Migrace: Proč lidé opouštějí své domovy?
K migraci vede nespočet důvodů. Od ohrožení a perzekucí, přes chudobu až po klimatickou změnu.
21,8 milionů lidí žijících k 1. lednu 2019 v EU bylo státními příslušníky nějaké země mimo Unii. To je 4,9 % všech obyvatel EU. Dalších 13,3 milionů lidí žilo v jiné zemi EU, než ve své domovské.
Co lidi k migraci do EU a v rámci ní vede? Základní důvody jsou dvojí. Z jedné země lidi něco vyhání, do druhé je něco táhne.
Společensko-politická situace
K tomu opustit vlast může lidi vést etnické, náboženské, rasové, politické nebo kulturní utlačování. Dvěma z hlavních proměnných v rozhodování jsou pak válka - nebo její hrozba - a pronásledování ze strany státu. Ti, kdo před ozbrojeným konfliktem, porušováním lidských práv a pronásledováním utíkají, jsou humanitární uprchlíci. K lidem s tímto statusem přistupují jednotlivé země rozdílně - některé vstřícněji než jiné. Jako první se však tito uprchlíci povětšinou uchylují do nejbližší bezpečné země, která přijímá žádosti o azyl.
V posledních letech lidé do Evropy přicházeli ve velkém. Z domoviny utíkali před válečnými konflikty a pronásledováním. EU v roce 2019 držela ochrannou ruku nad 295 800 úspěšnými žadateli o azyl. Víc než čtvrtina z nich pocházela z válkou zmítané Sýrie, Afghánistánu a Iráku.
Podívejte se na infografiku o vývoji žádostí o azyl v EU.
Demografické a ekonomické faktory
To, jak a kam lidé migrují, z velké části určuje demografická situace. Rostoucí nebo naopak zmenšující se populace, stárnoucí nebo mládnoucí společnost. Vše má dopad na ekonomickou situaci země a pracovní příležitosti.
Demografická a ekonomická migrace je vázána na pracovní standardy, nezaměstnanost a celkovou kondici hospodářství dané země. To, co migranty láká, jsou vyšší platy, lepší pracovní příležitosti, vyšší životní standard nebo lepší přístup ke vzdělání. Pokud naopak v některé zemi hrozí, že se tyto věci budou zhoršovat, lidé odcházejí.
Podle OSN bylo v roce 2017 na světě 164 milionů lidí, kteří migrovali za vidinou lepší práce. To je skoro třetina všech mezinárodních migrantů. Skoro 70 % z nich bylo v zemích s vysokými příjmy, 18,6 % v zemích se středně vysokými příjmy. 10,1 % pak v zemích s průměrně vysokými příjmy a 3,4 % v zemích s nízkými příjmy.
Environmentální faktory
Životní prostředí bylo důvodem k migraci odjakživa. Lidé prchali před přírodními katastrofami, záplavami, hurikány nebo zemětřesením. Očekává se, že extrémní výkyvy počasí v budoucnu ještě zhorší klimatická změna. A víc lidí tak může hledat nový domov, protože je k tomu doženou právě přírodní podmínky.
Přesné počty takovýchto migrantů je ale těžké předpovědět - i s ohledem na globální růst, chudobu, politickou situaci a konflikty. Odhady nicméně hovoří o 25 milionech až miliardě lidí do roku 2050.
Nový pakt EU o migraci
Zvládnout příliv migrantům a zajistit oprávněným žadatelům o azyl bezpečí je prioritou EU už dlouhá léta. Nový pakt o migraci a azylu představila Komise 23. září. Stanoví zlepšené a rychlejší postupy v celém azylovém a migračním systému EU. Nový pakt je revizí dublinského nařízení, které určuje zemi odpovědnou za zpracování každé žádosti o azyl.
Souvislosti k migraci v Evropě:
