16.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 418/1

16.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 418/4

(1)

Rozhodnutím ze dne 13. října 2015 (2) jmenovala Rada členy a náhradníky Poradního výboru pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení na období od 20. října 2015 do 19. října 2020.

(2)

Dánská vláda předložila další návrhy na jmenování pro několik míst, která je třeba obsadit,

16.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 418/6

1.

PŘIPOMÍNÁ, že podle článku 168 Smlouvy o fungování Evropské unie má být při vymezení a provádění všech politik a činností Unie zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví a že činnost Unie doplňuje politiku členských států a je zaměřena na zlepšování veřejného zdraví, předcházení nemocem a na odstraňování příčin ohrožení tělesného a duševního zdraví. Tato činnost zahrnuje i boj proti nejzávažnějším chorobám, a to zejména podporou výzkumu jejich příčin a předcházení, jakož i zdravotnické informace a zdravotní výchovu.

Unie podněcuje spolupráci mezi členskými státy v oblasti veřejného zdraví a případně podporuje jejich činnost. Unie a členské státy podporují spolupráci se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi. Při činnosti Unie je plně uznávána odpovědnost členských států za stanovení jejich zdravotní politiky a za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče, včetně rozdělování na ně vyčleněných zdrojů;

2.

PŘIPOMÍNÁ, že škodlivá konzumace alkoholu byla uznána jako významný rizikový faktor stanovený ve sdělení Komise o strategii Evropského společenství v oblasti zdraví (1) a že kroky ke snížení škod spojených s požíváním alkoholu byly financovány z druhého a třetího programu činnosti Unie v oblasti zdraví (2);

3.

PŘIPOMÍNÁ doporučení Rady z roku 2001 týkající se konzumace alkoholu mladými lidmi (3), v němž byla Komise vyzvána, aby ve spolupráci s členskými státy plně využívala všechny politiky Společenství k řešení záležitostí uvedených v doporučení, přičemž se jedná mimo jiné o rozvoj politik všeobecné podpory zdraví zaměřených na alkohol, a to na vnitrostátní i evropské úrovni;

4.

PŘIPOMÍNÁ strategii EU na podporu členských států při snižování škod souvisejících s alkoholem (2006–2012) (4), jakož i závěry Rady z let 2001 (5), 2004 (6) a 2006 (7), v nichž byla Komise vyzvána k předložení komplexní strategie zaměřené na snižování škod souvisejících s alkoholem; dále připomíná i zřízení Výboru pro vnitrostátní politiku a činnost týkající se alkoholu (CNAPA) a rovněž závěry Rady z roku 2009 (8), v nichž se Komise vyzývá, aby definovala priority pro nadcházející fázi své činnosti v oblasti alkoholu a zdraví po skončení první strategie EU týkající se alkoholu v roce 2012;

5.

VÍTÁ usnesení Evropského parlamentu o strategii EU týkající se alkoholu ze dne 29. dubna 2015, v němž se vyzývá k přijetí nové strategie EU týkající se alkoholu (2016–2022) (9) a znovu se zdůrazňuje význam toho, aby Komise, Parlament, Rada a členské státy prokázaly pevné politické odhodlání zvýšit úsilí v oblasti prevence škod souvisejících s alkoholem;

6.

VÍTÁ globální strategii Světové zdravotnické organizace (WHO) pro omezování škodlivého požívání alkoholu (10) a Evropský akční plán WHO pro omezování škodlivého požívání alkoholu pro období 2012–2020 (11);

7.

SE ZNEPOKOJENÍM KONSTATUJE, že podle zprávy WHO o globální situaci v oblasti alkoholu a zdraví (12) patří škodlivé požívání alkoholu celosvětově mezi hlavní rizikové faktory pro vznik onemocnění a zdravotního postižení a že Evropská unie je regionem s nejvyšší spotřebou alkoholu na světě, přičemž v roce 2012 zde činila průměrná konzumace dospělé osoby (ve věku 15 a více let) 10,1 litru čistého alkoholu (13);

8.

