25.6.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 162/20

1.1

EHSV tuto strategii na období 2007–2013 kladně přijímá a věří, že se v oblasti strategie ochrany spotřebitele jedná o slibný krok kupředu. EHSV uznává, že tento mnohdy neurčitý plán, jejž se Komise zavázala provádět, je ambiciózní, a doufá, že se jeho cíle podaří splnit v uvedeném časovém rámci.

1.1.1

V každém případě je však EHSV přesvědčen, že rozpočet na program spotřebitelské strategie ve výši 22,7 milionů EUR k realizaci opatření v této strategii nastíněných je bohužel příliš nízký. Je zde zřejmý nesoulad mezi cílem stanoveným touto strategií a prostředky, jež jsou k jejímu uskutečňování vyčleněny.

1.2

EHSV poznamenává, že zatímco strategie sama je pozitivní a ambiciózní, dosažené výsledky v oblastech týkajících se spotřebitelské politiky jsou ve skutečnosti zklamáním a v důsledku toho špatnou vyhlídkou na úspěch této strategie. Pro splnění těchto ambiciózních cílů je nutné zřídit dynamický program pro nejbližší budoucnost.

1.3

EHSV dále poznamenává, že v oblasti ochrany spotřebitele má ústřední úlohu legislativa. Na druhou stranu není stávající legislativa flexibilní a pro spotřebitele i dodavatele by mohly mít velký význam spravedlivé tržní podmínky. Pokud trh nefunguje dobře, je legislativa naprosto nezbytná. EHSV vyzývá Komisi, aby zajistila, že jsou právní předpisy skutečně prováděny a dodržovány všude tam, kde je jich zapotřebí. A to by v žádném případě nemělo poškodit stávající ochranu spotřebitele v členských státech. Jedním z nástrojů je v tomto ohledu lepší kontrola trhu, pročež EHSV vyzývá Komisi, aby zajistila provádění náležitého průzkumu makro- a mikrotrhu. Právní předpisy nelze oddělit od jejich vymáhání a musí je doprovázet neustálé vyhodnocování. Navíc je nezbytné, aby byla jednoduchá a srozumitelná, obzvláště s ohledem na to, že většina aktérů vnitřního trhu jsou MSP.

1.3.1

Bylo by vhodné, aby program spotřebitelské politiky nejen zajišťoval vymáhání a vyhodnocování ochrany práv spotřebitelů, ale vedl i k usnadnění spolupráce a součinnosti mezi podnikatelským sektorem a organizacemi na ochranu spotřebitele v členských státech. A co je ještě podstatnější než legislativa – práva spotřebitele jsou nejlépe chráněna, když tyto dva sektory spolupracují na společném cíli.

1.4

Pro dodržování právních předpisů a jejich znalost je klíčovou záležitostí osvěta spotřebitelů a poskytovatelů služeb/maloobchodníků, která je také nezbytná pro odpovědnou a udržitelnou spotřebu a výrobu.

1.5

EHSV považuje za zásadní, aby se v období 2007–2013 řešily tyto výzvy:

2.1

Strategie zdůrazňuje hlavní výzvy pro následující období. V zásadě se tyto výzvy týkají skutečnosti, že maloobchodní trh a trh služeb se vyvíjí a roste tak, že se postavení spotřebitelů stále posiluje. Na druhou stranu může toto posílení jejich postavení způsobovat větší prohloubení rozdílů mezi spotřebiteli s lepšími znalostmi i více prostředky a zranitelnějším skupinami spotřebitelů. Z tohoto posílení jejich postavení však následně nevyplývá, že dochází k maximalizaci blahobytu spotřebitelů; je proto nutné, aby nebyla oslabována jejich důvěra. Další výzva se týká schopnosti podniků, obzvláště MSP, přizpůsobovat se technickému pokroku, který přináší změnu způsobu prodeje výrobku/služby a více využívá elektronického obchodu a služeb šitých na míru spotřebiteli.

2.2

Strategie vyjmenovává tyto cíle, jež by se měly splnit do roku 2013:

Tyto cíle jsou vnímány jako hlavní prvky hospodářského růstu vnitřního trhu.

2.3

Těchto cílů je třeba dosáhnout prostřednictvím výdajů na spotřebitelskou politiku EU, které se budou přidělovat podle právního rámce, aby mohly zajistit ochranu spotřebitele a účinné uplatňování právních předpisů prostřednictvím spolupráce při vymáhání právních předpisů, informovanosti, vzdělávání a domáhání se práv.

2.4

Stanovené priority se tudíž týkají těchto oblastí:

Strategie zdůrazňuje řadu opatření v rámci každé z priorit, z nichž několika z nich se věnuje kapitola Konkrétní připomínky.

3.1

EHSV vítá spotřebitelskou strategii na období 2007–2013 a zvláště podporuje pojetí, v ní jasně definované, totiž že důvěra a ochrana spotřebitele jsou klíčovým prvkem zdravého a prosperujícího vnitřního trhu. Měla by se však věnovat pozornost úspěšným příkladům samoregulace, společné regulace a zřízení kodexů chování v rámci EU.

