Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU) a Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, Evropskou sociální chartu, Rámcovou úmluvu o ochraně národnostních menšin, jakož i na zprávy a doporučení komisaře Rady Evropy pro lidská práva, Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti (ECRI) a na další mechanismy Rady Evropy,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a úmluvy OSN o lidských právech, včetně Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace, Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen a Úmluvy o právech dítěte,

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ(1),

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(2),

–  s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství(4),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. dubna 2011 nazvané „Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020“ (COM(2011)0173) a na následné zprávy o provádění a hodnocení,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 9. prosince 2013 o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech(5) a na závěry Rady ze dne 8. prosince 2016 o urychlování procesu integrace Romů a ze dne 13. října 2016 o zvláštní zprávě Evropského účetního dvora č. 14/2016,

–  s ohledem na zprávy Evropského parlamentu z roku 2010 o evropské strategii pro začleňování Romů a na zprávu o genderových aspektech evropského rámce pro národní strategie na začlenění Romů z roku 2013,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. dubna 2015 u příležitosti Mezinárodního dne Romů – anticiganismus v Evropě a vyhlášení dne památky obětí genocidy Romů za II. světové války v Evropské unii(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2017 o aspektech týkajících se základních práv v integraci Romů v EU: boj proti anticiganismu(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2019 o stavu základních práv v Evropské unii v roce 2017(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. února 2019 o nutnosti posílit strategický rámec EU pro národní strategie pro začleňování Romů na období po roce 2020 a o zintenzivnění boje proti anticiganismu(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. února 2018 o ochraně a nepřípustnosti diskriminace menšin v členských státech EU(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2018 o zaostávajících regionech v Evropské unii(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2018 o nárůstu neofašistického násilí v Evropě(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2018 o minimálních standardech pro menšiny v EU(13),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. září 2019 nazvané „Zpráva o provádění vnitrostátních strategií integrace Romů“ (COM(2019)0406)(14),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. prosince 2018 nazvané „Zpráva o hodnocení rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020“ (COM(2018)0785)(15),

–  s ohledem na řízení o nesplnění povinnosti nazvané Nesoulad se směrnicí 2000/43/ES o rasové rovnosti – diskriminace romských dětí ve vzdělávání (číslo řízení o nesplnění povinnosti 20142174, 20152025 a 20152206),

–  s ohledem na evropský pilíř sociálních práv,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k situaci romských žen SOC/585-EESC-2018,

–  s ohledem na Poznaňskou deklaraci partnerů západního Balkánu o integraci Romů v rámci procesu rozšíření EU,

–  s ohledem na Druhé šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii Agentury Evropské unie pro základní práva (EU-MIDIS II),

–  s ohledem na obecné politické doporučení č. 13 Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti,

–  s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030,

–  s ohledem na mapu chudoby Světové banky z roku 2016, která jasně označuje nejzaostalejší evropské regiony,

–  s ohledem na příslušné zprávy a doporučení výzkumných institucí a romských a proromských organizací občanské společností, včetně romských nevládních organizací na místní úrovni,

–  s ohledem na evropské občanské iniciativy v souvislosti s „Balíčkem opatření na ochranu menšin“ (Minority SafePack) a s „Politikou soudržnosti k zajištění rovnosti mezi regiony a k zachování regionálních kultur“,

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu, jakož i na čl. 1 odst. 1 písm. e) a na přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9-0147/2020),

A.  vzhledem k tomu, že Romové představují největší etnickou menšinu v Evropě;

B.  vzhledem k tomu, že stávající rámec upozornil na rozmanitost zahrnutou v zastřešujícím názvu „Romové“; vzhledem k tomu, že nedokázal ocenit rozmanitost Romů; vzhledem k tomu, že výraz Romové nebo zdvojené označení Sintové a Romové se používaly v době, kdy činitelé s rozhodovací pravomocí rozhodovali o romských politikách, aniž by skutečně zapojili romské komunity, které proto vůči těmto rozhodnutím cítí odcizení; vzhledem k tomu, že tato definice používaná v politikách a diskusích v EU neodráží různorodost romské komunity, a proto ji Romové často kritizují;

C.  vzhledem k tomu, že legislativní návrh týkající se rovnosti, začlenění a účasti Romů po roce 2020 musí mnohem lépe odrážet rozmanitost Romů; vzhledem k tomu, že termín „Romové“ zahrnuje osoby, které pocházejí ze skupin Romů, Kale, Manušů, Lovarů, Resande/Reisende, Bojašů, Domarů, Kalderašů, Romaničelů a Sintů; vzhledem k tomu, že nová definice Romů lépe zahrnuje i osoby hanlivě označované jako „cikáni“, ačkoli nemají odpovídající etnický původ, jako jsou Egypťané, Aškalové nebo Travellers;

D.  vzhledem k tomu, že značná část Romů v Evropě žije jak ve venkovských, tak městských oblastech ve velmi nejistých a špatných socioekonomických podmínkách(16); vzhledem k tomu, že většině Romů jsou ve všech oblastech života upírána jejich základní lidská práva;

E.  vzhledem k tomu, že podle šetření EU-MIDIS II se 61 % občanů EU domnívá, že v jejich zemi je rozšířená diskriminace Romů; vzhledem k tomu, že hluboce zakořeněné, trvalé, strukturální a mnohdy institucionální a vládní protiromské smýšlení přetrvává na všech úrovních evropské společnosti a každodenně se projevuje a je uznáváno jako hlavní překážka v dosažení plného potenciálu Romů coby občanů EU v požívání plných základních práv, sociálního začlenění a rovnosti ve všech oblastech života, včetně bydlení, vzdělávání, zdravotní péče a zaměstnanosti;

F.  vzhledem k tomu, že Romové jsou nadále vystaveni zvýšené míře nenávistných projevů, a to zejména na veřejnosti, v sociálních médiích a ze strany veřejných osob, politiků a úředníků; vzhledem k tomu, že jsou rovněž oběťmi policejního násilí, včetně kolektivního trestání, rasového profilování, segregace v oblasti bydlení a ve školách; vzhledem k tomu, že k potírání tohoto jevu jsou zapotřebí zvláštní opatření; vzhledem k tomu, že nedostatky právního státu v oblasti trestního soudnictví vedou k nedostatečné ochraně a přístupu ke spravedlnosti v případě obětí policejního násilí, a že namísto státní orgány oběti často stíhají;

G.  vzhledem k tomu, že boj proti nesnášenlivosti vůči Romům prostřednictvím stávajících antidiskriminačních právních předpisů není dostačující; vzhledem k tomu, že členské státy EU by měly prokázat odhodlání prolomit začarovaný kruh protiromského smýšlení, zejména při jednání Romů s místními, regionálními a celostátními správními orgány, zajistit rovnost a nediskriminaci svých romských občanů a zaručit jim, aby mohli plně požívat svých základních lidských práv;

H.  vzhledem k tomu, že rasismus namířený proti Romům vede k násilí a zabíjení; vzhledem k tomu, že obtěžování na základě nenávisti a trestné činy z nenávisti proti Romům jsou nadále velmi četné a většina nenávistných incidentů není oznamována;

I.  vzhledem k tomu, že podle šetření EU-MIDIS II přibližně 80 % Romů v devíti členských státech EU s největším podílem romského obyvatelstva žije pod hranicí ohrožení chudobou platnou v dané zemi; vzhledem k tomu, že chudoba je jak výsledkem, tak hybatelem protiromského smýšlení, vyloučení v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti, zdraví a bydlení; vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění je snížit počet osob ohrožených chudobou, včetně Romů, o 20 milionů; vzhledem k tomu, že počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením klesl mezi lety 2008 a 2017 o 3,1 milionu osob a EU je i nadále daleko od cíle strategie Evropa 2020 snížit jejich počet do roku 2020 o 20 milionů;

J.  vzhledem k tomu, že každá třetí osoba romského původu žije v obydlí bez tekoucí vody a jedna z deseti v obydlí bez elektřiny; vzhledem k tomu, že pouze o málo více než polovina má vnitřní splachovací toaletu nebo sprchu a 78 % Romů žije v přeplněných bytech; vzhledem k tomu, že velký počet Romů stále žije v neformálních, nehygienických a nezákonných osadách v bídných životních podmínkách; vzhledem k tomu, že mnozí nevlastní doklady totožnosti a nemají zdravotní pojištění(17);

K.  vzhledem k tomu, že 43 % Romů čelí diskriminaci při koupi nebo pronájmu bydlení a nemá dostatečné povědomí o svých právech v oblasti rovnosti; vzhledem k tomu, že by měla být posílena legalizace vlastnických práv tam, kde je to možné, zejména v neformálních osadách; vzhledem k tomu, že zrušení neformálních osad (vystěhování) by měla provázet doprovodná opatření, včetně nabídky alternativního bydlení; vzhledem k tomu, že nebyla přijata žádná právní nebo politická opatření vůči členským státům s cílem ukončit segregaci bydlení a nucené vystěhovávání a zajistit přístup ke kvalitnímu bydlení; vzhledem k tomu, že nedostatečný přístup k bydlení a veřejným službám, jako je čistá voda a kanalizace, má negativní dopad na výsledky v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti a zdraví a nepříznivě ovlivňuje celkové sociální začleňování;

L.  vzhledem k tomu, že střední délka života a zdravotní stav Romů jsou i nadále ve všech evropských zemích výrazně horší než u neromských osob; vzhledem k tomu, že střední délka života při narození činí v EU 76 let u mužů a 82 let u žen, zatímco v případě Romů je odhadem o 10 let kratší; vzhledem k tomu, že míra dětské úmrtnosti v EU dosahuje 4,3 případů na tisíc živě narozených dětí, a vzhledem k tomu, že je zřejmé, že v romských komunitách je tato míra mnohem vyšší;

M.  vzhledem k tomu, že mnoho Romů trpí extrémně vysokou mírou negramotnosti a předčasného ukončování školní docházky; vzhledem k tomu, že pouze polovina romských dětí navštěvuje předškolní zařízení a velmi malá část pokračuje ve školní docházce i po ukončení povinné školní docházky; vzhledem k tomu, že 50 % Romů ve věku od 6 do 24 let se neúčastní vzdělávání; vzhledem k tomu, že pouze 21 % romských žen a 25 % romských mužů ve věku 16–24 let dokončilo střední (ISCED3) nebo vyšší vzdělávání; vzhledem k tomu, že v roce 2019 ukončilo 68 % romských dětí předčasně školní docházku navzdory tomu, že předchozí rámcová strategie pro Romy a strategie EU 2020 stanovovaly cíl snížit tento podíl na 10 %; vzhledem k tomu, že pouze 18 % romských dětí přešlo na vyšší úroveň vzdělání a počet absencí a míra předčasného ukončování školní docházky u romských žáků byla výrazně vyšší než u jiných kategorií žáků; vzhledem k tomu, že mnoho romských dětí je chybně diagnostikováno jako děti se zvláštními vzdělávacími potřebami, což vede k tomu, že nepřiměřeně vysoký počet romských dětí navštěvuje školy pro děti s postižením, jsou vyčleněny z běžného školního systému a často se jim dostává nižšího vzdělání; vzhledem k tomu, že členské státy stále uplatňují přímou a nepřímou segregaci romských dětí;

N.  vzhledem k tomu, že Romové čelí diskriminaci v přístupu k iniciativám v oblasti zaměstnanosti, jako je systém záruk pro mladé lidi; vzhledem k tomu, že veřejné služby zaměstnanosti často nejsou schopné dostat se k Romům nebo uplatňují postupy nepřímé diskriminace; vzhledem k tomu, že v roce 2015 byla míra zaměstnanosti Romů ve věku 20–64 let v placené práci výrazně nižší než průměr EU, který činil 70 %; vzhledem k tomu, že situace mladých lidí je výrazně horší, jelikož 63 % Romů ve věku 16–24 let nemá zaměstnání, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, ve srovnání s 12% průměrem EU; vzhledem k tomu, že výsledky ukazují značné rozdíly mezi ženami a muži, kdy 72 % mladých Romek není zaměstnáno, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, ve srovnání s 55 % mladých Romů; vzhledem k tomu, že 43 % romských mužů a 22 % romských žen má nějakou formu placeného zaměstnání; vzhledem k tomu, že přijetí evropského pilíře sociálních práv vedlo k posílení základního práva každého člověka pracovat a k posílení sociálních práv, což má pozitivní dopad na životy příslušníků marginalizovaných skupin, jako jsou Romové; vzhledem k tomu, že mnoho Romů žijících na hranici extrémní chudoby jejich situace nutí přijímat pracovní místa se mzdou výrazně nižší, než je minimální mzda, jiní jsou nuceni žít z neformálních činností, jako je sběr kovového šrotu nebo plastových lahví, což výrazně zvyšuje ohrožení těchto osob vykořisťováním;

O.  vzhledem k tomu, že znalecké posudky a zpráva Evropské komise z roku 2019 o provádění vnitrostátních strategií integrace Romů uznávají, že faktory úspěchu zahrnují průřezové, meziodvětvové a integrované přístupy k boji proti diskriminaci a mnohostrannému vyloučení a že romské ženy, Romové z řad osob LGBT a Romové se zdravotním postižením čelí průřezové diskriminaci; vzhledem k tomu, že dotyčné zprávy uvádí mezi prioritami potřebu podporovat přístup Romů ke spravedlnosti se zaměřením na oběti průřezové diskriminace a posílit schopnost orgánů pro rovné zacházení řešit diskriminaci Romů;

P.  vzhledem k tomu, že pokud jde o porušování práv žen, tento problém se obzvláště týká romských žen, které ve zdravotnických zařízeních pro péči o zdraví matek často čelí vyhroceným formám obtěžování verbálního, fyzického a psychického charakteru, rasově motivovanému obtěžování a etnické segregaci; vzhledem k tomu, že romským ženám jsou přidělovány oddělené pokoje a musí používat oddělené koupelny a oddělená stravovací zařízení; vzhledem k tomu, že v některých členských státech musely Romky systematicky podstupovat nucenou sterilizaci a neměly možnost zjednat náležitou nápravu tohoto porušování lidských práv, ani získat odškodnění;

Q.  vzhledem k tomu, že ekologické křivdy jsou obvykle spojeny se zdravotními riziky a negativními důsledky pro Romy, a vzhledem k tomu, že tyto osoby jsou nepřiměřeně zasaženy environmentální zátěží, mají omezenější přístup k environmentálním zdrojům a službám a jsou diskriminovány ve svém právu na informace, na účast na rozhodování a na přístup k právní ochraně v environmetálních záležitostech;