SE ZNEPOKOJENÍM KONSTATUJE, že podle zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o boji proti škodlivému požívání alkoholu – ekonomika a politika veřejného zdraví (14) je v některých členských státech na vzestupu pravidelná a intenzivní konzumace alkoholu; panuje také obecné znepokojení nad alarmujícím nárůstem spotřeby alkoholu mezi mladými lidmi (nezletilými a mladistvými) a ženami v mnoha členských státech; Rada rovněž konstatuje, že zneužívání alkoholu má nepříznivý dopad nejen na zdraví jednotlivců, ale také na společnost jako celek;

9.

ZDŮRAZŇUJE, že otázkou společného zájmu se stalo snížení zátěže v podobě odvratitelných úmrtí spojených s požíváním alkoholu, chronických onemocnění a úrazů, násilí, nerovností v oblasti zdraví a jiných společenských důsledků pro třetí strany, jakož i riskantní konzumní chování, zejména mezi mladými lidmi, a že spolupráce a koordinace na úrovni EU by představovaly přidanou hodnotu;

10.

ZDŮRAZŇUJE, že předcházení škodám souvisejícím s požíváním alkoholu představuje nezbytnou investici, která je prospěšná pro ekonomiku, neboť umožňuje omezit hospodářské ztráty a výdaje na zdravotnictví v dlouhodobém horizontu, mimo jiné snížením zátěže způsobené chronickými onemocněními včetně rakoviny a zvýšením produktivity pracovní síly;

11.

ZDŮRAZŇUJE rovněž, že omezení škodlivého požívání alkoholu má také pozitivní vliv na veřejnou bezpečnost a bezpečnost silničního provozu, zejména na snižování počtu úmrtí a zranění při dopravních nehodách;

12.

KONSTATUJE, že omezování škod souvisejících s požíváním alkoholu vyžaduje přijetí opatření v celé řadě oblastí politik a zapojení mnoha odvětví v rámci celé společnosti, a to jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU;

13.

OPAKUJE VÝZVU k vytvoření strategie EU pro snižování škod spojených s požíváním alkoholu, kterou vyslovil vysoký počet ministrů na neformálním zasedání ministrů zdravotnictví konaném dne 21. dubna 2015 a také na zasedání Rady EPSCO dne 19. června 2015, a zdůrazňuje, že taková strategie EU může dále podporovat a doplňovat vnitrostátní politiky v oblasti veřejného zdraví.

14.

NADÁLE PODPOROVALY víceodvětvový přístup, pokud jde o snížení škod spojených s požíváním alkoholu na úrovni EU i jednotlivých států, a aby posílily nebo případně vytvořily komplexní vnitrostátní strategie nebo akční plány přizpůsobené konkrétním místním a regionálním tradicím;

15.

PŘIJALY vhodná opatření pro řešení otázek ochrany mladých lidí před škodlivým požíváním alkoholu, zejména v oblasti zákonné věkové hranice pro konzumaci alkoholu a vystavení marketingu alkoholických nápojů, a NADÁLE podporovaly informování a vzdělávání týkající se škodlivého požívání alkoholu a zvláště riskantního konzumního chování.

16.

POSÍLILY spolupráci při určování účinných opatření a osvědčených postupů zaměřených na minimalizaci zdravotních a sociálních dopadů, jakož i nerovností v oblasti zdraví vyplývajících ze škodlivého požívání alkoholu, přičemž zvláštní pozornost by se měla věnovat prevenci rizikového konzumního chování mladých lidí, osobám, které konzumují škodlivé množství alkoholu nebo mají v této oblasti škodlivé návyky, problému konzumace alkoholu během těhotenství a řízení pod vlivem alkoholu;

17.

POKRAČOVALY v podpoře práce výboru CNAPA a zohlednily přitom výsledky zprávy o provádění první strategie EU týkající se alkoholu (15), jakož i zapojení zainteresovaných stran na vnitrostátní i evropské úrovni v zájmu snižování škod spojených s požíváním alkoholu;

18.

UZNALY, že je nutné i nadále shromažďovat na úrovni EU informace o provádění vnitrostátních právních předpisů týkajících se alkoholu a zároveň respektovat vnitrostátní pravomoci, jakož i regionální a místní společenské a kulturní tradice;

19.

ZVÁŽILY, především na základě zprávy, kterou má Komise přijmout v souladu s čl. 16 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 (16) o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, možnost zavedení povinného uvádění informací o složení a výživové hodnotě alkoholických nápojů, zejména pak o jejich energetické hodnotě.

20.

NADÁLE podporovala členské státy v jejich úsilí o zmírňování škod spojených s požíváním alkoholu, a to při plném respektování zásad subsidiarity a proporcionality;

21.

PŘIJALA do konce roku 2016, a to při plném respektování pravomocí členských států, komplexní strategii EU pro snižování škod spojených s požíváním alkoholu, zahrnující opatření napříč politikami EU s cílem řešit zdravotní, sociální a hospodářské důsledky škodlivého požívání alkoholu. Tato speciální strategie EU by se měla zaměřit na iniciativy pro snižování škod spojených s požíváním alkoholu, jež mají přeshraniční rozměr a přidanou hodnotu EU v návaznosti na první strategii EU týkající se alkoholu (2006–2012), a měla by zohledňovat práci provedenou výborem CNAPA, jakož i práci vykonanou v rámci globální strategie WHO týkající se problematiky alkoholu a Evropského akčního plánu WHO pro omezování škodlivého požívání alkoholu pro období 2012–2020;

22.

PODÁVALA Radě ZPRÁVY o výsledcích své práce a pokroku, jehož bylo v oblasti snižování škod spojených s požíváním alkoholu dosaženo.

16.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 418/9

1.

PŘIPOMÍNÁ, že podle článku 168 Smlouvy o fungování Evropské unie musí být při vymezování a provádění všech politik a činností Unie zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví a že činnost Unie, která doplňuje politiku členských států, má být zaměřena na zlepšování veřejného zdraví. Unie má podněcovat spolupráci mezi členskými státy v oblasti veřejného zdraví, případně podporovat jejich činnost, jakož i podporovat spolupráci s příslušnými mezinárodními organizacemi. Při činnosti Unie musí být plně uznávána odpovědnost členských států za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče, včetně rozdělování na ně vyčleněných zdrojů;

2.

SE ZNEPOKOJENÍM KONSTATUJE, že v současné době je 47,5 milionu osob na celém světě postiženo demencí, přičemž 58 % z nich žije v zemích s nízkými a středními příjmy. V Evropské unii pak podle odhadů tímto onemocněním trpí 6,4 milionu osob (1);

3.

PŘIPOMÍNÁ, že demence je jednou z hlavních příčin zdravotního postižení a bezmocnosti starších lidí na celém světě a že má fyzický, psychologický, sociální a hospodářský dopad na osoby, které jí trpí, na jejich rodiny a pečovatele, jakož i na celou společnost (2);

4.

PŘIPOMÍNÁ, že ačkoliv demencí trpí převážně starší lidé, existuje rovněž významný počet osob, u nichž demence propukla předčasně v mladším věku;

5.

ZDŮRAZŇUJE práva pacientů, zejména ta, která souvisejí s lidskou důstojností, jak jsou stanovena v Listině základních práv EU (3);

6.

UZNÁVÁ, že lidé mohou s demencí relativně dobře žít po řadu let, zejména existují-li systémy umožňující včasnou návštěvu lékaře, vyhodnocení, stanovení diagnózy a náležitou podporu;

7.

UZNÁVÁ významný dopad demence a souvisejících onemocnění na finanční udržitelnost systémů zdravotní péče a sociálního zabezpečení;

8.

