ISSN 1725-5163 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
C 75 |
|
![]() |
||
České vydání |
Informace a oznámení |
Svazek 52 |
|
V Oznámení |
|
|
SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ |
|
|
Komise |
|
2009/C 075/10 |
||
2009/C 075/11 |
||
2009/C 075/12 |
||
|
ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE |
|
|
Komise |
|
2009/C 075/13 |
Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc č. COMP/M.5500 – General Motors/Delphi Steering Business) ( 1 ) |
|
|
JINÉ AKTY |
|
|
Komise |
|
2009/C 075/14 |
||
2009/C 075/15 |
||
|
Opravy |
|
2009/C 075/16 |
||
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
CS |
|
IV Informace
INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
Rada
31.3.2009 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 75/1 |
AKČNÍ PLÁN – VÍCELETÉMU AKČNÍMU PLÁNU V OBLASTI EVROPSKÉ E-JUSTICE NA OBDOBÍ LET 2009–2013
(2009/C 75/01)
I. ÚVOD
1. |
V červnu roku 2007 Rada ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci rozhodla, že by mělo být usilováno o to, aby se na evropské úrovni rozvíjelo využívání informačních a komunikačních technologií v oblasti justice, zejména prostřednictvím vytvoření evropského portálu. |
2. |
Využívání těchto nových technologií přispívá k racionalizaci a zjednodušení soudních řízení. Využívání elektronického systému v této oblasti umožňuje zkrátit procesní lhůty a náklady na fungování ku prospěchu občanů, podniků, právních profesionálů a správy v oblasti justice. Přístup ke spravedlnosti je v důsledku toho snazší. |
3. |
Podle studií, které provedla Komise (1), se v současné době určité přeshraniční občanskoprávní řízení týká zhruba 10 milionů osob. Toto číslo má tendenci se zvyšovat z důvodu narůstání pohybu osob uvnitř Evropské unie. |
4. |
Pracovní skupina Rady pro zpracování právních informací (e-justice) provedla v posledním roce a půl rozsáhlé práce v reakci na úkoly, které jí byly Radou postupně svěřeny. V této souvislosti některé členské státy vypracovaly pilotní projekty, zejména projekt, jehož cílem je vytvoření evropského portálu e-justice. |
5. |
Dne 2. června 2008 zveřejnila Komise sdělení Radě, Evropskému parlamentu a Hospodářskému a sociálnímu výboru nazvané „Směrem k evropské strategii pro elektronické soudnictví (e-justice)“ (2). |
6. |
Evropský parlament zahájil jednání o e-justici. Zpráva z podnětu Evropského parlamentu by měla být přijata do konce roku 2008. |
7. |
Rada na svém zasedání ve dnech 5. a 6. června 2008 vyzvala Pracovní skupinu pro zpracování právních informací (e-justice), aby s ohledem na sdělení Komise (3) přezkoumala hlediska spojená s vytvořením koordinační a řídící struktury, v jejímž rámci by bylo možné rozvíjet nejrůznější projekty v oblasti e-justice v širokém měřítku a v přiměřeném časovém rámci, a aby zahájila jednání o vypracování víceletého pracovního programu. |
8. |
Evropská rada na zasedání ve dnech 18. a 19. června 2008 uvítala iniciativu, jejímž cílem je „do konce roku 2009 postupně vybudovat jednotný portál Evropské unie e-justice“. |
II. SOUVISLOSTI ROZVOJE E-JUSTICE NA EVROPSKÉ ÚROVNI
9. |
Rozvoj e-justice je třeba vidět ve trojích souvislostech: |
1. Práce na e-justici, které již byly vykonány
10. |
Pracím pracovní skupiny pro e-justici přecházely práce vykonané v rámci Evropské unie, zejména za účelem zajištění přístupu k evropským informacím (stránky evropských orgánů). Specifické práce probíhaly nebo probíhají buď v rámci provádění nástrojů přijatých Radou v oblasti občanského práva (evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci) či práva trestního (např. evropská soudní síť pro trestní věci nebo propojení evropských rejstříků trestů), nebo na základě podnětů právních profesí (například evropská síť rejstříků závětí), nebo i v jiném rámci, jako je například propojení rejstříků a registrů podniků vzájemně propojených prostřednictvím EBR a pozemkových rejstříků vzájemně propojených prostřednictvím EULIS. |
11. |
Tyto iniciativy tedy musí být do rámce víceletého programu zařazeny po dohodě s těmi, kdo mají odpovědnost za jejich provádění. |
2. Souvislost s elektronickou veřejnou správou
12. |
Systém evropské e-justice musí být navržen tak, aby byla respektována zásada nezávislosti soudnictví. |
13. |
Nicméně z technického pohledu musí e-justice zohlednit obecnější rámec elektronické veřejné správy (4). Kvalitní odborné znalosti související s projekty v oblasti bezpečnostní infrastruktury a ověřování dokumentů jsou již skutečností a musí jich být využito. Je třeba podpořit evropský rámec součinnosti vypracovaný v rámci programu IDABC (5) za plné spolupráce s Komisí. Práce na elektronickém podpisu e-signature a na elektronické totožnosti e-identity (6), které probíhají v evropském měřítku, jsou obzvláště relevantní v oblasti soudnictví, kde hraje ověřování dokumentů zásadní roli. |
14. |
Víceletý program je tedy třeba definovat v těchto obecných souvislostech. Tento program musí být zaměřen nejen na krátkodobé řešení, ale i na řešení středně či dlouhodobé, čímž se prostřednictvím informačních a komunikačních technologií podpoří rozvoj evropského prostoru svobody, bezpečnosti a práva. |
3. Horizontální přístup
15. |
Otázky týkající se e-justice se neomezují pouze na určité právní oblasti. Týkají se řady oblastí občanského, trestního a správního práva. V rámci evropských postupů přeshraniční povahy je tedy e-justice horizontální otázkou. |
III. AKČNÍ PLÁN
1. Oblast působnosti
16. |
Je třeba potvrdit evropský rozměr projektu e-justice. Vzhledem k tomu by e-justice měla být přejmenována na evropskou e-justici. |
17. |
Členské státy však mají i nadále možnost, při respektování pravomocí uvedených ve smlouvách, zavádět společné projekty, které se mohou týkat e-justice, avšak nikoli nezbytně evropské e-justice. Tyto projekty nicméně mohou získat evropský statut a zejména evropské financování pouze za určitých podmínek. |
18. |
S ohledem na horizontální rozměr evropské e-justice je úkolem pracovní skupiny pro e-justici hrát koordinační úlohu při přezkoumávání technických otázek, které vyvstaly v průběhu prací v rámci jiných orgánů Rady. Naproti tomu legislativní práce by měla být prováděna příslušnými pracovními skupinami Rady, jako je například Pracovní skupina pro spolupráci v trestních věcech nebo Výbor pro otázky občanského práva. |
19. |
Systém e-justice by měl být přístupný občanům, hospodářským subjektům, právním profesionálům a soudním orgánům, jimž dostupné moderní technologie přinesou užitek. Měla by být stanovena tři kritéria: |
a) Evropský rozměr
20. |
Posláním evropské e-justice je podpořit vytvoření evropského soudního prostoru za použití informačních a komunikačních technologií. V této souvislosti musí návrhy vypracované v rámci evropské e-justice zahrnovat pokud možno všechny členské státy Evropské unie. |
b) Podpora výstavbě evropského soudního prostoru
21. |
Projekty budou muset být přínosem pro provádění legislativních nástrojů již přijatých Evropským společenstvím a Evropskou unií v oblasti justice, aniž by se však upustilo od jiných projektů, které přispívají k vytvoření evropského soudního prostoru. |
22. |
Evropská e-justice by navíc měla být pracovním nástrojem právních profesionálů a justičních orgánů tím, že bude poskytovat platformu a jednotlivé funkce pro účinné a zabezpečené výměny informací. |
c) Výstavba ku prospěchu evropských občanů
23. |
Zásadní je, aby byl rozvoj evropské e-justice zaměřen na přímou službu evropským občanům, kteří budou těžit z jeho přidané hodnoty, zejména prostřednictvím portálu. Je tedy třeba, aby při výběru projektů nebo při jejich realizaci bylo dbáno na to, aby občané mohli rychle využívat konkrétních přínosů nástrojů evropské e-justice. V tomto smyslu by mělo být co nejdříve spuštěno několik projektů v souladu s přílohou, aniž jsou dotčeny jiné projekty, které by mohly být připojeny za podmínek uvedených v tomto akčním plánu. |
24. |
Všechny projekty, které umožňují evropským občanům lépe znát jejich práva, splňují tento cíl. To je rovněž případ projektů, které jim umožňují tato práva využívat (právní pomoc, mediace, překlady atd.). |
2. Funkce evropské e-justice
25. |
Práce vykonané pracovní skupinou pro e-justici a sdělení Komise umožňují jasně definovat funkce budoucího systému evropské e-justice. Měly by být stanoveny tyto tři základní funkce: |
a) Přístup k informacím z oblasti justice
26. |
Tyto informace se týkají zejména evropských právních předpisů a evropské judikatury (7) i právních předpisů a judikatury členských států. |
27. |
Evropská e-justice rovněž poskytne přístup, prostřednictvím propojení, k informacím spravovaným členskými státy v rámci veřejné správy justice (např. – aniž jsou dotčena pravidla pro fungování tohoto projektu – propojení databází rejstříků trestů členských států). |
b) Zavedení bezpapírových řízení
28. |
Zavedení bezpapírových soudních řízení a řízení o přeshraničním vydávání (např. e-mediace) zahrnuje zejména elektronickou komunikaci mezi soudem a zúčastněnými stranami, zvláště pro provádění evropských nástrojů přijatých Radou (8). |
c) Komunikace mezi justičními orgány
29. |
Zjednodušení a podpora komunikace mezi soudními orgány členských států, zejména v rámci nástrojů přijatých v evropském soudním prostoru, mají zvláštní význam (například videokonference nebo zabezpečená elektronická síť). |
3. Portál evropské e-justice
30. |
Jednotný portál evropské e-justice, jehož zřízení do konce roku 2009 Evropská rada požaduje, byl předmětem rozsáhlých prací v rámci pracovní skupiny pro e-justici. V tomto rámci byl skupinou členských států realizován pilotní projekt. Je důležité, aby realizace tohoto portálu navazovala na práce dosud provedené v rámci pilotního projektu. |
31. |
Portál poskytne přístup k celému systému evropské e-justice, tj. k evropským a vnitrostátním informačním stránkám nebo službám. Tento portál by však neměl být pouze souborem odkazů. |
32. |
Prostřednictvím jednotného ověřovacího postupu umožní členům právních profesí přístup k různým funkcím, jež jsou jim vyhrazeny a na nichž jim budou otevřena odpovídající přístupová práva. Mohlo by být vhodné stanovit tuto možnost ověřování rovněž v případě osob, které nejsou členy právních profesí. |
33. |
Navíc umožní přístup k vnitrostátním funkcím, a to prostřednictvím mnohojazyčného rozhraní vstřícného k uživatelům, díky němuž by tyto stránky byly pro evropské občany srozumitelné. |
34. |
Obsah funkcí přístupných prostřednictvím portálu, jakož i jeho správa závisí samozřejmě na volbě Rady, pokud jde o funkce evropské e-justice i způsob správy. |
4. Technické aspekty
35. |
Vytvoření systému evropské e-justice znamená vyřešit určité množství horizontálních technických záležitostí, na které poukázala zejména zpráva, kterou Rada schválila dne 5. června 2007 (9). |
a) Decentralizovaný technický systém
36. |
Na neformálním zasedání, které se konalo v Drážďanech v lednu roku 2007, vyjádřila velká většina ministrů spravedlnosti přání vytvořit na evropské úrovni decentralizovaný systém, který propojí stávající systémy ve členských státech. |
b) Normalizace výměn informací
37. |
Je třeba zajistit největší možnou slučitelnost různých technických a organizačních opatření, která byla zachována pro aplikace justičních systémů, a zároveň zaručit členským státům maximální pružnost. Je však nezbytné nalézt dohodu ohledně normalizovaných formátů a protokolů komunikace při zohlednění stávajících příslušných evropských či mezinárodních norem, které umožní součinnou, efektivní, jistou a rychlou výměnu při nejnižších nákladech. |
c) Mechanismy ověřování
38. |
Zásadním předpokladem účinného přeshraničního využití e-justice je vytvoření jednotných norem, popřípadě jednotných rozhraní pro použití technologií ověřování a prvků elektronických podpisů. Tento požadavek je zásadní přinejmenším pro funkce evropské e-justice, které překračují pouhé zpřístupnění informací z oblasti justice veřejnosti. Je tedy třeba pokračovat v přezkoumávání různých právních požadavků, které platí ve členských státech, jakož i technologií, které tyto státy používají. Na základě shromážděných výsledků a zkušeností by mohlo být stanoveno zavedení elektronické výměny dokumentů mezi členskými státy, která bude z právního hlediska co nejbezpečnější. |
d) Zabezpečení systému a ochrana údajů
39. |
V rámci vytvoření služeb evropské e-justice, které umožní sdělování informací mezi justičními orgány nebo mezi justičními orgány a občany nebo členy právních profesí, bude třeba provádět výměnu údajů v zabezpečeném prostředí. V tomto směru by mohly být rovněž zohledněny přípravné práce v rámci programu IDABC. |
40. |
Navíc vzhledem k tomu, že tyto údaje jsou ve smyslu evropských právních předpisů ve své většině osobní povahy, bude muset být zajištěno dodržování zásad stanovených těmito právními předpisy. |
5. Jazykové aspekty
41. |
Jelikož v rámci orgánů Evropské unie je používáno dvacet tři různých jazyků a jelikož existuje zájem na tom, aby byl přístup do systému evropské e-justice evropským občanům poskytován uživatelsky vstřícným způsobem, bude třeba zohlednit činnosti zaměřené na překlady a tlumočení v oblasti justice. |
42. |
V tomto ohledu by bylo iluzorní myslet si, že usnadnění přístup občana ke stránkám e-justice jiného členského státu, by mohlo být dostatečným řešením: z důvodu jazykové bariéry by takový přístup byl víceméně zbytečný. |
43. |
Na tuto jazykovou výzvu lze reagovat zvláště prostřednictvím systémů pro automatizované překlady, zejména co se týče obsahu formulářů používaných v evropských nástrojích, a připojením vnitrostátních překladatelských zdrojů do sítě. |
44. |
Navíc je vhodné vytvořit pracovní metodu, která umožní přesný překlad právních pojmů, které existují v právních řádech členských států, do dvaceti tří jazyků orgánů Evropského společenství, přičemž plně zohlední sémantické otázky. |
6. Potřeba pracovní infrastruktury
45. |
Ze všech těchto aspektů vyplývá, že je nezbytné zavést postup pro výběr technických norem, které by mohly být využívány s cílem umožnit součinnost systémů členských států, a stanovit, jak je obvyklé pro projekty spojené s informačními a komunikačními technologiemi, rozdělení mezi:
|
46. |
Taková struktura by měla být nepochybně složena na jedné straně z oborníků na informační a komunikační technologie a na druhé straně by měla mít kapacity pro překlad. Lze zvážit více možností, které se mohou případně doplňovat:
|
7. Financování
47. |
realizace evropské e-justice znamená podstatné navýšení finančních prostředků, určených především na:
|
48. |
Mohly by být využity finanční prostředky programů pro občanskoprávní a trestní soudnictví do výše 45 milionů EUR v letech 2008 a 2009. Tato částka by musela být v nadcházejících letech podstatně zvýšena. Rovněž by bylo třeba jasně vymezit jiné částky dostupné v rozpočtu Evropských společenství, které by mohly být okamžitě přiděleny evropské e-justici. |
49. |
Podle návrhu Komise by navíc měl být co nejdříve zvážen jediný horizontální program zahrnující občanské i trestní právo. Rozpočtové zdroje by měly být podstatně navýšeny, aby bylo možné čelit požadavkům na vytvoření evropské e-justice na vnitrostátní úrovni a na úrovni Společenství. Rovněž by bylo nezbytné vyjasnit a harmonizovat kritéria výběru, která v současnosti platí pro programy občanského a trestního soudnictví, a to s cílem zohlednit kritéria evropské e-justice, jak jsou vymezena v (oddíle III) tohoto dokumentu. |
50. |
Projekty týkající se evropské e-justice ve smyslu tohoto akčního plánu, které nespadají pod bod 49, mohou být případně financovány v rámci jiných programů Společenství v míře, v jaké odpovídají podmínkám vymezeným v takových programech. |
IV. NÁVRHY PŘEDSEDNICTVÍ
51. |
Vypracování víceletého akčního plánu předpokládá:
|
52. |
To znamená, že Rada by měla s ohledem na nezávislost každého orgánu a v souladu s články 5 a 7 Smlouvy o ES, přijmout řadu rozhodnutí o otázkách uvedených v tomto dokumentu, zejména
|
53. |
V tomto ohledu předsednictví zdůrazňuje, že z několika málo zkušeností se systémy e-justice (spuštění webové stránky Evropské soudní sítě v trestních věcech, propojení rejstříků trestů) vyplývá, že pro zahájení projektů byla často klíčová iniciativa jednoho či více členských států. |
54. |
V určitém stadiu vývoje však účast většího počtu členských států vede k větší komplexnosti prací. Bude tedy nezbytné, aby byl vypracování, řízení a vývoji projektu udělen evropský rozměr. |
55. |
Různé technické aspekty uvedené výše navíc ukazují, že u některých úkolů horizontální povahy by řízení na evropské úrovni bylo přínosem. Jakmile se zvýší počet dostupných služeb e-justice, lze očekávat rovněž významné úspory z rozsahu. |
1. Ve prospěch evropské e-justice
56. |
Předsednictví navrhuje, aby byl program e-justice přejmenován na evropská e-justice. |
2. Úsilí o vytvoření pracovní struktury
57. |
Vzhledem k vývoji uvedenému v tomto akčním plánu a s cílem umožnit provedení víceletého programu realizace evropské e-justice navrhuje předsednictví zavedení této globální pracovní struktury: |
a) Specifikace projektu
58. |
Rada je vzhledem ke směrům vymezeným v tomto akčním plánu pověřena činnostmi navazujícími na provádění víceletého programu. Přijímá všechna rozhodnutí nezbytná pro dosažení cílů stanovených tímto akčním plánem. Konkrétně má za úkol v závislosti na kritériích vymezených v oddíle III a v úzkém spojení s Komisí, vypracovat seznam nových projektů, které navrhla tato skupina, členské státy (písmeno c) nebo Komise. |
59. |
Komise z vlastního podnětu nebo na žádost Rady projedná každou studii, kterou považuje za vhodnou. |
60. |
Rada může stanovit funkční specifikace projektů. |
61. |
Pokud jde o finanční prostředky Společenství, Komise v souladu s platnými postupy plně zohledňuje pokyny a rozhodnutí, jež přijala Rada. |
b) Řízení projektu
62. |
Evropská komise zpřístupní Radě strukturu pro řízení projektu, jejímž úkolem je:
|
c) Členské státy
63. |
Aniž jsou dotčena pravidla uvedená v písmenu a), případně na základě dostupných finančních prostředků Společenství, mohou členské státy navrhnout a zahájit nové projekty evropské e-justice v souladu s technickými specifikacemi, které stanoví Rada v naprosté shodě s Komisí, zejména pokud jde o dodržování technických norem a o realizaci mnohojazyčných rozhraní. |
3. Revizní doložka
64. |
Pracovní skupina pro e-justici přistoupí k hodnocení práce provedené prováděcí strukturou v průběhu prvního pololetí roku 2010 a případně předloží veškeré vhodné návrhy Radě s cílem zlepšit její fungování. |
4. Víceletý program
65. |
Víceletý program uvedený v příloze bude pravidelně aktualizován v závislosti na průběhu prací. |
V. ZÁVĚRY
66. |
Coreper/Rada se vyzývají, aby tento akční plán v oblasti evropské e-justice schválily. |
(1) Dokument 10285/08 ADD 1 JURINFO 45 JAI 305 JUSTCIV 119 COPEN 118 CRIMORG 87.
(2) Dokument 10285/08 JURINFO 45 JAI 305 JUSTCIV 119 COPEN 118 CRIMORG 87.
(3) Je třeba zohlednit skutečnost, že Evropský parlament zahájil jednání o e-justici.
(4) Základem elektronické veřejné správy (e-government) je uplatňování informačních a komunikačních technologií v celkovém rámci správních řízení.
(5) http://ec.europa.eu/idabc/ Předběžná studie o vzájemném uznávání elektronických podpisů e-signatures v aplikacích elektronické veřejné správy e-government (2007) a interoperabilita elektronických identifikačních systémů celoevropských služeb elektronické správy PEGS (2007).
(6) Hlediska normalizace v oblasti elektronického podpisu e-signature (2007).
http://ec.europa.eu/information_society/eeurope/i2010/docs/esignatures/e_signatures_standardisation.pdf
(7) Bude uveden odkaz na Eur-lex a N-lex.
(8) Nařízení (ES) č. 1896/2006; nařízení (ES) č. 861/2007.
(9) Dokument 10393/07 JURINFO 21 ze dne 5. června 2007.
PŘÍLOHA
AKČNÍ PLÁN
Příloha k víceletému akčnímu plánu v oblasti evropské e-justice na období let 2009–2013
Úvod
Projekty byly rozděleny podle typu do těchto kategorií:
— |
podpora nástrojům přijatým pro rozvoj evropského soudního prostoru |
— |
propojení národních rejstříků, |
— |
horizontální otázka, |
— |
výměna osvědčených postupů. |
Projekt |
Dosažený pokrok |
Nezbytné činnosti |
Odpovědnost za činnost |
Harmonogram práce |
Připomínky |
Typ projektu |
||||||||||||
Portál e-justice |
|
|
|
2009-2011 spuštění portálu v roce 2008 se zpřístupněním pro veřejnost v prosinci roku 2009 (viz závěry Evropské rady ze zasedání ve dnech 18. a 19. června 2008) |
probíhající reflexe přístupné stránky budou stanoveny v závislosti na způsobilých projektech a kritériích stanovených Radou |
horizontální otázka |
||||||||||||
|
|
|
další zdokonalování a obohacování portálu díky realizaci jiných projektů. |
|||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||
Propojování rejstříků trestů |
|
|
Rada (práce na návrhu ECRIS prováděné Pracovní skupinou pro spolupráci v trestních věcech) a Komise (vypracování vzorového provádění a spolufinancování EU) |
|
až do současnosti práce sledovala Pracovní skupina pro spolupráci v trestních věcech |
propojení národních rejstříků a podpora nástrojům přijatým pro rozvoj evropského soudního prostoru |
||||||||||||
|
|
|
||||||||||||||||
Řízení o evropském platebním rozkazu |
|
|
|
2009–2011 |
|
podpora nástrojům přijatým pro rozvoj evropského soudního prostoru |
||||||||||||
|
|
|
||||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||
Právní pomoc |
směrnice Rady ze dne 27. ledna 2003 o zlepšení přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních sporech stanovením minimálních společných pravidel pro právní pomoc |
|
Komise |
2009–2013 |
|
podpora nástrojům přijatým pro rozvoj evropského soudního prostoru |
||||||||||||
Evropské řízení o drobných nárocích |
nařízení ze dne 11. července 2007, které předpokládá možnost využít elektronickou cestu |
|
|
2009–2013 |
|
podpora nástrojům přijatým pro rozvoj evropského soudního prostoru |
||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||
Překlad |
pilotní projekt EUROVOC systém automatického překladu SYSTRAN, používaný od roku 1976 dotazník distribuovaný z podnětu Rakouska práce na sémantické interoperabilitě a tabulkách (k usnadnění porozumění) |
|
|
2009–2013 |
|
horizontální otázka |
||||||||||||
|
2009–2013 |
|||||||||||||||||
|
2009–2013 |
|||||||||||||||||
|
2009–2013 |
|||||||||||||||||
Zlepšení využívání technologie videokonference |
|
|
|
|
zapojit do prací obě soudní sítě |
podpora nástrojům přijatým pro rozvoj evropského soudního prostoru a výměny osvědčených postupů |
||||||||||||
|
|
|
||||||||||||||||
|
|
|
|
|||||||||||||||
|
|
|
|
|||||||||||||||
Mediace |
směrnice ze dne 21. května 2008, která musí být provedena do 21. května 2011 |
|
Komise |
2011–2013 |
rozvrh prací je spojen s datem provedení směrnice |
podpora nástrojům přijatým pro rozvoj evropského soudního prostoru |
||||||||||||
Elektronický podpis (1) |
|
|
Komise |
2009–2011 |
projekt IDABC realizovaný generálním ředitelstvím SANCO |
horizontální otázka |
||||||||||||
Doručování soudních a mimosoudních písemností (elektronickou cestou) |
nařízení Rady ze dne 29. května 2000 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech |
|
Komise |
2010–2011 |
|
podpora nástrojům přijatým pro rozvoj soudního prostoru |
||||||||||||
Placení procesních nákladů on-line |
umožnit platbu procesních nákladů on-line |
zahájení prací |
členské státy |
2011–2013 |
|
podpora nástrojům přijatým pro rozvoj soudního prostoru |
||||||||||||
Propojení insolvenčních rejstříků |
|
|
skupina členských států, poté Komise |
pokračování v roce 2009 z podnětu členských států integrace do portálu |
|
propojení národních rejstříků |
||||||||||||
Propojení pozemkových rejstříků (integrace EULIS) |
|
ověření uživatele prostřednictvím portálu |
Komise |
2009–2010 |
spojení s pracemi prováděnými v rámci jiných orgánů Rady |
propojení národních rejstříků |
||||||||||||
Propojení obchodních rejstříků (integrace EBR) |
|
ověření uživatele prostřednictvím portálu |
Komise |
2009–2010 |
spojení s pracemi prováděnými v rámci jiných orgánů Rady |
propojení národních rejstříků |
||||||||||||
Propojení rejstříků závětí |
|
|
Rada ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci a ENWRA (CNUE) |
2011–2013 |
spojení s budoucím nástrojem týkajícím se dědění, který předloží Komise v roce 2009 |
propojení národních rejstříků |
||||||||||||
Odborné vzdělávání profesionálů |
|
|
|
2010–2012 |
|
výměna osvědčených postupů |
||||||||||||
|
|
|
||||||||||||||||
|
|
|
(1) Viz rovněž práce na ověřování a identifikaci uvedené výše u projektu „Portál e-justice“.
(2) Při zohlednění samostatnosti, která musí být udělena projektu evropské e-justice.
Komise
31.3.2009 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 75/13 |
Směnné kurzy vůči euru (1)
30. března 2009
(2009/C 75/02)
1 euro=
|
měna |
směnný kurz |
USD |
americký dolar |
1,3193 |
JPY |
japonský jen |
127,93 |
DKK |
dánská koruna |
7,4488 |
GBP |
britská libra |
0,92910 |
SEK |
švédská koruna |
10,9662 |
CHF |
švýcarský frank |
1,5159 |
ISK |
islandská koruna |
|
NOK |
norská koruna |
8,9510 |
BGN |
bulharský lev |
1,9558 |
CZK |
česká koruna |
27,469 |
EEK |
estonská koruna |
15,6466 |
HUF |
maďarský forint |
308,65 |
LTL |
litevský litas |
3,4528 |
LVL |
lotyšský latas |
0,7096 |
PLN |
polský zlotý |
4,7260 |
RON |
rumunský lei |
4,2238 |
TRY |
turecká lira |
2,2352 |
AUD |
australský dolar |
1,9386 |
CAD |
kanadský dolar |
1,6533 |
HKD |
hongkongský dolar |
10,2250 |
NZD |
novozélandský dolar |
2,3448 |
SGD |
singapurský dolar |
2,0055 |
KRW |
jihokorejský won |
1 848,04 |
ZAR |
jihoafrický rand |
12,8433 |
CNY |
čínský juan |
9,0893 |
HRK |
chorvatská kuna |
7,4850 |
IDR |
indonéská rupie |
15 244,51 |
MYR |
malajsijský ringgit |
4,8560 |
PHP |
filipínské peso |
63,980 |
RUB |
ruský rubl |
44,8913 |
THB |
thajský baht |
47,257 |
BRL |
brazilský real |
3,0608 |
MXN |
mexické peso |
19,1611 |
INR |
indická rupie |
67,9640 |
Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.
31.3.2009 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 75/14 |
SPRÁVNÍ KOMISE PRO SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ MIGRUJÍCÍCH PRACOVNÍKŮ
Přepočítací koeficienty měn podle nařízení Rady (EHS) č. 574/72
(2009/C 75/03)
Čl. 107 odst. 1, 2 a 4 nařízení (EHS) č. 574/72
Referenční období: leden 2009
Období pro podávání žádostí: duben, květen, červen 2009
01-2009 |
EUR |
BGN |
CZK |
DKK |
EEK |
LVL |
LTL |
HUF |
PLN |
RON |
SEK |
GBP |
NOK |
ISK |
CHF |
1 EUR = |
1 |
1,95580 |
27,1693 |
7,45194 |
15,6466 |
0,704329 |
3,45280 |
279,859 |
4,23002 |
4,23537 |
10,7264 |
0,918193 |
9,21640 |
— |
1,49347 |
1 BGN = |
0,511300 |
1 |
13,8917 |
3,81017 |
8,00010 |
0,360123 |
1,76542 |
143,092 |
2,16281 |
2,16554 |
5,48441 |
0,469472 |
4,71235 |
— |
0,763609 |
1 CZK = |
0,0368062 |
0,0719856 |
1 |
0,274278 |
0,575892 |
0,0259237 |
0,127084 |
10,3005 |
0,155691 |
0,155888 |
0,394798 |
0,0337952 |
0,339221 |
— |
0,0549688 |
1 DKK = |
0,134193 |
0,262455 |
3,64594 |
1 |
2,09967 |
0,0945162 |
0,463343 |
37,5551 |
0,567640 |
0,568358 |
1,43941 |
0,123215 |
1,23678 |
— |
0,200413 |
1 EEK = |
0,0639116 |
0,124998 |
1,73644 |
0,476266 |
1 |
0,0450148 |
0,220674 |
17,8862 |
0,270347 |
0,270689 |
0,685542 |
0,0586832 |
0,589036 |
— |
0,0954499 |
1 LVL = |
1,41979 |
2,77683 |
38,5748 |
10,5802 |
22,2149 |
1 |
4,90226 |
397,341 |
6,00575 |
6,01334 |
15,2293 |
1,30364 |
13,0854 |
— |
2,12041 |
1 LTL = |
0,289620 |
0,566439 |
7,86878 |
2,15823 |
4,53157 |
0,203988 |
1 |
81,0526 |
1,22510 |
1,22665 |
3,10658 |
0,265927 |
2,66926 |
— |
0,432538 |
1 HUF = |
0,00357323 |
0,00698853 |
0,0970824 |
0,0266275 |
0,0559090 |
0,00251673 |
0,0123377 |
1 |
0,0151148 |
0,0151340 |
0,038328 |
0,00328092 |
0,0329324 |
— |
0,00533651 |
1 PLN = |
0,236406 |
0,462362 |
6,42298 |
1,76168 |
3,69894 |
0,166507 |
0,816261 |
66,1601 |
1 |
1,00126 |
2,53578 |
0,217066 |
2,17881 |
— |
0,353064 |
1 RON = |
0,236107 |
0,461778 |
6,41487 |
1,75946 |
3,69427 |
0,166297 |
0,815230 |
66,0766 |
0,998737 |
1 |
2,53258 |
0,216792 |
2,17606 |
— |
0,352618 |
1 SEK = |
0,093228 |
0,182335 |
2,53294 |
0,694729 |
1,45870 |
0,0656631 |
0,321897 |
26,0906 |
0,394356 |
0,394854 |
1 |
0,0856012 |
0,859226 |
— |
0,139233 |
1 GBP = |
1,08910 |
2,13005 |
29,5900 |
8,11587 |
17,0406 |
0,767081 |
3,76043 |
304,793 |
4,60690 |
4,61272 |
11,6821 |
1 |
10,0375 |
— |
1,62653 |
1 NOK = |
0,108502 |
0,212209 |
2,94793 |
0,808552 |
1,69769 |
0,0764212 |
0,374636 |
30,3653 |
0,458966 |
0,459547 |
1,16384 |
0,0996259 |
1 |
— |
0,162044 |
1 ISK = |
0,00609146 |
0,0119137 |
0,165501 |
0,0453932 |
0,0953106 |
0,00429039 |
0,0210326 |
1,70475 |
0,0257670 |
0,0257996 |
0,0653394 |
0,00559313 |
0,0561414 |
1 |
0,00909739 |
1 CHF = |
0,669583 |
1,30957 |
18,1921 |
4,98969 |
10,4767 |
0,471606 |
2,31194 |
187,389 |
2,83235 |
2,83593 |
7,18222 |
0,614806 |
6,17115 |
— |
1 |
1. |
Nařízení (EHS) č. 574/72 stanoví, že přepočet částek v určité měně do jiné měny se uskuteční podle přepočítacího koeficientu vypočteného Komisí na základě měsíčního průměru, během referenčního období uvedeného v článku 2, referenčních směnných kurzů měn zveřejněných Evropskou centrální bankou. |
2. |
Referenčním obdobím bude:
Přepočítací koeficienty měn budou zveřejněny ve druhém Úředním věstníku Evropské unie (řada C) v měsících únoru, květnu, srpnu a listopadu. |
31.3.2009 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 75/16 |
Stanovisko poradního výboru pro spojování podniků přijaté na jeho zasedání dne 5. prosince 2008 ohledně návrhu rozhodnutí ve věci č. COMP/M.5046 — Friesland Foods/Campina
Zpravodaj: Švédsko
(2009/C 75/04)
1. |
Poradní výbor souhlasí s Komisí, že oznámená transakce představuje spojení ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 139/2004. |
2. |
Poradní výbor souhlasí s Komisí, že oznámená transakce má význam pro celé Společenství ve smyslu nařízení (ES) č. 139/2004. |
3. |
Poradní výbor souhlasí s Komisí, že pro účely posouzení této transakce budou relevantní výrobkové trhy vymezeny takto:
|
4. |
Poradní výbor souhlasí s Komisí, že pro účely posouzení této transakce budou relevantní zeměpisné trhy vymezeny takto:
|
5. |
Poradní výbor souhlasí s Komisí, že navrhované spojení pravděpodobně povede k zásadnímu narušení účinné hospodářské soutěže na společném trhu nebo jeho podstatné části na těchto trzích:
|
6. |
Poradní výbor souhlasí s Komisí, že navrhované spojení pravděpodobně nepovede k zásadnímu narušení účinné hospodářské soutěže na společném trhu nebo jeho podstatné části na těchto trzích:
|
7. |
Poradní výbor souhlasí s Komisí, že závazky jsou dostatečné k odstranění zásadního narušení hospodářské soutěže na těchto trzích:
|
8. |
Poradní výbor souhlasí s Komisí, že za podmínky, že budou zcela splněny závazky nabízené stranami, a s ohledem na všechny závazky dohromady navrhované spojení zásadně nenaruší účinnou hospodářskou soutěž na společném trhu nebo jeho podstatné části. |
9. |
Poradní výbor souhlasí s názorem Komise, že by oznámené spojení mělo být prohlášeno za slučitelné se společným trhem a s Dohodou o EHP v souladu s čl. 2 odst. 2 a čl. 8 odst. 2 nařízení o spojování a s článkem 57 Dohody o EHP. |
10. |
Poradní výbor doporučuje, aby bylo jeho stanovisko zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie. |
31.3.2009 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 75/19 |
Závěrečná zpráva (1) ve věci č. COMP/M.5046 – Friesland/Campina
(2009/C 75/05)
ÚVOD
Komise dne 12. června 2008 obdržela oznámení o navrhovaném spojení (2), na jehož základě došlo ke spojení družstev Zuivelcoöperatie Campina U.A. a Zuivelcoöperatie Friesland Foods U.A. (dále jen „strany“) formou fúze.
Komise zahájila dne 17. července 2008 řízení, protože vznikly vážné pochybnosti o slučitelnosti spojení se společným trhem a fungováním dohody o EHP (3).
ŘÍZENÍ
Prodlužení řízení
Ve fázi II prodloužila Komise řízení o pět pracovních dnů, a to na základě dohody se stranami (4).
Prohlášení o námitkách a odpověď
Dne 3. října 2008 Komise vydala prohlášení o námitkách. V prohlášení o námitkách dospěla k předběžnému závěru, že transakce by mohla závažným způsobem narušit hospodářskou soutěž na těchto čtrnácti výrobkových trzích: prodej čerstvého mléka, čerstvého podmáslí a neochuceného jogurtu; prodej značkových čerstvých mléčných nápojů, které nejsou určeny ke zdravotním účelům, rozdělený podle distribučního kanálu na maloobchod a spotřebu mimo domov („Out of Home“); prodej jogurtů a tvarohů s vyšší přidanou hodnotou v úseku spotřeby mimo domov; prodej čerstvého pudinku a ovesné kaše (společně „čerstvé mléčné výrobky“); prodej mléčných nápojů s prodlouženou trvanlivostí; prodej sýru holandského typu určeného pro specializované velkoobchodníky a moderní typy maloobchodu; nákup konvenčního syrového mléka (potud, nakolik je tato otázka spojena s obavami z ohrožení hospodářské soutěže na navazujících trzích) a prodej farmaceutické laktózy a laktózy pro práškové inhalátory.
Strany odpověděly na prohlášení o námitkách dne 17. října 2008.
Přístup ke spisu
Přístup ke spisu byl stranám umožněn dne 6. října 2008.
Následně jim byl několikrát poskytnut přístup k dokumentům, které byly do spisu přidány poté, co bylo oznámeno prohlášení o námitkách.
Zapojení třetích stran
Následujícím třetím stranám bylo umožněno zúčastnit se řízení poté, co úředníkovi pro slyšení předložily odůvodněné žádosti: Superunie C.I.V. B.A., Albert Heijn B.V., Arla Foods AmbA a CBC Co., Ltd.
Slyšení
Slyšení se konalo dne 21. října 2008. Slyšení se zúčastnily strany, dvě ze čtyř třetích stran, jimž byla umožněna účast (Albert Heijn B.V. a Arla Foods AmbA), a jedenáct členských států. Připomínky stran vedly Komisi k tomu, aby provedla další šetření.
Závazky
Již před slyšením předložily strany návrh nápravných prostředků, které se týkaly čerstvých mléčných výrobků. Na schůzce se stranami týkající se aktuálního stavu věci, která se konala po slyšení, Komise stranám sdělila, že navrhované nápravné prostředky neřeší všechny připomínky uvedené v prohlášení o námitkách. S cílem umožnit stranám, aby předložily realizovatelný návrh nápravných prostředků, Komise po dohodě se stranami prodloužila řízení o jeden pracovní den (4).
Poté strany nabídly první závazný soubor závazků, který byl později doplněn. Balíček nápravných prostředků spočívá zejména v převodu činností souvisejících s čerstvými mléčnými výrobky, sýrem, mléčnými výrobky s prodlouženou trvanlivostí a přístupem k syrovému mléku. Následný tržní test ukázal, že je třeba provést výrazná zlepšení. V důsledku toho předložily strany upravený balíček závazků.
Druhý tržní test ukázal, že je stále třeba provést zlepšení, co se týče nákupu syrového mléka, a to s cílem zajistit hospodářskou soutěž na navazujících trzích čerstvých mléčných výrobků a sýru.
Dne 27. listopadu 2008 strany předložily konečnou podobu balíčku závazků.
Co se týče závazků, strany sdělily úředníkovi pro slyšení obavu, že Komise porušila jejich právo na obhajobu. Komise od nich údajně požadovala, aby nabídly nápravné prostředky pro trh nákupu syrového mléka, což podle jejich názoru z prohlášení o námitkách nevyplývá.
V tomto ohledu úředník pro slyšení poznamenává, že ani v návrhu rozhodnutí, ani dříve v prohlášení o námitkách Komise nedospívá k závěru, že by silné tržní postavení spojeného subjektu na trhu nákupu syrového mléka samo o sobě vedlo k zásadnímu narušení účinné hospodářské soutěže. Obavy z narušení hospodářské soutěže vyplývají spíše z větší tržní síly stran na navazujících trzích. Závazky, které strany navrhly, co se týče nákupu syrového mléka, mají společně se závazky ohledně čerstvých mléčných výrobků a sýru zajistit, aby byla účinná hospodářská soutěž na těchto navazujících trzích obnovena tím, že umožní kupujícím ze strany převedených podniků a konkurentům na navazujících trzích trvale zajistit odpovídající dodávky syrového mléka. Z toho vyplývá, že jakmile budou odstraněny obavy týkající se navazujících trhů, budou automaticky odstraněny i obavy týkající se trhu nákupu syrového mléka.
Úředník pro slyšení vyrozuměl, že v návaznosti na to útvary Komise během schůzky týkající se aktuálního stavu věci reagovaly na možná nedorozumění pramenící z předchozí komunikace a potvrdily stranám, že obava týkající se trhu nákupu syrového mléka se vztahuje k překážkám vstupu na navazující trhy a/nebo na překážky rozšíření na těchto trzích, a proto je třeba předložit závazky ohledně přístupu k syrovému mléku, aby se reagovalo na obavy z narušení hospodářské soutěže na navazujících trzích.
Strany úředníka pro slyšení v této věci již více neoslovily.
NÁVRH ROZHODNUTÍ
V návrhu rozhodnutí dospěla Komise k závěru, že závazky, jež byly předloženy dne 27. listopadu 2008, zajistí, aby navrhované spojení zásadně nenarušilo účinnou hospodářskou soutěž na trzích prodeje čerstvého mléka, čerstvého podmáslí a neochuceného jogurtu; prodeje značkových čerstvých mléčných nápojů, které nejsou určeny ke zdravotním účelům, rozděleného podle distribučního kanálu na maloobchod a spotřebu mimo domov; prodeje jogurtů a tvarohů s vyšší přidanou hodnotou v úseku spotřeby mimo domov; prodeje čerstvého pudinku a ovesné kaše (společně se všemi výše uvedenými trhy „čerstvé mléčné výrobky“); prodeje mléčných nápojů s prodlouženou trvanlivostí; prodeje sýru holandského typu určeného pro specializované velkoobchodníky a moderní typy maloobchodu, a tedy také na trzích nákupu syrového mléka.
Na rozdíl od svého předběžného posouzení Komise stanovila, že spojení nepovede k zásadnímu narušení účinné hospodářské soutěže, co se týče farmaceutické laktózy a laktózy pro práškové inhalátory. Komise dospěla k celkovému závěru, že navrhované spojení má být prohlášeno za slučitelné se společným trhem a fungováním Dohody o EHP za podmínky, že budou zcela splněny závazky stanovené v příloze tohoto rozhodnutí.
Kromě výše uvedeného podání předloženého stranami nebyly úředníkovi pro slyšení stranami ani žádnou třetí stranou zaslány dotazy ani podání. S ohledem na tuto skutečnost a na výše uvedené připomínky se úředník pro slyšení domnívá, že tato věc nevyžaduje žádné zvláštní poznámky ohledně práva být slyšen.
V Bruselu dne 12. prosince 2008.
Michael ALBERS
(1) Podle článků 15 a 16 rozhodnutí Komise 2001/462/ES, ESUO ze dne 23. května 2001 o mandátu úředníků pro slyšení v určitých řízeních ve věcech hospodářské soutěže (Úř. věst. L 162, 19.6.2001, s. 21).
(2) Podle článku 4 nařízení rady (ES) č. 139/2004 („nařízení ES o spojování“).
(3) Viz čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 139/2004.
(4) V souladu s čl. 10 odst. 3 druhým pododstavcem nařízení ES o spojování.
31.3.2009 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 75/21 |
SHRNUTÍ ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 17. prosince 2008,
kterým se spojení označuje za slučitelné se společným trhem a s fungováním Dohody o EHP
(Věc č. COMP/M.5046 – Friesland Foods/Campina)
(Oznámeno pod číslem K(2008) 8459)
(Pouze anglické znění je závazné)
(Text s významem pro EHP)
(2009/C 75/06)
Dne 17. prosince 2008 přijala Komise rozhodnutí ve věci spojení podniků podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků, a zejména čl. 8 odst. 2 uvedeného nařízení. Znění celého rozhodnutí bez důvěrných informací je k dispozici v závazném jazyce případu a v pracovních jazycích Komise na internetových stránkách generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž na adrese:
http://ec.europa.eu/comm/competition/index_en.html
I. STRANY
(1) |
Friesland Foods má 9 417 členů (2007) a prodává mléčné výrobky zákazníkům v Evropě, na Středním východě, v Asii a Africe a přísady pro profesionální a průmyslové zákazníky po celém světě. |
(2) |
Campina je mlékárenské družstvo, jehož členem je 6 885 zemědělců (2007) a které se zabývá výrobou čerstvých mléčných výrobků, sýra, másla, čerstvých a trvanlivých ochucených nápojů a emulzí v různých zemích Evropy, Severní a Jižní Ameriky a Asie. |
II. OPERACE
(3) |
Dne 12. června 2008 Komise obdržela formální oznámení podle článku 4 nařízení o spojování, na jehož základě se sdružení Zuivelcoöperatie Campina U.A. (dále jen „Campina“) a Zuivelcoöperatie Friesland Foods U.A. (dále jen „Friesland Foods“) spojují úplnou fúzí v právním smyslu. Campina a Friesland Foods jsou dále společně označovány jako „oznamující strany“. |
III. SHRNUTÍ
(4) |
Po přezkoumání oznámení přijala Komise dne 17. července 2008 rozhodnutí, v němž dospěla k závěru, že daná operace spadá do oblasti působnosti nařízení ES o spojování a vyvolává závažné pochybností o své slučitelnosti se společným trhem a s fungováním Dohody o EHP, a zahájila řízení podle čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení ES o spojování. |
(5) |
V souladu s článkem 18 nařízení ES o spojování bylo oznamujícím stranám dne 3. října 2008 zasláno prohlášení o námitkách. Friesland Foods a Campina na prohlášení o námitkách odpověděly dne 17. října 2008. Dne 21. října 2008 se na žádost oznamujících stran konalo ústní jednání. |
(6) |
Dne 28. října 2008 nabídly oznamující strany závazek s cílem dosáhnout slučitelnosti navrhovaného spojení se společným trhem. Tyto závazky byly upraveny a konečné znění závazků bylo Komisi předloženo dne 27. listopadu 2008. |
IV. DŮVODOVÁ ZPRÁVA
(7) |
Odvětví mléka a mléčných výrobků je tvořeno řadou provázaných výrobkových trhů, které odrážejí značnou různorodost konečných výrobků na bázi mléka. Typický obchodní model mlékárenských společností, zejména mlékárenských družstev, spočívá ve zhodnocení syrového mléka odebraného od zemědělců jeho zpracováním na širokou škálu mléčných výrobků. Společnou surovinou je syrové mléko, ceny mléčných výrobků se tudíž vyvíjejí obdobně. |
(8) |
Syrové mléko sestává z několika nutričních složek: tuku, bílkovin, laktózy (tedy mléčného cukru) a minerálů. V některých mléčných výrobcích jsou použity pouze složky, které neobsahují tuk (zejména bílkoviny a laktóza). Jiné výrobky, především máslo a smetana, jsou na bázi tuku z mléka. Mnoho hlavních výrobků, např. sýr a mléko, obsahuje směs tuku a složek, které tuk neobsahují. Některé výrobky – především smetana, podmáslí a syrovátka – jsou v podstatě vedlejšími produkty výroby hlavních mléčných výrobků, jako je konzumní mléko a sýr. |
A. PŘÍSLUŠNÉ TRHY
1. Zajištění dodávek syrového mléka
(9) |
Pokud jde o příslušný výrobkový trh, šetření trhu potvrdilo, že na straně poptávky není syrové mléko z ekologického chovu a syrové mléko z běžného chovu pro zpracovatele mléka zaměnitelné. Na straně nabídky nemají ekologičtí chovatelé mléčného skotu vzhledem k vyšší ceně, kterou získají za investice, jež vložili do ekologické produkce syrového mléka, pobídky k přechodu na běžnou produkci syrového mléka. Je možné, aby běžný chovatel mléčného skutu přešel na ekologickou produkci syrového mléka, k tomu jsou však zapotřebí značné investice do pastvin (rozsáhlejší využívání) a přechodné období trvá průměrně 2 roky. Z toho důvodu bylo konstatováno, že zajištění dodávek syrového mléka z běžného chovu a zajištění dodávek syrového mléka z ekologického chovu představují samostatné výrobkové trhy. |
(10) |
Pokud je o příslušný zeměpisný trh (jak u mléka z běžného, tak ekologického chovu), bylo zjištěno, že se činnosti stran překrývají pouze v Nizozemsku. Objemy, které Campina každoročně přepravuje z Německa a Belgie do Nizozemska, jsou zanedbatelné ve srovnání s celkovým objemem syrového mléka, které oznamující strany v Nizozemsku koupí (více než 8 000 milionů kg ročně). Z toho důvodu převládá názor, že spojení nemá žádný závažný dopad na trh v oblasti zajišťování dodávek syrového mléka mimo území Nizozemska, a posouzení se soustředilo na Nizozemsko. |
2. Základní mléčné výrobky
(11) |
Pokud jde o příslušný výrobkový trh, bylo učiněn závěr, že je nutné rozlišovat mezi čerstvými a trvanlivými základními mléčnými výrobky. V rámci každé kategorie lze dále rozlišovat mezi ekologickými a neekologickými výrobky. |
(12) |
Vzhledem k tomu, že zákazníci neekologické a ekologické čerstvé základní mléčné výrobky nezaměňují a že na straně dodávky nelze tyto výrobky navzájem zaměňovat, představuje čerstvé mléko, čerstvé podmáslí, bílý jogurt a pudink v rámci neekologických a ekologických čerstvých základních mléčných výrobků samostatné příslušné výrobkové trhy. Problematika pudinku bude rozebrána v oddílu týkajícím se čerstvých mléčných desertů. Pokud jde o čerstvé mléko, čerstvé podmáslí a bílý jogurt, patří soukromé značky a značkové výrobky na stejný navazující výrobkový trh. Pokud je o způsob distribuce, lze u neekologických čerstvých základních mléčných výrobků rozlišovat mezi maloobchodem/distribucí mimo domov (Out of Home, OOH), v případě ekologických čerstvých základních mléčných výrobků patří OOH a maloobchod na tentýž trh. |
(13) |
Pokud jde o příslušný zeměpisný trh, byl učiněn závěr, že takovýto trh je vnitrostátní v případě navazujícího trhu s (ekologickým i neekologickým) čerstvým mlékem, čerstvým podmáslím a bílým jogurtem. |
(14) |
Jelikož u trvanlivých základních mléčných výrobků dochází k překrytí pouze u trvanlivého mléka a ani na straně poptávky, ani na straně dodávky nedochází k zaměňování, příslušný výrobkový trh je trh s trvanlivým mlékem bez rozdílu mezi soukromou značkou a značkovými výrobky. Pokud jde o způsob distribuce, je možné rozlišovat mezi maloobchodem a distribucí mimo domov (OOH). Příslušný zeměpisný trh je rozsáhlejší než trh vnitrostátní a zahrnuje Belgii, Německo a Nizozemsko. |
3. Sýr nizozemského typu
(15) |
Pokud jde o příslušný výrobkový trh, měly by být vymezeny samostatné výrobkové trhy pro prodej sýru nizozemského typu specializovaným velkoobchodníkům se sýrem a moderním typům maloobchodů (supermarketům, hypermarketům, obchodům se zlevněným zbožím). Není třeba dále rozlišovat mezi prodejem sýru nizozemského typu specializovaným velkoobchodníkům se sýrem (Gouda/Maasdam/Eidam, přírodní/bez kůry, 15 dní starý přírodní sýr/jiné přírodní sýry) a prodejem sýru nizozemského typu moderním typům maloobchodů (Gouda/Maasdam/Eidam, přírodní/bez kůry), jelikož takovéto rozdíly nemají závažný vliv na posouzení z hlediska hospodářské soutěže. |
(16) |
Pokud jde o příslušný zeměpisný trh, trhy v oblasti prodeje sýru nizozemského typu specializovaným velkoobchodníkům se sýrem a moderním typům maloobchodů (včetně všech užších segmentací s výjimkou sýru bez kůry) jsou z hlediska rozsahu trhy vnitrostátní, avšak trhy v oblasti prodeje sýru nizozemského typu bez kůry (včetně všech užších segmentací) specializovaným velkoobchodníkům se sýrem a moderním typům maloobchodů jsou větší než trhy vnitrostátní a zahrnují přinejmenším Nizozemsko a Německo. |
4. Máslo
(17) |
Bylo zjištěno, že příslušný výrobkový trh s máslem by měl být především rozdělen na dva samostatné trhy s máslem v blocích a baleným máslem. Mléčné máslo v blocích patří na jiný samostatný trh než rostlinné tuky v blocích. Kromě toho jej lze rozdělit na základní máslo (82 % obsah tuku), nefrakcionovaný máselný olej (nebo zjednodušeně máselný olej o obsahu tuku 99,8 %) a frakcionovaný máselný olej (nebo zjednodušeně frakcionované máslo utříděné podle bodu tání). Pokud jde o balené máslo, patří mléčné máslo a rostlinné oleje na samostatné trhy a trh s mléčným baleným máslem je třeba dále rozdělit na trh s baleným máslem prodávaným maloobchodníkům a trh s baleným máslem prodávaným zákazníkům mimo domov (OOH). Otázka, zda značkové balené máslo a balené máslo soukromé značky patří na stejný trh, byla ponechána otevřená, jelikož by rozdíl neměl dopad na posouzení z hlediska hospodářské soutěže. |
(18) |
Pokud jde o příslušný zeměpisný trh, trhy s máslem v blocích, frakcionovaným máselným olejem a nefrakcionovaným máselným olejem pokrývají celý EHP. Příslušný zeměpisný trh s baleným máslem zahrnuje přinejmenším Nizozemsko, Belgii a Německo. Otázku, zda příslušný zeměpisný trh s baleným máslem pokrývá celý EHP, lze ponechat otevřenou, jelikož takovýto závěr nemá žádný rozhodující vliv na posouzení z hlediska hospodářské soutěže. |
5. Jogurty a tvarohy s přidanou hodnotou
(19) |
Pokud jde o příslušný výrobkový trh, existují v závislosti na způsobu distribuce samostatné trhy s jogurtem a tvarohem s přidanou hodnotou. Rozdělení na jogurt s přidanou hodnotou na jedné straně a tvaroh s přidanou hodnotou na straně druhé, rozdíly mezi zdravím/požitkářstvím, jakož i rozdělení na soukromé značky a značkové výrobky lze ponechat otevřené, jelikož nijak neovlivní posouzení z hlediska hospodářské soutěže. Jelikož Friesland Foods není v segmentu zdraví aktivní, není otázka jogurtu a tvarohu s přidanou hodnotou pro zdraví dále rozebírána. |
(20) |
Pokud jde o příslušný zeměpisný trh, takovýto trh je vnitrostátní u navazujícího trhu s jogurtem a tvarohem s přidanou hodnotou pro velkoobchodníky prostřednictvím OOH a přesahuje vnitrostátní trh v případě navazujícího trhu s jogurtem a tvarohem s přidanou hodnotou pro maloobchodníky. |
6. Ochucené mléčné nápoje
(21) |
Tento trh byl předběžně rozdělen na trh s čerstvými ochucenými mléčnými nápoji a trvanlivými ochucenými mléčnými nápoji. |
(22) |
Pokud jde o příslušný výrobkový trh, existují samostatné výrobkové trhy pro čerstvé ochucené mléčné nápoje s účinky na zdraví a čerstvé ochucené mléčné nápoje bez účinků na zdraví, přičemž tyto trhy lze dále rozdělit na trh v oblasti dodávky značkových výrobků a výrobků soukromých značek a také podle způsobu distribuce (maloobchod/OOH). Jelikož by navrhované spojení nenarušilo účinnou hospodářskou soutěž na trhu s čerstvými ochucenými mléčnými nápoji s účinky na zdraví a nebyl by zasažen trh v oblasti soukromých značek, soustředí se posouzení z hlediska hospodářské soutěže na trh se značkovými čerstvými ochucenými mléčnými nápoji bez účinků na zdraví. |
(23) |
Pokud jde o trvanlivé ochucené mléčné nápoje, bylo zjištěno, že mléčné nápoje s čokoládovou příchutí a mléčné nápoje s ovocnou příchutí patří na odlišné výrobkové trhy. Není třeba zjišťovat, zda zajišťování dodávek značkových trvanlivých mléčných nápojů a trvanlivých mléčných nápojů soukromých značek patří na odlišné výrobkové trhy. Rovněž lze ponechat otevřený rozdíl v závislosti na způsobu distribuce, tj. mezi maloobchodem a OOH. |
(24) |
Pokud jde o příslušný zeměpisný trh, je takovýto trh vnitrostátní v případě navazujícího trhu s čerstvými ochucenými mléčnými nápoji bez účinků na zdraví. U trvanlivých ochucených mléčných nápojů bylo zjištěno, že trh, který zahrnuje soukromé značky a značkové výrobky, má širší zeměpisný rozsah než trh vnitrostátní a zahrnuje Nizozemsko, Belgii a Německo. Pokud je výrobkový trh na navazující úrovni omezen na značkové výrobky, mají tyto trhy vzhledem ke skutečnosti, že se značky mezi jednotlivými zeměmi značně liší, vnitrostátní rozsah. |
7. Čerstvé mléčné deserty
(25) |
Pokud jde o příslušný výrobkový trh, existují samostatné příslušné výrobkové trhy pro čerstvý pudink, ovesnou kaši a kusové balené deserty. U pudinku není rozdělení na soukromou značku/značkové výrobky nutné. Otázka, zda musí být trh dále rozdělen podle způsobů distribuce, může zůstat otevřená, jelikož nemá vliv na posouzení z hlediska hospodářské soutěže. |
(26) |
Pokud jde o příslušný zeměpisný trh, je takovýto trh vnitrostátní v případě trhů s pudinkem a ovesnou kaší. |
8. Smetana
(27) |
Bylo zjištěno, že příslušný výrobkový trh se smetanou by měl být především rozdělen na dva samostatné trhy s tekutou smetanou a smetanou ve spreji. Pokud jde o tekutou smetanu, existuje rozdíl mezi mléčnou tekutou smetanou a tekutou smetanou bez mléka a v každém z těchto segmentů pak existuje rozdíl mezi tekutou smetanou prodávanou v rámci maloobchodu, OOH a prostřednictvím průmyslového prodejního kanálu. Trh s mléčnou tekutou smetanou zahrnuje jak nízkotučnou tekutou smetanu, tak tekutou smetanu s vysokým obsahem tuku. V rámci trhu s mléčnou tekutou smetanou byl rozdíl mezi čerstvou smetanou a trvanlivou smetanou ponechán otevřený, jelikož nemá vliv na posouzení z hlediska hospodářské soutěže. Obdobně byla ponechána otevřená otázka týkající se rozdílu mezi značkovou tekutou smetanou a tekutou smetanou soukromé značky, jelikož nemá vliv na konečný závěr o účincích transakce. Na závěr, jelikož se činnosti stran na trhu s tekutou smetanou bez mléka nepřekrývají, soustředilo se posouzení na mléčnou tekutou smetanu. |
(28) |
Pokud jde o smetanu ve spreji, existují dva příslušné výrobkové trhy: trh s mléčnou smetanou ve spreji prodávanou v maloobchodním sektoru a trh s mléčnou smetanou ve spreji prodávanou zákazníkům OOH. Maloobchodní trh se smetanou ve spreji zahrnuje jak značkové výrobky, tak výroby soukromé značky, avšak otázku rozdílu mezi značkovými výrobky a soukromými značkami lze u trhu OOH ponechat otevřenou, jelikož nemá vliv na posouzení z hlediska hospodářské soutěže. |
(29) |
Příslušný zeměpisný trh s mléčnou tekutou smetanou prodávanou zákazníkům OOH, maloobchodním a průmyslovým zákazníkům a trh se smetanou ve spreji prodávanou maloobchodním zákazníkům a zákazníkům OOH přesahují vnitrostátní hranice a zahrnují přinejmenším Nizozemsko, Belgii a Německo. |
9. Tekuté přídavky do kávy
(30) |
Pokud jde o příslušný výrobkový trh, existují samostatné výrobkové trhy pro mléko do kávy a smetanu do kávy. U těchto výrobků není nutné rozlišovat mezi soukromou značkou a značkovými výrobky. Pokud jde o způsob distribuce, měl by být učiněn rozdíl mezi maloobchody/OOH. |
(31) |
Pokud jde o příslušný zeměpisný trh, jsou příslušné zeměpisné trhy s mlékem do kávy a smetanou do kávy širší než trh vnitrostátní a zahrnují Nizozemsko, Belgii a Německo. |
10. Emulze sušené rozprašováním (Spray-dried emulsions)
(32) |
Pokud jde o příslušný výrobkový trh, tekuté emulze a emulze sušené rozprašováním představují samostatné výrobkové trhy. Kromě toho samostatné výrobkové trhy představují i různé kategorie emulzí sušených rozprašováním, např. instantní smetana, mléčné pěny a polevy. Jelikož Campina nepůsobí v oblasti tukových koncentrátů a zhuštěných potravinářských olejů a Friesland Foods není přítomen v segmentu stabilizátorů těsta, není u těchto tří výrobků řešena přesná definice výrobkového trhu. |
(33) |
Pokud jde o příslušný zeměpisný trh, trhy s instantní smetanou, mléčnými pěnami, polevami a stabilizátory těsta pokrývají svým rozsahem celý EHP. |
11. Laktóza
(34) |
Pokud jde o příslušný výrobkový trh, tvoří potravinářská laktóza a farmaceutická laktóza dva odlišné příslušné výrobkové trhy. Pokud jde o farmaceutickou laktózu, pomocné látky jako škrob, mannitol, MCC nejsou pro zákazníky účinnými zdroji alternativní dodávky, a tudíž nemohou narušit hospodářskou soutěž. Jelikož by navíc transakce nebyla podnětem k obavám o hospodářskou soutěž na trhu s farmaceutickou laktózou ani na případných užších trzích s farmaceutickou laktózou vzniklou přímou kompresí a farmaceutickou laktózou vzniklou vlhkou granulací, budou-li takovéto trhy definovány, je rozlišení ponecháno otevřené. Navíc by měl být vymezen samostatný výrobkový trh pro laktózu pro práškové inhalátory („DPI“). V rámci trhu s laktózou DPI by měl být vymezen samostatný příslušný trh pro složitou laktózu DPI a méně složitou laktózu DPI. |
(35) |
Pokud jde o příslušný zeměpisný trh, není u potravinářské laktózy nutné činit žádné rozhodnutí, jelikož neexistují podněty pro obavy o hospodářskou soutěž, a to bez ohledu na definici příslušného zeměpisného trhu. U farmaceutické laktózy a laktózy DPI byla definice zeměpisného trh ponechána otevřená. Samozřejmě že na celosvětovém trhu jak s farmaceutickou laktózou, tak laktózou DPI by bylo postavení spojeného subjektu v podstatě stejné jako na trhu, který pokrývá celý EHP. Transakce by závažně nenarušila účinnou hospodářskou soutěž na celosvětových trzích s farmaceutickou laktózou a laktózou DPI ani na trzích s těmito výrobky, které pokrývají celý EHP, a to bez ohledu na přesnou definici zeměpisného rozsahu těchto trhů. |
B. POSOUZENÍ Z HLEDISKA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
1. Úvod
(36) |
Bylo provedeno důkladné šetření struktury a fungování trhů s mlékem a mléčnými výrobky, jichž se navrhované spojení týká. Při tomto šetření bylo zjištěno, že je nepravděpodobné, že by spojení představovalo závažnou překážku pro účinnou hospodářskou soutěž na trzích s trvanlivým mlékem, ekologickými čerstvými základními mléčnými výrobky, máslem v blocích a baleným máslem, tekutou smetanou a smetanou ve spreji, tekutými přídavky do kávy, emulzemi sušenými rozprašováním, potravinářskou laktózou, farmaceutickou laktózou a laktózou DPI. |
(37) |
Navrhované spojení by zásadně narušilo účinnou hospodářskou soutěž na trzích v oblasti zajištění dodávek syrového mléka, trzích s čerstvými základními mléčnými výrobky, sýrem, jogurtem a tvarohem s přidanou hodnotou, čerstvými ochucenými mléčnými nápoji, trvanlivými mléčnými nápoji a čerstvým pudinkem a ovesnou kaší. |
2. Zajištění dodávek syrového mléka
(38) |
Pokud jde o zajištění dodávek syrového mléka, spojením by se sloučili dva hlavní odběratelé syrového mléka v Nizozemsku a kontrolovali by přibližně (70–80 %) trhu. |
(39) |
Důvodem k obavám o hospodářskou soutěž není fakt, že by byl subjekt vzniklý spojením schopen uplatňovat tržní sílu na navazujícím trhu a snižovat ceny mléka, které jsou vypláceny zemědělcům. Jde spíše o to, že by tržní síla, kterou by nový hospodářský subjekt uplatnil na předcházejícím trhu, tomuto subjektu umožnila zvýšit dodatečné zisky, a tudíž platit zemědělcům ceny vyšší. Subjekt vzniklý spojením by se tak dostal do postavení, v němž by byl schopen přitáhnout zájem vyššího počtu zemědělců a udržet si a/nebo rozšířit základnu zemědělců. Tato situace by zvýšila překážky bránící vstupu na primární předcházející trhy s mléčnými výrobky a/nebo rozšíření na těchto trzích, na nichž je třeba, aby hospodářská soutěž s nizozemským syrovým mlékem probíhala účinně. |
3. Čerstvé mléčné výrobky
(40) |
Pojem čerstvé mléčné výrobky zahrnuje čerstvé základní mléčné výroby (čerstvé mléko, čerstvé podmáslí a bílý jogurt), jogurt a tvaroh s přidanou hodnotou, čerstvé ochucené mléčné nápoje, čerstvý pudink a ovesnou kaši. |
(41) |
Navrhovaná transakce by zásadně narušila účinnou hospodářskou soutěž, neboť by došlo ke vzniku dominantního postavení na trhu s čerstvým mlékem, čerstvým podmáslím, bílým jogurtem v Nizozemsku a na podstatné části společného trhu bez ohledu na to, zda by tento trh měl být rozčleněn na další segmenty podle způsobu distribuce. Závěr vycházel mimo jiné z vysoce kombinovaného tržního podílu stran, ze skutečnosti, že strany jsou považovány za nejbližší konkurenty, z obtíží, jimž zákazníci čelí při přechodu k alternativním dodavatelům a při rozšíření produkce v případě zvýšení cen. |
(42) |
Ze stejných výše uvedených důvodů by oznámené spojení zásadně narušilo účinnou hospodářskou soutěž, neboť by v Nizozemsku došlo ke vzniku dominantního postavení na trhu s jogurtem a tvarohem s přidanou hodnotou, které jsou dodávány do segmentu OOH, a na nizozemském trhu se značkovými ochucenými mléčnými nápoji bez účinku na zdraví, který je podle způsobu distribuce rozdělen na maloobchod a OOH. |
(43) |
Na trzích s čerstvými deserty by oznámené spojení pravděpodobně zásadně narušilo hospodářskou soutěž na i) trhu s čerstvým pudinkem v Nizozemsku a ii) na trhu s ovesnou kaší v Nizozemsku, přičemž tyto trhy představují podstatnou část společného trhu, a to bez ohledu na to, zda je třeba tyto trhy rozčlenit na další segmenty podle způsobu distribuce. V tomto případě byl závěr rovněž založen mimo jiné na postavení stran na trhu, na skutečnosti, že jsou považovány na nejbližší konkurenty a že je tudíž pro zákazníky obtížné přejít k alternativním dodavatelům. |
4. Sýr nizozemského typu
(44) |
Spojení by v Nizozemsku zásadně narušilo účinnou hospodářskou soutěž na trzích v oblasti prodeje sýru nizozemského typu specializovaným velkoobchodníkům se sýrem (včetně užších rozčlenění na segmenty pro přírodní sýr, Goudu a 15 dní starý sýr) a prodeje moderním typům maloobchodů (včetně užších rozčlenění na segmenty pro přírodní sýr a Goudu). Každý z těchto trhů tvoří podstatnou část společného trhu. |
(45) |
Pokud jde o prodej specializovaným velkoobchodníkům se sýrem, vychází toto posouzení mimo jiné z vysokého tržního podílu stran ((40–70 %) %), blízkosti konkurence mezi stranami, omezených schopností specializovaných velkoobchodníků se sýrem přejít k alternativním domácím či zahraničním dodavatelům, z omezených možností vstupu a rozšíření v blízké budoucnosti a ze skutečnosti, že všechny vyrovnávací faktory, které strany předložily (např. snížená poptávka a nárůst zpětných dovozů/prodeje sýru, který byl původně určen pro vývoz, v případě zvýšení cen, údajná závislost na skladovací kapacitě velkoobchodníků a jejich kapacitě pro zrání), nejsou dostatečné, aby spojujícím se stranám zabránily ve zvyšování cen. |
(46) |
Pokud jde o prodej moderním typům maloobchodů, vychází toto posouzení mimo jiné z vysokého tržního podílu stran ((60–70 %) %), blízkosti konkurence mezi stranami, omezené míry konkurence mezi stranami a specializovanými velkoobchodníky se sýrem, omezených schopností moderních typů maloobchodů přejít k alternativním domácím či zahraničním dodavatelům, z omezených možností vstupu a rozšíření v blízké budoucnosti a ze skutečnosti, že všechny vyrovnávací faktory, které strany předložily (např. kupní síla, nárůst zpětných dovozů/prodeje sýru, který byl původně určen pro vývoz, a zvýšené využití sýru bez kůry v případě zvýšení cen), nejsou dostatečné, aby spojujícím se stranám zabránily ve zvyšování cen. |
(47) |
V Nizozemsku nebyly zjištěny žádné obavy o hospodářskou soutěž na trzích v oblasti prodeje Maasdamu a sýru nizozemského typu bez kůry (včetně užších dílčích segmentací) specializovaným velkoobchodníkům se sýrem a moderním typům maloobchodů. |
5. Trvanlivé mléčné nápoje
(48) |
Pokud jde o trh s trvanlivými mléčnými nápoji, je pravděpodobné, že oznámené spojení zásadně naruší účinnou hospodářskou soutěž na trhu se značkovými trvanlivými mléčnými nápoji s čokoládovou příchutí v Nizozemsku, na trhu se značkovými trvanlivými mléčnými nápoji s ovocnou příchutí v Nizozemsku, na trhu se značkovými trvanlivými mléčnými nápoji s čokoládovou příchutí v Belgii, na trhu se značkovými trvanlivými mléčnými nápoji s ovocnou příchutí v Belgii, na trhu se značkovými trvanlivými mléčnými nápoji s čokoládovou příchutí a s těmito nápoji soukromých značek v Nizozemsku, Belgii a Německu a na trhu se značkovými trvanlivými mléčnými nápoji s ovocnou příchutí a s těmito nápoji soukromých značek v Nizozemsku, Belgii a Německu, a to bez ohledu na to, zda je třeba tyto trhy rozčlenit na další segmenty podle způsobu distribuce. |
(49) |
Tento závěr je založen na zjištění, že spojující se společnosti mají mimo jiné velké tržní podíly, jsou považovány za nejbližší konkurenty a vlastní silné značky. Kromě toho ze šetření trhu vyplývá, že je nepravděpodobné, že by zákazníci přešli k jiným dodavatelům a že dojde k novému vstupu na trh. |
6. Závazky nabídnuté oznamujícími stranami
(50) |
Aby byly rozptýleny zjištěné obavy o hospodářskou soutěž vyplývající z transakce, Campina a Friesland Foods navrhly závazky podle čl. 8 odst. 2 nařízení ES o spojování. První soubor závazků byl předložen dne 28. října 2008 a dne 5. listopadu 2008 byl doplněn s cílem získat od Komise povolení k transakci. Balíček nápravných opatření spočívá v převáděných podnicích v oblasti čerstvých mléčných výrobků, sýra, trvanlivých mléčných nápojů a přístupu k syrovému mléku. |
(51) |
Tyto závazky Komise následně podrobila tržnímu testu. Z výsledků prvního tržního testu bylo zřejmé, že je třeba provést značná zlepšení. Na základě toho strany dne 19. listopadu předložily přepracovaný balíček závazků, jenž vhodným způsobem odstraňuje slabé stránky zjištěné v prvním balíčku nápravných opatření, které souvisely s převáděným podnikem zabývajícím se čerstvými mléčnými výrobky, převáděným podnikem zabývajícím se sýrem a balíčkem pro trvanlivé mléčné nápoje jako takovým. Komise však stále má určité obavy, že by nedostatečný přístup k syrovému mléku zásadním způsobem obecně narušil účinnou hospodářskou soutěž na navazujících trzích s čerstvými základními mléčnými výrobky a sýrem nizozemského typu v Nizozemsku a že by zejména snížil životaschopnost předcházejících převáděných podniků. Tržní testování druhého balíčku potvrdilo, že v tomto ohledu je třeba provést zlepšení. |
(52) |
Následně strany dne 27. listopadu 2008 předložily konečný balíček závazků. |
(53) |
Na základě výše uvedených souvislostí tento konečný balíček závazků zahrnuje: |
(54) |
Veškerou podnikatelskou činnost Friesland Foods v oblasti čerstvých mléčných výrobků v Nizozemsku, která zahrnuje čerstvé mléko, čerstvé podmáslí, bílý jogurt, jogurty a tvarohy s přidanou hodnotou, čerstvý pudink, ovesnou kaši, čerstvé ochucené mléčné nápoje, čerstvou smetanu a ekologické čerstvé základní mléčné výrobky (dále jen „převáděný podnik s čerstvými výrobky“). |
(55) |
Výhradní obnovitelnou pětiletou licenci k využívání značkového názvu Friesche Vlag v Nizozemsku pro stávající portfolio čerstvých výrobků Friesland Foods, po níž bude následovat trvalé období nevyužívání licence. |
(56) |
Do převodu je zahrnuto vlastnictví značky Melkuine družstvem Campina a vlastnictví všech odvozených značkových názvů Friesche Vlag a všech značek, které jsou specifické pro čerstvé výrobky FF (s výjimkou značky Friesche Vlag samotné). |
(57) |
Převod výrobního zařízení Bleskensgraaf družstva Campina a vyčlenění prodejního týmu a dalších zaměstnanců na výzkum a vývoj, plánování a logistiku a obecná podpora ze strany prodejní organizace subjektu vzniklého spojením (dále jen „převáděný podnik se sýrem“). |
(58) |
U trvanlivých mléčných nápojů převod značky sdružení Campina v segmentu nápojů s čokoládovou příchutí s názvem Choco Choco a převod značky nápojů s ovocnou příchutí s názvem Yogho Yogho v Nizozemsku. |
(59) |
Převáděné podniky zahrnují mimo jiné všechna hmotná i nehmotná aktiva (včetně práv duševního vlastnictví), která přispívají k stávajícímu provozu. Kromě toho jsou do převodu zahrnuty veškeré licence, povolení a oprávnění vydaná jakoukoli vládní organizací, jakož i smlouvy, nájemní smlouvy, závazky a objednávky zákazníků převáděných podniků a všichni zákazníci, úvěry a další záznamy převáděných podniků. Do převodu jsou zahrnuti pracovníci. |
(60) |
Přístup konkurentů na předcházejícím trhu včetně převáděných podniků k syrovému mléku mají zaručit tři složky. Zaprvé, existuje smlouva o přechodné dodávce, která zaručuje syrové mléko pro obě výrobní zařízení. V rámci této dohody o přechodné dodávce mohou převáděné podniky získat dodávky syrového mléka od subjektu vzniklého spojením za „zaručenou cenu“ (tedy cenu, kterou subjekt vzniklý spojením svým zemědělcům zaručí) sníženou o 1 %. |
(61) |
Zadruhé, po uplynutí období, na které se vztahuje dohoda o přechodné dodávce, bude zřízena nadace (nizozemský fond pro mléko, Dutch Milk Fund, DMF), která zaručí přístup k syrovému mléku do maximálního objemu 1,2 miliardy kg syrového mléka ročně. Bude založena na systému práv k čerpání pro konkurenty na přecházejícím trhu. Převáděný podnik s čerstvými výrobky a převáděný podnik se sýrem budou mít přednostní práva k čerpání, jak stanoví zlepšené závazky, tedy až do objemu, který představují celkovou výrobní kapacitu těchto podniků. Stejně tak i ceny syrového mléka v rámci tohoto ujednání budou „ceny zaručené“, které budou během prvních pěti let sníženy o 1 %. |
(62) |
Cílem třetí složky je strukturální změna. Jsou sníženy překážky, které brání zemědělcům ve výstupu ze subjektu vzniklého spojením, aby se zaručilo, že i) jsou dodávky syrového mléka zajištěny nezávisle na subjektu vzniklém spojením, že ii) jsou předcházející převáděné podniky schopné vytvořit dlouhodobá strukturální řešení zajišťující dodávky syrového mléka. Tato složka sestává z platby při výstupu (platby na zahájení činnosti) ve výši 5 EUR/100 kg, která bude vyplacena všem členům, kteří ze subjektu vzniklého spojením vystoupí, dokud subjekt Friesland Campina neopustí počet členů, který odpovídá objemu 1,2 miliard syrového mléka. |
V. ZÁVĚR
(63) |
Z výše uvedených důvodů navrhované spojení podle závěru rozhodnutí závažným způsobem nenaruší účinnou hospodářskou soutěž na společném trhu ani na jeho podstatné části. |
(64) |
Proto by spojení mělo být v souladu s čl. 2 odst. 2 a čl. 8 odst. 2 nařízení ES o spojování a článkem 57 Dohody o EHP prohlášeno za slučitelné se společným trhem a s fungováním Dohody o EHP. |
INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ
31.3.2009 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 75/28 |
Informace sdělené členskými státy o státních podporách poskytovaných podle nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na státní podporu pro malé a střední podniky působící v produkci zemědělských produktů a o změně nařízení (ES) č. 70/2001
(2009/C 75/07)
Číslo XA: XA 271/08
Členský stát: Spolková republika Německo
Region: Freistaat Sachsen
Název režimu podpory nebo název podniku, který je příjemcem jednotlivé podpory: Gemeinsames Umsetzungsdokument zum Programm Ziel 3/Cíl 3 zur Förderung der grenzübergreifenden Zusammenarbeit 2007-2013 zwischen dem Freistaat Sachsen und der Tschechischen Republik im Rahmen des Ziels „Europäische territoriale Zusammenarbeit“
Právní základ: Beihilfen werden nach Maßgabe
des gemeinsamen Programmdokuments (Operationelles Programm CCI-Code: 2007CB163PO017),
des Gemeinsamen Umsetzungsdokumentes und
der Verordnung (EG) Nr. 1857/2006 der Kommission vom 15. Dezember 2006 über die Anwendung der Artikel 87 und 88 EG-Vertrag auf staatliche Beihilfen an kleine und mittlere in der Erzeugung von landwirtschaftlichen Erzeugnissen tätige Unternehmen und zur Änderung der Verordnung (EG) Nr. 70/2001,
in der jeweils geltenden Fassung, gewährt.
