15.1.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 11/8

1.1

EHSV se domnívá, že je zásadně důležité vypracovat návrhy konkrétních iniciativ, aby jednotlivé instituce EU přijaly v rámci svých pravomocí opatření k učinění příslušných kroků k provedení čl. 11 odst. 1 a 2 Smlouvy o EU. Tento proces musí být chápán jako příležitost k rozšíření a posílení struktur pro dialog s občanskou společností na evropské, ale i vnitrostátní, regionální a místní úrovni.

1.2

Jádrem demokracie je i nadále zastupitelská demokracie. Participativní demokracie je doplňkovým přístupem a není v žádném případě alternativou k zastupitelské demokracii, na níž spočívají všechny naše společnosti. Ani občanský dialog není konkurencí k sociálnímu dialogu – každý z nich má v souladu s ustanoveními Smlouvy svou přesně definovanou a nezaměnitelnou úlohu.

1.3

Je nezbytné uskutečnit skutečnou participativní demokracii, kterou stanoví Smlouva o EU a která respektuje hodnoty a identitu Evropské unie. Vzhledem k současné hospodářské, sociální a politické krizi je pro zvýšení demokratické legitimity Evropské unie v očích jejích občanů mimořádně důležité plně provést článek 11. Větší transparentnost, větší smysl pro převzetí odpovědnosti a větší účast občanů a organizované občanské společnosti jak na národní, tak i evropské úrovni konec konců Evropě umožní odstranit extremismus, hájit její demokratické hodnoty a vytvořit „osudové společenství“.

1.4

Uplatňování čl. 11 odst. 1 a 2 Smlouvy o EU musí být chápáno jako rozhodující příležitost učinit více, než jen konzultovat a zapojovat občanskou společnost – to se již od doby, kdy byla v roce 2001 vydána bílá kniha o evropské správě věcí veřejných, stalo běžnou praxí. Byly již vypracovány nejrůznější postupy pro zapojení občanské společnosti, z nichž některé přesáhly rámec pouhého sdílení informací a mohly by být považovány za vhodné příklady sloužící jako základ pro strukturovaný rámec evropského občanského dialogu podle čl. 11 odst. 1 a 2.

1.5

EHSV proto doporučuje následující:

1.6

Význačné a stále intenzivnější úsilí EHSV o budování evropského veřejného prostoru tak bude moci podpořit a propagovat stále aktivnější úlohu Komise, Rady a Evropského parlamentu při provádění čl. 11 odst. 1 a 2 Smlouvy o EU, a tím přispět k zavedení postupů a docílení výsledků, jež ocení všechny evropské instituce i organizace občanské společnosti.

2.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) učinil v uplynulých 12 letech značný pokrok ve vymezení evropského občanského dialogu, jeho doplňující funkce k zastupitelské demokracii a jeho rozlišovací povahy vzhledem k sociálnímu dialogu. Občanský dialog byl definován jako demokratický proces a proces utváření veřejného mínění, který může mít různé formy podle toho, jaké subjekty se ho účastní. EHSV se shodl na definici subjektů a koncepcí občanského dialogu a jeho vztahu k participativní správě (1).

2.2

EHSV rovněž potvrdil zásadu subsidiarity na evropské úrovni, navrhl přesné schéma 14 kvalitativních a kvantitativních kritérií pro posouzení reprezentativnosti organizací občanské společnosti, které se musí účastnit horizontálního, vertikálního a odvětvového občanského dialogu, a přesně definoval rozdíl mezi konzultací (proces shora dolů) a občanským dialogem (proces zdola nahoru nebo spíše cirkulační proces). Přispěl tak k institucionálním výdobytkům, které jsou nyní stvrzeny v článku 11 Smlouvy o EU (2).

2.3

Smlouva o EU, která vstoupila v platnost v prosinci 2009, stvrzuje formální uznání úlohy participativní demokracie (občanský dialog, konzultace, evropská občanská iniciativa). Ustanovení článku 11 (3) doplňují a zesilují klíčové zaměření na zastupitelskou demokracii (články 10 a 12) (4), výsledkem čehož je inovační evropský model demokracie.

2.4

Nyní je třeba se zaměřit na konkrétní uplatňování článku 11 a zejména je třeba se začít zabývat odstavci 1 a 2, neboť postup konzultace uvedený v odstavci 3 je již dostatečně podrobně rozpracován a evropská občanská iniciativa již byla upravena (5). Historie EHSV nás totiž poučila, že účinné struktury pro dialog vyžadují přesný právní rámec a institucionální kontinuitu.

2.5

V březnu 2010 vyzval EHSV Komisi, aby „předložila také zelenou knihu o občanském dialogu o konkrétním provádění čl. 11 odst. 1 a čl. 11 odst. 2, aby uskutečnila reflexi o již existující praxi, blíže definovala postupy a zásady, ohodnotila je a spolu s organizovanou občanskou společnosti zavedla zlepšení a zvláště vybudovala jasné struktury“ (6). O rok později, tedy v roce 2011, byly na mimořádné schůzi skupiny III v EHSV na téma Jaké jsou vyhlídky participativní demokracie v Evropě? tyto požadavky opět vzneseny a byl schválen „plán pro participativní demokracii“ (7).

2.6

EHSV konstatuje, že s výjimkou postupu konzultace a nařízení o evropské občanské iniciativě, které vstoupilo v platnost 1. dubna 2012, nebyl v jednotlivých institucích pozorován žádný vývoj ohledně ustanovení týkajících se občanského dialogu (čl. 11 odst. 1 a 2) a že ani požadavek vypracování příslušné bílé knihy dosud nenašel kladný ohlas.

2.7

V celé Evropě se navíc rozšířila strukturální hospodářská krize, která zpochybňuje základy evropské integrace a navíc přiživuje dvojí nebezpečný fenomén. Na jedné straně se jedná o návrat k mezivládním jednáním v souvislosti s hledáním řešení krize, což zvyšuje četnost evropských summitů, na straně druhé o zvyšující se odstup občanů a jejich organizací od institucí EU. Kromě toho zde panuje obecný dojem, že EU nejenže není s to nalézt východisko z krize, ale zavádí úsporná opatření, která se dotýkají života všech evropských občanů, a přitom nevede s různými subjekty organizované občanské společnosti prakticky žádný dialog o rozhodnutích, která činí. Zdá se, že nepochopení a odstup tedy roste, a připravuje tak půdu pro nebezpečnou diskreditaci institucí Evropské unie.

2.8

EHSV je přesvědčen, že dynamický impuls, který dodala Smlouva o EU, jakož i řada různých témat a priorit, které se nyní nachází na politickém programu Evropské unie, vyžadují silnou a přesvědčivou obnovu metody Společenství. K tomu může dojít pouze za předpokladu, že tato metoda bude posílena a obnovena, že bude prohloubena parlamentní demokracie, která je základem evropských institucí, a že bude zahájeno nové období přímé účasti občanské společnosti, díky níž vzroste evropská identita a zájem občanů. Větší zapojení občanů prostřednictvím občanského dialogu jak přímo, tak i prostřednictvím zastupujících organizací, jak je stanoveno v článku 11, bude klíčovou výzvou pro budoucnost evropské integrace. Jde totiž o převzetí odpovědnosti, o zapojení, transparentnost a větší demokratickou legitimitu rozhodovacích procesů.

2.9

Článek 11 a jeho provádění je proto cenným nástrojem k uskutečnění této dynamiky participativní demokracie a EHSV má bezesporu zkušenosti nezbytné k tomu, aby v tomto procesu posilování aktivní evropské demokracie mohl plnit funkci katalyzátoru a úzce při tom spolupracovat s různými institucemi EU a s nejvýznamnějšími evropskými a národními sítěmi organizované občanské společnosti.

2.10

EHSV si je vědom toho, že on sám odráží pouze část rozmanitosti obsažené v pojmu organizovaná občanská společnost (8), a právě proto svým pragmatickým přístupem již dlouho provádí četné iniciativy, jejichž cílem je zaručit stále větší rozvíjení jeho vztahů s evropskou organizovanou občanskou společností. EHSV se domnívá, že mají-li se podpořit strukturální politická rozhodnutí a institucionální reformy, které musí EU uskutečnit, aby měla nějakou budoucnost, je zpevnění takovéhoto „mostu“ mezi institucemi a občanskou společností v době krize důležitější než kdykoli jindy.

2.11

Celý článek 11 je v zásadě jasným znamením důvěry v přidanou hodnotu aktivního občanství, v hodnotu participativní demokracie a v úlohu, kterou může mít při zvyšování občanské sounáležitosti s evropským projektem, aby se vytvářelo informovanější a konzistentnější evropské veřejné mínění. Článek 11 řadí již ustálenou tradici postupu konzultací (odstavec 3) do rámce participativního pilíře, přičemž odstavce 1 a 2 naznačují významný posun směrem k pokročilejšímu modelu strukturovaného dialogu.

2.12

Po 15 letech práce na důležitých teoriích a dokumentech, které jsou obsaženy v již citované publikaci (9), dnes všechny instituce EU potřebují cílená opatření a konkrétní nástroje, ale zároveň je třeba vypracovat koordinovaný a soudržný celkový rámec, který umožní lepší uskutečnění celkového cíle vytyčeného v témže článku.

2.13

EHSV se domnívá, že je třeba zamezit pokušení přeměnit preskriptivní ustanovení článku 11 (a zejména odstavců 1 a 2) v cosi pouze deskriptivního, co je jen odrazem něčeho již existujícího. To by v žádném případě neodpovídalo záměru zákonodárce, ani velkým očekáváním evropské organizované občanské společnosti.

3.1

EHSV se domnívá, že by se při přípravě konkrétních opatření k uplatňování čl. 11 odst. 1 a 2 mělo vycházet ze stávajících osvědčených postupů.

3.2

V posledních deseti letech se v Evropské unii postupně rozvíjely různé způsoby spolupráce s organizacemi občanské společnosti. Z velké části se jedná o postup konzultací, který Evropská komise podporuje.

3.3

Stále větší počet generálních ředitelství Komise provádělo četné konzultace, jež měly různé cíle, pravidelnost, podobu a dopad. Vyvíjely se v zásadě nezávisle na sobě a někdy se změnily ve skutečná „poradní fóra“. Různé situace a výsledky již v některých případech vedly ke vzniku značně strukturovaných forem stálého dialogu s občanskou společností (10). EHSV považuje v každém případě za nutné zdůraznit, že nelze zaměňovat právní strukturu konzultací s novým institutem občanského dialogu, který ostatně musí být strukturovaný a stálý.

3.4

Mohli bychom zmínit například fórum EU o zdraví zřízené GŘ pro zdraví a spotřebitele (SANCO), platformu pro základní práva Agentury EU pro základní práva, kontaktní skupinu občanské společnosti GŘ pro rozvoj a spolupráci EuropeAid (DEVCO) a dialog s občanskou společností zahájený GŘ pro obchod (TRADE).

3.5

Dialog s občanskou společností je zřejmě nejrozvinutějším mechanismem pro strukturovaný odvětvový dialog, jednak kvůli dosti velkému počtu zúčastněných subjektů (více než 800 registrovaných organizací), jednak z toho důvodu, že téměř polovina těchto subjektů má sídlo v jednom z členských států EU, a ne v Bruselu. Tento dialog je rovněž jediný, pro nějž GŘ TRADE zadalo vypracování externího hodnocení (11).

3.6

Druhým příkladem je Evropské fórum pro integraci  (12), které se zrodilo v roce 2009 jako společná iniciativa EHSV a Evropské komise a tvoří ho základna přibližně 100 zainteresovaných stran jak na evropské, tak i vnitrostátní úrovni. Toto fórum kromě toho předpokládá rovněž stálou účast EP, VR a vládních představitelů členských států EU. Fungování tohoto fóra bylo zpočátku problematické, dnes je však uzlem strukturovaného dialogu v oblasti konkrétního vývoje evropské agendy integračních politik, především ve fázi ex ante.

3.7

Třetím příkladem jsou fóra občanské společnosti v rámci komplexního systému zahraničních vztahů Unie. Za zmínku stojí v prvé řadě úspěch smíšených poradních výborů, zřizovaných v rámci jednání o přistoupení k EU, úloha Poradního výboru CARIFORUM-EU při monitorování zvláštní dohody o hospodářském partnerství uzavřené mezi EU a CARIFORUM, a úloha občanské společnosti zakotvená v dohodě o volném obchodu mezi EU a Koreou.

3.8

Případ dohody z Cotonou (13) je možná nejkomplexnější a nejstrukturovanější, ať již kvůli počtu zúčastněných zemí subjektů, či kvůli počtu uskutečněných činností: Je v ní stanoveno, že strany formálně uznávají doplňkovou úlohu nestátních aktérů (definovaných jako soukromý sektor, hospodářství a sociální partneři, občanská společnost) a jejich potenciál přispět k procesu rozvoje  (14). Na základě zvláštního mandátu pořádá EHSV pravidelná setkání se socioekonomickými subjekty AKT-EU. Kromě toho byl vypracován zvláštní program finanční pomoci různým zemím řízený příslušnými delegacemi EU, do nějž byly tyto subjekty stále více zapojovány a v jehož rámci se investovalo do budování kapacity (15).

3.9

V neposlední řadě připomínáme iniciativu Evropského parlamentu, který od roku 2007 uskutečnil – i když v nepravidelných intervalech a s různými výsledky – tři tematické „agory“ občanů se širokou účastí organizací evropské občanské společnosti (16). Tato iniciativa je v současné době předmětem zvláštního interního hodnocení v EP, neboť musí být v nadcházejících letech obnovena a musí mít výraznější ohlas.

3.10

Za zmínku stojí rovněž některé mezinárodní příklady efektivního zapojení občanské společnosti do procesu rozhodování. Patří k nim Aarhuská úmluva (17) Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů a Kodex osvědčených postupů občanské participace v rozhodovacím procesu, který přijala konference mezinárodních nevládních organizací (18).

3.11

Aarhuská úmluva stanoví, že veřejnost a příslušné organizace občanské společnosti mají právo na „přístup k environmentálním informacím“, které musí orgány veřejné správy zpřístupnit, ale stanoví rovněž právo veřejnosti podílet se na rozhodování o otázkách životního prostředí a případně nechat přezkoumat rozhodnutí orgánu veřejné správy. Kromě toho mohou zástupci občanské společnosti jmenovat své členy do výboru kontrolujícího plnění úmluvy a mohou být zastoupeni v předsednictvu. V neposlední řadě mají organizace občanské společnosti k dispozici finanční podporu.

3.12

Co se týče Rady Evropy, cílem Kodexu osvědčených postupů – uznaného výborem ministrů – je zlepšit účast občanské společnosti na rozhodování na místní, regionální a celostátní úrovni. Kodex osvědčených postupů definuje čtyři různé úrovně účasti (informace, konzultace, dialog a partnerství), jež mohou občanská společnost i veřejné orgány využívat jako matrici.

3.13

Existují taktéž osvědčené příklady na regionální a celostátní úrovni. Mezi nimi vyniká francouzská iniciativa Grenelle Environnement, vytvořená v roce 2007 z podnětu francouzského prezidenta (19). Fórum sjednotilo představitele státu, místních orgánů, nevládních organizací a sociálních partnerů v procesu dialogu a partnerství, z něhož pak vzešly – v roce 2008 a v roce 2010 – dva významné balíčky právních předpisů v oblasti životního prostředí. V návaznosti na návrh Grenelle Environnement pak byl v roce 2008 název HSR změněn na „Hospodářská, sociální a environmentální rada“ a byli do ni jmenováni zástupci environmentálního sektoru (20). A na závěr připomeňme i další modely občanského dialogu vypracované na národní a místní úrovni, jež mají formu „platforem pro spolupráci“, „kompakt“, „dohod či protokolů o spolupráci“ atd. a jako takové je třeba je využívat.

4.1

V současné době se objevují mimořádně zajímavé příklady, které skutečně daleko přesáhly standardní formu pouhých konzultací a v různých případech vyústily ve stabilnější a strukturovanější postupy aktivní účasti a konsolidace různých forem spolupráce, jež jsou předobrazem potenciálních forem strukturovaného občanského dialogu, jak stanoví článek 11 Smlouvy o EU. Tyto praktiky jsou však z větší části mimo okruh pracovníků dotyčného sektoru téměř neznámé a vyžadují posouzení, větší podporu, rozšíření a upevnění.

4.2

Jak tato fóra vnímají různé zainteresované strany, především s ohledem na jejich účinnost, navíc závisí na řadě faktorů, jako je značně se lišící míra zapojení do procesu; vnímaná míra reprezentativnosti zúčastněných subjektů (21); finanční podmínky, které stimulují k účasti i méně strukturované subjekty či subjekty nezastoupené v Bruselu nebo od této účasti odrazují; technické kapacity k aktivnímu přispívání do diskuse a k zajištění monitorování procesu; kontinuita provozních investic ze strany institucí EU.

4.3

Je třeba vyzdvihnout některé relevantní aspekty těchto procesů:

4.4

Tato tvrzení naznačují potenciální kritickou masu, která by se v případě, že bude systematicky uplatňována a řádně oznámena, mohla stát významným základem pro budování participativní demokracie na evropské úrovni. To by každopádně umožnilo zviditelnit tento pilíř evropské demokracie jak vůči veřejnosti, tak i vůči různým institucím. Rozsah příspěvku evropských organizací občanské společnosti a dlouholeté intenzivní úsilí EU by tak získaly na viditelnosti a uznání.

4.5

EHSV tedy navrhuje, aby Evropská komise s aktivní podporou všech ostatních institucí zadala vypracování rozsáhlejší a podrobnější studie.

4.6

Po deseti letech od zveřejnění bílé knihy o evropské správě věcí veřejných (23) by tato studie měla poskytnout ucelenější celkovou bilanci dosažených výsledků, konkrétního dopadu na zákonodárný proces, nečekaného – uskutečněného a testovaného – vývoje, vzniklých problémů, nedostatků a nesouladů, vzniklých nákladů. Navíc by měla určit prvky, jež jsou nutné k adekvátnější a širší účasti. Studie by dále měla posoudit, jaká je konkrétní účinnost a rozsah veškeré probíhající strukturované spolupráce s občanskou společností, jaká jsou kritéria a podmínky pro zvýšení jejich účinnosti a jaké osvědčené postupy mohou jít příkladem a jak je lze dále rozvíjet. V neposlední řadě by se rovněž mělo posoudit, do jaké míry a jak je toto značné množství práce známo a vnímáno mimo zainteresované kruhy odborníků a jak přispívá ke zvýšení demokratické účasti, k sounáležitosti s evropským projektem a k budování evropského veřejného prostoru. Studie by navíc měla sloučit prvky pro hodnocení dopadu jak z hlediska institucí, tak i z hlediska různých zainteresovaných stran organizované občanské společnosti.

4.7

Studie provedená s ohledem na směr naznačený v článku 11 (24), s přímým a aktivním zapojením organizací občanské společnosti, by tak mohla posloužit jako dobrý pracovní základ pro vytyčení hlavních směrů a dalších praktických způsobů rozvoje strukturovaného dialogu ve smyslu článku 11 Smlouvy o EU. Mohla by tím poskytnout prvky nezbytné k určení následných a konkrétnějších operačních návrhů ze strany Komise a dalších institucí EU, což by bylo rovněž v souladu se zelenou knihou zmiňovanou v odstavci 2.5, jejíž význam EHSV vyzdvihuje. Měly by být především vytyčeny potenciální hlavní směry a společné postupy všech institucí, avšak se zohledněním příslušných pravomocí, aby byl všem zaručen jednoznačný, účinný a transparentní proces pro strukturovanou účast občanské společnosti na budování evropské integrace.

4.8

EHSV zajisté může dát k dispozici své schopnosti, znalosti a sítě a aktivně se na této studii podílet nejen ve fázi její přípravy a vypracování, ale i následného šíření výsledků zejména ve 27 členských státech.

4.9

Evropská komise a Evropský parlament navíc 23. června 2011 spustily společný transparentní rejstřík, jenž nahradil ten, který Komise zřídila v roce 2008. Obsahuje již několik tisíc organizací z nejrůznějších oblastí evropské občanské společnosti, které musí poskytovat dosti širokou paletu informací a zasazují se o dodržování společného kodexu chování (25). Tento jednotný rejstřík, který obě instituce sdílí a o nějž již projevila zájem i Rada, je výrazem přesného zaměření a vůle institucí EU ke koordinovanému postupu v oblasti, která je pro vztahy s občanskou společností tak význačná a citlivá.

4.10

EHSV se domnívá, že tento rejstřík, který se dnes zaměřuje výhradně na cíl transparentnosti vůči těm, kteří přichází do styku s evropskými institucemi, aby ovlivnili jejich politiky, by se postupně mohl stát pracovním nástrojem k určení stran občanského dialogu, pokud jde o otázku kritérií reprezentativnosti. Potenciál takovéhoto rejstříku k rozvoji strukturovaného občanského dialogu by však ještě měl být přezkoumán v rámci výše uvedené studie.

4.11

Lisabonská smlouva dále skýtá nové možnosti Evropské radě. Ta se již stala stálou strukturou a předseda Evropské rady je nyní volen na funkční období dvou a půl let s možností obnovení mandátu. To vše tvoří základ pro dlouhodobější perspektivu a pevnější vztahy s organizovanou občanskou společností. Evropská rada musí rovněž plnit povinnosti stanovené v článku 11 Smlouvy o EU, a vzhledem k tomu, že je nyní odpovědná za určení obecného politického směřování EU, má rozvoj spolupráce směrem k postupnému nastolení strukturovaného sociálního dialogu ještě strategičtější význam. EHSV se domnívá, že by Rada měla vytvořit zvláštní oddělení pro dialog s občanskou společností, a konstatuje, že je v rámci svých specifických funkcí připraven s Radou na faktickém budování této perspektivy úzce spolupracovat.

5.1

Také EHSV změnil během uplynulých deseti let svůj způsob práce, v prvé řadě dosti rozšířil řady subjektů, expertů a organizací evropské občanské společnosti, které se účastní jeho činností.

5.2

Změna zasáhla všechny oblasti: tradiční postup práce (stanoviska) se stále větším zapojením expertů a podstatně vyšším počtem slyšení (nejrůznějšího rozsahu); vytvoření styčné skupiny pro organizace občanské společnosti; různé konference a akce pořádané v rámci programu specializovaných sekcí, skupin a předsednictví jak v Bruselu, tak i v různých členských státech EU; práci na strategii Evropa 2020 prováděnou společně s hospodářskými a sociálními radami a obdobnými organizacemi z různých členských států; a v neposlední řadě celou škálu činností prováděných v rámci vlastních vnějších vztahů.

5.3

Výsledkem jsou pevné a neustále se utužující vztahy a diskuse s větším počtem rozmanitějších organizací evropské občanské společnosti. Tento vývoj je velmi pestrý a specifický pro jednotlivá odvětví, takže jednotlivé subjekty o své činnosti navzájem často téměř nic nevědí. Především se však dostatečně nevyužívá jeho potenciál jako celku.

5.4

EHSV proto musí usilovat o:

5.5

V zájmu řádného provádění článku 11 musí EHSV vytvořit veškeré účelné synergie s dalšími institucemi Unie. Za tímto účelem EHSV stvrdil svůj závazek otevřít nové možnosti pro spolupráci s Evropskou radou a posílit a rozšířit veškeré možnosti již probíhající spolupráce s Evropským parlamentem, Evropskou komisí a Výborem regionů.

5.6

Nový Protokol o spolupráci mezi EHSV a Komisí  (27), v němž je upevněna a posílena úloha EHSV jako výsadního prostředníka mezi organizacemi občanské společnosti a orgány Unie, nabízí v tomto ohledu četné příležitosti, které je třeba usilovně rozvíjet. Tento protokol upevňuje a posiluje směr spolupráce nastolený v uplynulých letech a stanoví nový a ambiciózní konkrétní postup pro postupné a společné uplatňování článku 11 Smlouvy o EU, aby se rozvíjela „participativní demokracie na úrovni Unie s cílem posilovat její demokratickou legitimitu“ (28). Uvádí se v něm zejména, že „Komise považuje tuto spolupráci za velmi užitečný nástroj k zajištění otevřeného, transparentního a pravidelného dialogu s reprezentativními sdruženími a s občanskou společností dle článku 11 SEU“ (29).

5.7

Protokol stanoví dva prioritní aspekty rozvoje této spolupráce, z nichž se může stát stabilní a strukturovaný rámec, do nějž bude postupně začleňována stále širší síť organizací zastupujících evropskou občanskou společnost. Konkrétní rozvoj strukturovaného občanského dialogu, popsaný v čl. 11 odst. 2, tak získá následující podobu:

5.8

EHSV musí kromě toho usilovat o vytvoření co nejvhodnějších synergií s organizacemi občanské společnosti na národní i evropské úrovni a rozvíjet strukturovanou spolupráci na obou úrovních.

5.9

Tuto strukturovanou spolupráci lze rozvíjet především na národní úrovni, vzhledem k přínosu, který protokol nyní vyžaduje od EHSV v souvislosti s hodnocením „provádění právních předpisů EU, zejména pokud jde o horizontální doložky podle článků 8 až 12 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU)“ (30). Proto je třeba posílit již probíhající spolupráci s národními hospodářskými a sociálními radami a obdobnými institucemi.

5.10

EHSV v roce 2004 zřídil styčnou skupinu pro organizace a evropské sítě občanské společnosti, o níž se zmiňuje i revidované znění protokolu. Vzhledem k nastíněným perspektivám se EHSV domnívá, že je třeba přezkoumat, změnit a obnovit úlohu styčné skupiny a zejména ji zpřístupnit všem oblastem organizované občanské společnosti, s ohledem na strukturovanější složení tří skupin v EHSV. Takovéto plánované posílení by tak mohlo konkrétně přispět k zásadnímu pokroku především v provádění čl. 11 odst. 1 Smlouvy o EU (co se týče horizontálního občanského dialogu) a EHSV by se mohl stát platformou, která tento proces usnadní. Takto reorganizovaná a posílená styčná skupina bude moci v EHSV zastávat stále významnější úlohu, zejména při monitorování provádění článku 11 Smlouvy o EU.

6.1

EHSV se domnívá, že musí stále více vystupovat jako centrum špičkového evropského občanského dialogu, rozvíjet a zdokonalovat stávající nástroje a podporovat nové formy strukturovaného dialogu a otevřených a sdílených fór zainteresovaných stran. To vše musí činit v rámci komplexní strategie a za odpovídající účasti organizací evropské občanské společnosti a usilovat o znásobení osvědčených postupů při občanském dialogu na všech úrovních. Bude tak moci rozhodujícím způsobem přispět k provádění článku 11.

6.2

EHSV je toho názoru, že by se mělo začít pracovat i na vytvoření viditelného prostoru této nové fáze participativní demokracie, což by představovalo nejen záslužnou a metodickou inovaci, ale bylo by také podnětem pro celý proces i komunikační událostí jako takovou. Tímto způsobem by bylo možné propůjčit formu a základ takové podobě evropské veřejné správě, kterou navrhl filozof J. Habermas a která je základním předpokladem evropského projektu. Do jejího uskutečnění je však ještě daleko. Tento úkol bude vzhledem ke krizi a k již zmíněnému riziku ustupující demokratické podpory pro evropský projekt ještě naléhavější.

6.3

V rámci EHSV byl již návrh na vytvoření tohoto prostoru formulován jak na konferenci pořádané EHSV (31), tak i v nedávném významném stanovisku k tématu Obnovení metody Společenství  (32).

6.4

EHSV se domnívá, že tento strukturovaný prostor pro evropský občanský dialog by mohl mít formu výroční akce, která by měla následující charakter a cíle:

6.5

EHSV zastává názor, že tato akce by byla konstruktivním podnětem k tomu, aby všechny instituce EU učinily z občanského dialogu horizontální úkol pro všechna generální ředitelství Komise, všechny pracovní skupiny Rady a všechny výbory Evropského parlamentu, a to transparentním a vyváženým způsobem zohledňujícím nejrůznější složky evropské organizované občanské společnosti, jak svého času požadoval Evropský parlament (35).

6.6

Má-li být tento plán pevný a důsledný, musí navíc Komise podle EHSV předložit nový přesný a konečný návrh evropského statutu evropských sdružení, jak důrazně požadují evropské organizace občanské společnosti a jak EHSV již několikrát opakoval ve svých stanoviscích.