ZDŮRAZŇUJE, že během celého životního cyklu je třeba podporovat zdravý životní styl, mimo jiné i v zájmu zdraví mozku, aby se tak zvýšil počet roků prožitých ve zdraví;

9.

PŘIPOMÍNÁ, že tyto podmínky je třeba lépe chápat, aby bylo možné dosáhnout ve stárnoucí společnosti vysokých standardů zdravotní péče, což je jednou z priorit druhého i stávajícího třetího programu v oblasti zdraví (2014–2020) (4);

10.

PŘIPOMÍNÁ, že za jednu z akčních priorit v kontextu demografických změn označila demenci rovněž řada iniciativ na úrovni EU, které znovu poukázaly na významné důsledky zvyšování počtu osob trpících tímto onemocněním (5);

11.

PŘIPOMÍNÁ závěry Rady přijaté dne 16. prosince 2008 o strategiích v oblasti veřejného zdraví týkajících se boje proti neurodegenerativním chorobám souvisejícím se stárnutím, v nichž byla Komise vyzvána, aby v roce 2009 přijala iniciativu pro boj proti těmto chorobám (6);

12.

PŘIPOMÍNÁ, že Komise navrhla nový přístup spočívající v lepším využívání evropských veřejných prostředků určených pro výzkum a rozvoj prostřednictvím společného plánování v klíčových oblastech, včetně problematiky Alzheimerovy choroby. Na tomto základě byla v roce 2010 zahájena iniciativa společného plánování v oblasti neurodegenerativních chorob (JPND), a to pod vedením členských států, s cílem lépe koordinovat vnitrostátní výzkumné úsilí v oblasti neurodegenerativních onemocnění, zejména Alzheimerovy choroby;

13.

PŘIPOMÍNÁ, že v letech 2007 až 2013 bylo na výzkum v oblasti demence a neurodegenerativních onemocnění vynaloženo ze sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický vývoj (2007–2013) více než 576 milionů EUR; na tyto výsledky navázal nový rámcový program EU pro výzkum a inovace Horizont 2020 (2014–2020), který umožňuje dále se zabývat demencí jako celospolečenským a zdravotním problémem a z nějž bylo vynaloženo již více než 103 milionů EUR na výzkum a inovativní opatření související s demencí;

14.

VÍTÁ usnesení Evropského parlamentu přijaté dne 19. ledna 2011 o evropské iniciativě pro Alzheimerovu chorobu a jiné formy demence, v němž bylo zdůrazněno, že demence by měla být označena za prioritu EU v oblasti zdraví, a členské státy jsou v něm naléhavě vyzvány, aby vypracovaly vnitrostátní plány věnované této problematice (7);

15.

PŘIPOMÍNÁ první zprávu Světové zdravotnické organizace (WHO) s názvem „Demence: priorita v oblasti veřejného zdraví“ (8), zveřejněnou v roce 2012, která poskytla o tomto onemocnění informace a zvýšila o něm povědomí a současně z něj učinila jednu z prioritních otázek, kterými se zabývá akční program WHO zaměřený na nedostatky v péči o duševní zdraví (9), jehož cílem je zlepšit péči o osoby s duševními a neurologickými poruchami a poruchami způsobenými užíváním návykových látek;

16.

VÍTÁ prohlášení ministrů zdravotnictví skupiny G8 týkající se demence, přijaté dne 11. prosince 2013 na summitu skupiny G8, které vyzývá jednak k podpoře inovací s cílem nalézt do roku 2025 léčbu demence nebo terapii zmírňující její příznaky a určit strategické prioritní oblasti, a jednak ke zvýšení financování výzkumu (10);

17.

PŘIPOMÍNÁ konferenci s názvem „Demence v Evropě: výzva pro naši společnou budoucnost“, kterou dne 14. listopadu 2014 uspořádalo v Římě italské předsednictví (11) a která poskytla přehled iniciativ prováděných v EU v oblasti demence, zejména pokud jde o prevenci, léčbu a podporu zdraví seniorů;

18.