R.  vzhledem k tomu, že první evropský rámec pro vnitrostátní strategie integrace Romů stanovil nutnost zlepšit situaci Romů v evropské politické agendě, vytvořil klíčové institucionální struktury a sítě a vyvinul tlak na členské státy, aby vypracovaly vnitrostátní strategie k řešení jejich nedostatků; vzhledem k tomu, že v návaznosti na výsledky hodnocení stávajícího rámce EU je zásadní, aby se ve vnitrostátních strategiích pro začleňování Romů pokračovalo a aby byly zlepšovány, přičemž se vyžaduje lepší dodržování předpisů ze strany členských států a podpora používání závaznějších cílů ke zvýšení závazku a odpovědnosti; vzhledem k tomu, že pro lepší provádění vnitrostátních strategií je potřeba, aby byly začleněny do celostátních, regionálních a místních odvětvových politik a aby finanční prostředky EU byly účinněji využívány, zejména pokud jde o dlouhodobé integrační projekty;

S.  vzhledem k tomu, že je třeba předložit legislativní návrh týkající se rovnosti, začlenění a účasti Romů a boje proti protiromskému smýšlení, který bude vycházet z realistických kvantitativních a kvalitativních údajů shromážděných za pomoci romských organizací občanské společnosti včetně těch, které působí na místní úrovni;

T.  vzhledem k tomu, že romská kultura je součástí evropské kultury a hodnot a Romové přispívají ke kulturnímu bohatství, rozmanitosti, hospodářství a společné historii EU; vzhledem k tomu, že ochrana a posilování kulturního dědictví týkajícího se národnostních menšin v členských státech hraje zásadní úlohu v sociální soudržnosti;

U.  vzhledem k tomu, že v souladu se zásadou subsidiarity jsou členské státy odpovědné za rozvoj a účinné uplatňování vnitrostátních strategií pro začleňování Romů; vzhledem k tomu, že by na provádění vnitrostátních strategií integrace osob s romským původem po roce 2020 měly být přidělovány prostředky z místních, regionálních a celostátních rozpočtů členských států, které je třeba doplňovat prostředky z rozpočtu EU; vzhledem k tomu, že je třeba vytvořit účinné a posílené mechanismy sledování, dohledu a sankcí; vzhledem k tomu, že EU a členské státy musí zajistit, aby prostředky byly přidělovány na cíle a projekty s největším případným dlouhodobým dopadem na situaci Romů a aby byl řádně vynakládány a nebyly zneužity;

V.  vzhledem k tomu, že přibližně polovina Romů v Evropě žije mimo Evropskou unii; vzhledem k tomu, že jejich situace ve většině kandidátských, potenciálních kandidátských a sousedních zemí je i nadále obzvláště problematická; vzhledem k tomu, že Evropská unie může mít výrazný vliv na jejich situaci prostřednictvím přístupových jednání a poskytování finanční pomoci;

W.  vzhledem k tomu, že je třeba lépe zajistit rovnou účast a posílení postavení Romů v souvislosti s tvorbou politik, a to na všech úrovních: do rozvoje, provádění a sledování veřejných politik ve vztahu k osobám s romským původem by měly být po roce 2020 významně zapojeny místní, regionální, celostátní a evropské zainteresované strany (nevládní organizace, aktivisté, odborníci, členové společenství atd.);

X.  vzhledem k tomu, že většina znevýhodněných romských komunit je často opomíjena a vyloučena z výhod vnitrostátních programů začleňování, a to kvůli omezením v metodách mapování používaných při určování nejpotřebnějších komunit; vzhledem k tomu, že při navrhování působnosti programu by se analýzy měly zaměřit na přesnou zeměpisnou oblast a počet rodin a osob, které čelí sociálně-ekonomickému vyloučení;

Y.  vzhledem k tomu, že cíle pro začlenění Romů by měly být sladěny s horizontálními cíli Evropské unie, zejména s plánem na podporu oživení, novým víceletým finančním rámcem na období 2010–2027, Zelenou dohodou pro Evropu, evropským pilířem sociálních práv, evropským semestrem, cíli udržitelného rozvoje OSN 2030, novou společnou zemědělskou politikou, Fondem pro spravedlivou transformaci, novou agendou dovedností pro Evropu, evropskou digitální strategií a strategií pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřenou na malé a střední podniky; vzhledem k tomu, že pro začleňování Romů je klíčová politická podpora; vzhledem k tomu, že k zajištění politického závazku a odpovědnosti členských států je potřeba zásadní mobilizace klíčových zainteresovaných stran na všech úrovních;

Z.  vzhledem k tomu, že protiromské smýšlení v našich společnostech existuje již po staletí a že nejkrutější podoby doznalo během holocaustu, během nějž bylo podle odhadů zabito na 500 000 romských občanů; vzhledem k tomu, že protiromské smýšlení se projevilo otroctvím Romů na území dnešního Rumunska, které trvalo téměř 500 let; vzhledem k tomu, že v důsledku staletí diskriminace a sociálního vyloučení nemohli Romové účinně a významně těžit z nepřetržitého sociálně-ekonomického rozvoje našich společností; vzhledem k tomu, že byly tyto osoby opomíjeny a v důsledku toho se zvýšily rozdíly mezi Romy a většinovým obyvatelstvem;

AA.  vzhledem k tomu, že během koronavirové krize se situace marginalizovaných romských komunit v přeplněných areálech a sídlech zhoršila, že došlo k nárůstu rasismu, diskriminace, vyloučení, politického násilí vůči Romům a protiromského smýšlení a Romové byli obviňováni z toho, že šíří virus, a že v důsledku omezeného přístupu k odpovídající zdravotní péči, pitné vodě, hygieně a potravinám je u Romů větší riziko, že se nakazí onemocněním COVID-19; vzhledem k tomu, že krize COVID-19 více než jasně zdůraznila, že je naléhavě nutné, aby EU a její členské státy řešily začleňování Romů; vzhledem k tomu, že by členské státy měly poskytnout mimořádnou podporu a zdravotní péči s cílem omezit šíření viru, vzhledem k tomu, že hrozí, že hospodářské a sociální důsledky koronavirové krize postihnou nejvíce romskou populaci a prohloubí stávající nerovnosti ve všech prioritních oblastech začleňování Romů;

Legislativní návrh EU týkající se rovnosti, začlenění a účasti Romů a boje proti protiromskému smýšlení; strategický návrh EU na období po roce 2020, priority a dostatečné financování

1.  konstatuje, že Romové jsou terčem protiromského smýšlení, zvláštní formy rasismu, která způsobuje nejvyšší míry chudoby a sociálního vyloučení; s politováním konstatuje, že navzdory neustálému sociálně-hospodářskému rozvoji v EU a snahám o zajištění sociálního začlenění Romů na unijní i vnitrostátní úrovni se celková situace Romů v EU nezlepšila; to je často způsobeno přetrvávajícím protiromským smýšlením a nedostatečnou politickou vůlí; vyzývá proto Komisi, aby šla příkladem a zavedla „politiku začleňování Romů“ s cílem začlenit hledisko Romů do všech fází a úrovní hlavních politik, programů a projektů, aniž by ovšem vyloučila cílený přístup, a předcházet diskriminaci v oblastech politiky EU obecně a usnadnit pozitivní postup a aktivní zapojení osob s romským původem; vyzývá členské státy, aby se touto cestou rovněž vydaly a vytvořily politiky, které pomohou aktivnímu začleňování Romů do naší společnosti;

2.  vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh týkající se rovnosti, začlenění a účasti Romů a boje proti protiromskému smýšlení, který by byl založen na podrobném posouzení dopadů a systematických konzultacích s Romy, (pro)romskými odborníky a nevládními organizacemi na celostátní, regionální a zejména místní úrovni, jakož i s dalšími zúčastněnými stranami, jako je Rada Evropy a FRA; domnívá se, že by tento návrh mohl být založen na čl. 19 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie jako vhodný krok v boji proti diskriminaci Romů na základě etnického původu; zastává názor, že dříve použité doporučení Rady není dostačující formou aktu, neboť nebylo právně závazné a nemělo na Romy významný pozitivní vliv; vyzývá Komisi, aby v prioritních oblastech návrhu na období po roce 2020 zohlednila vnitřní různorodost společenství a zajistila, že nikdo nezůstane opomenut, a důrazně doporučuje, aby při odkazování na romské skupiny v politikách a diskusích po roce 2020 používala označení „Romové“; konstatuje, že v návrhu EU týkajícím se Romů na období po roce 2020 by mělo být výslovně uvedeno rovnocenné zapojení do všech oblastí veřejného života, politická účast, jazyk, umění, kultura a historie Romů jakožto dodatečná opatření ke čtyřem hlavním prioritám, jimiž jsou vzdělávání, zaměstnanost, bydlení a zdravotní péče;

3.  domnívá se, že návrh musí upřednostňovat dosažení výrazného pozitivního dopadu; měl by kombinovat socioekonomické aspekty s přístupem založeným na právech, včetně plánu na odstranění nerovností v oblasti bydlení, zdravotní péče, zaměstnání a vzdělávání; měl by zahrnovat konkrétní, srovnatelné, dosažitelné, závazné a časově vymezené cíle, chránit Romy a zlepšovat jejich začleňování, což se týká i Romů patřících do skupin, které čelí vícenásobné diskriminaci, jako jsou mladí lidé, ženy a dívky, osoby LGBTI a lidé se zdravotním postižením, podporovat inkluzivní vzdělávání a rozvoj v raném dětském věku a bojovat proti diskriminaci a segregaci; k jeho prioritám by mělo patřit zajištění spravedlivého přístupu vzhledem ke kolektivní a strukturální povaze diskriminace Romů; zdůrazňuje, že návrh Evropské komise na období po roce 2020 by se měl soustředit na boj proti chudobě a protiromskému smýšlení a také na zlepšování životních a zdravotních podmínek a skloubení cíleného přístupu a přístupu hlavního proudu;

4.  konstatuje, že má-li být budoucí proces EU v oblasti začleňování Romů úspěšný a důvěryhodný, je třeba zásadně změnit přístup a při rozvoji politik zaměřených na Romy opustit paternalistický přístup a začít uplatňovat přístup nepaternalistický; zdůrazňuje, že vnitrostátní úsilí o začleňování Romů by mělo být urychleno ve všech členských státech EU; zdůrazňuje však, že důraz by měl být kladen na ty s významným podílem romské populace, kde neúčinný proces začleňování Romů představuje makroekonomické výzvy, prohlubuje regionální rozdíly, a brání tak sociální soudržnosti EU; zdůrazňuje, že podpora EU těmto zemím by měla být úměrná výzvám, kterým čelí, a že je třeba věnovat větší pozornost účinnosti politik a opatření v těchto zemích, domnívá se, že návrh na období po roce 2020 by měl rovněž zahrnovat vnější složku týkající se kandidátských a potenciálních kandidátských zemí a sousedních zemí, jejímž prostřednictvím by EU mohla tyto země podpořit při vytváření komplexních dlouhodobých strategií pro začleňování Romů a nabízet finanční podporu v oblastech, jako je vzdělávání, zdravotnictví, bydlení a zaměstnanost;

5.  vyzývá Komisi, aby posílila vazbu mezi hlavními finančními a politickými nástroji a cíli EU týkajícími se sociálně-hospodářského rozvoje a začleňování Romů stanovenými v právně závazném návrhu Komise; vyzývá Komisi, aby mobilizovala finanční prostředky na rovnost Romů, jejich začleňování a účast v rámci víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a plánu EU na podporu oživení; v tomto ohledu trvá na tom, že subjekty, které uplatňují diskriminační praktiky vůči Romům nebo přijímají rozhodnutí či za tímto účelem provádějí opatření, by neměly být způsobilé k financování z rozpočtu Unie; vyzývá Komisi, členské státy a země procesu rozšíření, aby upravily stávající hlavní finanční mechanismy a zajistily jejich flexibilitu pro kombinované využívání finančních prostředků v romských komunitách tím, že umožní přístup k informacím, informační dosah, budování kapacit a poskytování technické pomoci a záruk během procesu podávání žádostí o financování; je toho názoru, že finanční prostředky jsou často na místní úrovni vynakládány nejefektivněji místními vládami a nevládními organizacemi, a vyzývá proto Komisi, aby navýšila finanční prostředky přidělované přímo jim a aby do jejich provádění zapojila místní zástupce Romů; domnívá se, že v zájmu podpory romských a proromských organizací občanské společnosti je třeba zohlednit pružnější požadavky společného financování, jelikož mnoho nevládních organizací, zejména na místní úrovni, si nemůže dovolit vlastní finanční příspěvky, v důsledku čehož mají místní nevládní organizace ztížený přístup k prostředkům EU; vyzývá Komisi, aby účinně reagovala na obavu ohledně stále se zmenšujícího prostoru pro nezávislou občanskou společnost v některých členských státech; je znepokojen, že by epidemie koronaviru mohla vést ke škrtům v programech Práva a hodnoty VFR na období 2021–2027, což by mělo negativní dopad na organizace občanské společnosti, které hájí zájmy romských komunit, a mohlo by to mít vliv na dosah k těmto komunitám; vyzývá Komisi a členské státy, aby se tímto rizikem účinně zabývaly;

6.  vyzývá členské státy, aby pro zlepšení situace Romů doplnily finanční podporu EU; vyzývá členské státy, aby uvedly, jaká úroveň financování by byla zapotřebí k provedení navrhovaných opatření za účelem začleňování Romů, a výši finančních prostředků, které by pro tato opatření byly dostupné z vnitrostátních rozpočtů a z rozpočtu EU;

7.  vyzývá členské státy, aby lépe začlenily metodiky identifikace marginalizovaných romských komunit a posílené mechanismy financování do svých regionálních a místních rozvojových struktur, které umožní cílenější investice do marginalizovaných romských komunit a lepší integraci romských komunit do uplatňování fondů s cílem zajistit, aby se přidělené finanční prostředky dostaly k romským příjemcům, byly řádně vynakládány a nebyly zneužity;

Shromažďování rozčleněných údajů

8.  za tímto účelem zdůrazňuje, že je třeba systematicky shromažďovat spolehlivé údaje rozčleněné podle pohlaví a etnicity s cílem získat informace ohledně potřeb a kontextové analýzy, napomoci při stanovování cílů a ukazatelů dopadu, a zajistit tak co nejlepší výsledky, pokud jde o sladění potřeb s plánováním a sestavováním rozpočtu, a to jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU; zdůrazňuje význam metod kontrafaktuálního hodnocení dopadů s cílem zmenšit rozdíly mezi jednotlivými rámci politiky a jejich prováděním v praxi; připomíná, že kritické omezení některých opatření vytváří mezeru mezi ambicemi a kapacitou zavedené struktury k dosažení výsledků, a to kvůli nedostatečnému plánování založenému na údajích, nedostatečnému sestavování rozpočtu a vzniku nových nepředvídaných potřeb;

9.  připomíná, že Účetní dvůr dospěl v roce 2016 k závěru, že monitorování a hodnocení pokroku vnitrostátních strategií integrace Romů představuje pro všechny navštívené členské státy velkou výzvu; vyzývá Komisi, aby jako přímý vstup pro příští generaci programů vytvořila inovativní přístupy zaměřené na dopady a založené na údajích;

10.  vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy na společné metodice pro shromažďování a zveřejňování údajů o rovnosti členěných podle etnického původu, jak je definuje směrnice EU o rasové rovnosti, které jsou dobrovolné, anonymní a zajišťují ochranu osobních údajů, sebeidentifikaci a konzultace s příslušnými komunitami, s cílem získat spolehlivé a srovnatelné údaje v souladu s příslušnými vnitrostátními právními rámci a právními předpisy EU v oblasti ochrany údajů na podporu politik založených na důkazech, zlepšit účinnost strategií a přijatých opatření a identifikovat strukturální problémy;

11.  vyzývá členské státy, aby využily veškeré dostupné údaje ke stanovení měřítek a pokynů pro tvorbu politických programů; zdůrazňuje, že je nezbytné vytvořit přesnější profil romské populace a jejích potřeb, a to i v kandidátských zemích; zdůrazňuje, že pokyny Agentury pro základní práva by byly v tomto ohledu klíčové;

Rovná účast Romů na rozhodovacích procesech, národní strategie začleňování

12.  vyzývá Komisi, aby zavedla mechanismus pro začlenění, a zajistila tak rovnou účast romských a proromských organizací občanské společnosti, odborníků a členů společenství ze všech úrovní, za účelem pokročit od paternalistického přístupu k nepaternalistickému, včetně těch, kteří působí na místní a regionální úrovni, a zohlednila při tom rovnost žen a mužů jak v politické diskusi, tak při rozhodování; vyzývá členské státy, aby podporovaly vzdělávání a účast romských voličů;

13.  vyzývá Komisi, aby na úrovni EU vytvořila pracovní skupinu pro Romy, která by usnadnila začleňování Romů do různých oblastí politiky a posílila postavení Romů tím, že podpoří budování kapacit všech aktérů zapojených do řízení a provádění politik EU a vnitrostátních politik týkajících se Romů, a to věcným, důstojným, nestranným, inkluzivním a transparentním způsobem; vyzývá členské státy, aby učinily totéž při vytváření svých vlastních vnitrostátních strategií pro začleňování Romů po roce 2020; zdůrazňuje, že místní a regionální zúčastněné strany (včetně nevládních organizací, aktivistů, místních odborníků, regionálních odborníků, členů společenství, osob zasažených protiromským smýšlením) musí být významně zapojeny do vytváření, provádění a monitorování vnitrostátních strategií pro začleňování a dalších veřejných politik vůči osobám s romským původem, aby se účast Romů stala závazným společným standardem kvality pro budoucí rámec a vnitrostátní strategie začlenění;

14.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly vnitrostátní strategie pro začleňování osob s romským původem na období po roce 2020, doplněné o komplexní společný hodnotící rámec, s odpovídajícím předem stanoveným rozpočtem, které budou součástí vnitrostátních, regionálních a místních rozpočtů pod podmínkou pravidelného přezkumu a hodnocení a které odráží rozsah potřeb v oblasti sociálního začleňování osob s romským původem; zdůrazňuje, že při vytváření místních, regionálních a vnitrostátních rozpočtů musí být součástí priorit začleňování Romů; vyzývá členské státy, aby zahrnuly boj proti protiromskému smýšlení v horizontálním přístupu ve svých vnitrostátních strategiích pro začleňování, ve všech oblastech veřejného života; vyzývá Komisi, aby zahrnula do doporučení pro jednotlivé země posouzení pokroku při dosahování cílů vyplývajících z vnitrostátních strategií začleňování;

Protiromské smýšlení a diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám

15.  opakuje svůj postoj a doporučení předložená v usnesení ze dne 25. října 2017 o aspektech týkajících se základních práv v integraci Romů v EU: boj proti protiromskému smýšlení; vzhledem k tomu, že doposud byla přijata omezená opatření, vyzývá Komisi, aby tato doporučení začlenila do legislativního návrhu, který se bude týkat rovnosti, začlenění a účasti Romů a boje proti protiromskému smýšlení po roce 2020, zejména doporučení týkající se protiromského smýšlení i pravdy a usmíření, neboť ty jsou základem pro budování silné a inkluzivní společnosti; důrazně odmítá politický diskurz a populismus s cílem vybudovat vládní politiku podněcování k protiromskému smýšlení, stavění Romů do role obětních beránků a prosazování diskriminace nebo segregace, a to jak přímo, tak nepřímo; je toho názoru, že tyto politické kroky jsou nejen v rozporu s vnitrostátními ústavami, ale se základními hodnotami Smluv EU, jakož i s právy, která z nich vyplývají; vyzývá proto Komisi, aby neprodleně přijala opatření tím, že zahájí řízení o nesplnění povinnosti v případě rizika, že dojde k porušení práva EU;

16.  vyzývá členské státy, aby oficiálně uznaly protiromské smýšlení jako zvláštní formu rasismu vůči Romům;

17.  vyzývá Komisi a členské státy, aby bojovaly proti nesnášenlivosti vůči Romům v klíčových oblastech legislativního návrhu na období po roce 2020 pro romské obyvatelstvo, a požaduje účinná evropská a vnitrostátní legislativní a politická opatření k řešení tohoto jevu jak v členských státech, tak v kandidátských zemích; domnívá se, že boj proti protiromskému smýšlení je horizontální otázkou a že by měl být zohledněn ve všech oblastech politiky Unie, včetně nových technologií; vyzývá členské státy k zajištění toho, aby nové technologie, které slouží donucovacím orgánům, byly navrženy a používány tak, aby nevedly k riziku diskriminace vůči rasovým a etnickým menšinám; vyzývá Komisi, aby dále začleňovala činnost vnitrostátních orgánů pro rovné zacházení do vytváření a provádění budoucího politického rámce; dále žádá Komisi, aby rozvíjela větší součinnost mezi vnitrostátními orgány pro rovné zacházení a vnitrostátními kontaktními místy pro Romy v boji proti protiromskému smýšlení; vyzývá členské státy, aby zaručily skutečnou nezávislost, mandát a nezbytné zdroje orgánů pro rovné zacházení, aby mohly plnit své úkoly při prosazování rovného zacházení a ochraně základních práv, a to i osob romského původu; je toho názoru, že orgány pro rovné zacházení jsou vhodné pro shromažďování údajů, využívání trendů v oblasti protiromského smýšlení a jejich nasměrování na evropskou úroveň;

18.  vyzývá členské státy, aby Romům zajistily rovný přístup ke spravedlnosti a rovnost před zákonem; vyzývá členské státy, aby chránily Romy před hrozbami od krajně pravicových skupin, aby šetřily případy špatného zacházení ze strany policie a zajistily účast Romů v donucovacích orgánech a bezpečnostních složkách;

19.  vyzývá členské státy, aby přijaly pokyny a rozvíjely školení policejních sil proti nepřiměřené kriminalizaci Romů, etnickému profilování, přílišnému zastavování a prohledávání osob, nevyžádaným raziím v romských osadách, svévolnému zabavování a ničení majetku, nadměrnému použití síly při zatýkání, napadání, vyhrožování, ponižujícímu zacházení, tělesnému týrání a odpírání práv během policejních výslechů a vazby a nedostatečnému řešení trestných činů spáchaných proti Romům, poskytování malé nebo žádné pomoci, ochrany (například v případě obchodování s lidmi a obětí domácího násilí) nebo vyšetřování trestných činů oznámených osobami s romským původem (zejména trestné činy z nenávisti); vyzývá členské státy, aby zajistily úplné prošetření takových případů ze strany příslušných orgánů; vyzývá členské státy, aby zajistily odpovídající nápravu;

20.  vítá prohlášení Rady Evropy, že projevy nenávisti na internetu vyžadují další posouzení a opatření v oblasti regulace a nových způsobů boje proti těmto projevům, jako jsou alternativní narativní technologie a technologie pro ověřování faktů;

21.  vyzývá členské státy, aby zajistily účinné praktické prosazování směrnice o rasové rovnosti a účinné prosazování rámcového rozhodnutí o rasismu a xenofobii za účelem boje proti přetrvávajícímu protiromskému smýšlení; znovu vyzývá Radu, aby odblokovala jednání o horizontální antidiskriminační směrnici, neboť je nezbytným předpokladem pro dosažení rovnosti v EU;

22.  dále vyzývá členské státy, aby posílily své úsilí v boji proti diskriminaci, nenávistným projevům a trestným činům z nenávisti v rámci vnitrostátních a unijních právních předpisů proti diskriminaci, zejména pokud jde o monitorování situace romských obětí a poskytování právní pomoci těmto obětem;

23.  připomíná povinnost členských států podle směrnice o rasové rovnosti určit specializovaný orgán na podporu rovného zacházení se všemi osobami bez diskriminace na základě rasy a etnického původu;

24.  domnívá se, že EU a členské státy by měly činit kroky ohledně situace a práv osob na průsečících důvodů diskriminace v Unii, především žen, osob LGBTI a osob s tělesným či duševním postižením;

25.  připomíná, že sdělovací prostředky hrají zásadní úlohu při omezování protiromských postojů prostřednictvím nediskriminačního pokrytí menšin;

Zdraví

26.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly opatření ke zlepšení přístupu Romů ke kvalitní a cenově dostupné preventivní a léčebné zdravotní péči, včetně sexuální a reprodukční zdravotní péče, a zejména pro ženy, děti, starší osoby a osoby se zdravotním postižením; opakuje, že klíčovým prvkem v tomto ohledu je zlepšení přístupu ke zdravotnickým službám – jak fyzického přístupu, tak odstranění nehmotných překážek, jako jsou předsudky a rasismus;

27.  vyzývá členské státy, aby vyčlenily dostatečné finanční prostředky na zlepšení obecného zdravotního stavu romských komunit prostřednictvím zdravotní a sexuální výchovy, prostřednictvím mobilních zdravotních screeningových činností v segregovaných oblastech, prostřednictvím zdravotních vzdělávacích kampaní zaměřených na prevenci a prostřednictvím školení zdravotnických a sociálních pracovníků o rozmanitosti, což přispěje k přizpůsobení systémů zdravotní péče v EU rozmanitosti;

28.  důrazně odsuzuje etnickou segregaci žen romského původu ve zdravotnických zařízeních pro péči o zdraví matek; vyzývá členské státy k okamžitému zákazu všech forem etnické segregace ve zdravotnických zařízeních, mimo jiné i v zařízeních mateřské zdravotní péče;

29.  vyzývá členské státy k zajištění účinných a včasných nápravných prostředků pro oběti nucené a pod nátlakem provedené sterilizace, a to i vytvořením účinných režimů pro náhradu újmy;

Rovný a spravedlivý přístup ke vzdělání, romskému umění, jazyku a kultuře

30.  vyzývá Komisi, aby navrhla nové nástroje nebo dílčí programy financování, které by doplňovaly opatření členských států, pokud jde o cílenou a na míru uzpůsobenou podporu kvalitního vzdělávání romských žáků ve věku od 3 let, kteří se potýkají s extrémní chudobou a nemají přístup ke stávajícím a budoucím iniciativám EU pro financování vzdělávání a sociální oblasti, jako je Erasmus Plus, záruka pro děti nebo Evropský sociální fond plus;

31.  konstatuje, že v některých členských státech bylo ve vzdělávání sociálně znevýhodněných romských dětí v předchozích letech dosaženo jen omezeného pokroku, zejména z důvodu chybějící politické vůle a nesnášenlivosti vůči Romům, což má za následek, že mezi romskými a neromskými žáky a studenty, pokud jde o studijní výsledky, přetrvávají velké rozdíly; připomíná, že pro přerušení cyklu mezigeneračního přenosu chudoby je třeba romským dětem zajistit rovnocenný start do života; naléhavě vyzývá členské státy, aby ve všech oblastech politiky zaujaly holistický přístup a zařadily vzdělávání romských dětí mezi nejdůležitější body vládních programů;

32.  doporučuje, aby se začínalo se vzděláváním zranitelných romských žáků co nejdříve, s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám v každém členském státě, a to jejich začleněním do rovných, cenově dostupných, přístupných a inkluzivních služeb předškolního vzdělávání a péče; naléhavě vyzývá členské státy, aby vypracovaly a uplatňovaly strategie a programy zaměřené na usnadnění přístupu Romů k zařízením péče o děti, školám a univerzitám, což je předpokladem osobního a profesního rozvoje, a připomíná, že mimoškolní aktivity, jako je sport a umělecká činnost, jsou vynikajícím prostředkem k začlenění;

33.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily odpovídající financování nevládních organizací, které takové činnosti poskytují, neboť tyto činnosti mají zásadní význam pro vytvoření prostředí a podmínek, v nichž mají děti ze všech prostředí rovné příležitosti; domnívá se, že v této oblasti má zásadní význam i výměna osvědčených postupů mezi členskými státy;

34.  je obzvláště znepokojen vysokou mírou segregace romských dětí ve školách a přetrvávajícími diskriminačními praktikami v některých členských státech, které romské děti umísťují ve školách pro děti s mentálním postižením; naléhavě vyzývá dotčené členské státy, aby od této praxe upustily v souladu s platnými antidiskriminačními právními předpisy; vyzývá členské státy, aby prioritně prováděly opatření k odstranění veškerých forem segregace romských žáků v souladu s doporučením Rady z roku 2013 prostřednictvím aktivního zapojení místních zainteresovaných stran, zejména romských rodičů a dětí, jakož i komunitních organizací, a prostřednictvím osvětové činnosti;

35.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že všechny školy a inspektoráty skutečně splní svou zákonnou povinnost odstranit segregaci a rovněž se zaváží ke každoročnímu shromažďování a zveřejňování údajů o situaci v oblasti segregace ve školách na všech úrovních, a to i ukládáním sankcí těm, kteří své povinnosti neplní; vyzývá členské státy, aby sdílely osvědčené postupy, například prostřednictvím zřízení, personálního zajištění a financování ministerské komise, s cílem podpořit školy, které chtějí odstranit segregaci, a postihovat ty, které neplní své povinnosti; připomíná, že Komise zahájila ve věci segregace romských dětí tři řízení o nesplnění povinnosti; je toho názoru, že navzdory úsilí Komise v posledních letech nedošlo ke zlepšení; vyzývá proto Komisi, aby podnikla další kroky a v případě potřeby předala tyto kauzy Evropskému soudnímu dvoru;

36.  připomíná, že je naléhavě nutné zapojit romské rodiče do všech fází školní docházky jejich dětí; naléhavě vyzývá členské státy, aby připravily programy, jejichž cílem bude zapojení romských rodičů do procesu výuky a vzdělanostního a osobního rozvoje jejich dětí; zdůrazňuje, že schopnost členských států zajistit zapojení romských rodičů velmi závisí na celé řadě faktorů, a to jak společenských, tak ekonomických, a požaduje, aby se romským rodinám potýkajícím se s ekonomickými, sociálními, zdravotními a bytovými problémy dostalo zvláštní podpory, pokud jde o ochranu zdraví, stravování ve školách a zajišťování oblečení; domnívá se, že pro děti, které předčasně ukončily školní docházku nebo jsou negramotné a nemají základní dovednosti, by měly být vytvořeny nové příležitosti k dalšímu vzdělávání; vyzývá členské státy, aby v tomto ohledu plně využívaly Fond evropské pomoci nejchudším osobám;

37.  vyzývá členské státy EU, aby zajistily rovný přístup romských dětí ke kvalitnímu vzdělání, a to i prostřednictvím služeb komunitního učení a příležitostí k celoživotnímu učení; vyzývá členské státy, aby se strukturálně zabývaly respektováním rozmanitosti, mezikulturního porozumění a lidských práv v běžných školních osnovách a ve sdělovacích prostředcích a aby do svých školních osnov zahrnuly vzdělávání v oblasti lidských práv, vedení a demokratického občanství, jakož i romskou historii a šířily a rozšiřovaly romské univerzitní programy na evropské úrovni;

38.  vyzývá členské státy, aby navrhly právní předpisy a politická opatření, jež zajistí nápravu pro všechny romské děti, které jsou na základě svého etnického původu chybně diagnostikovány a umístěny do zvláštních škol nebo do tříd pouze s romskými žáky a jsou jim tak upírána základní práva a příležitosti ke kvalitnímu vzdělání a dobrým pracovním místům;

39.  zastává názor, že onemocnění COVID-19 vyžaduje aktivní využívání informačních a komunikačních technologií (IKT) a metod; zdůrazňuje však, že pandemie odhalila nedostatečnou připravenost na digitální transformaci, neboť mnoho rodin romského původu a jejich škol není vybaveno odpovídajícími nástroji a dovednostmi v oblasti IKT a často se nemohou dovolit platit elektřinu a digitální připojení; domnívá se, že zařízení IKT je klíčovou podmínkou digitálního vzdělávání, a proto naléhavě vyzývá Komisi, aby vytvořila soubor nástrojů IKT a rozdělila je mezi nejzranitelnější rodiny a děti, aby jim poskytla základní nástroje pro vzdálené učení a připravila je na digitální věk; domnívá se, že přístup k internetu a IKT jsou základními kameny nadcházející digitální éry pro každého občana, a proto je nezbytné zlepšit také postavení Romů; vyzývá proto Komisi, aby do návrhu na období po roce 2020 začlenila ustanovení týkající se přístupu k internetu; vyzývá členské státy, aby do svých učebních osnov začlenily již od raného věku dovednosti v oblasti IKT a investovaly do programů digitální gramotnosti, které mohou podpořit romské děti;

40.  vyzývá členské státy, aby podporovaly romský jazyk, kulturu a historii ve školních osnovách, muzeích a dalších formách kulturního a historického projevu a uznaly přínos romské kultury jako součásti evropského dědictví; vyzývá členské státy, aby vypracovaly soudržná a důsledná opatření s odpovídajícími rozpočty na stimulaci, podporu a propagaci romského umění a kultury, na výzkum a zachování hmotného i nehmotného dědictví tradiční romské kultury a na obnovu a propagaci tradičních romských řemesel;

Kvalitní a cenově dostupné bydlení, environmentální spravedlnost

41.  zdůrazňuje, že bydlení není komodita, ale potřeba, bez níž se lidé nemohou plně zapojit do společnosti a požívat svých základních práv; vyzývá Komisi a členské státy, aby do svých politik začlenily doporučení obsažená ve zprávě komisaře Rady Evropy pro lidská práva s názvem „Právo na cenově dostupné bydlení, opomíjené povinnosti Evropy“, se zvláštním zřetelem k zajištění toho, aby všechny členské státy urychleně souhlasily s tím, že budou vázány článkem 31 revidované Evropské sociální charty, který se týká práva na bydlení, a aby zvýšily investice do sociálního a cenově dostupného bydlení s cílem odstranit nadměrné náklady na bydlení, zejména mezi marginalizovanými skupinami;

42.  důrazně vyzývá členské státy, aby zajistily, že Romové budou řádně zaregistrováni, budou mít osobní doklady a rodné listy a že bude rovněž zapsán jejich majetek (pozemky a domy), a aby do budoucna zavedly flexibilnější právní a správní postupy;

43.  vyzývá členské státy, aby minimalizovaly dopady pandemie COVID-19 v přeplněných obydlích, v nichž žijí Romové v nehumánních podmínkách, legalizací jejich neformálních osad, investicemi do infrastruktury a zlepšením podmínek bydlení v nově legalizovaných neformálních osadách;

44.  vyzývá členské státy, aby přijaly komplexní mechanismus, který bude potírat a postihovat diskriminaci Romů a špatné zacházení s nimi v oblasti bydlení, s cílem řešit otázku bezdomovectví a zajistit dostatečný počet vhodných míst pro usídlení kočujících Romů; vyzývá členské státy, aby zabránily dalšímu nucenému vystěhovávání Romů tím, že zajistí, aby k těmto praktikám vždy docházelo v plném souladu s mezinárodními, evropskými a vnitrostátními právními předpisy; vyzývá členské státy, aby zajistily, že dotčeným osobám bude poskytnuto přiměřené upozornění a náležité informace, a poukazuje na to, že k žádnému vystěhování by nemělo docházet bez poskytnutí náhradního standardního, cenově dostupného a kvalitního bydlení v nesegregovaném prostředí s přístupem k veřejným službám; zdůrazňuje naléhavou potřebu veřejných investic na podporu odstranění segregace; vyzývá členské státy, aby prosazovaly odstraňování územní segregace, poukazuje na to, že zeměpisná izolace a segregace v oblasti bydlení brání příslušníkům etnických menšin v získání důstojných pracovních míst, a to bez ohledu na úroveň jejich kvalifikace; konstatuje, že problém nucených vystěhování je nutné řešit ve spolupráci s různými institucemi, zatímco opatření zaměřená na bydlení Romů by měla být začleněna do širších vnitrostátních činností a legislativních iniciativ zaměřených na sociální bydlení nebo programy pomoci;

45.  připomíná, že dopady epidemie COVID-19 pociťují převážně nejchudší osoby, včetně romských komunit, v celé EU, a vyjadřuje politování nad tím, že romské komunity jsou dále diskriminovány a marginalizovány v důsledku pandemie koronaviru; vyzývá členské státy, aby v rámci krize COVID-19 přijaly naléhavá opatření k řešení nedostatku vody, odpovídajících hygienických podmínek, elektřiny a potřebné infrastruktury v chudých romských komunitách; vyzývá členské státy, aby plně začlenily romská osídlení do dezinfekčních opatření, zakázaly rušení základních služeb během pandemie, zvážily dotování nákladů na spotřebu u nejzranitelnějších osob a osob, které přišly o příjem, nebo tyto platby zmrazily do konce období plánu na podporu oživení, aby poskytovaly finanční podporu rodičům samoživitelům / matkám samoživitelkám na péči o děti, platby nájemného a jiné výdaje na domácnost s cílem zmírnit jejich finanční obtíže, zejména s ohledem na ztrátu zaměstnání;

46.  vyzývá k celoevropskému provedení Aarhuské úmluvy, která spojuje environmentální a lidská práva; doporučuje začlenit environmentální nespravedlnost do návrhu na období po roce 2020 a vyzývá Komisi, aby se zabývala různými formami environmentální diskriminace;

Romské ženy a dívky

47.  zdůrazňuje, že je třeba klást důraz na genderové hledisko a politiky zohledňující rovnost žen a mužů a bojovat proti násilí (včetně obchodování s lidmi); vyzývá všechny členské státy, které dosud neratifikovaly Istanbulskou úmluvu, aby tak neprodleně učinily; konstatuje, že budoucí politiky musí tyto rozdíly uznat a řešit je tím, že romským ženám nabídnou konkrétní opatření a konkrétní formy podpory; zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že romské ženy a dívky čelí vícenásobné diskriminaci, by měla být zvážena zvláštní opatření pro zlepšení postavení těchto žen a dívek;

48.  vyzývá vlády členských států, místní orgány a případně orgány EU, aby do přípravy, provádění, hodnocení a monitorování vnitrostátních strategií integrace Romů zapojily romské ženy, a to prostřednictvím ženských organizací a příslušných zainteresovaných stran, a aby vytvořily vazby mezi subjekty bojujícími za rovnost žen a mužů, organizacemi pro práva žen a strategiemi sociálního začleňování s cílem budovat důvěru v místní komunity a uplatňovat přístup zohledňující specifika daných oblastí;

49.  vyzývá členské státy, aby zajistily začlenění zvláštní kapitoly o právech žen a rovnosti žen a mužů do vnitrostátních integračních strategií a aby se v každé jejich části uplatňovala opatření pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů zaměřená na prosazování ženských práv, především při přidělování prostředků, v souladu se závěry Rady o rámci EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů, v nichž je zdůrazněno, že „je nutné ve všech politikách a opatřeních na dosažení pokroku v začleňování Romů uplatňovat perspektivu rovnosti žen a mužů“; vyzývá Komisi a členské státy, aby posoudily, zda politiky vedou k požadovanému zlepšení situace romských žen a dívek, a aby v případě nedostatečného pokroku přijaly opatření;

50.  vyzývá členské státy, aby navrhly opatření na podporu romských žen, která jim umožní plně rozvinout jejich potenciál a možnosti jednat jako nezávislé, sebevědomé, emancipované a aktivní občanky; vyzývá členské státy, aby rozšířily systémy romské mediace ve zdravotnictví a školách na všechny romské komunity, aby zajistily mediátora pro každých 500 lidí a tyto systémy řádně financovaly a podporovaly, s cílem posílit úlohu mediátorů v procesu začleňování;

51.  vyzývá Komisi a členské státy, aby romské dívky a ženy explicitněji zahrnuly do aktivních politik trhu práce, včetně systému záruk pro mladé lidi;

52.  vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby byla dodržována základní práva romských žen a dětí a rovněž aby si romské ženy a dívky, mj. prostřednictvím osvětových kampaní, byly vědomy svých práv, která jim zaručují stávající vnitrostátní předpisy o rovném postavení žen a mužů a zákazu diskriminace, a k dalšímu boji proti patriarchálním a sexistickým tradicím;

Kvalitní služby zaměstnanosti

53.  vyzývá členské státy, aby zajistily kvalitní služby zaměstnanosti pro mladé Romy, včetně těch, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy a kteří se potýkají s extrémní chudobou;

54.  vyzývá Komisi, aby předložila sdělení o pokynech a standardech pro náborové politiky bez diskriminace, které budou určeny členským státům a zaměstnavatelům, včetně doporučení ohledně přijímání plánů pro zajištění rovných podmínek na úrovni podniků a odvětvových kolektivních smluv a ohledně vytvoření pracovních skupin pro oblast rozmanitosti na pracovišti, včetně boje proti stereotypům, předsudkům a negativním postojům a předcházení diskriminaci při náboru, kariérním postupu, odměňování a přístupu k odborné přípravě; zdůrazňuje, že tyto akční plány pro rovnost žen a mužů by měly být rovněž využívány k podpoře etnické a kulturní rozmanitosti na pracovišti, k vypracování vnitřních předpisů proti rasismu, diskriminaci související s rasismem a obtěžování na pracovišti, ke sledování a přezkumu náboru, kariérního postupu a udržení pracovní síly s ohledem na rovnost žen a mužů s cílem identifikovat přímé nebo nepřímé diskriminační praktiky a přijmout nápravná opatření ke snížení nerovnosti v každé z těchto oblastí a za tímto účelem shromažďovat údaje o rovném zacházení, pokud jde o ochranu soukromí a základní práva;

55.  zdůrazňuje, že nejkritičtějšími body, jimiž je třeba se v oblasti zaměstnanosti Romů zabývat, je účinný přechod ze vzdělávání na otevřený trh práce; poukazuje na význam potírání různých forem nehlášené práce a diskriminace ze strany zaměstnavatelů a na význam sladění pracovní poptávky s nabídkou;

56.  vyzývá Komisi, aby splnila svůj závazek přijmout akční plán k provádění evropského pilíře sociálních práv a aby začleňování Romů zařadila mezi ukazatele srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby Romům zajistily přístup k důstojným pracovním místům, spravedlivým mzdám a pracovním podmínkám a zaručily, aby systémy sociální ochrany a sociální služby byly přiměřené, přístupné a využívané všemi potenciálními příjemci a aby zahrnovaly všeobecné zdravotní pojištění bez diskriminace, systémy minimálního příjmu a nároky na důchod;

o
o   o

57.  pověřuje svého předsedu, aby předal toho usnesení Radě a Komisi, vládám a parlamentům členských států a kandidátských zemí, parlamentům na nižší než celostátní úrovni a radám členských států a kandidátských zemí, Agentuře Evropské unie pro základní práva, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Evropskému výboru regionů, Radě Evropy a Organizaci spojených národů.

(1) Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22. (2) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16. (3) Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 55. (4) Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13. (5) Úř. věst. C 378, 24.12.2013, s. 1. (6) Úř. věst. C 328, 6.9.2016, s. 4. (7) Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 171. (8) Přijaté texty, P8_TA(2019)0032. (9) Přijaté texty, P8_TA(2019)0075. (10) Úř. věst. C 463, 21.12.2018, s. 21. (11) Úř. věst. C 162, 10.5.2019, s. 24. (12) Texts adopted, P8_TA(2018)0428. (13) Přijaté texty, P8_TA(2018)0447. (14) Evropská komise, Zpráva o provádění vnitrostátních strategií integrace Romů – 2019. (15) Evropská komise, Hodnocení rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů v polovině období. (16) Agentura Evropské unie pro základní práva, Druhé šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii, Romové – vybraná zjištění, 2016. (17) Agentura Evropské unie pro základní práva, Druhé šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii, Romové – vybrané výsledky, 2016.