16.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 418/9

1.

PŘIPOMÍNÁ, že podle článku 168 Smlouvy o fungování Evropské unie musí být při vymezování a provádění všech politik a činností Unie zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví a že činnost Unie, která doplňuje politiku členských států, má být zaměřena na zlepšování veřejného zdraví. Unie má podněcovat spolupráci mezi členskými státy v oblasti veřejného zdraví, případně podporovat jejich činnost, jakož i podporovat spolupráci s příslušnými mezinárodními organizacemi. Při činnosti Unie musí být plně uznávána odpovědnost členských států za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče, včetně rozdělování na ně vyčleněných zdrojů;

2.

SE ZNEPOKOJENÍM KONSTATUJE, že v současné době je 47,5 milionu osob na celém světě postiženo demencí, přičemž 58 % z nich žije v zemích s nízkými a středními příjmy. V Evropské unii pak podle odhadů tímto onemocněním trpí 6,4 milionu osob (1);

3.

PŘIPOMÍNÁ, že demence je jednou z hlavních příčin zdravotního postižení a bezmocnosti starších lidí na celém světě a že má fyzický, psychologický, sociální a hospodářský dopad na osoby, které jí trpí, na jejich rodiny a pečovatele, jakož i na celou společnost (2);

4.

PŘIPOMÍNÁ, že ačkoliv demencí trpí převážně starší lidé, existuje rovněž významný počet osob, u nichž demence propukla předčasně v mladším věku;

5.

ZDŮRAZŇUJE práva pacientů, zejména ta, která souvisejí s lidskou důstojností, jak jsou stanovena v Listině základních práv EU (3);

6.

UZNÁVÁ, že lidé mohou s demencí relativně dobře žít po řadu let, zejména existují-li systémy umožňující včasnou návštěvu lékaře, vyhodnocení, stanovení diagnózy a náležitou podporu;

7.

UZNÁVÁ významný dopad demence a souvisejících onemocnění na finanční udržitelnost systémů zdravotní péče a sociálního zabezpečení;

8.

ZDŮRAZŇUJE, že během celého životního cyklu je třeba podporovat zdravý životní styl, mimo jiné i v zájmu zdraví mozku, aby se tak zvýšil počet roků prožitých ve zdraví;

9.

PŘIPOMÍNÁ, že tyto podmínky je třeba lépe chápat, aby bylo možné dosáhnout ve stárnoucí společnosti vysokých standardů zdravotní péče, což je jednou z priorit druhého i stávajícího třetího programu v oblasti zdraví (2014–2020) (4);

10.

PŘIPOMÍNÁ, že za jednu z akčních priorit v kontextu demografických změn označila demenci rovněž řada iniciativ na úrovni EU, které znovu poukázaly na významné důsledky zvyšování počtu osob trpících tímto onemocněním (5);

11.

PŘIPOMÍNÁ závěry Rady přijaté dne 16. prosince 2008 o strategiích v oblasti veřejného zdraví týkajících se boje proti neurodegenerativním chorobám souvisejícím se stárnutím, v nichž byla Komise vyzvána, aby v roce 2009 přijala iniciativu pro boj proti těmto chorobám (6);

12.

PŘIPOMÍNÁ, že Komise navrhla nový přístup spočívající v lepším využívání evropských veřejných prostředků určených pro výzkum a rozvoj prostřednictvím společného plánování v klíčových oblastech, včetně problematiky Alzheimerovy choroby. Na tomto základě byla v roce 2010 zahájena iniciativa společného plánování v oblasti neurodegenerativních chorob (JPND), a to pod vedením členských států, s cílem lépe koordinovat vnitrostátní výzkumné úsilí v oblasti neurodegenerativních onemocnění, zejména Alzheimerovy choroby;

13.

PŘIPOMÍNÁ, že v letech 2007 až 2013 bylo na výzkum v oblasti demence a neurodegenerativních onemocnění vynaloženo ze sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický vývoj (2007–2013) více než 576 milionů EUR; na tyto výsledky navázal nový rámcový program EU pro výzkum a inovace Horizont 2020 (2014–2020), který umožňuje dále se zabývat demencí jako celospolečenským a zdravotním problémem a z nějž bylo vynaloženo již více než 103 milionů EUR na výzkum a inovativní opatření související s demencí;

14.

VÍTÁ usnesení Evropského parlamentu přijaté dne 19. ledna 2011 o evropské iniciativě pro Alzheimerovu chorobu a jiné formy demence, v němž bylo zdůrazněno, že demence by měla být označena za prioritu EU v oblasti zdraví, a členské státy jsou v něm naléhavě vyzvány, aby vypracovaly vnitrostátní plány věnované této problematice (7);

15.

PŘIPOMÍNÁ první zprávu Světové zdravotnické organizace (WHO) s názvem „Demence: priorita v oblasti veřejného zdraví“ (8), zveřejněnou v roce 2012, která poskytla o tomto onemocnění informace a zvýšila o něm povědomí a současně z něj učinila jednu z prioritních otázek, kterými se zabývá akční program WHO zaměřený na nedostatky v péči o duševní zdraví (9), jehož cílem je zlepšit péči o osoby s duševními a neurologickými poruchami a poruchami způsobenými užíváním návykových látek;

16.

VÍTÁ prohlášení ministrů zdravotnictví skupiny G8 týkající se demence, přijaté dne 11. prosince 2013 na summitu skupiny G8, které vyzývá jednak k podpoře inovací s cílem nalézt do roku 2025 léčbu demence nebo terapii zmírňující její příznaky a určit strategické prioritní oblasti, a jednak ke zvýšení financování výzkumu (10);

17.

PŘIPOMÍNÁ konferenci s názvem „Demence v Evropě: výzva pro naši společnou budoucnost“, kterou dne 14. listopadu 2014 uspořádalo v Římě italské předsednictví (11) a která poskytla přehled iniciativ prováděných v EU v oblasti demence, zejména pokud jde o prevenci, léčbu a podporu zdraví seniorů;

18.

PŘIPOMÍNÁ zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ze dne 13. března 2015 s názvem „V zájmu lepší péče o pacienty s demencí a budoucí léčby je třeba neprodleně konat“ (12), v níž bylo znovu zdůrazněno, že demence se musí stát politickou prioritou;

19.

VÍTÁ akční výzvu podepsanou účastníky první ministerské konference WHO o globálním přístupu k boji proti demenci, která se konala dne 17. března 2015 v Ženevě a na které bylo zdůrazněno, že při řešení problematiky demence mají prvořadou úlohu a odpovědnost vlády jednotlivých států a že na celosvětové i vnitrostátní úrovni jsou zapotřebí víceodvětvová koordinovaná opatření, zaměřená zejména na zlepšení prevence, snižování rizika, diagnostiku a léčbu demence (13);

20.

ZDŮRAZŇUJE, že v posledních letech se demence stala pro stále více členských států významnou prioritou, což dokládá skutečnost, že většina členských států buď připravuje vnitrostátní strategie, akční plány nebo programy zaměřené na demenci, nebo tyto strategie, plány či programy již přijaly a provádějí, a že iniciativy členských států, které již byly zahájeny nebo se připravují, jsou založeny na integrovaném přístupu k léčbě pacientů, který zohledňuje zdravotní a sociální aspekty;

21.

VÍTÁ diskusi na neformálním zasedání ministrů zdravotnictví zemí EU konaném dne 24. září 2015, která se týkala podpory vypracovávání a provádění vnitrostátních strategií, akčních plánů nebo programů zaměřených na demenci, jakož i usnadňování výměny osvědčených postupů na úrovni EU, s přihlédnutím k činnostem WHO;

22.

VÍTÁ druhou společnou akci v oblasti demence, jež má být zahájena v roce 2016.

23.

se problematice demence přednostně VĚNOVALY v rámci příslušných meziodvětvových vnitrostátních strategií, akčních plánů či programů s cílem nabídnout vhodnou léčbu a pomoc osobám s demencí, jejich rodinám a pečovatelům a současně zajistit udržitelnost systémů zdravotní péče a sociálního zabezpečení;

24.

NADÁLE věnovaly zvláštní pozornost tomu, aby byla v rámci členských států posílena koordinace příslušných politik v oblasti demence, včetně posílení úlohy primární péče.

25.

UZNALY, že trvalá spolupráce členských států napříč odvětvími a na úrovni EU – s přihlédnutím k činnostem WHO – významným způsobem přispěje ke zlepšení podpory osob trpících demencí;

26.

UZNALY, že je prospěšné, aby se postavení osob s demencí zlepšilo, a vybízely k začleňování těchto osob do procesů rozhodování posilováním jejich zastoupení, zejména v iniciativách, organizacích a subjektech zaměřených na problematiku demence;

27.

při vypracovávání strategií, plánů a programů zaměřených na demenci PODPOROVALY genderově citlivý, individuální a výzkumem podložený přístup a zohledňovaly při tom skupiny se zvláštními potřebami, dopad kulturní rozmanitosti na vnímání demence, jakož i očekávání a práva osob trpících demencí a jejich rodin a pečovatelů;

28.

UZNALY důležitou úlohu rodin a pečovatelů, zejména tím, že zajistí jejich začlenění do procesů rozhodování, a potřebu chránit jejich tělesné a duševní zdraví prostřednictvím náležité podpory;

29.

UZNALY význam činnosti vládní odborné skupiny pro problematiku demence, která usnadňuje sdílení zkušeností a osvědčených postupů na podporu členských států při vypracovávání a provádění vnitrostátních strategií, plánů či programů zaměřených na demenci;

30.

PODPOROVALY činnost prováděnou v kontextu jednotlivých oblastí politik EU, která může mít dopad na politiku týkající se demence, zejména činnost Pracovní skupiny pro veřejné zdraví na úrovni vyšších úředníků, jakož i Výboru pro sociální ochranu (14) a Výboru pro hospodářskou politiku (15), pokud jde o zdravotní a dlouhodobou péči;

31.

při plném respektování pravomocí členských států ZAJISTILY POKROK v jednáních na úrovni EU o těchto otázkách:

32.

ZINTENZIVNILY výzkum demence s využitím výsledků projektů financovaných EU, jako je iniciativa společného plánování EU v oblasti neurodegenerativních chorob (JPND), zaměřená zejména na rizikové faktory těchto chorob a související patofyziologické aspekty, jakož i na zavedení úspěšných postupů zvládání demence do klinické praxe, mimo jiné i s přihlédnutím k partnerstvím v rámci veřejného sektoru, k partnerstvím mezi veřejným a soukromým sektorem a k mezinárodním partnerstvím;

33.

VYUŽÍVALY jednak zdroje, vzory a nástroje úspěšně vyvinuté na úrovni EU, jako jsou ty, které vznikly v rámci evropského inovačního partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí nebo společné akce projektu ALCOVE, a jednak strategie vypracované za účelem rozšíření osvědčených postupů;

34.

ve vhodných případech VYPRACOVALY v úzké spolupráci s vládní odbornou skupinou pro problematiku demence dobrovolné pokyny, které budou založeny na komplexním a integrovaném pojetí demence a zohlední aspekty koordinované prevence a podpory zdraví, včasné diagnostiky, postdiagnostické podpory, léčby a péče, přičemž současně budou respektovat pravomoci členských států;

35.

v úzké spolupráci s vládní odbornou skupinou pro problematiku demence URČILY a VYMĚŇOVALY SI osvědčené postupy, zejména pokud jde o cílenou prevenci, včetně sekundární prevence, podporu zdraví, včasnou diagnostiku, postdiagnostickou podporu a léčbu, výzkum, odbornou přípravu a další vzdělávání zdravotnických pracovníků, jakož i informování veřejnosti s cílem bojovat proti stigmatizaci;

36.

ZKVALITNILY epidemiologické informace týkající se demence s cílem usnadnit vypracování vnitrostátních strategií, akčních plánů nebo programů, jakož i výměnu osvědčených postupů;

37.

POUKAZOVALY na činnost nevládních organizací a na dobrovolnou činnost v oblasti demence, jejímž cílem je účinně přispívat k vnitrostátním strategiím, akčním plánům nebo programům.

38.

POSÍLILA spolupráci členských států v rámci vládní odborné skupiny pro problematiku demence s cílem usnadnit sdílení informací o politických rámcích a již zavedených osvědčených postupů a podpořit země při vypracovávání a provádění vnitrostátních strategií, akčních plánů a programů zaměřených na problematiku demence;

39.

PODPOROVALA stávající spolupráci s WHO a s OECD v oblasti demence, a to v úzké koordinaci s členskými státy.