PŘIPOMÍNÁ zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ze dne 13. března 2015 s názvem „V zájmu lepší péče o pacienty s demencí a budoucí léčby je třeba neprodleně konat“ (12), v níž bylo znovu zdůrazněno, že demence se musí stát politickou prioritou;

19.

VÍTÁ akční výzvu podepsanou účastníky první ministerské konference WHO o globálním přístupu k boji proti demenci, která se konala dne 17. března 2015 v Ženevě a na které bylo zdůrazněno, že při řešení problematiky demence mají prvořadou úlohu a odpovědnost vlády jednotlivých států a že na celosvětové i vnitrostátní úrovni jsou zapotřebí víceodvětvová koordinovaná opatření, zaměřená zejména na zlepšení prevence, snižování rizika, diagnostiku a léčbu demence (13);

20.

ZDŮRAZŇUJE, že v posledních letech se demence stala pro stále více členských států významnou prioritou, což dokládá skutečnost, že většina členských států buď připravuje vnitrostátní strategie, akční plány nebo programy zaměřené na demenci, nebo tyto strategie, plány či programy již přijaly a provádějí, a že iniciativy členských států, které již byly zahájeny nebo se připravují, jsou založeny na integrovaném přístupu k léčbě pacientů, který zohledňuje zdravotní a sociální aspekty;

21.

VÍTÁ diskusi na neformálním zasedání ministrů zdravotnictví zemí EU konaném dne 24. září 2015, která se týkala podpory vypracovávání a provádění vnitrostátních strategií, akčních plánů nebo programů zaměřených na demenci, jakož i usnadňování výměny osvědčených postupů na úrovni EU, s přihlédnutím k činnostem WHO;

22.

VÍTÁ druhou společnou akci v oblasti demence, jež má být zahájena v roce 2016.

23.

se problematice demence přednostně VĚNOVALY v rámci příslušných meziodvětvových vnitrostátních strategií, akčních plánů či programů s cílem nabídnout vhodnou léčbu a pomoc osobám s demencí, jejich rodinám a pečovatelům a současně zajistit udržitelnost systémů zdravotní péče a sociálního zabezpečení;

24.

NADÁLE věnovaly zvláštní pozornost tomu, aby byla v rámci členských států posílena koordinace příslušných politik v oblasti demence, včetně posílení úlohy primární péče.

25.

UZNALY, že trvalá spolupráce členských států napříč odvětvími a na úrovni EU – s přihlédnutím k činnostem WHO – významným způsobem přispěje ke zlepšení podpory osob trpících demencí;

26.

UZNALY, že je prospěšné, aby se postavení osob s demencí zlepšilo, a vybízely k začleňování těchto osob do procesů rozhodování posilováním jejich zastoupení, zejména v iniciativách, organizacích a subjektech zaměřených na problematiku demence;

27.

při vypracovávání strategií, plánů a programů zaměřených na demenci PODPOROVALY genderově citlivý, individuální a výzkumem podložený přístup a zohledňovaly při tom skupiny se zvláštními potřebami, dopad kulturní rozmanitosti na vnímání demence, jakož i očekávání a práva osob trpících demencí a jejich rodin a pečovatelů;

28.

UZNALY důležitou úlohu rodin a pečovatelů, zejména tím, že zajistí jejich začlenění do procesů rozhodování, a potřebu chránit jejich tělesné a duševní zdraví prostřednictvím náležité podpory;

29.

UZNALY význam činnosti vládní odborné skupiny pro problematiku demence, která usnadňuje sdílení zkušeností a osvědčených postupů na podporu členských států při vypracovávání a provádění vnitrostátních strategií, plánů či programů zaměřených na demenci;

30.

PODPOROVALY činnost prováděnou v kontextu jednotlivých oblastí politik EU, která může mít dopad na politiku týkající se demence, zejména činnost Pracovní skupiny pro veřejné zdraví na úrovni vyšších úředníků, jakož i Výboru pro sociální ochranu (14) a Výboru pro hospodářskou politiku (15), pokud jde o zdravotní a dlouhodobou péči;

31.

při plném respektování pravomocí členských států ZAJISTILY POKROK v jednáních na úrovni EU o těchto otázkách:

32.

ZINTENZIVNILY výzkum demence s využitím výsledků projektů financovaných EU, jako je iniciativa společného plánování EU v oblasti neurodegenerativních chorob (JPND), zaměřená zejména na rizikové faktory těchto chorob a související patofyziologické aspekty, jakož i na zavedení úspěšných postupů zvládání demence do klinické praxe, mimo jiné i s přihlédnutím k partnerstvím v rámci veřejného sektoru, k partnerstvím mezi veřejným a soukromým sektorem a k mezinárodním partnerstvím;

33.

VYUŽÍVALY jednak zdroje, vzory a nástroje úspěšně vyvinuté na úrovni EU, jako jsou ty, které vznikly v rámci evropského inovačního partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí nebo společné akce projektu ALCOVE, a jednak strategie vypracované za účelem rozšíření osvědčených postupů;

34.

ve vhodných případech VYPRACOVALY v úzké spolupráci s vládní odbornou skupinou pro problematiku demence dobrovolné pokyny, které budou založeny na komplexním a integrovaném pojetí demence a zohlední aspekty koordinované prevence a podpory zdraví, včasné diagnostiky, postdiagnostické podpory, léčby a péče, přičemž současně budou respektovat pravomoci členských států;

35.

v úzké spolupráci s vládní odbornou skupinou pro problematiku demence URČILY a VYMĚŇOVALY SI osvědčené postupy, zejména pokud jde o cílenou prevenci, včetně sekundární prevence, podporu zdraví, včasnou diagnostiku, postdiagnostickou podporu a léčbu, výzkum, odbornou přípravu a další vzdělávání zdravotnických pracovníků, jakož i informování veřejnosti s cílem bojovat proti stigmatizaci;

36.

ZKVALITNILY epidemiologické informace týkající se demence s cílem usnadnit vypracování vnitrostátních strategií, akčních plánů nebo programů, jakož i výměnu osvědčených postupů;

37.

POUKAZOVALY na činnost nevládních organizací a na dobrovolnou činnost v oblasti demence, jejímž cílem je účinně přispívat k vnitrostátním strategiím, akčním plánům nebo programům.

38.

POSÍLILA spolupráci členských států v rámci vládní odborné skupiny pro problematiku demence s cílem usnadnit sdílení informací o politických rámcích a již zavedených osvědčených postupů a podpořit země při vypracovávání a provádění vnitrostátních strategií, akčních plánů a programů zaměřených na problematiku demence;

39.

PODPOROVALA stávající spolupráci s WHO a s OECD v oblasti demence, a to v úzké koordinaci s členskými státy.

16.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 418/13

16.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 418/14

16.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 418/15

16.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 418/16

16.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 418/17

1.

Komise dne 8. prosince 2015 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Lone Star Fund IX (USA) patřící do skupiny Lone Star group („Lone Star“, USA) získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování nákupem podílů výlučnou kontrolu nad celým podnikem MRH („MRH“, Spojené království).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

—   podniku Lone Star: skupina fondů soukromého kapitálu, která investuje do nemovitostí a majetkových, úvěrových a jiných finančních aktiv,

—   podniku MRH: vlastní a provozuje maloobchodní síť čerpacích stanic ve Spojeném království a na Normanských ostrovech.

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí k navrhované transakci předložily své případné připomínky.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky s uvedením čísla jednacího M.7793 – Lone Star Fund IX/MRH lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu [email protected] nebo poštou na adresu Evropské komise, Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž: