cesta k nehybn�mu stavu, ale k st�le se vyv�jej�c�, dynamick� rovnov�ze. Pr�v� tato cesta je uk�zkou dynami�nosti �amanismu, kter� souzn� s p��rodou v r�zn�ch ��stech sv�ta. Proto �amanismus ani nem��e b�t v rozli�n�m prost�ed� jednotn�. Je to stav mysli, pohled na ur�itou ��st sv�ta, kde konkr�tn� etnikum �ije, se snahou ovliv�ovat tam�j�� p��rodn� s�ly ve sv�j prosp�ch a to pomoc� styk� se sv�tem duch�, se sv�tem zv��at a rostlin, s cel�m kosmem.

�ten� Oloncha je zna�n� n�ro�n� a vy�aduje od �ten��e p�edev��m �as, aby se mohl pln� v�novat jednotliv�m ver��m, ale nenechte se odradit. Ta trocha n�mahy skute�n� stoj� za to. P�inese v�m nezvykl� a mimo��dn� z�itky. Oloncho nelze ��st rychle, jinak se v n�m �lov�k ztrat�. Ve ver��ch najde �ten�� cestu k harmonii sv�t�, l�sku a laskav� vztah k p��rod�, setk� se s d�vn�mi �i nezn�m�mi zv��ec�mi obyvateli Sibi�e, pozn� t�eba i z�snubn� tance je��b� �i ��ji los�. �ten�� zde najde dramatick� boje s d�mony, kte�� zt�les�uj� lidsk� chyby a ne�esti, ale i nutn� �ivotn� optimismus, kter� ka�d� z n�s hled�, i kdy� mnohdy velmi t�ce, zat�mco jej �d�moni� na�� civilizace v�lcuj� a pohlcuj�.

Ano, Oloncho je t�k� �ten�, ale m��e se pro ka�d�ho z n�s st�t inspirac�, jak sv�j �ivot nov� naplnit a osv�it, inspirac�, kter� nen� nasl�dle l�biv� a podb�ziv�, ale pravdiv�, �asto drsn�, ale kr�sn� jako �ivot s�m. Oloncho nem� vedlej�� z�jmy, jak� na�e civilizace nyn� st�le v�ce zohled�uje. Nen� v n�m obsa�ena demagogie trhu, nekone�n�ho pokroku s c�lem st�le v�ce bohatnout.

Zbavme se na chv�li �zlat�ch telat� na�� doby a kultury. Uv�domme si kone�n�, �e se n�m kr�sn� sv�t za posledn�ch dvacet let �smrskl� na finan�n� ot�zky, n�kupy, prodeje, na nesmyslnou nadv�robu vlastn� �pln� �ehokoliv, ka�dodenn� �tvan� za ��elem vyniknout po materi�ln� str�nce nad ostatn�mi... A zat�m n�m s�m �ivot rychle prot�k� mezi prsty.

Zastavme se, zalistujme ver�i star�ch Jakut�, je� n�m snad pr�v� proto maj� i dnes co ��ct.

OBSAH:

P�edmluva Mnislava Zelen�ho-Atapany

�vod     13

Jakuti, tv�rci Oloncha     14
Oloncho jako ��nr jakutsk� or�ln� tradice     18
Jakut�t� �amani a ritu�ln� praxe     19
Atributy a ritu�ly jakutsk�ch �aman�     21
Ob�ti a sv�tky �ivotn�ho a ro�n�ho cyklu     25
V�voj jakutsk�ho �amanismu ve 20. stolet� a sou�asn� stav     27
T�i sv�ty jakutsk� kosmologie     28
Odraz kosmologick�ch m�t� v ka�dodenn�m �ivot� Jakut�     41
D�ti ajyy ajmagu � postaven� �lov�ka ve sv�t� jakutsk�ho n�bo�enstv�     41
Oloncho jako typizovan� obraz jakutsk� spole�nosti     44
Zv��ata a p��roda v Olonchu     52
Oloncho o �urgunu Booturovi a jeho m�sto v sv�tov� literatu�e     60

Oloncho o �urgunu Booturovi  65-416

Pozn�mky a vysv�tlivky
Pou�it� a doporu�en� literatura

 uk�zky z knihy:

vyd�v�

C A D  PRESS

Nejstar�� �esko-slovensk� vydavatelstv� religionistick�, n�bo�ensk� a ezoterick� literatury a knih o l��itelstv�, orient�ln� medic�n� a bojov�ch um�n�ch

F. R. HRABAL

Office: Luda Zubka 23

SK-841 01 Bratislava 411 - Dubravka

Telefon  0903 159 404  /  0911 90 28 90

http://www.cadpress.sk

*****************************************************

E-Mail:

info@cadpress.cz    *   info@cadpress.sk

cad@atlas.cz  /  cad@atlas.sk

E d i c e

SV�TOV� DUCHOVN� PROUDY

Ritu�ly p��rodn�ch n�rod� cel�ho sv�ta - Indi�ni, Tibet, Indie, Nep�l, Sibi�, Havaj, Austr�lie, Island, Afrika! Transforma�n� vize, ob�adn� tance, l��itelstv�, �amanismus a teosofie, �amanismus v �idovsk� tradici, ESP a paranorm�ln� jevy, antropologie, etnografie, mytologie a kosmologie, psychoanal�za, psychotronika a magie, v�zkum sn� atd.Transforma�n� vize, ob�adn� tance, l��itelstv�, �amanismus a teosofie, �amanismus v �idovsk� tradici, ESP a paranorm�ln� jevy, antropologie, etnografie, mytologie a kosmologie, psychoanal�za, psychotronika a magie, v�zkum sn� atd.Sborn�ky o �amanismu - ritu�ly p��rodn�ch n�rod� cel�ho sv�ta --- Sborn�ky o �amanismu - ritu�ly p��rodn�ch n�rod� cel�ho sv�ta --

 Na�e p�edchoz� tituly o �amanismu a etnografii

�AMANISMUS

IV

�AMANISMUS  A  ALTERNATIVN� ZP�SOBY L��EN�

EDICE

SV�TOV� DUCHOVN� PROUDY

66. svazek

SBORN�K 9. MEZIN�RODN� KONFERENCE

O V�ZKUMU �AMANISMU A

ALTERNATIVN�CH ZP�SOB� L��EN�

po��dan� 5. a� 7. z��� 1992 v St. Sabina Center

(San Rafael, Kalifornie, USA)

2. ��st

Koordin�tor konference a editor sborn�ku:

Ruth-Inge Heinze, Ph.D.

University of California, Berkeley

Z americk�ho origin�lu Proceedings of the Ninth International Conference on the Study of Shamanism and Alternate Modes of Healing (vyd. Independent Scholars of Asia,  Inc.,  1992)  p�elo�il  PhDr. Anton�n Kone�n�.

Redakce a grafick� �prava edice F. R. Hrabal.

Czech Edition  �   RI-EL / CAD Press,  Bratislava 2008

Copyright �  1992  by Independent Scholars of Asia, Inc.

Vyd�n� prvn�

Vydalo nakladatelstv�

C A D   PRESS

ISBN  80-85349-66-3

OBSAH

�lunov� tanec Hup�: Odchod z�rmutku   

Distan�n� percepce velice zvl�tn�ho materi�lu 

Duchovn� rozm�ry lukost�elby  

Dv� psychotechnologie    (Stalin a �ern� magie)

Gini Graham Scott, Ph.D.

H�des a Persefon�:  S�atek v pekle

Havajsk� dualita:  N�vrat k pramen�m   

Hlasy �istoty: L��en� p�sn�mi a symboly u p�vodn�ch obyvatel Kalifornie   

Ho�oponopono:  Terapeutick� n�stroj z Havaje

Individuace �eny: Tvo�iv� a transforma�n� proces

Kdy� um�r� l��itelka:  �amansk� cesta v psychoanal�ze

Panel o vzniku nov�ho paradigmatu    

P�sn� kontinuace:

Rytmus, ritu�l a ob�ad u p�vodn�ch obyvatel severoz�padn�  Kalifornie   

Podobnosti a rozd�ly mezi �amanismem a totalitarismem:

Posv�tn� prostor 

Pou� do starov�k� Brit�nie a Bretan�

Proutka�stv� a krajina   

Sou�asn� p�em�ny a obnovov�n� lidsk�ch s�dli��  

Sv�t duch� na sou�asn�m Islandu  

�amansk� cesta a �e�en� konflikt�  

Tanec Duhov�ho kon�: Modlitba k Zemi o uzdraven�  

Zkoum�n� metaum�n�: F�ze II  

Zp�v�n� do �aker a tranzovn� tanec 

obsah  jednotliv�ch svazk�:

� A M A N I S M U S

I

Roz���en� vize reality

Sestavila Shirley Nicholson

ISBN: 80-85349-38-8

Obsah

P�edmluva - Mysl a du�e �amana

Jean Houston

� �

I �amanova alternativn� realita

�

Prad�vn� moudrost v �amansk�ch kultur�ch

Michael Harner / Gary Doore

�amanismus a kosmologie

�

Mircea Eliade

P��tomnost duch� v magii a ��lenstv�

�

Richard Noll

��len� moudrost: �aman jako zprost�edkovatel skute�nosti ...

Mary Schmidt

�amanismus: Archaick� anebo sou�asn� n�bo�ensk� syst�m? ...

Mih�ly Hopp�l

II �amansk� stavy v�dom�

� �aman: l��itel v imagin�rn� sf��e

Jeanne Achterberg

�

Sny a �amanismus

Stanley Krippner

�amanismus, mimosmyslov� vn�m�n� a paranorm�ln� jevy ...

D. Scott Rogo

Rolling Thunder v akci

Jim Swan

*******************

P�edmluva

Mysl a du�e �amana

JEAN HOUSTON

Pro� dnes pro��v�me takovou renesanci z�jmu o jednu z nejstar��ch forem n�bo�ensk�ho �ivota - o praxi �amanismu? Mysl�m, �e velk� ��st fascinace �amanismem spo��v� ve skute�nosti, �e je nezpolitizovan�, proto�e v�echna n�bo�enstv� za��naj� jako duchovn� zku�enost, je� se pozd�ji zpolitizuje a zbyrokratizuje. �amanismus ve sv�ch nejstar��ch i nejmodern�j��ch form�ch p�ipom�n� demokratismus duchovn� zku�enosti, ve kter� je hierarchie vyhra�ena �rovn�m zku�enosti sp� ne� kn��m a biskup�m. Ka�d� �rove� a ka�d� rozm�r reality je dostupn� tomu, kdo si d� n�mahu u�it se a praktikovat cesty a zp�soby duchovn�ho hled�n�. V praxi �amanismu m��e m�t ka�d� p��mou duchovn� zku�enost a zjeven�, nezprost�edkovan� strukturami, neur�en� c�rkv� nebo doktrinou. Velmi to oslovuje v�echny, kte�� hledaj� samostatnost na duchovn� cest�.

A jak� je to cesta! �aman tot�ln� vn�m� �iv� sv�t, jen� je ve v�ech sv�ch ��stech osobn�, c�t�c�, schopn� pozn�n� a pou�it�. Tento pananimismus d�v� �amanovi jeho s�lu a nadvl�du, kter� mohou b�t pou�ity k l��en�, obnov�, a k tomu, aby se do prof�nn�ho sv�ta dostaly transformuj�c� s�ly posv�tn�ho �asu a prostoru.

�amanova schopnost samoregulace stav� v�dom� mu krom� toho umo��uje slou�it jako most mezi b�nou skute�nost� a transperson�ln�mi sf�rami. �amansk� praxe zm�n�n�ch stav� v�dom� je tak specifick� - a� u� je navozena bubnov�n�m, zp�vem, p�stem, regulac� teploty, senzorickou deprivac� anebo l�tkami, m�n�c�mi mysl - �e n�kte�� etnologov�, jako Michael Harner, ozna�uj� tyto stavy jako �amansk� stavy v�dom� [shamanic states of consciousness, SSC - pozn.p�ekl.], aby je odli�ili od v�edn�j��ch zm�n�n�ch stav� v�dom� [altered states of consciousness, ASC - pozn.p�ekl.]. Cesta �amana opravdu vy�aduje jako po��te�n� kroky radik�ln� dezintegraci a disociaci, stejn� jako techniky v�dom�ho vstupu do chaosu. �aman �ije neust�le v extr�mech, mimo sebe a nad sebou, a pro��v� ext�zi jako podm�nku sv�ch schopnost�, i kdy� zkou�ky odvahy a cesty do ��e st�n� sebou p�in�ej� takov� muka du�e, kter� krom� �amana dok�e m�lokdo sn�st. V �amansk� cest� z�sk�vaj� psychika a vesm�r p��stup k sob� navz�jem; �aman se st�v� cestou pro stvo�en� a duchy, pro o�ivenou p��rodu a rozhodnut� boh�. Um�n� a discipl�na, je� vy�aduje takov� zvl�tn� vztah, jsou nesm�rn� a hodn� p�isp�vaj� k �ct�, jak� se �amani po tis�cilet� t��.

P��sp�vky v tomto sborn�ku popisuj� �amanskou praxi a my�len� t�m nejp��stupn�j��m zp�sobem, jak� byl kdy nab�dnut ve�ejnosti. Je uk�z�na hloubka �amansk� kultury, jej� trv�n� a zvl�tn� zp�sob konzistence v metod�ch i metafor�ch od nejvzd�len�j�� minulosti a� po budoucnost, p�ekra�uj�c� r�mec jednotliv�ch kultur.

Strukturu sv�ta popisuje �amansk� v�dom� velmi podobn�m zp�sobem bez ohledu na to, kde �aman �ije. Sv�t m� t�i �rovn� - nebe, zemi a podsv�t� - spojen� �st�edn� osou. Znalosti a techniky �amana se t�kaj� schopnosti pohybovat se z jedn� �rovn� do druh�. Je zvl᚝ vynal�zav� pokud se t�k� pochopen� tajemstv� p�echodu na jinou �rove�; p�echodu otvorem nebo d�rou v realit� (�asto popisovanou jako stanov� ty� nebo pil��), kudy sestupuj� bohov� na zem a mrtv� do podsv�t�. Du�e �amana v ext�zi dok�e vzl�tnout vzh�ru nebo dol� p�i cest� do nebes nebo do pekla. Tato sv�tov� osa, ch�pan� lok�ln�, ale p�edstavuj�c� samotn� centrum v�ech v�c�, je pro �amana m�stem, v n�m� se st�vaj� zjevn�m posv�tn� prostor a �as. To je v archaick�ch kultur�ch v�dy prerogativem �aman�. Jen oni, �e�eno slovy Mircea Eliadeho, "v�d�, jak proj�t centr�ln�m otvorem; jen oni transformuj� kosmoteologickou p�edstavu v konkr�tn� mystickou zku�enost". Jin�mi slovy, pro spole�enstv� je �st�edn� pil�� domu nebo vrchn� otvor ve stanu symbolick�m potvrzen�m schopnosti lok�ln�ho prostoru a �asu p�ej�t do posv�tn�ho prostoru a �asu. Je to m�sto, kter� umo��uje poslat modlitby a ob�ti Svat�m. Pro �amana je v�ak mystick�m itiner��em a po��tkem velk� cesty.

Jin�m aspektem relativn� konzistence, nalezen� v �amansk�ch kultur�ch, je vzpom�nka na to, co lze nazvat "sv�tov�m m�tem". Mnoh� takzvan� vysp�l� kultury si tak� p�ipom�naj� slovem i p�smem fragmenty tohoto m�tu, ale �amansk� tradice zachov�v� pozoruhodnou podobnost narativn�ch t�mat v nejr�zn�j��ch m�stech, n�rodech a kultur�ch. Vypad� to, jakoby �amansk� m�tus plnil funkci zapomenut� gnose. Etnolog a lingvista Roger Westcott poznamenal:

"Zaj�mav� na tomto narativn�m vzorci, roz���en�m po cel�m sv�t�, je to, �e popisuje archaick� sv�t, nebo p�esn�ji �adu sv�t� velmi odli�n�ch od t�ch, kter� jsou dokumentov�ny historiky nebo rekonstruov�ny prehistoriky." ("Minds Out of Uniform" [Neuniformovan� mysli], in: The Forum for Correspondence and Contact, 13:1, listopad 1982, s.1-15).

Kdy� se d�v�me na fenomenologii tohoto sv�tov�ho m�tu, objev�me pozoruhodnou skute�nost, �e v�t�ina jeho verz� n�m vypr�v� o tom, jak nejstar��m stadiem lidsk�ho �ivota byl jak�si zlat� v�k sv�tla, hojnosti, harmonie a n�hy s v��n�m l�tem. Na nebi byl poka�d� velk� a zjevn� stacion�rn� sv�teln� objekt, r�zn� zn�m� jako "kosmick� vejce" nebo "no�n� Slunce", kter� byl p�edm�tem uct�v�n� a obdivu lid�. Na�i planetu spojoval se z���c�m objektem �eb��k, strom, hora, schodi�t�, sloup nebo provaz, pova�ovan� za axis mundi, sv�tovou osu. V mnoha t�chto m�tech vystupuj� a postupuj� pod�l t�to osy and�l� nebo zvl�tn� bo�sk� bytosti.

Ve v�t�in� t�chto m�t� se pak p��b�h zm�n� a vypr�v� o katastrofick�m konci zlat�ho v�ku, zahrnuj�c�m zmizen� velk�ho sv�tla, sv�tovou potopu nebo po��r, obrovsk� zem�t�esen�, vrouc� mo�e, ohlu�uj�c� zvuky a dlouhou tmu, po nich� n�sleduje del�� obdob� klidu mezi katastrofami. Takto se za�nou st��dat v�ky, a ka�d� z nich je drsn�j�� a m�n� harmonick� ne� p�edchoz�.

V minul�ch letech aspekty tohoto m�tu z�skaly zd�nliv� v�deck� potvrzen� v teorii katastrof takov�ch v�dc� jako je Immanuel Velikovsky. Pomoc� t�to teorie vysv�tloval zm�ny na Zemi a jejich p�soben� na v�dom�. Shoda mezi v�deck�mi poznatky, �amanismem a m�tem souvis� s vlivem, kter�m p�sobily tyto glob�ln� katastrofy na v�dom�, jeho fragmentaci a odcizen� individu�ln�ho �ivota od sv�ho zdroje. Sta�� gnostici mluv� s roz�arov�n�m o tom, �e jsme byli vr�eni do sv�ta, v n�m� jsme nikdy necht�li b�t. Modern� gnostik Heidegger mluv� o na�em stavu jako o entworfen - na�em "vr�en�" do existence, a samoz�ejm� �e v�ichni existencionalist� mluv� o roz�arovan�m v�dom� a o v�dom�m odcizen� jako o prim�rn�m stavu lidstva.