Die Förderung wird darüber hinaus nach Maßgabe der §§ 23 und 44 der Haushaltsordnung für den Freistaat Sachsen (Sächsische Haushaltsordnung — SäHO, SächsGVBl. 2001, S. 154) sowie der hierzu ergangenen Verwaltungsvorschriften des Sächsischen Staatsministeriums der Finanzen, in der jeweils geltenden Fassung, mit den im Umsetzungsdokument normierten abweichenden bzw. besonderen Regelungen gewährt
Roční výdaje plánované v rámci režimu nebo celková částka jednotlivé podpory poskytnuté podniku: 1 milion EUR ročně
Maximální míra podpory: 50 %
Datum uskutečnění: Po zveřejnění stručného popisu Komisí
Doba trvání režimu podpory nebo poskytování jednotlivé podpory:
Cíl podpory: Podpora má za cíl tyto specifické body:
vytvoření a provedení přeshraničních hospodářských a ekologických činností v česko-saské oblasti podpory prostřednictvím rozvoje společných strategií pro dlouhodobý územní rozvoj,
dlouhodobé zvyšování konkurenceschopnosti regionu v evropském kontextu,
cílené využití rozvojového potenciálu oblasti podpory prostřednictvím účinné přeshraniční spolupráce.
Pro tento účel jsou uplatňována tato ustanovení nařízení (ES) č. 1857/2006:
článek 5 Zachování krajiny a tradičních staveb, zejména opatření v oblasti turistické infrastruktury (č. 2.2.2.1 prováděcího dokumentu) a v oblasti ochrany klimatu, lesů, životního prostředí a krajiny (č. 2.3.1.1 prováděcího dokumentu) výlučně opatření k provádění NATURA 2000,
článek 15 Zajištění technické pomoci v odvětví zemědělství, zejména opatření na podporu spolupráce sítí hospodářství a vědy (č. 2.2.1.1 a) až c) prováděcího dokumentu) a na podporu povědomí o životním prostředí, vzdělávání v oblasti životního prostředí a managementu životního prostředí (č. 2.3.1.3 b) a c) prováděcího dokumentu.
Ustanovení článku 5 a 15 nařízení (ES) č. 1857/2006 platí rovněž pro způsobilost výdajů
Dotčené/á odvětví: Zemědělství (pěstování plodin jiných než trvalých, pěstování trvalých plodin, školky, chov zvířat, smíšené hospodářství, poskytování zemědělských služeb)
Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:
Sächsische Aufbaubank — Förderbank |
Pirnaische Straße 9 |
01069 Dresden |
DEUTSCHLAND |
Adresa internetových stránek: http://www.ziel3-cil3.eu/servlet/PB/show/1042655_l1/Umsetzungsdok_DE.pdf
Další údaje:
Sächsisches Staatsministerium für Wirtschaft und Arbeit |
Referat 36, Verwaltungsbehörde des EU-Programms „Grenzübergreifende Zusammenarbeit“ |
Wilhelm Buck Straße 2 |
01097 Dresden |
DEUTSCHLAND |
Thomas TREPMANN
Referatsleiter
Sächsisches Staatsministerium für Umwelt und Landwirtschaft
Číslo XA: XA 373/08
Členský stát: Spolková republika Německo
Region: celé území Spolkové republiky Německo
Název režimu podpory nebo název podniku, který je příjemcem jednotlivé podpory: Grundsätze für eine nationale Rahmenrichtlinie zur Gewährung staatlicher Zuwendungen zur Bewältigung von durch widrige Witterungsverhältnisse verursachte Schäden in der Landwirtschaft
Právní základ: Grundsätze für eine nationale Rahmenrichtlinie zur Gewährung staatlicher Zuwendungen zur Bewältigung von durch Naturkatastrophen oder widrige Witterungsverhältnisse verursachte Schäden in Landwirtschaft, Binnenfischerei und Aquakultur
Roční výdaje plánované v rámci režimu nebo celková částka jednotlivé podpory poskytnuté podniku: 10 mil. EUR
Maximální míra podpory: 80 %, popř. 90 % v znevýhodněných oblastech
Datum uskutečnění: Nejdříve od okamžiku zveřejnění stručného popisu režimu podpory na internetu
Doba trvání režimu podpory nebo poskytování jednotlivé podpory: Do 30. 6. 2014
Cíl podpory: Článek 11: Podpora na ztráty v zemědělství způsobené nepříznivými klimatickými jevy;
Podpora na odškodnění na základě a) přírodních katastrof v zemědělství, případně na odškodnění v oblasti b) vnitrozemského rybolovu a akvakultury podléhá zvláštnímu oznamovacímu postupu:
Dotčené/á odvětví: Všechna zemědělská odvětví
Podpora se týká podniků nehledě na jejich právní formu, které jsou ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES nejmenšími, malými nebo středními podniky, a jejich činnost se týká primární produkce zemědělských produktů včetně včelařství a letního převádění nížinného skotu na horské pastviny
Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:
Minister für Ernährung und Ländlichen Raum des Landes Baden-Württemberg |
Postfach 10 34 44 |
70029 Stuttgart |
DEUTSCHLAND |
Bayerischen Staatsminister für Landwirtschaft und Forsten |
Postfach 22 00 12 |
80535 München |
DEUTSCHLAND |
Senatsverwaltung für Gesundheit, Umwelt und Verbraucherschutz |
Brückenstr. 6 |
10179 Berlin |
DEUTSCHLAND |
Minister für Ländliche Entwicklung, Umwelt und Verbraucherschutz des Landes Brandenburg |
Postfach 60 11 50 |
14411 Potsdam |
DEUTSCHLAND |
Senator für Wirtschaft und Häfen der Freien Hansestadt Bremen |
Postfach 10 15 29 |
28015 Bremen |
DEUTSCHLAND |
Senator für Wirtschaft und Arbeit der Freien und Hansestadt Hamburg |
Postfach 11 21 09 |
20421 Hamburg |
DEUTSCHLAND |
Minister für Umwelt, ländlichen Raum und Verbraucherschutz des Landes Hessen |
Postfach 31 09 |
65021 Wiesbaden |
DEUTSCHLAND |
Minister für Landwirtschaft, Umwelt und Verbraucherschutz des Landes Mecklenburg-Vorpommern |
Postfach |
19048 Schwerin |
DEUTSCHLAND |
Minister für Ernährung, Landwirtschaft, Verbraucherschutz und Landesentwicklung des Landes Niedersachsen |
Postfach 2 43 |
30002 Hannover |
DEUTSCHLAND |
Minister für Umwelt und Naturschutz, Landwirtschaft und Verbraucherschutz des Landes Nordrhein-Westfalen |
Postfach |
40190 Düsseldorf |
DEUTSCHLAND |
Minister für Wirtschaft, Verkehr, Landwirtschaft und Weinbau des Landes Rheinland-Pfalz |
Postfach 3269 |
55022 Mainz |
DEUTSCHLAND |
Minister für Umwelt des Saarlandes |
Postfach 10 24 61 |
66024 Saarbrücken |
DEUTSCHLAND |
Sächsischen Staatsminister für Umwelt und Landwirtschaft |
Postfach |
01076 Dresden |
DEUTSCHLAND |
Ministerin für Landwirtschaft und Umwelt des Landes Sachsen-Anhalt |
Postfach 37 62 |
39012 Magdeburg |
DEUTSCHLAND |
Minister für Landwirtschaft, Umwelt und ländliche Räume des Landes Schleswig-Holstein |
Postfach 5009 |
24062 Kiel |
DEUTSCHLAND |
Minister für Landwirtschaft, Naturschutz und Umwelt des Freistaates Thüringen |
Postfach 90 03 65 |
99106 Erfurt |
DEUTSCHLAND |
Adresa internetových stránek: http://www.bmelv.de/SharedDocs/downloads/04-Landwirtschaft/Foerderung/Beihilfen/Beihilfe__Naturereignisse.html
Další údaje: Státní podpory, které mají příjemci obdržet co nejdříve, jsou určeny na podporu krizového managementu v podnicích. V minulosti docházelo k prodlevám při stanovování pravidel odškodnění a jejich schvalování Komisí. Tento režim podpory má za cíl rychlé poskytnutí podpory v případě vážných problémů.
Tento postup je v souladu s pokyny Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období 2007–2013. Pokyny členským státům doporučují, aby včas vytvořily režimy podpor v případě, že dojde k výjimečným přírodním událostem, tedy ještě předtím, než událost nastane, aby v případě vážných problémů nezdržel schvalovací postup Společenství poskytnutí podpor.
Je třeba podotknout, že se jedná o režim předcházení událostem, které by se mohly stát v budoucnosti. Při odhadu celkové roční částky v rámci režimu byly vzaty do úvahy zkušenosti z povodní roku 2002 (Labe a Dunaj) a z roku 2005 (Dunaj a jeho přítoky, zejména v předhůří Alp a v bavorských Alpách), jakož i ze sucha roku 2003
31.3.2009 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 75/31 |
Sdělení Komise podle čl. 17 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství
Výzva k podávání nabídek v souvislosti s pravidelnou leteckou dopravou v souladu se závazky veřejné služby
(Text s významem pro EHP)
(2009/C 75/08)
Členský stát |
Itálie |
||||||||
Dotčené trasy |
Cuneo Levaldigi – Roma Fiumicino a zpět |
||||||||
Doba platnosti smlouvy |
24 měsíců (od 4. srpna 2009 do 3. srpna 2011) |
||||||||
Lhůta pro podávání nabídek |
62 dní po dni zveřejnění tohoto oznámení |
||||||||
Adresa, na které lze obdržet znění výzvy k podávání nabídek a všechny příslušné informace nebo dokumentaci k veřejnému nabídkovému řízení a závazku veřejné služby |
|
31.3.2009 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 75/32 |
Sdělení Komise podle čl. 17 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství
Výzva k podávání nabídek v souvislosti s pravidelnou leteckou dopravou v souladu se závazky veřejné služby
(Text s významem pro EHP)
(2009/C 75/09)
Členský stát |
Itálie |
||||||||
Dotčené trasy |
Pantelleria – Trapani a zpět, Pantelleria – Palermo a zpět, Lampedusa – Palermo a zpět, Lampedusa – Catania a zpět |
||||||||
Doba platnosti smlouvy |
12 měsíců (od 25. srpna 2009 do 24. srpna 2010) |
||||||||
Lhůta pro podávání nabídek |
2 měsíce po zveřejnění tohoto oznámení |
||||||||
Adresa, na které lze obdržet znění výzvy k podávání nabídek a všechny příslušné informace nebo dokumentaci k veřejnému nabídkovému řízení a závazku veřejné služby |
|
V Oznámení
SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
Komise
31.3.2009 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 75/33 |
Výzva k předkládání návrhů v rámci ročního pracovního programu pro granty v oblasti transevropské dopravní sítě (TEN-T) na rok 2009
(Rozhodnutí Komise K(2009) 2179)
(2009/C 75/10)
Evropská komise, generální ředitelství pro energii a dopravu, tímto zveřejňuje výzvu k předkládání návrhů s cílem poskytnout granty na projekty v souladu s prioritami a cíli ročního pracovního programu pro granty v oblasti transevropské dopravní sítě na rok 2009.
V rámci této výzvy je na rok 2009 k dispozici maximální částka 80 milionů EUR.
Lhůta pro předkládání návrhů je stanovena na 15. května 2009.
Úplné znění této výzvy k předkládání návrhů naleznete na této internetové stránce:
http://ec.europa.eu/transport/infrastructure/ten_t_ea/call_for_proposals_2009_en.htm
31.3.2009 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 75/34 |
Výzva k předkládání návrhů v rámci víceletého pracovního programu pro rok 2009 pro granty v oblasti transevropské dopravní sítě (TEN-T) na období 2007–2013
(Rozhodnutí Komise K(2009) 2178)
(2009/C 75/11)
Evropská komise, generální ředitelství pro energii a dopravu, tímto zveřejňuje výzvu k předkládání návrhů v rámci víceletého pracovního programu pro granty v oblasti transevropské dopravní sítě (TEN-T) na období 2007–2013 s cílem poskytnout granty v následujících oblastech:
— |
Oblast č. 8: Prioritní projekt TEN-T č. 21 – mořské dálnice. Maximální celková částka, která je pro vybrané návrhy na rok 2009 k dispozici, činí 30 milionů EUR. |
— |
Oblast č. 9: projekty v oblasti inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě. Maximální celková částka, která je pro vybrané návrhy na rok 2009 k dispozici, činí 100 milionů EUR. |
— |
Oblast č. 10: projekty v oblasti evropských systémů řízení železničního provozu (ERTMS). Maximální celková částka, která je pro vybrané návrhy na rok 2009 k dispozici, činí 240 milionů EUR. |
Lhůta pro předkládání návrhů je stanovena na 15. května 2009.
Úplné znění výzvy k předkládání návrhů naleznete na této internetové stránce:
http://ec.europa.eu/transport/infrastructure/ten_t_ea/call_for_proposals_2009_en.htm
31.3.2009 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 75/35 |
Výzva k předkládání návrhů v rámci pracovního programu pro granty v oblasti transevropské dopravní sítě (TEN-T) podle plánu evropské hospodářské obnovy
(Rozhodnutí Komise K(2009) 2183)
(2009/C 75/12)
Evropská komise, generální ředitelství pro energii a dopravu, tímto zveřejňuje výzvu k předkládání návrhů s cílem poskytnout granty na projekty v souladu s prioritami a cíli pracovního programu pro granty v oblasti transevropské dopravní sítě podle plánu evropské hospodářské obnovy.
V rámci této výzvy je na rok 2009 k dispozici maximální částka 500 mil. EUR.
Lhůta pro předkládání návrhů je stanovena na 15. května 2009.
Úplné znění této výzvy k předkládání návrhů naleznete na této internetové stránce:
http://ec.europa.eu/transport/infrastructure/ten_t_ea/call_for_proposals_2009_en.htm
ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
Komise
31.3.2009 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 75/36 |
Předběžné oznámení o spojení podniků
(Věc č. COMP/M.5500 – General Motors/Delphi Steering Business)
(Text s významem pro EHP)
(2009/C 75/13)
1. |
Komise dne 23. března 2009 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik General Motors Corporation (dále jen „GM“, USA) získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady nákupem akcií a aktiv kontrolu nad veškerými aktivitami podniku Delphi Corporation (USA) v oblasti produktů řízení (dále jen „Delphi Steering Business“). |
2. |
Předmětem podnikání příslušných podniků je:
|
3. |
Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) č. 139/2004. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. |
4. |
Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci. Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (č. faxu +32 22964301 nebo 22967244) či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.5500 – General Motors/Delphi Steering Business na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:
|
(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.
JINÉ AKTY
Komise
31.3.2009 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 75/37 |
Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin
(2009/C 75/14)
Tímto zveřejněním se uděluje právo podat proti zápisu námitky podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet námitku do šesti měsíců ode dne tohoto zveřejnění.
JEDNOTNÝ DOKUMENT
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006
„RISO DEL DELTA DEL PO“
č. ES: IT-PGI-0005-0712-15.07.2008
CHZO ( X ) CHOP ( )
1. Název
„Riso del Delta del Po“
2. Členský stát nebo třetí země
Itálie
3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny
3.1 Druh produktu (podle přílohy II):
Třída 1.6: Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované – Rýže
3.2 Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1:
Označení „Riso del Delta del Po“ („Rýže z delty řeky Pád“) se vztahuje výhradně na zrna rýže druhu „Japonica“ kategorie Superfino odrůd Carnaroli, Volano, Baldo a Arborio.
Rýže „Riso del Delta del Po“ má velká, průsvitná a kompaktní zrna s vysokým obsahem bílkovin. Může být bílá nebo neloupaná.
Díky své vysoké schopnost absorpce, malé ztrátě škrobu a dobré odolnosti při vaření, jakož i díky organoleptickým vlastnostem, zejména zvláštní vůni a chuti, je obzvláště vhodná k přípravě těch nejlepších rizot.
Aby mohly být uvedeny na trh, musí mít všechny odrůdy rýže „Riso del Delta del Po“ obsah bílkovin vyšší než 6,60 % sušiny a hodnotu lepivosti vařené rýže (v g/cm) vyšší než je hodnota u různých odrůd: Baldo > 4,5; Carnaroli > 1,5; Volano > 3,0; Arborio > 3,5.
3.3 Suroviny (pouze u zpracovaných produktů):
Neuvádí se.
3.4 Krmivo (pouze u produktů živočišného původu):
Neuvádí se.
3.5 Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit v označené zeměpisné oblasti:
Vzhledem ke zvláštním podmínkám, které jsou pro pěstování rýže charakteristické, se musí fáze produkce provádět v rámci zeměpisné oblasti uvedené v bodě 4.
Odrůda Carnaroli, která potřebuje především jílovitou půdu, se může pěstovat pouze v půdě s pH vyšším než 7,5.
Rýže se může volně sít do vody nebo nasucho do obdělané půdy, kterou je však poté třeba okamžitě zavodnit.
3.6 Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.
Sušení se musí provádět v sušičkách, které na obilkách nenechají rezidua z hoření nebo cizí pachy. Mohou se používat sušičky s nepřímým nebo přímým ohněm, jako palivo se však smí používat pouze methan a LPG.
Obsah vlhkosti vysušeného rýžového pole nesmí překročit 14 %.
Průmyslové zpracování se musí provádět v podnicích a podle postupů, které zaručí, že si rýže „Riso del Delta del Po“ zachová vlastnosti uvedené v bodě 3.2.
Rýže se balí do krabic nebo do sáčků určených k využití v potravinářství po 0,5 kg, 1 kg, 2 kg a 5 kg a může se balit i vakuově nebo do ochranné atmosféry.
Balení musí být uzavřena tak, aby nebylo možné obsah vyjmout bez poškození obalu.
3.7 Zvláštní pravidla pro označování:
Na balení se musí povinně umístit logo označení s rozměry 40 x 30 mm a nápis „Riso del Delta del Po“ s odpovídající velikostí písmen (minimální výška 5 mm), za nímž následují slova „Indicazione Geografica Protetta“ (Chráněné zeměpisné označení) nebo jen zkratka „I.G.P.“ (CHZO).
Na balení musí být rovněž uvedena odrůda („Arborio“, „Carnaroli“, „Volano“, „Baldo“).
Kromě toho se musí uvést jméno nebo název podniku a adresa balírny.
Jiné nápisy než „Riso del Delta del Po – Indicazione Geografica Protetta“ musejí mít rozměry nepřesahující 1/3 velikosti písmen použitých pro označení „Riso del Delta del Po“.
Oficiální logo produktu „Riso del Delta del Po“ se skládá z bílého oválu se zeleným okrajem. V horní části tohoto oválu je nápis „RISO DEL DELTA DEL PO“ a v dolní části „INDICAZIONE GEOGRAFICA PROTETTA“, přičemž oba nápisy jsou vyvedeny hůlkovými písmeny zelené barvy.
Uprostřed bílého oválu se nachází menší zelený ovál. V něm jsou napravo a nalevo typická vyobrazení delty řeky Po (stylizované rákosí a ptáci) ve smetanové barvě a uprostřed je stylizovaná postava ženy držící svazek rýže. Tato postava má žlutou barvu.
4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti
Typická oblast pěstování rýže „Riso del Delta del Po“ se rozprostírá na území pokrytém nánosy řeky Pád a táhne se od nejvýchodnějšího konce Pádské nížiny, přičemž zasahuje do regionů Veneto a Emilia Romagna. Oblast je na východě ohraničena Jaderským mořem, na severu řekou Adige a na jihu plavebním kanálem Ferrara/Porto Garibaldi.
Rýže „Riso del Delta del Po“ se pěstuje v regionu Veneto v provincii Rovigo na území obcí Ariano nel Polesine, Porto Viro, Taglio di Po, Porto Tolle, Corbola, Papozze, Rosolina a Loreo.
V regionu Emilia Romagna se rýže pěstuje v provincii Ferrara na území obcí Comacchio, Goro, Codigoro, Lagosanto, Massa Fiscaglia, Migliaro, Migliarino, Ostellato, Mesola, Jolanda di Savoia a Berra.
5. Souvislost se zeměpisnou oblastí
5.1 Specifičnost zeměpisné oblasti:
Faktory spojené s životním prostředím
Vlastnosti krajiny, mírné klima a blízkost moře jsou hlavními prvky, které ovlivňují a charakterizují produkci rýže „Riso del Delta del Po“ na daném území. Rýže má v této oblasti ideální podmínky, neboť je to jediná plodina, kterou je možno pěstovat na území, které je neustále téměř ponořeno pod vodou.
Aluviální půdy v deltě řeky Pád pocházející z naplavených sedimentů jsou obzvláště bohaté na minerály, zejména na draslík, a nemusí se tedy přihnojovat draslíkovými hnojivy.
Kromě toho je pro půdy bez ohledu na jejich strukturu typický vysoký obsah soli (E.C. vyšší než 1 mS/sm) daný velmi vysokou hladinou podzemní vody.
Zvláštní zeměpisná poloha ohraničená mořem vytváří mikroklima, které je obzvláště vhodné pro pěstování rýže díky stálému vánku a s tím související menší vlhkostí, malým teplotním výkyvům (nejnižší zimní teploty klesají jen výjimečně pod 0 °C, zatímco v létě teploty za posledních 30 let nepřekročily 32 °C), a dobře rozloženými dešti během jednotlivých měsíců, přičemž celoroční srážky nedosahují 700 mm/rok. Tyto mimořádné klimatické podmínky omezují šíření patogenních hub a následnou potřebu ošetření rostlin fungicidy.
Faktory spojené s historií a lidstvem
Několik desítek let po rozšíření rýže do Pádské nížiny (1450) se objevují první písemné doklady o jejím pěstování v Polesine, a to zejména na území delty řeky Pád. Tato plodina byla totiž úzce spjata se zavodňováním půdy, pomocí něhož bylo možné urychlit proces využívání slaných půd se střídáním pěstovaných plodin, jak je doloženo v jednom zákoně Benátské republiky z roku 1594. Koncem 18. století začali někteří benátští šlechtici systematicky pěstovat na zavodněných půdách rýži.
Dnes se rýže „Riso del Delta del Po“ pěstuje na ploše cca 9 000 hektarů tvořené rýžovými poli. Pěstování této plodiny má vliv na místní kulturu a sociální rozvoj oblasti. Četné podniky již po mnoho let rýži balí a uvádí na trh pod názvem „Riso del Delta del Po“ a díky jejím zvláštním organoleptickým vlastnostem, které ji odlišují od dalších druhů rýže produkované v Itálii, je uznávaná a ceněná spotřebiteli v celé Itálii. Její pověst je spojena i s tradičními trhy a slavnostmi, které se v kraji každoročně konají, jako je například vyhlášená slavnost „Giornate del riso del Delta del Po“, která se pořádá v obci Jolanda di Savoia (FE) a v rámci trhů v Porto Tolle.
5.2 Specifičnost produktu:
Zvláštní vlastnosti rýže „Riso del Delta del Po“ jsou dány vysokým obsahem bílkovin, velikostí zrn, vysokou schopností absorpce, malou ztrátou škrobu a její vysokou kvalitou, díky níž je odolná při vaření.
Rýže je obzvláště chutná a aromatická, což jí odlišuje od rýže, která nebyla vypěstována v brakické vodě.
5.3 Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO):
Solná rezidua přítomná na zavodněné půdě spolu se zvláštní povahou vody použité při pěstování a s vysokou vrchní hladinou slané vody v podzemní vodě ovlivňují organoleptické vlastnosti produktu a uvádění produktu na trh, protože rýže se dá okamžitě rozeznat od ostatních druhů a je na trhu vysoce ceněná.
Zvýšená úrodnost aluviálních půd daná vysokým obsahem minerálů, zejména draslíku, mají vliv na zvýšený obsah bílkovin v rýži a na zvýšenou odolnost zrn při vaření.
Kromě toho je pro půdy bez ohledu na jejich strukturu typický vysoký obsah soli (E.C. vyšší než 1 mS/sm), díky němuž má rýže zvláštní aroma a chuť.
Neustálý mořský vánek, který způsobuje radikální snížení vlhkosti v mikroklimatu oblasti, v níž se nacházejí rýžová pole, silně omezuje potřebu použití fungicidních přípravků a umožňuje pěstovat vysoce kvalitní rýži.
Odkaz na zveřejnění specifikace
Tento správní orgán zahájil vnitrostátní postup námitky tím, že zveřejnil návrh uznání CHZO „Riso del Delta del Po“ v Úředním věstníku Italské republiky.
Úplné znění specifikace produkce je k dispozici na internetové adrese na tomto odkazu:
www.politicheagricole.it/DocumentiPubblicazioni/Search_Documenti_Elenco.htm?txtTipoDocumento=Disciplinare%20in%20esame%20UE&txtDocArgomento=Prodotti%20di%20Qualit%E0>Prodotti%20Dop,%20Igp%20e%20Stg
nebo
— |
lze přímo vstoupit na domovskou stránku ministerstva (www.politicheagricole.it) a kliknout na „Prodotti di Qualità“ (vlevo na obrazovce) a nakonec „Disciplinari di Produzione all'esame dell'UE (Reg CE 510/2006)“. |
(1) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.
31.3.2009 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 75/41 |
Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin
(2009/C 75/15)
Tímto zveřejněním se uděluje právo podat proti zápisu námitky podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet námitky do 6 měsíců po tomto zveřejnění.
PŘEHLED
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006
„SOBAO PASIEGO“
č. ES: ES-PGI-005-0478-28.06.2005
CHOP ( ) CHZO ( X )
Tento přehled obsahuje hlavní body specifikace produktu pro informační účely.
1. Příslušný orgán členského státu:
Název: |
Subdirección General de Calidad Diferenciada y Agricultura Ecológica, Dirección General de Industria y Mercados Alimentarios, Ministerio de Medio Ambiente y Medio Rural y Marino — España |
|||
Adresa: |
|
|||
Telefon.: |
+34 913475394 |
|||
Fax: |
+34 913475410 |
|||
E-mail: |
— |
2. Skupina:
Název: |
Asociación de Fabricantes de Sobaos Pasiegos y Quesadas de Cantabria |
|||
Adresa: |
|
|||
Telefon.: |
+34 942290572 |
|||
Fax: |
+34 942290573 |
|||
E-mail: |
||||
Složení: |
producenti/zpracovatelé(X) ostatní ( ) |
Výrobci „sobaos“ a „quesadas“
3. Druh produktu:
Třída 2.4: Chléb, pečivo, cukrářské výrobky, cukrovinky, sušenky a ostatní pekařské zboží.
4. Specifikace:
(přehled požadavků podle čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006)
4.1 Název:
„Sobao Pasiego“
4.2 Popis:
„Sobao Pasiego“ je vyrobeno z míchaného těsta složeného z pšeničné mouky, másla, cukru, vajec, celé řady ingrediencí a přísad. Má tyto vlastnosti:
Technické vlastnosti:
a) |
organoleptické: tmavě žlutá střída a zlatavý povrch, hustá a houbovitá struktura, sladká chuť s charakteristickou příchutí másla; |
b) |
morfologické: podle váhy se rozlišují tři druhy „sobaos“:
|
c) |
balení: „Sobao Pasiego“ se balí do čtvercové papírové krabičky, jejíž záhyby vytvářejí charakteristická křídla. |
Fyzikálně-chemické vlastnosti:
Fyzikálně-chemické vlastnosti jsou tyto:
Vlhkost (15 %–20 %), bílkoviny (4 % nebo více), obsah tuku za využití kyselé hydrolýzy (24 %–32 %), glukóza (45 % nebo více), popel (maximálně 1,70 %), aktivita vody (0,7 %–0,9 %).
Mikrobiologické vlastnosti:
musí být dodrženy podmínky stanovené technicko-sanitárními právními předpisy.
4.3 Zeměpisná oblast:
Zeměpisná oblast je vymezena těmito obcemi v Kantábrii: Anievas, Arenas de Iguña, Astillero (El), Bárcena de Pie de Concha, Camargo, Cartes, Castañeda, Cieza, Corrales de Buelna (Los), Corvera de Toranzo, Entrambasaguas, Liérganes, Luena, Marina de Cudeyo, Medio Cudeyo, Miengo, Miera, Molledo, Penagos, Piélagos, Polanco, Puente Viesgo, Reocín, Ribamontán al Mar, Ribamontán al Monte, Riotuerto, San Felices de Buelna, San Pedro del Romeral, San Roque de Riomiera, Santa Cruz de Bezana, Santa María de Cayón, Santander, Santillana del Mar, Santiurde de Toranzo, Saro, Selaya, Suances, Torrelavega, Vega del Pas, Villacarriedo, Villaescusa a Villafufre.
4.4 Důkaz původu:
Hlavní důkazy o tom, že „sobaos“ pocházejí z vymezené zeměpisné oblasti jsou:
— |
Vlastnosti: „Sobao Pasiego“ má zvláštní vlastnosti, které jsou uvedeny v bodech 4.2 a 4.5, dané specifickými podmínkami výroby. |
— |
Kontrola zaručující zpětnou vysledovatelnost, a tím i původ „sobaos“. |
Aspekty, které je třeba vzít v úvahu:
— |
„sobaos“ se vyrábějí a balí výlučně v zařízeních, která jsou zapsána do rejstříku výroben chráněného zeměpisného označení, |
— |
výrobny jsou podrobeny počáteční kontrole před zápisem a poté pravidelným kontrolám, aby zůstaly zapsány v rejstříku CHZO, |
— |
„sobaos“ musí být vyrobeny pomocí metody popsané v bodě 4.5, |
— |
pouze „sobaos“, které projdou všemi kontrolami a získají etiketu nebo číslovanou kontrolní etiketu, se uvádějí na trh se zárukou původu, |
— |
kontrolní orgán provádí pravidelnou kontrolu a hodnocení výrobního postupu a uvádění výrobku na trh, |
— |
v případě zjištění nesrovnalostí se použije sankční režim stanovený právním předpisem, |
— |
výrobek je testován fyzikálně-chemickou, organoleptickou a mikrobiologickou analýzou. |
Pokud výrobek uspěje při veškerých příslušných kontrolách, kontrolní subjekt uvedený v bodě 4.7 schválí použití etiket nebo číslovaných kontrolních etiket, které tak zaručují zpětnou vysledovatelnost výrobku.
4.5 Metoda produkce:
1) |
„Sobao Pasiego“ se vyrábí z těchto ingrediencí: máslo (26 % ± 3), cukr (26 % ± 4) (sacharóza), čerstvá vejce (19 % ± 6), pšeničná mouka (26 % ± 4). Přísady: dextróza, glukóza a sůl (0,3 % ± 0,3). Je také možné přidat nastrouhanou citrónovou kůru, anýz nebo rum. |
2) |
Přísady. Povoluje se použití těchto přísad: Kypřící prostředek (1,5 % ± 1,5), konzervační činitel: sorban draselný (maximální dávka 1,5 g/kg těsta), aromatický výtažek másla a vlhčicí prostředek. |
Fáze výroby „sobaos“ jsou tyto:
1) |
příprava směsi |
2) |
dávkování |
3) |
pečení v troubě |
4) |
ochlazení |
5) |
balení: hotový výrobek je před odesláním a přepravou patřičně zabalen a řádně opatřen etiketou. |
6) |
konzervace: konzervace výrobku zmražením je zakázáno. |
4.6 Souvislost:
Historické faktory
Podle řady autorů (García Lomas a Vega Ruiz) je „sobao“ koláč, který se původně pekl s chlebovou kůrkou (aby se využily zbytky), cukrem a máslem. Tento recept byl obohacen o vejce, nastrouhanou citrónovou kůru a anýz nebo rum.
Rozhodující pokrok při výrobě „sobao“ přineslo používání kvalitní pšeničné mouky namísto chlebové kůrky a to, že poměry ostatních ingrediencí byly změněny. García Lomas ve své knize „Los pasiegos“ (1986) připisuje vznik nového „sobao“ (nebo moderního „sobao“) Eusebii Hernández Martínové, přičemž se opírá o dopis jednoho ze synů této kuchařky, v němž jsou uvedeny tyto informace: „Samozřejmě jsem věděl o tom, že má zesnulá matka vynalezla ‚sobao‘, tak jak ho známe dnes, tj. připravené s moukou a inspirované starým receptem na bázi chlebové kůrky. Došlo k tomu kolem roku 1896, v době, kdy si vzala mého otce, Joaquína Laso. Bylo jí tehdy 19 let. V roce 1902 zemřela v La Vega ve věku 25 let a zanechala čtyři děti – tři chlapce a jednu dívku – z nichž já jsem prvorozený (jsem narozen v roce 1897)“.
Závěrem uveďme, že J. Calderón Escalada v jedné studii realizované v roce 1946, týkající se slov nezahrnutých do slovníku španělského jazyka (Diccionario de la Lengua Espańola), ale používaných ve vysoko položených údolích provincie Santander, připomíná výraz „sobao“ a definuje ho takto: „koláč připravovaný s moukou, vejci, cukrem, máslem, který se peče v troubě v papíru, jenž se skládá do speciální formy, a který nevěsta podávala svým přítelkyním v den svatby“.
Současná pověst výrobku: Velká encyklopedie Kantábrie (Gran Enciclopedia de Cantabria) popisuje „sobao“ jako výrobek, jenž pochází „alespoň z konce 20. století a je velmi známý“.
Španělský katalog tradičních produktů (L'Inventario Español de Productos Tradicionales), vydávaný španělským ministerstvem pro zemědělství, rybolov a potraviny (MAPA), odkazuje na „Sobao Pasiego“ takto: „Je to jeden z nejreprezentativnějších výrobků Kantábrie, který byl původně vyráběn ve Vega de Pas a který je dnes známý v celém Španělsku“.
Lidské faktory
Díky odborným znalostem a profesionalismu pekařů si „Sobao Pasiego“ uchovalo na chráněném území od svého vzniku svůj nezaměnitelný charakter.
„Sobao“ vzniká spojením pšenice, másla, vajec a cukru, a sjednocuje tak kulturní charakteristiky regionu, v němž máslo hraje významnou úlohu.
Souvislost mezi zeměpisnou oblastí a vlastnostmi nebo pověstí výrobku
Souvislost mezi „Sobao Pasiego“ a zeměpisnou oblastí výroby je založena především na jeho dobré pověsti a na vlastnostech popsaných v bodě 4.2, které vyplývají z použité tradiční metody výroby.
„Sobao Pasiego“ je typickým výrobkem regionu Pas (Comarca Pasiega), jak dokládá několik výše uvedených zdrojů. Lidské faktory přispěly k tomu, že výrobek je již dlouhou dobu obecně známý, jeho pověst se dále vyvíjí a předává se z generace na generaci. Je to umění, které se stalo kulturním dědictvím regionu Pas. Výrobek je tedy pojmenován po tomto regionu, který ho proslavil.
Díky této proslulosti a pověsti se „Sobao Pasiego“, jehož výroba je po desetiletí domácí zvyklostí spojenou s některými svátky (svatba, oslavy, trhy atd.), stal jedním z pilířů místního hospodářství, které zabezpečují více než 90 % regionální produkce „sobaos“.
Rozšíření výroby „Sobao Pasiego“ vedlo od druhé poloviny minulého století k šíření dobré pověsti, kdy výrobci přesunuli výrobny z bezprostředního okolí Vega de Pas do blízkosti modernějších komunikací, aby zvýšili odbyt svých výrobků. Přiblížení ke střediskům osídlení usnadnilo obchod v těchto oblastech a dopravu do dalších míst regionu.
Region Pas se tradičně z důvodu příznivých zemědělských a klimatických podmínek zaměřuje na výrobu mléčných výrobků: sýrů, zmrzlin, másla atd. Máslo je právě jednou z hlavních ingrediencí „Sobao Pasiego“ a rozhodujícím způsobem ovlivňuje jeho specifickou chuť, a odlišuje tak tento výrobek od ostatních podobných cukrářských výrobků s obsahem jiných tuků, jako je margarín, což je dalším dokladem toho, jak zeměpisná oblast přispívá pověsti a specifičnosti „Sobao Pasiego“.
O stupni proslulosti a pověsti „Sobao Pasiego“ svědčí i studie, která byla nedávno provedena u spotřebitelů z různých částí Španělska, podle níž devět osob z deseti zná tento výrobek a více než 73 % uvedlo, že je proslulý. Jeho původ je ostatně dobře známý; více než 80 % dotazovaných osob umístilo jeho původ do Kantábrie, a i když se jedná o malý region, více než 35 % jej situovalo přímo do regionu Pas.
4.7 Kontrolní subjekt:
Název: |
Oficina de Calidad Alimentaria de Cantabria (ODECA) |
|||
Adresa: |
|
|||
Telefon.: |
+34 942 26 98 55 |
|||
Fax: |
+34 942 26 98 56 |
|||
E-mail: |
Povaha a charakter: veřejný subjekt
4.8 Označování:
Kromě povinných údajů, stanovených všeobecným předpisem, musí etiketa obsahovat tyto údaje:
— |
název zeměpisného označení: „Sobao Pasiego“, |
— |
poznámku „chráněné zeměpisné označení“ nebo „CHZO“. |
Tato označení se musí nacházet ve stejném zorném poli a musí být napsána viditelným, čitelným, nesmazatelným a větším písmem, než kterým jsou napsány ostatní údaje na etiketě.
Následující údaje musí být rovněž uvedeny na stejné etiketě nebo kontrolní etiketě (schválené předem kontrolním subjektem), aniž by překrývaly etiketu stanovenou všeobecným předpisem:
— |
logo se zeměpisným označením, |
— |
kontrolní číslo vydané kontrolním subjektem, |
— |
název kontrolního subjektu. |
(1) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.
Opravy
31.3.2009 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 75/45 |
Oprava výzvy k předložení připomínek podle čl. 1 odst. 2 části I protokolu 3 k Dohodě mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora ke státní podpoře týkající se zdaňování kaptivních pojišťoven v Lichtenštejnsku
(Tento text zrušuje a nahrazuje text zveřejněný v Úředním věstníku Evropské unie C 72 ze dne 26. března 2009, s. 50 )
(2009/C 75/16)
„Výzva k předložení připomínek podle čl. 1 odst. 2 části I protokolu 3 k Dohodě mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora ke státní podpoře týkající se zdaňování kaptivních pojišťoven v Lichtenštejnsku
Rozhodnutím č. 620/08/KOL ze dne 24. září 2008 uvedeným v závazném znění na stránkách následujících za tímto shrnutím zahájil Kontrolní úřad ESVO řízení podle čl. 1 odst. 2 části I protokolu 3 k Dohodě mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora (dále jen ‚protoko‘). Kopie tohoto rozhodnutí byla pro informaci zaslána lichtenštejnským orgánům.
Kontrolní úřad ESVO tímto vyzývá státy ESVO, členské státy EU a zúčastněné strany, aby předložily připomínky týkající se daného opatření do jednoho měsíce od zveřejnění tohoto oznámení na adresu Kontrolního úřadu ESVO:
EFTA Surveillance Authority |
Registry |
Rue Belliard 35 |
1040 Bruxelles/Brussel |
BELGIQUE/BELGIË |
Připomínky budou sděleny lichtenštejnským orgánům. Zúčastněné strany podávající připomínky mohou písemně a s uvedením důvodů požádat o zachování důvěrnosti ohledně své totožnosti.
SHRNUTÍ
Tuto věc zahájil Kontrolní úřad zasláním žádosti o informace lichtenštejnským orgánům dne 14. března 2007.
Na základě zákona ze dne 18. prosince 1997, kterým se mění zákon o daních Lichtenštejnska (1), zavedly lichtenštejnské orgány zvláštní daňová pravidla týkající se kaptivních pojišťoven.
Podle čl. 82 písm. a) odst. 1 zákona o daních platí kaptivní pojišťovny kapitálovou daň ve výši 1 ‰ z vlastního kapitálu společnosti. Pokud kapitál přesáhne 50 milionů, sazba daně se sníží na 0,75 ‰, a pokud přesáhne 100 milionů, pak na 0,5 ‰. Běžná sazba kapitálové daně činí 2 ‰.
Z ustanovení čl. 82 písm. a) ve spojení s článkem 73 zákona vyplývá, že kaptivní pojišťovny neodvádějí žádnou daň z příjmů.
Navíc podle čl. 88 písm. d) bodu 3 zákona o daních jsou podíly nebo části kaptivních pojišťoven osvobozeny od daně z kupónu, která zpravidla činí 4 %.
Podle předběžného stanoviska Kontrolního úřadu jsou kaptivní pojišťovny podniky ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. Poskytují služby jedné společnosti nebo konkrétně vymezené skupině společností. Poskytování pojištění je služba, která je ve své podstatě hospodářskou činností. Kaptivní pojišťovna by za normálních okolností získávala příjmy z poskytovaných služeb. Skutečnost, že poskytuje služby pouze jednomu zákazníkovi nebo určené skupině zákazníků neznamená, že nevykonává hospodářskou činnost.
Podle předběžného stanoviska Kontrolního úřadu splňuje osvobození od daně z příjmů a snížení kapitálové daně také ostatní podmínky, na základě kterých by mohlo jít o státní podporu podle čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.
Částečné nebo úplně osvobození od daně s sebou nese ztrátu státních zdrojů. Společnosti jsou zvýhodněny osvobozením od poplatků, které by za normálních okolností odváděly ze svých rozpočtů. Způsobilé společnosti poskytují služby, se kterými obchodují smluvní strany Dohody o EHP a jsou tedy předmětem přeshraniční hospodářské soutěže. Opatření jsou selektivní, neboť jsou platná pouze pro určenou skupinu podniků. Kontrolní úřad neshledal, že by tato selektivnost představovala vnitřní logiku daňového systému.
Pokud jde o daň z kupónu, bylo by možné použít obdobné zdůvodnění. Mezi těmito dvěma druhy daní však existuje rozdíl plynoucí ze skutečnosti, že daň z kupónu je daní srážkovou. Osvobození od kupónové daně tedy zvýhodňuje vlastníky kaptivních pojišťoven. Těmi jsou obvykle (velké) podniky. Tyto druhy podniků tedy budou i přímými příjemci tohoto opatření podpory. Dále lze konstatovat, že kaptivní pojišťovny nepřímo těží z osvobození od daně z kupónu, protože budou atraktivnější pro investory a díky tomuto opatření jim proto bude i snadněji přístupný kapitál.
Opatření podpory spadající pod čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP jsou obecně neslučitelná s Dohodou o EHP, pokud na ně nelze vztáhnout odchylku podle čl. 61 odst. 2 nebo 3 Dohody o EHP. Podle předběžného stanoviska Kontrolního úřadu na zdanění kaptivních pojišťoven v Lichtenštejnsku nelze uplatnit žádnou odchylku podle těchto ustanovení. Vzhledem k tomu, že opatření byla přijata potom, co Lichtenštejnsko přistoupilo k Dohodě o EHP, by měla být každá neslučitelná podpora vrácena.
Závěr
V souvislosti s uvedenými skutečnostmi se Kontrolní úřad rozhodl zahájit formální vyšetřovací řízení v souladu s čl. 1 odst. 2 části I protokolu 3. Zúčastněné strany mohou předložit své připomínky do jednoho měsíce od zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie.
EFTA SURVEILLANCE AUTHORITY DECISION
No 620/08/COL
of 24 September 2008
to initiate the procedure provided for in Article 1(2) in Part I of Protocol 3 to the Surveillance and Court Agreement with regard to the taxation of captive insurance companies according to the Liechtenstein Tax Act
(Liechtenstein)
THE EFTA SURVEILLANCE AUTHORITY (2),
Having regard to the Agreement on the European Economic Area (3), in particular to Article 61 to 63 and Protocol 26 thereof,
Having regard to the Agreement between the EFTA States on the Establishment of a Surveillance Authority and a Court of Justice (4), in particular to Article 24 thereof,
Having regard to Article 1(2) of Part I and Article 4(4) and 6 of Part II of Protocol 3 to the Surveillance and Court Agreement (5),
Having regard to the Authority's Guidelines (6) on the application and interpretation of Articles 61 and 62 of the EEA Agreement, and in particular the chapter dealing with the application of State aid rules to measures relating to direct business taxation (7),
Having regard to the Authority's Decision of 14 July 2004 on the implementing provisions referred to under Article 27 of Part II of Protocol 3 (8),
Whereas:
I. FACTS
1. Procedure
By letter dated 14 March 2007 (Event No 393563), the Authority sent a request for information to the Liechtenstein authorities, inquiring about various tax derogations for certain company types under the Liechtenstein Tax Act. The Liechtenstein authorities replied by letter dated 30 May 2007 (Event No 423398).
By letter dated 12 July 2007 (Event No 428102), the Authority requested more information. In this letter the Authority also informed the Liechtenstein authorities that if the Authority found that the preferential taxation in favour of captive insurance companies constituted State aid within the meaning of Article 61(1) of the EEA Agreement, this aid might constitute unlawful aid within the meaning of Article 1(f) in Part II of Protocol 3. The Authority informed the Liechtenstein authorities that unlawful aid might be subject to recovery according to Article 14 in Part II of Protocol 3.
The Liechtenstein authorities provided a response by letter dated 29 August 2007 (Event No 437041). On 31 October 2007, the case was discussed by the Authority and the Liechtenstein authorities. The Liechtenstein authorities submitted further information by letter dated 3 December 2007 (Event No 456325). The Liechtenstein authorities presented further information in another meeting with the Authority on 18 December. The Authority requested further information on 20 December 2007 (Event No 458438). The Liechtenstein authorities responded by letter dated 1 February 2008 (Event No 463410). Further clarifications were submitted by the Liechtenstein authorities by email.
2. Scope of this decision
The current investigation only concerns the treatment of captive insurance companies under the Liechtenstein Tax Act (Gesetz über die Landes- und Gemeindesteuern, hereinafter: “the Tax Act”) (9). Other tax measures referred to by the Authority in its letter of 14 March 2007 are not covered by the present procedure.
3. Description of the Liechtenstein taxes on companies
3.1. General provisions
3.1.1. Income and capital tax
Part 4, heading A — The company taxes (“Die Gesellschaftssteuern”) — Sections 73 to 81 of the Tax Act comprises two taxes relating to companies:
— |
a business income tax (Ertragssteuer). According to Section 77 of the Tax Act this tax is assessed on the entire annual net income. Taxable net income is the entire revenues minus company expenditures (including write-offs and other provisions). The income tax rate depends on the ratio of net income to taxable capital and lies between 7,5 % and 15 % (10). This tax rate may be increased by 1 percentage point to, at most, 5 percentage points depending on the relation between dividends and taxable capital. The maximum income tax is therefore 20 %, |
— |
a capital tax (Kapitalsteuer). According to Section 76 of the Tax Act the basis for this tax is the paid-up capital stock, joint stock, share capital, or initial capital as well as the reserves of the company constituting company equity. Taxes are assessed at the end of the company's business year (generally on 31 December). The tax rate for the capital tax is 2 ‰. |
Pursuant to Section 73 of the Tax Act, legal persons operating commercial businesses in Liechtenstein pay income and capital taxes. Foreign companies operating a branch in Liechtenstein are also subject to the income and capital tax, see Section 73(e) of the Tax Act.
3.1.2. Coupon tax
Part 5 of the Tax Act concerns the so-called coupon tax. According to Section 88(a)(1) of the Tax Act, Liechtenstein levies a tax on coupons. Further details are given in Section 88(b)-(e). The coupon tax is levied on the coupons of securities (or documents equal to securities) issued by “a national”. This notion covers any person who has the place of residence, domicile or statutory seat in Liechtenstein. It also covers undertakings that are registered in the public register of Liechtenstein.
The coupon tax applies to companies the capital of which is divided into shares, and it is levied at the rate of 4 % on any distribution of dividends or profit shares (including distributions in the form of shares).
The coupon tax is a withholding tax, which falls on the investor as the ultimate tax payer (Steuerträger), but is withheld on the level of the company. According to Section 88(i) of the Tax Act, the person liable to pay for a coupon is liable to pay the tax (11). Section 88(k) of the Tax Act stipulates that the sum paid out for a coupon must be reduced by the amount of the tax levied on such coupons (12). Thus, as the Liechtenstein authorities have confirmed, ultimately it is the investor entitled to payment of the coupon tax the one bearing the financial burden of the tax.
3.2. Special tax provisions concerning captive insurance companies
3.2.1. The introduction of specific legislation on captive insurance companies
By virtue of Act of 18 December 1997 on the amendment of the Liechtenstein Tax Act (13), the Liechtenstein authorities introduced special tax rules applicable to captive insurance companies. Section 82(a) and 88(d)(3) were introduced into the Tax Act with effect from 1998 onward and still apply today. The Liechtenstein authorities have stated that the provision was introduced in order to establish and develop the captive insurance sector as a new field of economic activity in Liechtenstein.
Captive insurance companies are however not defined in the Tax Act. There is a reference in Article 82(a) according to which captive insurance companies are “[i]nsurance companies in accordance with the definition of the Insurance Supervision Law, which exclusively engage in captive insurance (“Eigenversicherung”)”. In general, the notion of a captive insurer describes a subsidiary company formed to insure or reinsure the risks of its parent and or associated group companies. According to Article 2(b) of Directive 2005/68/EC, the so-called Reinsurance Directive (14), “captive reinsurance undertaking means a reinsurance undertaking owned either by a financial undertaking other than an insurance or a reinsurance undertaking or a group of insurance or reinsurance undertakings to which Directive 98/78/EC applies, or by a non-financial undertaking, the purpose of which is to provide reinsurance cover exclusively for the risks of the undertaking or undertakings to which it belongs or of an undertaking or undertakings of the group of which the captive reinsurance undertaking is a member.”
According to the Liechtenstein authorities, approximately 13 captive insurance companies have profited from the specific tax regime. Currently, 11 out of these 13 companies still fall under Section 82(a) of the Tax Act.
3.2.2. Income and capital tax
Part 4, heading B of the Tax Act — Special company taxes (“Besondere Gesellschaftssteuern”) — Sections 82 to 88 of the Tax Act contains special tax provisions for certain company forms such as insurance companies, holding companies, domiciliary companies and investment undertakings. Section 82(a) of the Tax Act refers to captive insurance companies.
Pursuant to Article 82(a) paragraph 1 of the Tax Act, “[i]nsurance companies in accordance with the definition of the Insurance Supervision Law, which exclusively engage in captive insurance (“Eigenversicherung”), pay a capital tax of 1 ‰ on the company's own capital, cf. Section 82(a)(1) of the Tax Act. For the capital exceeding 50 million the tax rate is reduced to 0,75 ‰ and for the capital in excess of 100 million to 0,5 ‰” (15).
In other words, instead of paying the normal 2 ‰ capital tax, captive insurance companies are only obliged to pay 1 ‰ hereof, and this rate is even further reduced for amounts exceeding CHF 50 and CHF 100 million.
By virtue of paragraph 2 of Article 82(a) of the Tax Act, insurance companies which engage in captive insurance and ordinary insurance activities for third parties are nevertheless liable to regular capital and income tax according to Sections 73 to 81 of the Tax Act for that part of their activities which concerns third party insurance.
As Article 82(a) of the Tax Act constitutes a lex specialis with respect to Article 73 of the same Act, it can a contrario be concluded that captive insurance companies do not pay income tax (16).
In conclusion, captive insurance companies only pay a reduced capital tax as described in Section 82(a)(1) of the Tax Act and no income tax.
3.2.3. Coupon tax
By virtue of Article 88(d)(3) of the Tax Act, shares or parts of captive insurance companies are exempted from payment of the coupon tax.
4. Comments by the Liechtenstein authorities
The Liechtenstein authorities underline that captive insurance companies as such do not profit from the tax exemption. The tax exemptions only apply to those parts of the insurance companies dealing with the captive insurance. In contrast, income and capital tax are fully levied for the part which concerns third party insurance.
From that, the Liechtenstein authorities draw the following conclusions: Firstly, that a captive insurance company is not a financial vehicle designed to generate profits, but is limited to managing internal risks. For that reason, the captive insurance company does not exercise any economic activity and does not constitute an undertaking within the meaning of Article 61(1) of the EEA Agreement. There is no market for captive insurance companies as this kind of activity can only be offered to the respective parent and its group members.
Secondly, no advantage would be involved as the activity is limited to the administration of risks and holding funds. Third, in certain countries — like Germany — the income generated by a captive insurance company is taxed at the level of the parent company. In other words, if the company was also taxed in Liechtenstein, there would be a double taxation problem, so the non-taxation in Liechtenstein does not lead to an advantage. It is further argued that the taxation of captive insurance companies is a result of the nature and general scheme of Liechtenstein taxation. The generation of profits is not the primary objective of captive insurance companies. The Liechtenstein authorities also point to EU Member States which offer a favourable regulatory environment for captive insurance companies.
Fourthly, the tax benefits are not selective as there is no preferential treatment of undertakings which find themselves in a comparable factual and legal situation with others. In the view of the Liechtenstein authorities captive insurance activities cannot be compared to the activities of other insurance companies.
In any event, there would be no distortion of competition as the captive insurance companies do not compete with other insurers for business. Article 5(1) of the EU Merger Regulation establishes that intra group turnover must not be taken into account in assessing whether a transaction reaches a Community dimension. In the opinion of the government, this illustrates that internal transactions do not affect competition.
II. ASSESSMENT
1. The presence of State aid
Article 61(1) of the EEA Agreement reads as follows:
“Save as otherwise provided in this Agreement, any aid granted by EC Member States, EFTA States or through State resources in any form whatsoever which distorts or threatens to distort competition by favouring certain undertakings or the production of certain goods shall, in so far as it affects trade between Contracting Parties, be incompatible with the functioning of this Agreement.”
1.1. Income and capital tax
1.1.1. Presence of State resources
The aid measures must be granted by the State or through State resources.
Whereas the capital tax rate in Liechtenstein is currently set at 2 ‰, captive insurance companies are subject to a reduced capital tax of 1 ‰ (0,75 ‰ for the capital exceeding CHF 50 million and 0,5 ‰ for the capital in excess of CHF 100 million). Moreover, captive insurance companies are further fully exempted from payment of income tax.
The granting of a full or partial tax exemption involves a loss of tax revenues for the State which is equivalent to consumption of State resources in the form of fiscal (tax) expenditure (17). The State in Liechtenstein foregoes revenues corresponding to the non-payment of income tax and the payment of a reduced capital tax rate.
For these reasons, the Authority considers that the special provisions on income and capital tax applicable to captive insurance companies are granted through State resources.
1.1.2. Favouring certain undertakings or the production of certain goods
1.1.2.1. Undertaking
According to the European Court of Justice, the notion of an undertaking in the sense of Article 87 EC, which corresponds to Article 61(1) of the EEA Agreement, encompasses “every entity engaged in an economic activity, regardless of the legal status of the entity and the way in which it is financed” (18). Even economic activities without profit motives can constitute economic activities where the entities carrying out the activity are competing with other profit seeking undertakings (19).
In general, captive insurance companies provide various kinds of insurance services to a limited and defined group of entities seeking insurance coverage and not to the public at large. They are in this sense “captive”. Often there may be a large corporation that establishes such a company to provide it with insurance coverage instead of alternatively requesting insurance on the general market for such services. In addition to provide insurance for the parent company the captive insurer may also provide insurance to other undertakings in the same company group. It may also provide insurance to undertakings which are not in the same ownership group but which are affiliated for example through a vertical relationship. It may also be that various independent undertakings go together and establish a captive insurance company. This could be the case for example for various cooperative undertakings, housing associations or companies in the same branch of industry seeking insurance coverage for certain specific risks.
For their services the captive insurance companies would need to charge premiums, establish an adequate capital base, fulfil solvency requirements and other requirements according to EEA and national legislation. In their business activity they would, as other insurance companies, seek reinsurance or they may themselves be reinsurance undertakings.
In its decision on an aid scheme for captive insurance companies in Åland, the Commission took the view that captive insurance companies were offsetting the risks on the insurance market through internal reinsurance. In that respect, reinsurance of subsidiaries did not constitute a separate insurance market since subsidiaries could normally be insured by other companies operating on the open market. (20) Liechtenstein has not pointed to factual differences compared to the situation in Finland, but merely argues that the Commission is wrong in its assessment.
Providing insurance is a service, which in principle is an economic activity. Even in cases where a captive insurance company only offers its insurance services against remuneration to a parent company, in which case the service is not delivered on an open market, the service in question would still be a financial service. A captive insurance company is set up as any other company and would normally charge for the services it provides. A captive insurance company would thus earn an income for services it provides which is an element that indicates that the activity is of an economic nature.
The company deciding to buy its services from a captive insurance company would presumably only do so if that is more economically advantageous than buying the service from other insurance companies. The captive insurance company is therefore subject to competitive pressure from the market in its delivery of its services since, if its prices would increase, the buyer of the service would turn elsewhere for the procurement of the service. The fact that the service may, in many cases, be delivered to only one customer does not remove it from being an economic activity provided on a market. Many companies in different markets have only one buyer of its service, which does not mean that they are not undertakings for the purposes of EEA competition law. Services or goods are provided on the market even if the purchaser may be only one.
Moreover, the Liechtenstein authorities have not claimed that Liechtenstein law prohibits a captive insurer to provide services to several different companies belonging to the same group, being in some way affiliated or being completely independent of each other. Indeed, Liechtenstein law does not seem to limit the captive insurance companies to supply its services to only one buyer, the parent company, or for that matter a group of companies receiving the captive services. As far as the Authority understands, the captives insurance companies are free to offer their services to any other company. The only limitation is that for tax purposes, services offered to other entities will be subject to normal taxation. The captive insurance companies are thus free to offer their services on the market, in addition to providing insurance to its parent company or a closed circle of companies. The aid scheme in question therefore benefits undertakings that perform an economic activity in competition on the market.
Finally, the aid may also potentially benefit the groups to which the captive insurance companies belong. Such groups will normally be undertakings.
For these reasons, in the preliminary view of the Authority, captive insurance companies are undertakings in the meaning of Article 61(1) of the EEA Agreement.
1.1.2.2. Advantage
The measure confers the captive insurances falling under Section 82(a) of the Tax Act an advantage by relieving them of charges (non-payment of income tax and only a reduced payment of a capital tax) that would normally be borne from their budgets.
The payment of taxes is an operating cost related to purchases in the normal course of an undertakings' economic activity, which is normally borne by the undertaking itself. In general, a lower rate of taxation than what normally would be due or an exemption from paying taxes confers an advantage on the eligible companies. They are granted an advantage because the operating costs which those undertakings will have to put up with are reduced in accordance with the amount of exempted tax rate.
The preliminary view of the Authority is therefore that the special tax rules applicable to captive insurance companies which fully or partially exempt them from taxes therefore entail the granting of an economic advantage. The same rules could also constitute an advantage to the groups to which they belong.
1.1.2.3. Selectivity
For a measure to be aid it must be selective in that it favours “certain undertakings or the production of certain goods”.
Section 82(a) of the Tax Act lists captive insurance companies as eligible to profit from a lower capital tax rate than the generally applicable rate which other undertakings, including third party insurers, are subject to. Similarly, the captive companies benefit from a full exemption from income tax.
As the Tax Act provides for a further tax reduction for those captive companies which have capital exceeding CHF 50 million or CHF 100 million respectively, an additional tax advantage is granted to larger captive companies.
For these reasons, the Authority preliminary considers that the tax rules in favour of captive insurance companies are materially selective.
A specific tax measure can nevertheless be justified by the logic of the tax system if it is consistent with it (21). Measures intended partially or wholly to exempt firms in a particular sector from the charges arising from the normal application of the general system may constitute State aid if there is no justification for this exemption on the basis of the nature and logic of the general system (22). Therefore, even if being materially selective, the specific tax rules applicable to captive insurance companies will not be selective in the sense of Article 61(1) of the EEA Agreement if the rule is justified by the nature and general scheme of the Liechtenstein tax system.
For this assessment, the Authority must consider whether the special tax rules applicable to captive insurance companies meet the objectives inherent in the tax system itself, or whether it pursues other objectives not enshrined therein. The Authority must analyse the national tax system of Liechtenstein irrespective of whether captive insurance companies enjoy similar tax advantages in other EEA States.
According to constant case law, it is for the EFTA State that has introduced a differentiation between undertakings in relation to charges to show that it is actually justified by the nature and general scheme of the system in question (23).
The Liechtenstein authorities have stated that this tax concession was introduced in order to establish and develop the captive insurance sector as a new field of economic activity in Liechtenstein. In the view of the Authority, this is an economic purpose not inherent to taxation which therefore does not fall within the logic of a tax system (24).
The Liechtenstein authorities have however argued that taxation of captive insurance companies would lead to double taxation of the same earnings. They quote the example of the profits of captive insurance companies being taxed in Germany, which might lead to a double taxation if the same profits were taxed in Liechtenstein.
The avoidance of double taxation is nowhere reflected in the Liechtenstein Tax Act or in the history of its introduction. To the contrary, in the Authority's view, the following aspects indicate that the logic behind the tax exemptions neither has the effect nor the purpose of avoiding double taxation. First, the reduced tax is not limited to situations where a double taxation would occur. Second, the tax is not reduced to zero where the taxation in another State would exceed the normally applicable tax rate in Liechtenstein. Third, the captive insurance companies are partially exempted from the general capital tax in Liechtenstein simply because they carry out their specific services in the given organisational form. Fourth, the particular capital taxation for captives is digressive in nature as the tax rate decreases when the taxable capital exceeds certain thresholds. In the Authority's view, had the purpose of introducing a differentiated taxation for captive insurance companies been to avoid double taxation, degressivity would not seem to be the appropriate tool to achieve such an objective.
At this stage of the procedure, the Authority cannot see that the various tax exemptions can be considered to be inherent in the nature and general scheme of the Liechtenstein tax system. The preliminary view of the Authority is therefore that these measures are selective in the meaning of Article 61(1) of the EEA Agreement.
1.1.3. Distortion of competition and effect on trade between Contracting Parties
In order to fall under Article 61(1) of the EEA Agreement, the measure must distort or threaten to distort competition and affect trade between the Contracting Parties.
For a measure to distort competition it is sufficient that the recipient of the aid competes with other undertakings on markets open to competition and that the measure concerned affects intra-Community trade by financially strengthening the position of an undertaking compared with other undertakings competing in intra-Community trade (25).
The grant of a tax reduction to captive insurance companies strengthens and reinforces their position towards other companies offering insurance services in the European Economic Area. As the Commission pointed out in the above mentioned Åland decision, the insurance market is an open market and companies belonging to a group can normally insure their risks with non-affiliated insurers (26).
Since the insurance services which the eligible companies carry out are activities which are the subject of trade between the Contracting Parties, intra-EEA trade is equally deemed to be affected (27). In addition, trade is deemed to be affected as the measure could also benefits the groups to which the captive insurers belong, which may be active in markets open to cross-border competition.
1.2. Coupon tax
1.2.1. Presence of State resources
As mentioned above, the aid measures must be granted by the State or through State resources.
The granting of a tax exemption involves a loss of tax revenues for the State which is equivalent to consumption of State resources in the form of fiscal (tax) expenditure (28). By exempting shares or parts of captive insurance companies from payment of coupon tax, the State in Liechtenstein foregoes revenues corresponding to the non-payment of coupon taxes.
Thus, the coupon tax exemption is granted through State resources.
1.2.2. Favouring certain undertakings or the production of certain goods
First, the aid measure must confer on the beneficiaries advantages that relieve them of charges that are normally borne from their budget. Second, the aid measure must be selective in that it favours “certain undertakings or the production of certain goods”.
The measure confers the investors in captive insurance companies an advantage by relieving them of charges (non payment of coupon tax) they would normally be subject to. By exempting shares or parts of captive insurance companies from payment of the coupon tax, the Liechtenstein legislation makes it more attractive to invest in captive insurance companies than in other undertakings, where their investments are subject to payment of coupon tax. Therefore, investors in captive insurance companies are granted an advantage. A lower rate of taxation than what normally would be due or an exemption from paying taxes confers an advantage to the undertakings investing in captive insurance companies (29).
The preliminary view of the Authority is therefore that the exemption from payment of coupon tax applicable to shares or parts of captive insurance companies entails the granting of an economic advantage to the undertakings owning them.
As mentioned above, this tax exemption also grants an indirect advantage to the captive insurance companies which become more attractive for investors and thus makes capital more easily accessible for the former (30).
Second, the measure is selective since it only concerns undertakings that have created or invested in a captive insurance company as well as the insurance companies themselves. As the European Commission held in its decision regarding the treatment of captive insurance companies in Åland (31), the creation of this type of companies requires an economic strength and is therefore normally undertaken mainly by large companies or groups of companies. Normally, the group needs to be large enough to generate a turnover that will allow the captive insurance company to generate a high enough turnover to cover the fixed costs and obtain a profit. The measure therefore favours larger companies to the detriment of companies which cannot afford the establishment of captive insurance companies.
For these reasons, the Authority preliminary considers that the exemption from coupon tax on dividends and profit shares from captive insurance companies is materially selective.
As mentioned above, a specific tax measure can nevertheless be justified by the logic of the tax system if it is consistent with it (32).
The arguments presented above in relation to income and capital tax applies equally to the exemption from coupon tax.
At this stage of the procedure, the Authority is therefore of the preliminary opinion that the exemption from payment the coupon tax is selective in the meaning of Article 61(1) of the EEA Agreement.
1.2.3. Distortion of competition and effect on trade between Contracting Parties
In order to fall under Article 61(1) of the EEA Agreement, the measure must distort or threaten to distort competition and affect trade between the Contracting Parties.
For a measure to distort competition it is sufficient that the recipient of the aid competes with other undertakings on markets open to competition and that the measure concerned affects intra-Community trade by financially strengthening the position of an undertaking compared with other undertakings competing in intra-Community trade (33).
In addition to the reasons mentioned above under Section II.1.1.3, the Authority notes that the undertakings that own captive insurance companies are normally large companies or groups of companies that naturally compete offering goods and/or services in the European Economic Area.
The Authority's preliminary view is that the exemption from paying a coupon tax distorts competition and has an effect on trade between the Contracting Parties within the meaning of Article 61(1) of the EEA Agreement.
1.3. Conclusion
Against the background of the above, the Authority is of the preliminary view that the special tax rules applicable to captive insurance companies in Liechtenstein constitute State aid within the meaning of Article 61(1) of the EEA Agreement.
2. Procedural requirements
Pursuant to Article 1(3) of Part I of Protocol 3, “the EFTA Surveillance Authority shall be informed, in sufficient time to enable it to submit its comments, of any plans to grant or alter aid. […]. The State concerned shall not put its proposed measures into effect until the procedure has resulted in a final decision”.
The special rules regarding the capital, income and coupon taxes applicable to captive insurance undertakings were introduced into the Tax Act in 1998, i.e. after the entry into force of the EEA Agreement. The Liechtenstein authorities did not notify this amendment of the Tax Act to the Authority. The Authority therefore draws the preliminary conclusion that the Liechtenstein authorities have not respected their obligations pursuant to Article 1(3) of Part I of Protocol 3.
3. Compatibility of the aid
Support measures caught by Article 61(1) of the EEA Agreement are generally incompatible with the functioning of the EEA Agreement, unless they qualify for a derogation in Article 61(2) or (3) of the EEA Agreement.
The derogation of Article 61(2) is not applicable to the aid in question, which is not designed to achieve any of the aims listed in this provision. Nor does Article 61(3)(a) or Article 61(3)(b) of the EEA Agreement apply to the case at hand.
The aid in question is not linked to any investment in production capital. It just reduces the costs which companies would normally have to bear in the course of pursuing their day-to-day business activities and is consequently to be classified as operating aid. Operating aid is normally not considered suitable to facilitate the development of certain economic activities or of certain regions as provided for in Article 61(3)(c) of the EEA Agreement. Operating aid is only allowed under special circumstances (e.g. for certain types of environmental or regional aid), when the Authority's Guidelines provide for such an exemption. None of these Guidelines apply to the aid in question.
The Authority therefore doubts that the special tax rules applicable to captive insurance companies can be justified under the State aid provisions of the EEA Agreement.
4. Conclusion
Based on the information submitted by the Liechtenstein authorities, the Authority cannot exclude the possibility that the tax rules applicable to captive insurance companies (full exemption from payment of income and coupon tax and partial exemption from payment of capital tax) constitute State aid within the meaning of Article 61(1) of the EEA Agreement.
Furthermore, as stated above, the Authority has doubts that these measures can be regarded as compatible under the State aid provisions of the EEA Agreement, in particular Article 61(3)(c) thereof.
Consequently, and in accordance Article 4(4) of Part II of Protocol 3, the Authority is obliged to open the procedure provided for in Article 1(2) of Part I of Protocol 3. The decision to open proceedings is without prejudice to the final decision of the Authority, which may conclude that the measures in question are compatible with the functioning of the EEA Agreement.
In light of the foregoing considerations, the Authority, acting under the procedure laid down in Article 1(2) of Part I of Protocol 3, invites the Liechtenstein authorities to submit their comments within one month of the date of receipt of this Decision.
The Authority further requests the Liechtenstein authorities to provide all documents, information and data needed for assessment of the compatibility of the above-mentioned aid measure, within the same deadline.
It invites the Liechtenstein authorities to forward a copy of this decision to the potential aid recipients of the aid immediately.
The Authority would like to remind the Liechtenstein authorities that, according to Article 14 in Part II of Protocol 3, any incompatible aid unlawfully put at the disposal of the beneficiaries will have to be recovered, unless this recovery would be contrary to the general principal of law. At this stage of the procedure, the Authority considers that neither Liechtenstein nor the beneficiaries of the aid measure under assessment can validly argue the existence of legitimate expectations. According to the case law of the Court of Justice, a diligent trader should himself be able to verify that new aid has been put into effect in accordance with the applicable procedural rules, notably Article 88 EC, corresponding to Article 1 in Part I of Protocol 3 to the Surveillance and Court Agreement. For that reason, the beneficiary of new aid, granted in contravention of that provision, can only in exceptional circumstances claim that he had legitimate expectations barring the repayment of the aid (34).
HAS ADOPTED THIS DECISION:
Article 1
The EFTA Surveillance Authority has decided to open the formal investigation procedure provided for in Article 1(2) of Part I of Protocol 3 against Liechtenstein regarding the tax derogations in favour of captive insurance companies introduced in 1998.
Article 2
The Liechtenstein authorities are invited, pursuant to Article 6(1) of Part II of Protocol 3, to submit their comments on the opening of the formal investigation procedure within one month from the notification of this Decision.
Article 3
This Decision is addressed to the Principality of Liechtenstein.
Article 4
Only the English version is authentic.
Done at Brussels, 24 September 2008.
For the EFTA Surveillance Authority
Per SANDERUD
President
Kurt JAEGER
College Member“
(1) Zákon ze dne 18. prosince 1997, kterým se mění zákon o daních Lichtenštejnska, Sbírka zákonů z r. 1998, č. 36.
(2) Hereinafter referred to as the Authority.
(3) Hereinafter referred to as “the EEA Agreement”.
(4) Hereinafter referred to as “the Surveillance and Court Agreement”.
(5) Hereinafter referred to as “Protocol 3”.
(6) Guidelines on the application and interpretation of Articles 61 and 62 of the EEA Agreement and Article 1 of Protocol 3, adopted and issued by the Authority on 19 January 1994, published in the Official Journal of the European Union (hereinafter referred to as OJ L 231, 3.9.1994, p. 1) and EEA Supplement No 32 of 3 September 1994, p. 1. Hereinafter referred to as the State Aid Guidelines. The updated version of the State Aid Guidelines is published on the Authority's website:
http://www.eftasurv.int/fieldsofwork/fieldstateaid/guidelines/
(7) This Chapter was introduced with Authority's Decision No 149/99/COL of 30 June 1999, published in OJ L 137, 8.6.2000, p. 26 and EEA Supplement No 26 of 8 June 2000, p. 11.
(8) Decision 195/04/COL of 14 July 2004 published in OJ C 139, 25.5.2006, p. 57 and EEA Supplement No 26 of 25 May 2006, p. 1 as amended by Decision 319/05/COL of 14 December 2005 published in OJ C 286, 23.11.2006, p. 9 and EEA Supplement No 57 of 23 November 2006, p. 31.
(9) Liechtensteinisches Landesgesetzblatt 1961, Nr. 7, with subsequent amendments.
(10) The net profit is set in relation to the taxable capital. The tax rate is then set at half the percentage which the net profit constitutes of the taxable capital. However, there is a minimum level of 7,5 % and a maximum ceiling of 15 %, see Section 79(2) of the Tax Act.
(11) Article 88(i) of the Tax Act reads: “[s]teuerpflichtig ist der Schuldner des Coupons oder der steuerbaren Leistung”.
(12) Article 88(k) of the Tax Act reads: “Der Betrag, mit dem der Coupon eingelöst wird, oder die steuerbare Leistung ist bei der Auszahlung, überweisung, Gutschrift oder Verrechnung ohne Rücksicht auf die Person des Glüabigers um die Steuer zu kürzen.”
(13) By virtue of Act of 18 December 1997 on the amendment of the Liechtenstein Tax Act, Law Gazette 1998, No 36.
(14) Incorporated into the EEA Agreement by OJ Decision No 59/2006 of 2 June 2006. It entered into force on 1 June 2007.
(15) Translation made by the services of the Authority.
(16) See also letter of 30 May 2007 from the Liechtenstein authorities.
(17) See point 3(3) on the Authority's State Aid Guidelines to Business Taxation.
(18) Joined Cases C-180/98 to C-184/98 Pavlow [2000] ECR I-6451, paragraph 75.
(19) Case C-222/04 Cassa di Resparmio di Firenze SpA [2006] ECR I-289 paragraph 123; see also Commission Decision of 16 September 1997 on State aid for Gemeinnützige Abfallverwertung GmbH (OJ L 159, 3.6.1998, p. 58).
(20) Commission Decision of 10 July 2002 on the aid scheme implemented by Finland for Åland Islands captive insurance companies, OJ 2002, L 329/22, paragraph 45.
(21) Case E-6/98 Norway v EFTA Surveillance Authority, [1999] EFTA Court Report, p. 76, paragraph 38; Joined Cases E-5/04, E-6/04 and E-7/04 Fesil and Finnfjord, PIL and Others and Norway v EFTA Surveillance Authority, [2005] EFTA Court Report, p. 117, paragraphs 84-85; Joined Cases T-127/99, T-129/99 and T-148/99 Territorio Histórico de Alava et a v Commission [2002] ECR II-1275, paragraph 163, Case C-143/99 Adria-Wien Pipeline [2001] ECR I-8365, paragraph 42; Case T-308/00 Salzgitter v Commission [2004] ECR II-1933 paragraph 42, Case C-172/03 Wolfgang Heiser [2005] ECR I-1627, paragraph 43.
(22) Case E-6/98 Norway v EFTA Surveillance Authority, cited above, paragraph 38; Joined Cases E-5/04, E-6/04 and E-7/04 Fesil and Finnfjord, PIL and others and Norway v EFTA Surveillance Authority, cited above, paragraphs 76-89; Case 173/73 Italy v Commission [1974] ECR 709, paragraph 16.
(23) Case E-6/98 Norway v EFTA Surveillance Authority, mentioned above, paragraph 67, Case C-159/01 Netherlands v Commission, ECR [2004] I-4461, paragraph 43.
(24) See for a similar argumentation, Commission Decision of 17 February 2003 on the State aid implemented by the Netherlands for international financing activities paragraph 95.
(25) Case T-214/95 Het Vlaamse Gewest v Commission [1998] ECR II-717, Case 730/79 Philip Morris v Commission [1980] ECR 2671, paragraph 11.
(26) Commission Decision of 10 July 2002 on the aid scheme implemented by Finland for Åland Islands captive insurance companies, published on OJ L 329, 5.12.2002, p. 22, paragraphs 44 and 46.
(27) Commission Decision of 10 July 2002 on the aid scheme implemented by Finland for Åland Islands captive insurance companies, cited above, paragraph 47.
(28) See point 3(3) on the Authority's State Aid Guidelines to Business Taxation.
(29) In case of investors which are private persons, the grant of a tax exemption does not constitute State aid within the meaning of Article 61(1) of the EEA Agreement.
(30) Commission Decision of 21 January 1998 on tax concessions under § 52(8) of the German Income Tax Act, published on OJ L 212, 30.7.1998, p. 50. Case C-156/98 Germany v Commission ECR [2000] I-6857, paragraph 26.
(31) Commission Decision of 10 July 2002 on the aid scheme implemented by Finland for Åland Islands captive insurance companies, published on OJ L 329, 5.12 2002, p. 22.
(32) Case E-6/98 Norway v EFTA Surveillance Authority, cited above, paragraph 38; Joined Cases E-5/04, E-6/04 and E-7/04 Fesil and Finnfjord, PIL and others and Norway v EFTA Surveillance Authority, cited above, paragraphs 84-85; Joined Cases T-127/99, T-129/99 and T-148/99 Territorio Histórico de Alava et a v Commission [2002] ECR II-1275, paragraph 163, Case C-143/99 Adria-Wien Pipeline [2001] ECR I-8365, paragraph 42; Case T-308/00 Salzgitter v Commission [2004] ECR II-1933 paragraph 42, Case C-172/03 Wolfgang Heiser [2005] ECR I-1627, paragraph 43.
(33) Case T-214/95 Het Vlaamse Gewest v Commission [1998] ECR II-717, Case 730/79 Philip Morris v Commission [1980] ECR 2671, paragraph 11.
(34) Cf. Case C-169/95 Spain v Commission [1997] ECR I-135, paragraph 51; Case C-24/95 Alcan Deutschland [1997] ECR I-1591, paragraph 25; and Case T-55/99 Confederación Española de Transporte de Mercancías (CETM) [2000] ECR II-3207, paragraph 121 to 131.