3.1.1

EHSV nicméně spotřebitelskou politiku neomezuje jen na zavádění vnitřního trhu. Naopak, jak je správně uvedeno ve sdělení Komise Jednotný trh pro Evropu ve 21. století (KOM(2007) 724 v konečném znění), právě vnitřní trh by měl být zaměřen na to, aby uspokojoval zájmy spotřebitelů a sloužil jim.

3.1.2

EHSV zastává názor, že Komise musí svoji politiku zaměřit na transparentnost trhů a posilování vnitřního trhu, na spotřebitelskou politiku, jež funguje ve prospěch efektivních trhů, přispívá k hospodářskému růstu a zaměstnanosti a zvyšuje blahobyt spotřebitelů.

3.2

Výzvy, jež Komise spatřuje na vnitřním trhu, jsou skutečné, musí se řešit a strategie se na ně v podstatě zaměřuje. Ale zatímco se jedná především o výzvy na trhu, EHSV je přesvědčen, že před Komisí vyvstávají dvě další výzvy: provádění opravdové harmonizace vnitrostátních politik a stanovení blahobytu spotřebitelů coby klíčového výstupu z různých GŘ Komise.

3.3

EHSV zastává názor, že nové sdělení Komise o strategii na období 2007–2013 je velmi důležitým a slibným krokem vpřed a je mnohem lépe strukturované než předchozí společná strategie v oblasti zdraví a ochrany spotřebitele (KOM(2005) 115 v konečném znění), k níž Výbor také vypracoval stanovisko (1).

3.4

EHSV je znepokojen nesrovnalostmi, jež tento návrh může způsobit v souvislosti s dalšími opatřeními, která byla již přijata na úrovni Společenství. Mezi operativními cíli a rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí akční program Společenství v oblasti spotřebitelské politiky (2007–2013) (2), by měl panovat soulad.

3.5

Ačkoli jsou cíle stanovené Komisí příliš ambiciózní a mnohdy nejednoznačné a nepříliš přesné, Výbor očekává, že budou plněny ve stanoveném časovém rámci a způsobem, který je požadavkům vnitřního trhu a spotřebitelů nejpřiměřenější.

3.6

Ačkoliv Komise již zahájila celou řadu iniciativ k provádění cílů této politiky, jako je např. zelená kniha o přezkumu spotřebitelského acquis, Výbor Komisi nabádá k zahájení pečlivého přezkumu konkrétních směrnic. Nedávno vydaná sdělení o provádění směrnice o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku (KOM(2006) 514 v konečném znění) ze dne 21.9.2006, o provádění směrnice o zárukách a přímé odpovědnosti výrobců (KOM(2007) 210 v konečném znění) a o provádění dodatků směrnic ke směrnici o dočasném užívání nemovitostí z roku 2007, byla pro EHSV zklamáním v tom, že ve skutečnosti tyto návrhy neřeší problémy těchto služeb úplně. Navíc nevystihují cíle stanovené ve strategii spotřebitelské politiky.

3.6.1

EHSV s radostí očekává návrh směrnice o smluvních právech spotřebitelů ze strany Komise, jak je uvedeno v Legislativním a pracovním programu Komise na rok 2008 (KOM(2007) 640 v konečném znění), a bude připraven vypracovat k ní stanovisko po jejím přijetí, obzvláště co se týče plnění zásad stanovených v programu zjednodušení právních předpisů Společenství.

3.7

Úplná harmonizace spotřebitelského práva je přístupem, jejž je EHSV připraven podporovat za určitých podmínek a pro velmi konkrétní účely. Hlavním cílem je zavádění vnitřního trhu. Tento přístup však nelze přijmout za cenu oslabení práv stávajících; práva spotřebitelů by se v členských státech měla posilovat, aby docházelo k podpoře přeshraničních nákupů, což bude mít za následek oboustranně výhodnou situaci pro spotřebitele i maloobchodní trh/trh služeb. Tento přístup by se měl uplatňovat nejen na úrovni členských států, kde je poskytována odpovídající úroveň ochrany spotřebitele, ale i na úrovni EU, kde se usiluje o skutečnou integraci trhu.

3.8

EHSV vítá opatření obsažená v prioritách v rámci spotřebitelské strategie. Výbor opravdu očekává jejich realizaci. EHSV zastává názor, že zdroje (finanční i lidské) GŘ pro zdraví a ochranu spotřebitele jsou ve skutečnosti omezené. Kvůli tomu má toto GŘ při plnění svých cílů ještě obtížnější úkol. Navíc je rozpočet na program spotřebitelské strategie ve výši 22,7 milionů EUR ročně k realizaci opatření v této strategii nastíněných bohužel příliš nízký.

3.8.1

Zkušenosti z minulého programu ukazují, že až příliš mnoho aspektů plánované práce se nemohlo vykonat také v důsledku nedostatku personálu. Navíc byla výše přiděleného ročního rozpočtu ve skutečnosti vyšší, než činí rozpočet ve stávajícím období, pro něž jsou stanoveny méně ambiciózní cíle.

4.1

Lepší kontrola trhu: EHSV uznává, že je třeba přistoupit k lepšímu průzkumu a informovanosti o trhu a v zásadě podporuje opatření navržená pod touto prioritou. EHSV však vážně nabádá Komisi, aby nalezla inovativní způsoby zjišťování zkušeností a pohledů spotřebitelů. Navíc by možná bylo vhodné, kdyby Komise zaujala globální přístup ke zjišťování zkušeností spotřebitelů v členských státech prostřednictvím analýz skutečných případů a jejich následných řešení. Výbor dále naléhá, aby sběr informací při průzkumu trhu nebyl za cenu přidělání práce navíc jednotlivým firmám, zvláště MSP.

4.2

Zlepšení právních předpisů v oblasti ochrany spotřebitele: Iniciativy prováděné v rámci této priority by se měly důkladně zabývat důsledky elektronického obchodu a digitálního světa na práva spotřebitelů a následně jasně stanovit práva a povinnosti v rámci tohoto digitálního prostředí. Měla by se dále stanovit taková opatření, aby kvůli digitální propasti nebyla při využívání služeb vyloučena část spotřebitelů, jelikož by to vyústilo pouze ve vznik další zranitelné skupiny spotřebitelů.

4.3

Lepší vymahatelnost předpisů a domáhání se práv: Vymahatelnost je rozhodně nutná, aby se zajistilo dosažení cílů této politiky. Lepší spolupráce členských států a Komise je nutností. EHSV vítá a podporuje opatření pro lepší domáhání se práv navrhovaná Komisí. Tato forma domáhání se práv zajišťuje, že jsou řešeny problémy spotřebitelů, jež nemohou být řešeny na individuální úrovni.

4.4

Informovaní a vzdělaní spotřebitelé: EHSV je silně přesvědčen, že vzdělání a informovanost jsou pro ochranu spotřebitelů naprosto zásadní. Síť evropských spotřebitelských center (ECC-Net) je skvělým krokem vpřed v poskytování informací spotřebitelům. EHSV se nicméně domnívá, že by Komise měla také nalézt obecně inovativnější a kreativnější způsob komunikace se spotřebiteli prostřednictvím jazyka, který bude pro veřejnost přitažlivý.

4.5

Odpovědná a udržitelná spotřeba: Přestože by nám mělo jít především o dobrou informovanost spotřebitelů, je nutné zdůraznit, aby spotřeba probíhala odpovědným způsobem. Tato strategie konkrétně uvádí, že zde nesmí být prostor pro „darebácké“ maloobchodníky/poskytovatele služeb, ale mělo by se také zmínit, že firmy a obchodníci očekávají, že spotřebitelé budou v rámci svého spotřebitelského chování jednat odpovědně. Udržitelná spotřeba by se navíc měla stát významnou oblastí vnitřního trhu a jak poskytovatelé služeb/maloobchodníci, tak spotřebitelé by měli lépe znát skutečný význam pojmu udržitelná spotřeba a uskutečňovat ji v praxi.

4.6

Prvky ochrany spotřebitele se musejí začlenit do všech politik a nařízení EU: Opatření navrhovaná Komisí, jako např. určení styčného úředníka pro spotřebitele v jednotlivých GŘ, jsou pozitivní a měla by skutečně zajistit dosažení této priority. EHSV souhlasí, že by měla jednotlivá GŘ každoročně podávat zprávu o integraci spotřebitelské politiky v rámci své konkrétní oblasti působnosti. EHSV tudíž vítá začlenění bodu č. 2 článku 153 do všeobecných ustanovení (nový článek 12 návrhu reformní smlouvy).

4.7

Lepší ochrana spotřebitelů na mezinárodních trzích: Je nezbytné, aby byli spotřebitelé chráněni i na mezinárodním trhu. Taková ochrana by se neměla týkat pouze bezpečnosti výrobků, což je pro spotřebitele EU stále důležitější, ale i ochrany před výrobky/službami prodávanými především po internetu, z čehož mohou spotřebiteli vznikat problémy.

4.8

Ve strategii se uvádí, že si Komise dala za cíl zajistit, aby politiku týkající se služeb obecného zájmu provázela správná opatření pro spotřebitele. Výbor očekává, že Komise sdílí jeho postoj vyjádřený již v několika stanoviscích ke službám obecného zájmu a všeobecným službách v souladu s novým protokolem o službách obecného zájmu Lisabonské smlouvy.

4.9

Spolupráce průmyslu s organizacemi na ochranu spotřebitele: Kromě oblasti právních předpisů a jejich vymáhání je to právě spolupráce těchto dvou odvětví, jež může opravdu zajistit ochranu spotřebitelů. Mělo by docházet ke snahám o podporu této spolupráce; v rámci EU by se dalo využít příkladů osvědčených postupů z členských států, které se vydaly touto cestou, a mají vytvořeny i kodexy chování.