Katastrofy patrn� rozbily kolektivn� v�dom� tak, �e individu�ln� mysli u� nem�ly p��stup k my�lenk�m druh�ch, alespo� za norm�ln�ch okolnost�. Katastrofy tak� polarizovaly rozd�ly a ud�laly z nich protiklady, tak�e se ost�e zd�raznily emo�n� rozd�ly mezi mu�i a �enami, mlad�mi a star�mi a mezi jedn�m spole�enstv�m a druh�m. Krom� toho, a to je zvl᚝ z�va�n�, se tak� zd�raznilo rozd�len� j�. Pt�me se, pro� jsme tak slep� a vydan� napospas t��d�n� v mysli, "ism�m" a "logi�m", kter� tla�� na�e my�len� do �zk�ch chodeb. N�kdy si vzpomeneme na masov� trauma, souvisej�c� s rozdvojen�m na�eho t�lesn�ho a duchovn�ho vn�m�n�. Star� n�rody pova�ovaly nebesk� t�lesa a p��rodn� s�ly za obda�en� mysl�. My to pop�r�me a naz�v�me to pov�rou nebo animistick�m my�len�m, anebo, jsme-li opravdu zka�en� my�len�m, antropomorfismem. Mo�n�, �e do�lo k tomu, �e p�i katastrof� jsme byli odtr�eni a stali jsme se antropocentristick�mi, ztratili jsme spojen� s p��rodou, s planetou, s "bohy" a s druh�mi lidmi navz�jem.

Modern� tradenti m�t� a m�dia opravdu mluv� o katastrof� jako o v�razu Bo��ho hn�vu, tak�e do�lo k posunu od teocentrismu k egocentrismu, od identity v Bohu k identit� v konkr�tn� podob�. Imago Dei k n�mu� jsme byli u�in�ni m�lo st�le m�n� a m�n� lidskou podobu. ��m v�t�� byla identifikace s konkr�tn� formou, t�m v�t�� byla pot�eba tuto formu br�nit, a t�m v�t�� byla i identifikace s t�kop�dn�mi strukturami a zku�enost� ega.

Tak vznikly rigidn� struktury a my se nedok�eme neidentifikovat se svou zku�enost�. Hodn� modern�ho psychologizov�n� souvis� s p��li� rigidn� identifikac� se zku�enost� a s uv�zn�n�m v my�lenkov�ch struktur�ch. Bohu�el tak� p��li� mnoho tohoto psychologizov�n� adaptuje �lov�ka k tomu, aby byl ��asten ve v�zen� nebo aby si vytv��el p��jemn�j�� v�zen�, ve kter�m se nakonec nau�� milovat v�zn�.

To, co se tedy stalo, bylo samoz�ejm� odd�len� r�zn�ch �rovn� sebe sama a ztr�ta komunikace jako snadn�ho, p�irozen�ho a b�n�ho stavu byt�. Hlubok� spojen� se st�v� n���m mimo��dn�m, a vy�aduje si tak� mimo��dn� �sil�. Tyto �vahy o sv�tov�m m�tu, jeho d�sledc�ch a v�znamu z��sti zd�vod�uj� �amanovu cestu a jeho g�nia, proto�e tvrd�, �e hlubok� komunikace se stala nemo�nou pro v�echny s v�jimkou �amana a mystik�, kte�� jsou ochotni podstoupit obrovsk� t�lesn�, duchovn� a psychologick� �sil� k tomu, aby pronikli z�voji t�la, mysli a ducha, polo�en�mi v minulosti.

Uv�domte si nap��klad univerz�lnost ch�p�n� �asu v �amanismu, snad nejl�pe vysti�en�mu pojmy snov� nebo zastaven� �as. Tento druh �asu je dosahov�n ��ste�n� tak� uveden�m do �amansk�ch stav� v�dom�, kter� umo��uj�, aby byl zastaven norm�ln� denn� �as a aby byl z�sk�n p��stup k trvac�mu �asu. V tomto trvac�m, roz���en�m posv�tn�m �ase je v�dyp��tomn� Po��tek, �as p�ed katastrofou nebo �as Stvo�en�, st�le zde. �as se st�v� silou, kter� m��e pronikat rovinami sv�ta do sf�ry nebo dimenze, kterou si �aman p�eje nav�t�vit.

Aby bylo mo�no nav�t�vit tyto sf�ry, doch�z� k aktivaci schopnost� vnit�n� imaginace a viz�, nejkriti�t�j��mu aspektu v�cviku �amana ve v�ech �amansk�ch kultur�ch. Ve zm�n�n�ch stavech praktikuje kandid�t �amanstv� tak �ivou ment�ln� a fyzik�ln� imaginaci, �e zablokuje norm�ln� vn�m�n� a t�lesn� pocity. Tyto vnit�n� obrazy mohou b�t nap��klad tak jasn�, �e �aman je do�asn� oslepen. �amanovo imagin�rn� nebo sekund�rn� t�lo m��e b�t tak vyvinut�, �e �aman m� opravdu pln� fyzick� pro�itek jin�ho m�sta nebo dimenze.

Kdy� dok�e kandid�t �amanstv� pro��vat takovou �ivou imaginaci, nast�v� druh� f�ze v�cviku, sm��uj�c� k tomu, aby se nau�il rozehr�t a ��dit vnit�n� imaginaci a obsah viz�. T�mto zp�sobem m��e vyvolat duchy a vnit�n� spojence, m��e se dov�d�t, jak p�ij�t do kontaktu se spr�vn�mi v�dci a pomocn�ky - t�mi, kte�� budou jeho ochr�nci a d�rci s�ly - a vyhnout se d�monick�m a oslabuj�c�m duch�m.

U australsk�ch domorodc� sm��uje tento v�cvik k rozvoji toho, co naz�vaj� "siln� oko". Pohled �aman� na cel�m sv�t� je �asto popisov�n jako nep��jemn� intenzivn�, spaluj�c� kulturou z�skan� z�voje, �okuj�c� p�ipom�n�n�m toho, kdo a co opravdu jsme. Toto "sv�tlo", nebo rovnou osv�cen�, je velmi dob�e pops�no ve zpr�v� badatele Knuda Rasmussena o iniciaci �amana u Inuit� v Hudsonov� z�toce.

Auto�i

Jeanne Achterberg, Ph.Dr., je mimo��dn� profesorka a vedouc� v�zkumu na kated�e nauky o rehabilitaci, a profesorkou klinick� psychologie a fyzik�ln� medic�ny v Centru l�ka�sk�ch v�d na Texask� universit�. Je spoluautorkou knih Imagery of Cancer [Imaginace rakoviny], Bridges of the Bodymind [Mosty t�la a mysli], a autorkou pr�ce Imagery in Healing: Shamanism and Modern Medicine [Imaginace v l��itelstv�: �amanismus a modern� l�ka�stv�].

Gary Doore, Ph.Dr., m� doktor�t z university v Oxfordu. Jeho studie z etiky a filosofie n�bo�enstv� se krom� jin�ch �asopis� objevily i v Mind, Philosophy a Religious Studies. P�edt�m byl i hlavn�m redaktorem The American Theosophist.

Mircea Eliade (1907-1986) byl vedouc�m katedry d�jin n�bo�enstv� na universit� v Chicagu a po sv�m odchodu z t�to funkce byl profesorem na Teologick� �kole Sewella L. Averyho a �lenem V�boru pro soci�ln� my�len�. Narodil se v Rumunsku, p�edn�el na �cole des Hautes �tudes, na Sorbonn� a dal��ch evropsk�ch universit�ch. Je autorem asi pades�ti knih, v�etn� takov�ch d�l jako je t��d�ln� A History of Religious Ideas [D�jiny n�bo�ensk�ho my�len�], Yoga: Immortality and Freedom [J�ga: nesmrtelnost a svoboda] a Vanishing God [Mizej�c� B�h]. Byl tak� hlavn�m editorem The Encyclopaedia of Religion [Encyklopedie n�bo�enstv�], z n� vy�el v �e�tin� v�bor pod n�zvem Slovn�k n�bo�enstv� (�esk� spisovatel, Praha 1993). Jeho Shamanism: Archaic Teachings of Ecstasy [�amanismus: prad�vn� techniky ext�ze] je z�kladn�m d�lem, v n�m� jako historik n�bo�enstv� syntetizuje psychologick�, sociologick� a etnologick� p��stup.

David Feinstein, Ph.Dr., je �editelem Innersource Inc. v Ashlandu (Oregon). M� vzd�l�n� v klinick� a soci�ln� psychologii, ve sv�ch semin���ch a workshopech v cel�m sv�t� vyu��val osobn� mytologii jako r�mec psychologick�ho v�voje individua. Personal Mythology [Osobn� mytologie], kniha o t�to problematice, kterou napsal spolu se Stanley Krippnerem, vyjde u J.P. Tarchera. Dr.Feinstein publikoval mnoho studi� o t�to problematice. Krom� toho p�sobil sedm let jako star�� klinick� psycholog v psychiatrick� l��ebn� okresu San Diego.

Michael Harner, Ph.Dr., je profesor a b�val� vedouc� katedry etnologie na fakult� Nov� �koly pro soci�ln� v�zkum v New Yorku. Byl hostuj�c�m profesorem na Kolumbijsk� a Yalesk� universit�, na Kalifornsk� universit� v Berkeley z�skal doktor�t filosofie a pracoval jako z�stupce �editele Lowieho muzea etnologie. Krom� sv� akademick� �innosti je Michael Harner zakladatelem Centra �amansk�ch studi� v Connecticutu. Cestuje tak� po sv�t�, studuje a u�� �amanismus a �amansk� praktiky. Napsal The Jivaro [Chivarov�], Hallucinogens and Shamanism [Halucinogeny a �amanismus], The Way of the Shaman ([Cesta �amana] p��ru�ka z�kladn�ch �amansk�ch praktik). Je tak� spoluautorem rom�nu Cannibal [Lidojed].

Mih�ly Hopp�l, Ph.Dr. je star��m v�zkumn�m pracovn�kem skupiny v�zkumu folkl�ru Ma�arsk� akademie v�d v Budape�ti. Je ��kem sv�tov� proslul�ho ma�arsk�ho folkloristy Gyuly Ortutaye. Prov�d�l intenzivn� v�zkum v SSSR, do USA se dostal v roce 1984 na studijn� cestu.

Jean Houston, Ph.Dr., je mezin�rodn� proslulou psycholo�kou, pedago�kou a vedouc� workshop�. Ona a jej� man�el Robert Masters jsou spoluzakladateli Hnut� lidsk�ho potenci�lu. Dr. Houston je b�valou �editelkou Asociace humanistick� psychologie a v sou�asnosti �editelkou Nadace pro v�zkum mysli v Pomon� (New York). Mezi mnoha knihami, jejich� je autorkou nebo spoluautorkou, jsou Mind Games [Hry mysli], Listening to the Body [Naslouch�n� t�lu], Life Force [�ivotn� s�la] a The Possible Human [�lov�k, jak� by mohl b�t].

Stanley Krippner, Ph.Dr., je psycholog a �editel Centra pro studium v�dom� na Institutu Saybrook v San Franciscu. Ve dvan�cti knih�ch a v�ce ne� 500 �l�nc�ch ve v�deck�ch a popul�rn�ch publikac�ch se zab�val rozvojem v�zkumu v�dom�, v�chovou a l��itelstv�m. Mezi knihy, jejich� je autorem nebo spoluautorem pat�� Human Possibilities [Lidsk� mo�nosti], Dream Telepathy [Snov� telepatie], The Song of Siren [Zp�v sir�n] a The Realms of Healing [Sf�ry uzdraven�]. Pracoval jako p�edseda mnoha n�rodn�ch organizac�, v�etn� Asociace pro humanistickou psychologii, Parapsychologick� asociace a sekce humanistick� psychologie Americk� psychologick� asociace. Pracoval deset let jako �editel laborato�e sp�nku v Maimonidov� l�ka�sk�m centru v New York City a v r.1976 byl poprv� pozv�n p�edn�et o parapsychologii na Sov�tskou akademii pedagogick�ch v�d.

Shirley Nicholson je redaktorkou Theosophical Publishing House, pov��enou veden�m edice Quest Books. Je autorkou Ancient Wisdom - Modern Insight [D�vn� moudrost - sou�asn� vhled] a d�tsk� knihy Nature�s Merry - Go - Round [Koloto� p��rody], stejn� jako mnoha �l�nk� v The American Theosophist a jin�ch �asopisech. Mnoho let studovala ezoterickou filosofii a teosofick� my�len�, v�etn� takov�ch t�mat jako zm�n�n� stavy v�dom�.

Richard Noll, M.A., je aspirantem klinick� psychologie na Nov� �kole soci�ln�ho v�zkumu v New York City a pracuje jako psycholog v psychiatrick� l��ebn� Ancora v Hammontonu (New Jersey). Publikoval �l�nky o �amanismu ve v�znamn�ch dom�c�ch a mezin�rodn�ch �asopisech a p�edn�el o t�to problematice na mezin�rodn�ch konferenc�ch. Krom� v�zkumu fenomenologie �amanismu se zab�val tak� zm�n�n�mi stavy v�dom�, ment�ln� imaginac�, halucinacemi a klinick�mi projevy disociativn�ch poruch, zvl᚝ mnoho�etnou osobnost�.

D. Scott Rogo p�sob� v sou�asnosti na fakult� University J.F. Kennedyho v Kalifornii. Je autorem v�ce ne� 25 knih o paranorm�ln�ch jevech, a zab�val se v�zkumnou prac� v Nadaci psychologick�ho v�zkumu (p�edt�m v Durhamu, Severn� Karol�na) a na b�val�m odd�len� parapsychologie a psychofyziky Maimonidova l�ka�sk�ho centra v Brooklynu. Je �lenem redakce magaz�nu Fate a doned�vna psal i pro �asopis Human Behavior.

Mary Schmidt, M.A., je aspirantkou symbolick� etnologie na universit� Z�padn�ho Ontaria v Londonu (Kanada) a m� hodnost bakal��e ve filosofii. Studovala psychologick� mo�nosti zm�n�n�ho vn�m�n� reality s ohledem na mo�nost zm�n. Pl�nuje pokra�ovat ve v�zkumu t�to problematiky a aplikovat nov� poznatky na psychick� zdrav�.

Jim Swan, Ph.Dr., je environment�ln� psycholog, spisovatel a producent. Je zvl᚝ zku�en� v oblasti environment�ln�ho vn�m�n�, navrhov�n� a hodnocen� v�chovn�ch program� a metod. Je jedn�m ze zakladatel� sekce environment�ln� a popula�n� psychologie Americk� psychologick� asociace. Jeho pr�ci se dostalo zvl�tn�ho uzn�n� od takov�ch organizac� jako je Americk� asociace ve�ejn�ho zdrav� a UNESCO. Pracuje s domorodci, zorganizoval prvn� Setk�n� medic�nsk�ho kola pro Sun Beara a cestoval s Rolling Thunderem.

I

�amanova odli�n� realita�

Jednou z v�zna�n�ch vlastnost� �aman� je jejich d�v�rn� obezn�menost s jinou realitou, ne� je realita trojrozm�rn�ho prostoru a line�rn�ho �asu, zn�m� na�emu b�n�mu bd�l�mu v�dom�. I kdy� se studie v t�to kapitole zab�vaj� r�zn�mi aspekty �amanismu, v�echny se n�jak�m zp�sobem dot�kaj� �amanova p��stupu k neb�n� realit�.

V�ichni badatel� zjevn� souhlas� s n�zorem, �e �aman m� do �in�n� se sf�rou, v n� duchovn� bytosti mohou nab�zet moudrost a pomoc, a sf�rou, v n� tyto bytosti mohou b�t �kodliv� a nebezpe�n�. Ve sv� klasick� kapitole, kterou jsme otiskli, zmapoval Eliade tyto sf�ry jako z�ny nebe, zem� a podsv�t�, kter� jsou spojeny �st�edn� osou anebo �st�edn�m otvorem, p�es kter� m��e �aman komunikovat se v�emi t�mito z�nami. Harner objas�uje, �e v tomto vid�n� reality je v�echno navz�jem spojen� na hlub�� �rovni. To d�v� �aman�m schopnost napojit se na s�lu v�t��, ne� jsou oni sami. Pe�uj� o duchovn� i materi�ln� stav sv�ch pacient�, kte�� stejn� jako oni maj� vy��� prvek �i ducha anebo �ivotn� du�i. �aman je prost�edn�kem mezi b�n�m sv�tem a jinou realitou.

� Ve zm�n�n�m stavu, kter� �amani k t�to �innosti vyu��vaj�, maj� svou cestu do jin�ch sf�r pln� pod kontrolou a jsou si v�domi v�eho, co se d�je. Do t�chto sf�r vch�zej� jen proto, aby byli k u�itku sv�tu, aby l��ili a pom�hali jin�m. Hopp�l zd�raz�uje �amanovu kulturn� roli uchov�v�n� minulosti pro sv�j lid a spojuje �amansk� funkce s �amansk�m n�zorov�m syst�mem. Schmidt se na druh� stran� domn�v�, �e �amani pro��vaj� kone�nou nediferencovanou realitu, kterou odli�uj� od kognitivn�ch struktur sv�ch kultur, a restrukturuj� pro sebe a pro sv� okol� realitu, ��m� navozuj� zm�nu u jednotlivc� a ve spole�nosti.

Jsou �amanovi duchovn� pomocn�ci a jin� sv�ty projekcemi jejich vlastn�ho nev�dom�, anebo jsou objektivn� re�ln�? Harner se domn�v�, �e "�aman nepova�uje tyto mimo��dn� jevy za ment�ln� v tom smyslu, �e by byly projekc� n��� vlastn� mysli. Mysl je sp� pou��v�na jako n�stroj vstupu, p�echodu dve�mi do jin� reality, kter� existuje nez�visle na mysli". Harner s�m se sp�e domn�v�, "�e sv�t je v�c, ne� jen lidsk� mysl". Noll definuje "ducha" jako "transperson�ln� s�ly, kter� pro��v�me jako pohybuj�c� se v n�s nebo p�es n�s, ale nejsou zcela pohybov�ny n�mi". Zv��en� imaginace u �aman� usnad�uje dialog s t�mito duchy. Noll cituje Jungovu pozn�mku o sv�m vlastn�m str�n�m duchovi, kter� mu umo�nil z�sadn� vhled do sebe sama: "V psychice jsou v�ci, kter� netvo��m j�, ale kter� se tvo�� samy a maj� sv�j vlastn� �ivot", a "je n�co ve mn�, co m��e mluvit o v�cech, o kter�ch j� nic nev�m a kter� nechci." Zd� se b�t zjevn�, �e lze pro��vat �rovn� reality velmi odli�n� od reality na�eho b�n�ho ka�dodenn�ho v�dom�, a z�sk�vat z nich pomoc.

�� A M A N I S M U S

II

�

Roz���en� vize reality

Sestavila Shirley Nicholson

ISBN: 80-85349-39-6

Obsah

I �amansk� tradice

�amanismus Tamang� v Nep�lu ...

Larry G. Peters

�amanismus v �idovsk� tradici

Rabbi Yonassan Gershom

�

Cesta dobrodruha - tradice havajsk�ch �aman�

Serge King

�

Modlitebn� d�mka domorod�ch Ameri�an�

John Redtail Freesoul

II �amanismus a v��n� filosofie

�amanismus, mysl a ne-j�

Joan Halifax

�

Sen, mystika a osvobozen� - �amanismus v Austr�lii

Ct. E. Nandisvara Nayake Thero

�

Transforma�n� procesy v �amanismu, alchymii a j�ze

Ralph Metzner

�

�amanismus a teosofie

Robert Ellwood

III �amanismus v m�n�c�m se sv�t�

�aman v n�s

David Feinstein

�

Rodokmen Slunce

Brooke Medicine Eagle

�

�ern� Los - kdysi a dnes

William Lyon

�

Auto�i

Brooke Medicine Eagle je bakal��em v poradensk� psychologii a praktikuje Feldenkraisovu metodu. Ve sv� pr�ci �erp� mohutn� ze sv�ho domorod�ho p�vodu, stejn� jako z mnoha jin�ch duchovn�ch zdroj�. Jej� vize a duchovn� cesty byly dokumentov�ny v Shamanic Voices [�amansk� hlasy] od Joan Halifax. Jej� nejnov�j�� kniha Bringing Gold to the House of Silverado [No�en� zlata do Silveradova domu] d�le l��� jej� u�en�, orientovan� na Zemi.

Robert Ellwood je profesor orientalistiky na kated�e n�bo�enstv� University Ji�n� Kalifornie. Je autorem �trn�cti publikac�, v�etn� Religious and Spiritual Groups in Modern America [N�bo�ensk� a duchovn� skupiny v modern� Americe], Alternative Altars [Alternativn� olt��e], Mysticism and Religions [Mystika a n�bo�enstv�], Theosophy: A Modern Expression of the Wisdom of the Ages [Teosofie: modern� vyj�d�en� moudrosti v�k�] a dvou knih o meditaci: Finding the Quiet Mind [Nal�zt klidnou mysl] a Finding Deep Joy [Nal�zt hlubokou radost]. Narodil se v Normal, v Illinois. Bakal��skou hodnost (B.A.) z�skal na universit� v Coloradu a doktor�t z d�jin n�bo�enstv� na universit� v Chicagu.

David Feinstein, Ph.Dr., je �editelem Innersource Inc. v Ashlandu (Oregon). M� vzd�l�n� v klinick� a soci�ln� psychologii, ve sv�ch semin���ch a workshopech v cel�m sv�t� vyu��val osobn� mytologii jako r�mec psychologick�ho v�voje individua. Personal Mythology [Osobn� mytologie], kniha o t�to problematice, kterou napsal spolu se Stanley Krippnerem, vyjde u J.P. Tarchera. Dr.Feinstein publikoval mnoho studi� o t�to problematice. Krom� toho p�sobil sedm let jako star�� klinick� psycholog v psychiatrick� l��ebn� okresu San Diego.

John Redtail Freesoul poch�z� z kmene �ejen�-Arapah�. Je to uzn�van� um�lec, pedagog a profesion�ln� terapeut, pou��vaj�c� konven�n� i domorod� techniky. Je dr�itelem d�mky a mluv��m L�ka�sk� spole�nosti Redtail Hawk (�ervenoocas� jest��b), mezikmenov�ho spole�enstv� pro uchov�n� indi�nsk� medic�ny jako n�bo�ensk�ho a terapeutick�ho syst�mu. Aktivn� p�sob� p�i o�ivov�n� a prov�d�n� origin�ln�ch ob�ad� a l��en� pro seberealizaci, duchovn� spole�enstv� a zdrav� zvl�d�n� modern�ho �ivota. Je autorem Breath of the Invisible: the Way of the Pipe [Dech neviditeln�ho: cesta d�mky].

Rabbi Yonassan Gershom je �idovsk� duchovn� u�itel v tradici maggid� (vyprav��� a kazatel�). Svou hodnost p�evzal od rabbiho Zalmana Schachtera-Shalomiho, rab�na B'nai Or, a v sou�asnosti p�sob� jako duchovn� v�dce �idovsk�ho spole�enstv� B'nai Or (Synov� sv�tla) v Minneapolis (Minnesota). Rabbi Gershom je tak� praktikuj�c� �aman, u��vaj�c� technik �idovsk� mystiky k psychologick�mu poradenstv� a k l��en�. Po��d� tak� workshopy na t�ma kabaly a chasidsk� filosofie.

Joan Halifax, Ph.Dr., antropolo�ka a �editelka Nadace Ojai; spolupracovala po cel�m sv�t� s l��iteli a �amany. Krom� sv�ho v�zkumu na univerzit�ch Columbia a Miami, v Mus�e de �Homme a v marylandsk�m Centru psychiatrick�ho v�zkumu spolupracovala s Josephem Campbellem na jeho Historical Atlas of World Mythology [Historick� atlas sv�tov� mytologie]. Je �lenkou Harvardsk� fakulty, spoluautorkou The Human Encounter with Death [Lidsk� setk�n� se smrt�] a autorkou knih Shamanic Voices [�amansk� hlasy] a Shaman, The Wounded Healer [�aman, poran�n� l��itel]. Viz t� jej� esej T�et� t�lo: Buddhismus, �amanismus a hlubinn� ekologie, obsa�enou v ned�vno vy�l� publikaci Dharma Gaia. Soubor esej� o buddhismu a ekologii (CAD Press, Bratislava 1994).

Serge King, Ph.Dr., byl ve v�ku �trn�cti let sv�m otcem zasv�cen do ezoterick�ho ��du Kahun�, a studoval u mistr� psychospiritu�ln�ho pozn�n� od Afriky po Havajsk� ostrovy. Mezi jeho knihy pat�� Imagineering for Health [Imaginace pro zdrav�], Kahuna Healing [Kahunsk� l��itelstv�] a Mastering Your Hidden Self [Ovl�d�n� skryt�ho j�]. Napsal mnoho �l�nk� a u�ebnic a p�edn�el na mnoha m�stech. Je �lenem Phi Beta Kappa a �editelem Mezin�rodn�ho ��du Huna; �ije v Malibu (Kalifornie).

William S. Lyon, Ph.Dr., je v sou�asnosti v�deck�m asistentem katedry etnologie na Kalifornsk� universit� v Berkeley, kde vede interkultur�ln� v�zkum �amanismu. P�sobil jako profesor etnologie na Southern Oregon State College, publikoval v�deck� a popul�rn� studie o �amanismu a ��astnil se profesion�ln�ch konferenc� o t�to problematice. V posledn�ch dev�ti letech t�sn� spolupracoval s Wallace Black Elkem (�ern�m Losem), a kurs, kter� vypracovali, byl Severoamerickou asociac� letn�ch kurs� vybr�n jako nejobjevn�j�� kurs v Severn� Americe. Dr. Lyon byl pozv�n jako tlumo�n�k a organiz�tor dal��ch Wallaceov�ch projekt�.

Ralph Metzner, Ph.Dr., z�skal hodnost bakal��e ve filosofii a psychologii na Oxfordsk� universit�, a doktor�t z klinick� psychologie na Harvardsk� universit�, kde tak� prov�d�l postgradu�ln� v�zkum v psychofarmakologii. Spolupracoval ve v�zkumu psychedelik s Timothy Learym a Richardem Alpertem, vyd�val Psychedelic Review a je spoluautorem Maps of Consciousness [Mapy v�dom�], Know Your Type [Poznej sv�j typ] a ned�vno vydan� knihy Openning to Inner Light [Otev�en� vnit�n�mu sv�tlu]. V sou�asnosti je profesorem z�padn� a v�chodn� psychologie a d�kanem Kalifornsk�ho institutu integr�ln�ch studi� v San Franciscu, a m� tak� soukromou psychoterapeutickou praxi.

Shirley Nicholson je redaktorkou Theosophical Publishing House, pov��enou veden�m edice Quest Books. Je autorkou Ancient Wisdom - Modern Insight [D�vn� moudrost - sou�asn� vhled] a d�tsk� knihy Nature�s Merry-Go-Round [Koloto� p��rody], stejn� jako mnoha �l�nk� v The American Theosophist a jin�ch �asopisech. Mnoho let studovala ezoterickou filosofii a teosofick� my�len�, v�etn� takov�ch t�mat jako jsou zm�n�n� stavy v�dom�.

Larry G. Peters, Ph.Dr., vedl ter�nn� etnologick� v�zkum psychologick�ch a sociologick�ch aspekt� �amanismu v Nep�lu, kter� shrnul ve sv� knize Ecstasy and Healing in Nepal [Ext�ze a l��itelstv� v Nep�lu]. Dr.Peters je v sou�asnosti docentem psychologie na The California Graduate Institute, Graduate School ve Westwoodu (Kalifornie). M� tak� soukromou psychoterapeutickou praxi.

Ctihodn� E. Nandisvara Nayake Thero, Ph.Dr., je hlavn�m sanghanajakou th�rav�dov�ho ��du buddhistick�ch mnich� v Indii. Je b�val�m profesorem srovn�vac� religionistiky na universit� v Madr�su a �editelem Spole�nosti Maha Bodhi na Sr� Lance a gener�ln�m tajemn�kem Sv�tov� rady sanghy. Dr. Nandisvara p�e, p�edn�� a vyd�v� �asopis The Maha Bodhi. Mnoho let cestoval po Asii, Evrop� a Austr�lii jako instruktor meditace vipassana. Ned�vno se vr�til z v�zkumn� expedice s etnologick�m t�mem v Austr�lii, kde n�jakou dobu �il ve spole�enstv� domorodc�.

I

�AMANSK� TRADICE

N�kter� prvky �amanismu, jako zm�n�n� stavy a cesty do jin�ch realit, jsou univerz�ln� a transkultur�ln�. Nicm�n� v r�zn�ch kultur�ch jsou vyjad�ov�ny r�zn�m zp�sobem. �l�nky v t�to ��sti n�m p�ibli�uj� chu� �amanismu, praktikovan�ho v r�zn�ch kultur�ch.

�

�amani Tamang� v Nep�lu jsou identifikov�ni duchem, kter� je posedne; nej�ast�ji je to duch p�edka. Mus� tak� naj�t �iv�ho gurua, aby mohli b�t iniciov�ni. Peters p�e o v��e Tamang� v t�i du�e, ni��� du�i, du�i srdce a du�i sv�tla, kter� se u�� �aman ovl�dat, ��m� z�sk�v� nadp�irozen� schopnosti. Inicia�n� proces m� �ty�i f�ze, v nich� novic postupn� z�sk�v� v�t�� kontrolu nad stavem posedlosti, u�� se vyu��vat svou schopnost, zv�t�enou ob�ady, a transformuje nezral�, nejasn� vize v jasn� z�en�. Soci�ln� podpora vesni�an� je d�le�itou sou��st� iniciace a �amansk�ho povol�n�. Peters zd�raz�uje souvislosti mezi �amansk�mi praktikami a n�zory Tamang� a hinduisticko-buddhistickou j�gou, zvl᚝ mezi tamangskou p�edstavou t�� du�� a jog�nskou p�edstavou �aker a kundalin�.

�idov�t� proroci, jako nap�. Eli� a El�a, mohou b�t podle rabbi Gershoma pova�ov�ni za �amany. Star� Z�kon popisuje p��tomnost zm�n�n�ch stav�, z�rove� s takov�mi divy, jako je l��en�, k��sen� mrtv�ch, zkrocen� zl�ch duch� a prorokov�n�. N�kter� proroky m��eme pova�ovat za hleda�e vize, kte�� dost�vaj� vize od posl� z onoho sv�ta, a sny byly v biblick�ch dob�ch b�n�m zdrojem pozn�n�. Sou�asn� neochasid� kombinuj� tento d�vn� zdroj pozn�n� s modern�m vhledem, nap�. transperson�ln� psychologie.

Polyn�t� kahunov� jsou �amani, kte�� vstupuj� do zm�n�n�ch stav�, aby komunikovali se silami p��rody, ovliv�ovali je a spolupracovali s "bohy" nebo duchy. King zd�raz�uje, �e znaj� hromad�n� vnit�n� s�ly neboli mana a v�d�, jak s n� zach�zet, a vyu��vaj� i mana duch�, s nimi� jsou ve styku. Havaj�t� kahunov� jdou sp� cestou dobrodruh�, ne� cestou v�le�n�k�; zam��uj� se sp�e na radost, l�sku a tvo�iv� m�r ne� na s�lu a ochranu v nebezpe�n�m sv�t�. Kahunov� pova�uj� v�echny reality za subjektivn�, a znaj� r�zn� r�mce reality, kter� mohou b�t pou�ity p�i r�zn�ch p��le�itostech. Jsou odborn�ky na zm�nu reality druh�ho �lov�ka, co� m��e v�st k uzdraven� nebo vy�e�en� probl�m�.

Dr�itel� d�mky u pr�rijn�ch Indi�n� proch�zej� dlouh�m obdob�m v�cviku a askeze a mus� ��t p��sn� �ist�m �ivotem. Stejn� jako �amani se setk�vaj� s duchy, aby pom�hali druh�m a zp�sobili vn�j�� zm�ny. Mo�n� �e ne v�ichni dr�itel� d�mky mohou b�t za�azeni mezi �amany, ale ob� kategorie se velmi p�ekr�vaj�. Freesoul vysv�tluje, �e ameri�t� Indi�ni v���, �e spojen� se sv�tem duch� je otev�en� pro v�echny, nejen pro n�kolik vyvolen�ch, a proto odch�zej� hledat vize, aby se mohli st�kat s duchy a z�sk�vat intuitivn� pozn�n�.

� A M A N I S M U S

III

SBORN�K 9. MEZIN�RODN� KONFERENCE

O V�ZKUMU �AMANISMU A

ALTERNATIVN�CH ZP�SOB� L��EN�

po��dan� 5.-7. z��� 1992 v St. Sabina Center

(San Rafael, Kalifornie, USA)

1. ��st

ISBN 80-85349-65-5

OBSAH

Vize 20. stolet�

Ruth-Inge Heinze, Ph.D.

Sb�r�n� dar�: Oslava cykl�

Julien Puzey

Had, sova a medv�dice: Reakce n�roda zv��at na krizi lidstva

Barton Stone

Minul� a budouc� proces mytologie

J�rgen W. Kremer, Ph.D.

Diskuse

s Bartonem Stonem, Ruth-Inge Heinze, J�rgenem Kremerem a Julienem Puzeym

�amansk� ekologie, m�stsk� �amanismus a �amansk� um�n�

Debra C. Carroll, M.A.

Transforma�n� magie v tvo�iv�m procesu

Carole Slief Dowling

Objeven� sou�asn�ho �amana: ��lenstv� v d�d��

David Lukoff, Ph.D.

Diskuse

s Debrou Carroll, Davidem Lukoffem a Slief Dowlingovou

Tanec a �amanismus: Prastar� ko�eny modern�ho l��itelsk�ho um�n�

Ilene A. Serlin, Ph.D.

Uvoln�n� energie: K modelu nemoci a terapie

Joanne Mied, Ph.D.

U�it� Kirlianovy fotografie p�i zvl�d�n� stresu

Rosemary Steel

Diskuse

s Joanne Mied a Rosemary Steel

�ensk� medic�na: Transkultur�ln� ritu�ly p�echodu

Marcia R. Starck

Vstup do snu: Cesta p��stupu, zkoum�n�, p�em�ny a l��en� mysli a t�la

Fred C. Olsen

Tvo�ivost a sny: Transperson�ln� proces

Janet Purnima Bray

Sny o budoucnosti: Asklepi�nsk� zku�enost

Elisabeth Zinck Rothenberger

Diskuse

s Janet Bray, Fredem Olsenem, Marciou Starck a Zinck Rothenberger

Cesta do hloubi srdce: L��en� hudbou

Edie Hartshorne, M.A.

Ohe� a voda v ritu�lech p�echodu euroasijsk�ch �aman�

Carla Corradi Musi, Ph.D.

Posv�tn� ohe�: L��en� u Indi�n� �erok� - osobn� zku�enost

Larissa Vilenskaya, Ph.D.

Most mezi sv�ty: V�zkum hui�olsk�ho �amanismu

Larain Boyll

Profily t�� sou�asn�ch st�edoamerick�ch �aman�

Stanley Krippner, Ph.D.

Lidov� l�ka�stv� a �amanismus u Th�ru� (Himal�j)

Bina Saklani

Diskuse

s Larain Boyll a Larissou Vilenskou

vyd�v�

C A D PRESS

Nejstar�� �esko-slovensk� vydavatelstv� religionistick�, n�bo�ensk� a ezoterick� literatury a knih o l��itelstv�, orient�ln� medic�n� a bojov�ch um�n�ch

F. R. HRABAL

Office: Luda Zubka 23

SK-841 01 Bratislava 41 - Dubravka

Mobil: 0903 159 404 / 0911 90 28 90

http://www.cadpress.sk

   �esk� servery a web-str�nky o �amanismu  

DOPORU�UJEME !

   na�e  posledn�  novinky 

  DOPORU�UJEME:

DUCHOVN� ASPEKTY L��ITELSTV�

I

(Antologie)

Sborn�k prac� 15 �eln�ch sv�tov�ch odborn�k� - v�dc� i l��itel� - zaob�raj�c�ch se jednotliv�mi aspekty l��itelsk�ho um�n� z hlediska l�ka�sk�ho, antropologick�ho, filosofick�ho, psychologick�ho i psychiatrick�ho.

I. svazek je rozd�len do 3 odd�l�: L��itelstv� a sv�ton�zor / Neviditeln� prameny l��itelstv� / Nov� dimenze v l��itelsk� praxi.

ISBN 80-85349-51-5

OBSAH:

Larry Dossey,  M.D. : BUDOUCNOST  L�KA�STV� / Henryk Skolimowski, Ph.D.: CELISTVOST, HIPPOKRATES A ANTICK� FILOSOFIE / Rene� Weber, Ph.D.: FILOSOFICK� Z�KLADY A SOUSTAVA L��EN� / Bernard S. Siegel, M.D.  a  Barbara H. Siegel: DUCHOVN� ASPEKTY L��ITELSK�CH UM�N� / Otelia J. Bengtsson, M.D.: MNOHO  BRAN  K UZDRAVEN� / H. Tudor Edmunds, M.D.: VLIV NEV�DOM� NA L��EN� / George L. Hogben, M.D. : DUCHOVN� UV�DOM�N� JAKO PROCES UZDRAVEN� / Laurence J. Bendit, M.D. : DUCH  VE  ZDRAV�  A  V NEMOCI / Dennis K. Chernin, M.D.: HOLISTICK� MEDIC�NA: JEJ� C�LE, MODELY A HISTORICK� KO�ENY / Janet F. Quinn, Ph.D., R.N.: L��ITELSK� UM�N� V MODERN� ZDRAVOTN� P��I / Erik Peper, Ph.D. a Casi Kushel, M.S., M.F.C.C.: HOLISTICK� SPLYNUT� BIOFEEDBACKU A RODINN� TERAPIE / Alyce Green a Elmer Green, Ph.D.: BIOFEEDBACK  A  TRANSFORMACE

viz t�

http://www.cadpress.sk/lecitelstvi.htm

======================================================

DUCHOVN� ASPEKTY L��ITELSTV� 

II 

(Antologie)

Sborn�k prac� 10 �eln�ch sv�tov�ch odborn�k� - v�dc� i l��itel� - zaob�raj�c�ch se jednotliv�mi aspekty l��itelsk�ho um�n�.

II. svazek obsahuje 2 odd�ly:

Roz�i�uj�c� se perspektivy l��en� psyche / Energetick� pole �lov�ka a l��iv� energie.

ISBN 80-85349-52-3

OBSAH:

John  Welwood, Ph.D.: ZNOVUOBJEVEN� Z�KLADN� CELISTVOSTI / Roger  Walsh, M.D.: PSYCHOTERAPIE  JAKO  TR�NINK  VN�M�N� / Vern  Haddick, Ph.D.: KARMA  A  TERAPIE / Ira  Progoff, Ph.D.: NALEZEN�  POSELSTV�  NEMOCI / Dora Kunz a Erik Peper: POLE  A  JEJICH  KLINICK�  IMPLIKACE / Hn�v a jeho vliv na lidsk� interakce / Deprese z energetick�ho hlediska - etiologick� n�stin / Deprese z energetick�ho hlediska - strategie l��en� / Dolores  Krieger, Ph.D., R.N.: J� VY���HO ��DU B�HEM TERAPEUTICK�HO DOTEKU / Janet  Macrae, Ph.D., R.N.: TERAPEUTICK� DOTEK JAKO MEDITACE / Rozhovor Ren�e Weberov� s Dorou Kunz : SOUCIT, ZAKO�EN�NOST A ODPOUTANOST - JEJICH ROLE V L��EN�

viz t�

http://www.cadpress.sk/lecitelstvi.htm

V�en� p��tel�, pokud se zaj�m�te o r�zn� n�bo�ensk� / duchovn� tradice, filozofii a orient�ln� medic�nu, a sh�n�te seriozn� literaturu na tato t�mata, doporu�ujeme V�m nav�t�vit n�sleduj�c� internetov� web-str�nky:

http://www.cadpress.sk

http://www.cadpress.sk/esoterika/

http://www.cadpress.sk/knihy/

http://www.cadpress.sk/konfucius/

http://www.cadpress.sk/okultismus/

PODADRESARE:

http://www.cadpress.sk/abraxas.htm

http://www.cadpress.sk/abraxas_blava.htm

http://www.cadpress.sk/age_numerologie.htm

http://www.cadpress.sk/ajurveda.htm

http://www.cadpress.sk/akupunktura.htm

http://www.cadpress.sk/alternativni_medicina.htm

http://www.cadpress.sk/antagon.htm

http://www.cadpress.sk/brokat.htm

http://www.cadpress.sk/bruce_lee.htm

http://www.cadpress.sk/brisni_tance.htm

http://www.cadpress.sk/bodhidharma.htm

 http://www.cadpress.sk/bubishi.htm

http://www.cadpress.sk/buddhismus.htm

http://www.cadpress.sk/buddhismus_a_psychologie.htm

http://www.cadpress.sk/budo.htm

http://www.cadpress.sk/budo_literatura.htm

http://www.cadpress.sk/cado.htm

http://www.cadpress.sk/capoeira.htm

   http://www.cadpress.sk/cesta_zenu.htm

http://www.cadpress.sk/cinske_zbrane.htm

http://www.cadpress.sk/dhammapadam.htm

http://www.cadpress.sk/dharmagaia.htm

http://www.cadpress.sk/dzinsindzucu.htm

http://www.cadpress.sk/ekokonzult.htm

http://www.cadpress.sk/ekologie.htm

http://www.cadpress.sk/falun_gong.htm

http://www.cadpress.sk/herkolubus.htm

http://www.cadpress.sk/historia_numerologie.htm

http://www.cadpress.sk/hudba.htm

http://www.cadpress.sk/i_ting.htm

http://www.cadpress.sk/islam.htm

http://www.cadpress.sk/jezisovo_evanjelium.htm

http://www.cadpress.sk/joga.htm

http://www.cadpress.sk/kabala.htm

http://www.cadpress.sk/kazety_aikido.htm

http://www.cadpress.sk/kineziologia.htm

http://www.cadpress.sk/kniha_zivota.htm

http://www.cadpress.sk/knihkupectva.htm

http://www.cadpress.sk/kobudo.htm

http://www.cadpress.sk/kodziki.htm

http://www.cadpress.sk/kojiki.htm

 http://www.cadpress.sk/konfucius.htm

http://www.cadpress.sk/kungfu.htm

http://www.cadpress.sk/lecitelstvi.htm

http://www.cadpress.sk/lexikon.htm

http://www.cadpress.sk/lexikon_index.htm

http://www.cadpress.sk/lukostrelba.htm

http://www.cadpress.sk/magie.htm

http://www.cadpress.sk/makrobiotika.htm

http://www.cadpress.sk/marihuana.htm

http://www.cadpress.sk/mumonkan.htm

http://www.cadpress.sk/numerologia.htm

http://www.cadpress.sk/obsah_bojaplikace.htm

http://www.cadpress.sk/pokrocily_jang.htm

http://www.cadpress.sk/polynesie.htm

http://www.cadpress.sk/prana.htm

http://www.cadpress.sk/qinna.htm

http://www.cadpress.sk/samanismus.htm

http://www.cadpress.sk/samurai.htm

http://www.cadpress.sk/sdp.htm

http://www.cadpress.sk/sekty.htm

http://www.cadpress.sk/sebeobrana.htm

http://www.cadpress.sk/sexualita.htm

http://www.cadpress.sk/sintoismus.htm

http://www.cadpress.sk/taekwondo.htm

http://www.cadpress.sk/taichi.htm

http://www.cadpress.sk/tajna_cviceni.htm

http://www.cadpress.sk/tajomstvo_casu.htm

http://www.cadpress.sk/taoismus.htm

http://www.cadpress.sk/ufon.htm

http://www.cadpress.sk/vecne_tabu.htm

http://www.cadpress.sk/vyziva.htm

http://www.cadpress.sk/vyziva_sk.htm

http://www.cadpress.sk/werner.htm

http://www.cadpress.sk/wing_chun.htm

http://www.cadpress.sk/za_hranicami.htm

http://www.cadpress.sk/zazen.htm

http://www.cadpress.sk/zdravie.htm

http://www.cadpress.sk/zen_a_budo.htm

Z dal��ch titul� na�eho vydavatelstv�:

Swami Kuvalayananda a Dr. Vinekar:

J�GOV�   TERAPIE

Publikace, je� vznikla z popudu indick�ho Ministerstva zdravotnictv�. V�t�� ��st textu pracuje se z�kladn�mi pojmy biologick�ch discipl�n a je zalo�ena na praktick�ch zku�enostech autor�. C�lem j�gov� terapie je dosa�en� pozitivn�ch zm�n metabolick�ch proces� a vypracov�n� zp�sob� pro udr�en� resp. znovunastolen� t�lesn� i du�evn� harmonie.

======================================================

Dr. Yeshi Donden:

ROVNOV�HOU KE ZDRAV� 

�VOD DO TIBETSK� MEDIC�NY

Kniha b�val�ho osobn�ho l�ka�e J.S. Dalajl�my p�ibli�uje formou p�edn�ek komplikovanou a tajemnou oblast tibetsk� medic�ny. Soust�e�uje se p�edev��m na udr�ov�n� rovnov�hy mezi z�kladn�mi fyzik�ln�mi faktory a jej� obnovov�n� pomoc� bylin, diet a pod.

ISBN 80-85349-59-0

OBSAH:

N�stin nemoc� / Definice t�la / V�tr, �lu� a sliz / Sedm komponent� t�la / Ko�en diagn�zy / Tep / Vy�et�ov�n� mo�e / Ko�en l��en� / Dieta / Virilifikace a omlazov�n� / Meditativn� transformace l�k�

======================================================

ISBN   80-88969-18-2

http://www.cadpress.sk/tajna_cviceni.htm

P��ru�ka taoistick�ho �chi-kungu vych�zej�c� z ��nsk� tradice regulov�n� �ivotn� energie �chi. Jej� obsah tvo�� - krom� �vodu do princip� �chi-kungu - jednak univerz�ln� taoistick� cvi�en�, jednak techniky k odstran�n� konkr�tn�ch zdravotn�ch pot��. Kniha je dopln�na n�zorn�mi ilustracemi a popisy cvi�en� a mas��. (192 stran A5)

O B S A H :

P�edmluva - Taoismus aneb Um�n�, jak vl�dnout spont�nnost�
 

Kapitola I. - �vod  

Taoistick� �chi-kung  
Rozd�ly mezi buddhistick�m a taoistick�m �chi-kungem
Dva hlavn� styly taoistick�ho �chi-kungu  
�kola m�rn�ho p�stov�n� (�ching-siou-pchaj)
�kola zasazen� a roubov�n� (caj-�ie-pchaj)
 

Kapitola II. - V�b�r zdravotn�ch cvi�en� tchaj-�i-�ch�an

CVI�EN� Z�KLADN�  
1.  Sk��p�n� zuby
2.  P�evalov�n� slin
3.  Um�v�n� na sucho  
4.  Bu�en� / v��en� nebesk�ch bubn�
5.  Mas� m�chy
6.  Ot��en� nebesk�m kmenem
7.  Podp�r�n� nebes
8.  Nap�n�n� luku
9.  Mas� pupku
10. Mas� ledvin
11. Mas� Jung-�ch�anu
12. Mas� p�te�e
 
POSTN� CVI�EN�
UNIVERZ�LN� CVI�EN�
SEZ�NN� CVI�EN� (24 sestav)
CVI�EN� T�� TAJEMSTV�
Z�KLADN� CVI�EN� VYU��VAJ�C� P�TI HL�SEK
Ovl�d�n� srdce a prvku ohn�
Ovl�d�n� jater a prvku d�eva
Ovl�d�n� �aludku a prvku zem�
Ovl�d�n� plic a prvku kovu
Ovl�d�n� ledvin a prvku vody
DOPORU�EN� OHLEDN� SEXU�LN�HO STYKU
 
 

Kapitola III. - Mas�e a relaxa�n� cvi�en�

CVI�EN� PAO-�CHIEN-KUNG
MAS��E U��
 
 

Kapitola IV. - I-�in-�ing �chi-kung

TEORIE A PRINCIPY
OBECN� KONCEPTY ZE STAR�CH DOKUMENT�
�ELEZN� KO�ILE A POKR�VKA ZLAT�HO ZVONU
 
 

Kapitola V. - Tr�nink si-suej-�ing �chi-kungu

WAJ-TANOV� TR�NINK  
NEJ-TANOV� TR�NINK
�I�T�N� �CHI A JEJ� P�ETV��EN� NA �EN
WAJ-TANOV� SUBLIMACE �CHI
NEJ-TANOV� SUBLIMACE �CHI  
WAJ-TANOV� MYT� D�EN�  
NEJ-TANOV� MYT� D�EN�/MOZKU
PRO�I��OV�N� �ENU A JEHO N�VRAT DO NICOTY
 
 

TAJEMSTV� AKUPUNKTURN�CH  BOD�

Praktick� p��ru�ka pro v�n� z�jemce o akupunkturu, akupresuru, moxu, �iacu / shiatsu a ��nsk� mas�e a bojov� um�n�

(�chi-kung / qigong, dim-mak, tchaj-�i-�ch�an / taijiquan, wu-�u / wushu),

obsahuje i podrobn� n�vody l��ebn�ho vyu�it� jednotliv�ch akupunkturn�ch bod�;

60 nejd�le�it�j��ch bod� je zpracov�no velmi podrobn� v samostatn�ch sekc�ch.
(V�z., 360 str., form�t 24x16 cm, okolo 130 ilustrac� a tabulek)

Podrobn� informace na adrese:
 

http://www.cadpress.sk/akupunktura.htm

C A D���� PRESS

Nejstar�� �esko-slovensk� vydavatelstv� religionistick�, n�bo�ensk� a ezoterick� literatury a knih o l��itelstv�, orient�ln� medic�n� a bojov�ch um�n�ch

  vyd�v� u� 35 let 

KNIHY

z edic

SV�TOV� DUCHOVN� PROUDY,

PARAPSYCHOLOGIE, MEDICA , ENIGMA

a

BUDO

ALTERNATIVN� MEDIC�NA, ALCHYMIE, ASIE, BOJOV� UM�N�, BUDDHISMUS, BUDO, �CHI-KUNG, DUCHOVN� NAUKY, EZOTERIKA, FILOZOFIE, ISL�M, J�GA, KOSMOLOGIE, K�ES�ANSTV�, KUNG-FU, L��ITELSTV�, LITERATURA, MAGIE, MEDITACE, MYTOLOGIE, MYSTIKA, N�BO�ENSTV�, NEKOMER�N� LITERATURA, ORIENT, PARAPSYCHOLOGIE, PSYCHOLOGIE, PSYCHOTRONIKA, RELIGIONISTIKA, SPIRITUALITA, S�FISMUS, �AMANISMUS, TAI-CHI, TAO, ZEN

Na�e home-page:

http://www.cadpress.sk

Na E-mailov� adrese

info@cadpress.cz    /   info@cadpress.sk

si m��ete objednat  kompletn� produkci vydavatelstv� CAD Press !

C A D�� PRESS

F. R. HRABAL

Office: Luda Zubka 23

SK-841 01 Bratislava 41 - Dubravka

Telefon:

 0903 159 404 / 0911 90 28 90

na�e kompletn� nab�dka titul� �esk�ch a slovensk�ch vydavatelstv�: na�a kompletn� ponuka titulov �esk�ch a slovensk�ch vydavate�stiev: [  kompletn� nab�dka v�ech titul� v na�� distribuci p�es 8 000 knih, dvd a videokazet z �esk�ch a slovensk�ch vydavatelstv� a zahrani�n� CD - etnick�, relaxa�n� a ezoterick� hudba: http://www.cadpress.sk/cenikcsr_komplet.zip   mo�nost zkop�rov�n� cenn�k� a katalog�    na str�nk�ch: http://www.cadpress.sk najdete dal�� informace o na�i �innosti   n�kup p�es internet     Cen�k hudebn�ch CD najdete na webu * * *p��padn� si ho m��ete rovnou st�hnout z adresy http://web.stonline.sk/cad/cenikcd01.zip  Internetov� knihkupectv� a Music-Shop:     ezoterick� , medita�n� a relaxa�n� hudba, etnick� a duchovn� hudba cel�ho sv�ta na CD Cen�k hudebn�ch CD si m��ete objednat i e-mailem!

  DOPORU�UJEME 

P�T POKLAD�

V t�to knize naleznete praktiky zam��en� p�edev��m na:

harmonizaci hlavn�ch t�lesn�ch org�n�,

transformaci negativn� emo�n� energie,

rozpu�t�n� emo�n�ch blok�,

synchronizaci jangov�ch org�n� s jim odpov�daj�c�mi jinov�mi org�ny a cel�m organismem,

na odbour�n� r�znorod�ho nap�t� a dosa�en� hlubok� relaxace na v�ech �rovn�ch na�� bytosti.

Prolistujte si knihu: http://www.art-dialog.eu/galeriekniha.html

objedn�vka:

P�T POKLAD�

T e r a p e u t i c k �

KALEND�R NA 10 ROKOV

(2010 a� 2020)

LEDV�NYIOV� Yvetta /  Impulz Club Alba

 Z�rove� kalend�r aj lie�ite�sk� p��ru�ka pre ka�dodenn� pou�itie

 detail / objed�vka:

Kalend�r zdravia na 10 rokov (2010-2020)

zaji��ujeme i

VELKOOBCHODN� DISTRIBUCI

pro knihkupce, organizace a knihovny

V �ESK� REPUBLICE i na SLOVENSKU

Objedn�vky a ��dosti o informace zas�lejte na na�e adresy:

info@cadpress.cz    *   info@cadpress.sk

d�le�it� zpr�vy pos�lejte v kopii i na druhou adresu !

=======================================

Telefon:

0 903 159 404 / 0911 90 28 90

Predaj na�ich kn�h v Bratislave:  http://www.cadpress.sk/knihkupectva.htm

Aktualizace 02 / 02   2013