8.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 214/46

1.1.1

EHSV uznává rozmanitost postupů uplatňovaných členskými státy, nicméně ve snaze zlepšit zainteresovanost vnitrostátní úrovně a demokratickou legitimitu, jež jsou stěžejními body evropského semestru, doporučuje lépe zapojit subjekty občanské společnosti. V této souvislosti doporučuje:

1.1.2

V roční analýze růstu 2014 a zprávách obsažených v přílohách (2) Komise předkládá vizi hospodářské a sociální politiky Evropské unie s důrazem na koordinaci mezi evropskými politikami a opatřeními přijímanými členskými státy. Analýza obsahuje stejné priority jako v předcházejících letech a otevírá evropský semestr.

Zavedený postup makroekonomického a rozpočtového dohledu se v roce 2014 dále rozvíjí. Inspiruje se dokumenty sledujícími logiku dohodnuté disciplíny, dohledu a sankcí. Vychází z mechanismu varování před vznikem makroekonomické nerovnováhy, z národních programů reforem a také ze specifických doporučení pro jednotlivé země vypracovaných po konzultaci s každým členským státem. Evropský semestr kromě toho zůstává úzce spjat se strategií Evropa 2020 a jejími konkrétně stanovenými cíli.

1.1.3

Finanční a následná hospodářská krize stále ještě doléhající na Evropu ukázaly nedostatky v systému správy hospodářské a měnové unie (HMU). K jejich nápravě musí dojít co nejdřív, aby nebyla ohrožena samotná existence eura. EHSV uznává, že byl vykonán kus užitečné práce v oblasti správy ekonomických záležitostí, potvrzuje však naléhavou nutnost zajistit tomuto postupu demokratickou legitimitu a odpovědnost na úrovni členských států. Stanovisko Výboru k roční analýze růstu 2014 navazuje na dříve vypracovaná stanoviska k tomuto tématu, která jsou shrnuta v souboru doporučení v odstavci 2.1 tohoto stanoviska. Předchozí stanoviska doplňuje a aktualizuje a s využitím závěrů řady nedávných stanovisek otevírá perspektivu pro rok 2015.

1.1.4

Provedení roční analýzy růstu 2014 je první etapou tohoto postupu, jejž bude řídící výbor strategie Evropa 2020 po celý rok sledovat společně s národními hospodářskými a sociálními radami (HSR) a podobnými orgány, co se týče provádění reforem a politik členskými státy. Výbor vítá, že byla vytvořena konkrétní vazba mezi jarní trojstrannou vrcholnou schůzkou a procesem evropského semestru. K tomu na doplnění žádá, aby v příloze dokumentů evropského semestru byly zveřejněny postoje evropských sociálních partnerů. Kromě toho si přeje, aby evropskou analýzu růstu doplnila zpráva o stavu plnění strategie Evropa 2020. Toto posouzení stavu je nutné pro přípravu přezkumu v polovině období.

1.1.5

Výbor je přesvědčen o tom, že krize nebyla dosud překonána a vyzývá evropské instituce a členské státy, aby přizpůsobené úsilí o rozpočtovou konsolidaci učinily slučitelným s rozhodnými a důslednými opatřeními pro růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost v celé Unii o 28 státech. Vybízí příští Komisi k vytvoření ambiciózního investičního programu, který malým a středním podnikům (MSP) umožní lepší přístup k financování. Evropské strukturální a investiční fondy by měly podpořit realizaci cílů strategie Evropa 2020 a mohly by případně doplnit reformy definované ve specifických doporučeních pro jednotlivé země. Současně Výbor vybízí Komisi, aby předložila plán konkrétního provádění sociálního investičního balíčku.

1.2.1

V návaznosti na zprávu „Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii (3)“ EHSV s uspokojením konstatuje, že uplatňováním procesu evropského semestru dochází k postupnému vývoji od „koordinace“ k soudržnější správě ekonomických záležitostí mezi členskými státy. Poznamenává zejména, že roční analýza růstu se přizpůsobuje novým pravidlům správy zejména v eurozóně tím, že předkládá návrhy rozpočtu v polovině října, aby Komise mohla posoudit, zda členské státy přijímají opatření nutná k dosažení cílů stanovených na evropské úrovni. Rozpočty budou poté finalizovány na úrovni členských států. Tento postup musí plně respektovat demokratickou legitimitu vnitrostátních parlamentů, které jediné mají pravomoc rozpočet změnit a přijmout.

1.2.2

EHSV konstatuje dílčí pokrok v podobě dohody, které bylo dosaženo na zasedání Evropské rady v prosinci 2013, o budoucích společných pravidlech v oblasti dozoru a řešení problémů bank v úpadku. Konstatuje, že projekt bankovní unie spočívá na základech, které je třeba dále rozvíjet, i když ještě nyní zbývá odstranit řadu překážek, zejména co se týče konsolidace finančního odvětví a lhůty pro zřízení jednotného mechanismus pro řešení problémů. Výbor je velmi znepokojen rizikem, které je spojeno s nedokončenou bankovní unií a návratem k mezivládnímu postupu (4).

1.2.3

EHSV je zklamán snížením objemu finančních prostředků ve víceletém finančním rámci 2014–2020. Vítá však investiční kapacitu v hodnotě přes 400 miliard eur, které budou moci být rychle zmobilizovány na podporu růstu a zaměstnanosti na vnitrostátní a regionální úrovni prostřednictvím evropských strukturálních a investičních fondů, které tímto způsobem přispějí ke splnění cílů strategie Evropa 2020. Výbor považuje za pozitivní vývoj to, že vůbec poprvé existuje vazba mezi politickým rozhodnutím a finančním závazkem, jež společně tvoří důležitý faktor podpory růstu.

1.2.4

Komise v této roční analýze růstu usiluje o vytvoření evropského rámce na podporu růstu v Evropě prostřednictvím správy ekonomických záležitostí, víceletého finančního rámce a politik usilujících o doplnění různých aspektů vnitřního trhu a obchodní politiky. Výbor podporuje výzvu Komise adresovanou členským státům, aby tento evropský rámec zohlednily ve fázi přípravy národních politik. Poznamenává, že roční analýza růstu nyní řadí mezi nejdůležitější priority růst a konkurenceschopnost; zdůrazňuje, že konkurenceschopnost musí být chápána v širším slova smyslu, kde má své místo kvalita a cílené produkty a služby, a nikoli pouze ceny.

1.2.5

K zachování evropského modelu sociální soudržnosti, jejž doporučuje také zpráva Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii, a v souladu s horizontální sociální doložkou Smlouvy EHSV vyzývá Evropskou radu k radikální změně postoje s cílem dodat HMU sociální rozměr. Konkrétně by do evropského semestru měl být začleněn přehled sociálních ukazatelů  (5) o stejné váze jako ukazatele makroekonomické a rozpočtové. Tento sociální rozměr musí fungovat jako prevence rizik sociální nerovnováhy a být doplněn stabilizačními mechanismy, zejména po vzoru systému záruk pro mladé lidi a strukturálních fondů, určených mimo jiné na odbornou přípravu nebo rekvalifikaci.

EHSV kromě toho vyzývá, aby byl ve všech těchto nástrojích zohledněn genderový rozměr EU.

1.2.6

Hluboká krize doléhající na Evropu a politiky prováděné ve snaze řešit problémy plynoucí ze zadluženosti by mohly ohrozit mnohé cíle strategie Evropa 2020. EHSV žádá, aby hned počátkem roku 2014 byla bezodkladně zahájena iniciativa zaměřená na MSP. Považuje za pozitivní nový mandát, kterým EIB pověřila FEI a který je určen MSP a na mikroúvěry (4 miliardy eur), a jeho posílení prostřednictvím navýšení kapitálu.

1.2.7

EHSV zdůrazňuje, že EU má pro překonání krize k dispozici celou řadu využitelných možností, ať už v oblasti infrastruktury, kvality služeb nebo jednotného trhu. Tyto možnosti je třeba využít k urychlení ekologického přechodu, inovací, přístupu MSP k úvěrům, konkurenceschopnosti všech podniků v perspektivě udržitelného, zeleného a inkluzivního růstu.

1.3.1

Účelem tohoto stanoviska, orientovaného na závěry zasedání Evropské rady v březnu 2014, je také přispět k přezkumu strategie Evropa 2020 v polovině období. Tato oblast je důležitá pro budoucí Komisi, která svou činnost zahájí během italského předsednictví. Unie bude muset občanům dokázat, že má politickou vůli a konkrétní vizi podporující hlubší integraci s cílem dosáhnout „lepší Evropy“, což v některých politikách znamená „víc Evropy“. V rámci příprav přezkumu strategie Evropa 2020 v polovině období se doporučuje koordinovat jej s nástroji evropského semestru za účelem dosažení nové rovnováhy mezi odpovědností a solidaritou. Výbor doporučuje doplnit evropský semestr o přehled environmentálních ukazatelů.

1.3.2

Výbor oceňuje, že roční analýza růstu vybízí členské státy, aby se i za napjatých rozpočtových podmínek pustily do řešení problémů XXI. století a podpořily investice do dlouhodobějších cílů, kupříkladu v oblasti klimatu. Evropský semestr také musí i nadále do svých cílů, metod a nástrojů začleňovat ekologizaci průmyslových postupů existujících v jednotlivých odvětvích a ekologizaci celé ekonomiky, a to v zájmu překonání krize na základě modelu udržitelnějšího rozvoje. Komise v roční analýze růstu zmiňuje mezi prioritami pro růst a konkurenceschopnost podporu účinného využívání zdrojů prostřednictvím lepšího nakládání s odpadky a vodou, recyklace a energetické účinnosti.

Při tomto přezkumu bude třeba využít nově vzniklá témata a postupy jako hybné motory udržitelného rozvoje. Sem patří cyklická ekonomika, participativní a kolaborativní ekonomika, ekodesign, ekologická účinnost, ekologická mobilita či renovace budov a udržitelná urbanizace.

1.3.3

Nová evropská strategie by měla vycházet ze společného posouzení provedeného evropskými institucemi a členskými státy a navázat na rámec cílů udržitelného rozvoje OSN po roce 2015. Evropská unie významným způsobem přispěla k definování univerzálního charakteru těchto budoucích cílů udržitelného rozvoje. Tento přezkum bude součástí úsilí o soudržnost mezi všemi politikami, což je princip, který byl přijat evropskou úrovní a je v rozvojové politice uplatňován. Tyto budoucí společné celosvětové cíle bude třeba konkretizovat v dynamice udržitelného rozvoje evropského kontinentu. Proto Výbor doporučuje, aby přezkum v polovině období navázal na cíle udržitelného rozvoje 2030 a probíhal v úzké spolupráci s členskými státy.

1.3.4

Výbor se zavazuje k plnému převzetí své role v tomto procesu hledání přechodu k udržitelné ekonomice a nepouští ze zřetele nutnost ambiciózní politiky v oblasti klimatu a energetiky. Měly by se zohlednit závěry konference konané ve dnech 13. a 14. února 2014 Nové globální partnerství: postoje evropské občanské společnosti k agendě po roce 2015 (6), v níž sehrál EHSV významnou roli.

—

rychlé zavedení progresivního a současně komplexního procesu posílené koordinace zvaného „evropský semestr“ jako rychlá reakce na nejhorší vícerozměrnou krizi v historii Evropy, která odhalila nedostatky způsobené nedokončenou HMU;

—

začlenění růstu mezi cíle strategie Evropa 2020, se zvláštním důrazem na význam vzdělávání, odborné přípravy, celoživotního učení; aktivní opatření pro trh práce, podnikání, samostatná výdělečná činnost, politiky sociálního začlenění a energetická účinnost;

—

ekologický přechod k modelu udržitelné výroby a spotřeby, jež je nezbytným předpokladem překonání krize;

—

prohloubení rozdílů mezi členskými státy, mezi regiony a územními celky i mezi ústředními a nejvzdálenějšími oblastmi; naléhavá potřeba politiky soudržnosti k obnovení směřování ke konvergenci v EU;

—

nutnost účinného provádění reforem evropskými institucemi a členskými státy;

—

prohloubení veřejného zadlužení umocňované krizí bankovního odvětví;

—

diferencovaná rozpočtová konsolidace v souladu s obnovou růstu; politiky konsolidace veřejných financí se musí zaměřit na delší období a na hledání inteligentní vyváženosti mezi příjmy a výdaji, mezi nabídkou a poptávkou;

—

souběžná naléhavá potřeba iniciativ pro obnovu růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti; účinné provádění reforem na trhu produktů a služeb a případně na trhu práce, podpora investic a politik solidarity, dokončení bankovní unie;

—

závažné sociální dopady politik prováděných za účelem překonání krize; nutnost zohlednit sociální spravedlnost a rovnost v nákladech a přínosech strukturálních reforem; nutnost analýzy sociálního dopadu těchto reforem;

—

respektování autonomie sociálních partnerů a kolektivních dohod; spolupráce a intenzivní konzultace se sociálními partnery a občanskou společností; posílení demokratické legitimity evropského semestru, posílení sociálního dialogu, zejména co se týče reforem trhu práce.

2.2.1

EHSV konstatuje, že dochází k postupnému přechodu od koordinace ke správě ekonomických záležitostí závaznějšího charakteru pro členské státy prostřednictvím evropského semestru s tím následkem, že se koncem roku 2013 provádí hodnocení specifických doporučení pro jednotlivé země, která budou použita jako základ příštích doporučení na jaře 2014 a promítnou se do národních plánů reforem. Jednotlivé nástroje evropského semestru umožňující analýzu v perspektivě posílené koordinace hospodářských politik tvoří složitý propojený mechanismus, v němž se v současnosti vyzná bohužel jen několik evropských a národních expertů.

2.2.2

Na podzim roku 2013 Komise vůbec poprvé zhodnotila návrhy státních rozpočtů zemí eurozóny dříve, než byly tyto rozpočty projednány a přijaty vnitrostátními parlamenty. Komise ani jednu ze třinácti dotčených zemí eurozóny nepožádala o revizi předloženého návrhu, čímž se prozatím vyhnula otázce konfliktů v oblasti legitimity. Ze zprávy o mechanismu varování posuzující deset makroekonomických ukazatelů (7) však vyplývá, že šestnáct zemí bude letos předmětem důkladné analýzy s cílem zjistit případnou nerovnováhu a určit, zda tato nerovnováha je či není přílišná.

2.2.3

Komise současnou situaci považuje za bod obratu otevírající perspektivu potvrzené celkové obnovy (1,1 % pro eurozónu a 1,4 % pro EU–28), kterou by proto bylo vhodné posílit. Výbor je znepokojen skutečností, že tuto počínající a prozatím křehkou obnovu nelze konstatovat ve všech členských státech. Přesto uznává jistý posun patrný v této analýze růstu, jež staví na první místo důležitosti růst a konkurenceschopnost. Výbor bude na provádění této priority dohlížet a přesvědčí se o tom, že oněch 400 miliard eur bude určeno na projekty, které budou mít za cíl její konkrétní realizaci. Bude dbát na to, aby budoucí nástroj konvergence a konkurenceschopnosti pomohl s urychlením a zkvalitněním reforem zemím, jež se v této oblasti potýkají s problémy.

2.3.1

Roční analýza růstu zdůrazňuje první příznaky obnovy, i když prozatím skromné. Výbor je znepokojen nejistotami, na které dokument Komise poukazuje, jako je vazba mezi bankami v úpadku a veřejným dluhem, či snížení poptávky rozvíjejících se zemí, fragmentace finančního systému, vysoká míra nezaměstnanosti. Tyto nejistoty oslabují vyhlídky do budoucna a představují překážky bránící růstu.

2.3.2

EHSV konstatuje, že celkový tón roční analýzy růstu 2014 je optimističtější než předpovědi MMF a OECD, podle nichž je tempo celosvětové hospodářské obnovy pomalejší, než se očekávalo v květnu 2013, především kvůli zhoršení vyhlídek pro ekonomiky rozvíjejících se zemí (8). Komise se v posledních letech často vyjadřovala optimisticky a oznamovala obnovu, k níž pak nedošlo. Výbor žádá příští Komisi, aby znovu přezkoumala ekonomické prognózy a podle potřeby změnila kurz. V každém případě zdůrazňuje, že systémům sociální ochrany hrozí stagnace nebo příliš pomalá obnova, zejména v zemích, kde tyto systémy ještě nejsou pevně ukotveny.

2.3.3

Působením krize se situace na trhu práce zhoršila, avšak nynější stabilizace hospodářství není provázena srovnatelným zlepšením. Roční analýza růstu pouze konstatuje časovou prodlevu mezi oživením a zlepšením zaměstnanosti. Prodlužování této prodlevy by zvýšilo riziko dlouhodobé strukturální nezaměstnanosti. Proto musí být účast na trhu práce podněcována různými pobídkami: kvalifikací, celoživotním vzděláváním, zapojením sociálních partnerů, ale také pomocí programů veřejných a soukromých investic vytvářejících pracovní místa.

2.3.4

Prozatím je příliš brzo na to, abychom mohli krizi eurozóny prohlásit za překonanou. Existují různá rizika, mezi nimi riziko příliš nízké inflace (méně než 1 %), jež by dlouhodobě mohla vyústit v deflaci, což by mohlo mít katastrofické následky na možnosti obnovy. V tomto ohledu je rozhodující měnová politika ECB. Mezi jinými riziky Výbor upozorňuje na to, že několik bank by se ještě mohlo ukázat jako příliš slabé na to, aby mohly plnit své povinnosti. Příští zátěžové testy pod kontrolou ECB budou významným ukazatelem stavu finančního odvětví.

2.3.5

Roční analýza růstu uznává nelehké vyhlídky pro podniky, které jsou v některých zemích konfrontovány se slabými prognózami růstu a obtížným přístupem k úvěrům, což řadě MSP způsobuje potíže a následný úpadek.

2.3.6

EHSV uznává, že v situaci hospodářských a sociálních rozdílů je těžké stanovit jednotné priority platné pro celou Evropskou unii. Při sestavování specifických doporučení pro každou zemi Výbor doporučuje přijmout konkrétní opatření, aby byl zaručen dialog mezi Komisí a občanskou společností a posílen sociální dialog.

2.3.7

EHSV je nadále znepokojen problémy, které zapříčinila krize. Má vážné pochyby ohledně potenciálních rizik spojených s přezkumem kvality aktiv bank a se zátěžovými testy, které budou provedeny během roku 2014. Zde je nutný věrohodný dohled a bankovní unie nepřinese okamžitá řešení.

2.3.8

EHSV vítá dohodu o směrnici stanovující systémy pojištění vkladů i o směrnici o ozdravných postupech a řešení problémů bank. Provádění bankovní unie z hlediska dohledu a řešení problémů bank bude důležitým prvkem pro obnovu a znovunastolení důvěry. Proto EHSV vyzývá k rychlému přijetí jednotného mechanismu pro řešení problémů jako velmi důležitého řídícího nástroje v případě nové bankovní krize. Výbor je velmi zklamán tím, že Rada na svém nedávném zasedání nedokázala dospět k dohodě ohledně dokončení bankovní unie a rozhodla se pro návrat k mezivládnímu postupu.

3.1

Roční analýza růstu uznává, že evropský podíl na celosvětovém obchodu významně přispívá k bohatství EU, která se zaměřuje na růst výrazněji orientovaný na export do rozvíjejících se zemí s vnitřní devalvací v některých státech.

V kontextu nelítostné mezinárodní konkurence si EU zachovává významnou pozici v celosvětovém obchodu i přes značné změny v tocích a hodnotových řetězcích. EU chce rovněž zaručit větší otevřenost v oblasti investic. V reakci na tento vývoj se Unie angažovala ve dvoustranných jednáních zahrnujících obchod a investice a provádění dvoustranných dohod. Výbor nadále přikládá velký význam prosazování pravidel, norem a hodnot ve všech dohodách, s případným využitím ochranných opatření a řešením konfliktů ve WTO a zapojením do mechanismů monitorování dohod.

3.2

V prvních ročních analýzách růstu byla jednoznačně převažující pozornost věnována drastickým a obecným úsporným politikám, což dnes ustupuje politice diferencovaných odstupňovanějších cílů konsolidace rozpočtu. EHSV podporuje výzvu členským státům doporučující zlepšit koncepci konsolidačních programů a věnovat větší pozornost jejich kvalitě, složení a intenzitě. EHSV bere na vědomí, že Komise výslovně zdůrazňuje vliv rozpočtové politiky na růst, účinnost veřejného sektoru a sociální spravedlnost a kritizuje podpory škodlivé pro životní prostředí.

3.3

Jak EHSV zdůrazňoval ve svém stanovisku k sociálnímu rozměru HMU, je znepokojen tím, že hospodářská a sociální situace je odrazem prohlubujícího se rozdílného vývoje mezi zeměmi nebo ve skupině zemí v oblasti hospodářské obnovy a sociálních nerovností. Tento vývoj narušuje perspektivu sdílené prosperity mezi členskými státy. Úkolem EU je zabránit postupující ekonomické a sociální fragmentaci nejen v eurozóně, ale také na jednotném trhu. EHSV znovu opakuje svůj požadavek na přijetí rámcové směrnice umožňující bojovat s chudobou a usnadnit začlenění do trhu práce.

3.4

Celá EU rovněž musí přijmout závazek reforem, jež jí umožní lépe se přizpůsobit měnící se ekonomické realitě. Jak Výbor zdůraznil již ve svém dřívějším stanovisku k roční analýze růstu 2013, náklady a přínosy těchto strukturálních reforem musí být rovnoměrně rozděleny mezi všechny subjekty (pracovníky, domácnosti/spotřebitele a podniky).

3.5

EHSV je toho názoru, že priority roční analýzy růstu 2014 dostatečně neodrážejí vazbu na strategii Evropa 2020 a její stanovené cíle. Znovu opakuje své obavy ohledně nedostatečného pokroku při realizaci cílů této strategie. Klade si otázku, proč nebyly důvody tohoto nedostatečného pokroku analyzovány, a se zájmem očekává přezkum v polovině období; je znepokojen prohlubováním odlišných tendencí v EU v oblasti hospodářské činnosti, zaměstnanosti, nezaměstnanosti a nejistých pracovních podmínek. Cíl strategie Evropa 2020 se v některých oblastech stále více vzdaluje. Zdá se, že se míra nezaměstnanosti v Evropské unii stabilizovala na 10,9 % (v eurozóně pak na 12,1 %), což jsou úrovně, které od vytvoření HMU nebyly nikdy zaznamenány.

3.6

Přestože instituce od roku 2011 vyzývají k posílení sociálního rozměru HMU, Výbor je zklamán nedostatečnými výsledky zasedání Evropské rady v prosinci 2013, které tuto prioritu zařadilo do svého programu. Výbor by chtěl nicméně připomenout, že zpráva o zaměstnanosti obsahovala účinné diagnostické nástroje. Konstatuje, že evropský semestr obsahuje ve zprávě o zaměstnanosti srovnávací přehled sociálních ukazatelů, a doporučuje, aby byl začleněn do jednotného monitorovacího rámce, který bude ve stejné míře zohledňovat ekonomický a sociální rozměr. Souběžně s cíli pro dluhy a deficity veřejných financí musí existovat kvantifikovatelné cíle v oblasti zaměstnanosti a sociálních výsledků. Na ně naváží podobné adaptační mechanismy a mechanismy solidarity k nápravě sociální nerovnosti a podpoře sociálních investic. EHSV již dlouho zdůrazňuje, že existuje obrovská potřeba investic včetně investic v sociální oblasti, které by vytvořily pracovní místa, zmírnily chudobu a odstranily sociální vyloučení. K tomu jsou zapotřebí investice soukromé i veřejné a v případě potřeby provedení strukturálních reforem.

3.7

EHSV také zdůrazňuje, že strukturální problémy členských států se musí řešit u zdroje. Strukturální konkurenceschopnost, hospodářský růst a silný sociální rozměr jsou klíčovými prvky pro to, aby Evropa překonala krizi. Nedávno navržený srovnávací přehled sociálních ukazatelů by se měl využít k posílení krátkodobých a střednědobých změn v úzké spolupráci a koordinaci se sociálními partnery.

3.8

Do nové správy ekonomických záležitostí je nutné začlenit genderový rozměr. Výbor vyzývá evropské instituce a členské státy, aby v reformách zohlednily genderový rozměr, definovaly genderově specifické údaje ve všech nástrojích a upřesnily dopad nerovnosti mezi muži a ženami na růst zejména v národních programech reforem a doporučeních pro jednotlivé země.

3.9

Při absenci dostatečné koordinace státních politik mohou mít některé politiky jednoho členského státu negativní dopad na jiný členských stát. Roční analýza růstu tento fakt zmiňuje, úvahy o projektech velkých ekonomických reforem zahájené ve sdělení by však měly být prohloubeny s cílem zajistit, že bude existovat soudržný časový plán strukturálních reforem. V této souvislosti by mohla mít negativní dopad na další členské státy fiskální nebo sociální konkurence či volba skladby zdrojů energie nebo migrační politiky.

3.10

Největší současnou výzvou je podpora hospodářské obnovy, což vyžaduje zejména řádné provedení velkých hospodářských reforem a posílení strukturální konkurenceschopnosti, tedy inovační kapacity, zlepšení kvality služeb a výrobků, nové koncepce organizace práce a řízení, rozvoje výzkumu a jeho aplikací souběžně s dalšími faktory cenové konkurenceschopnosti, jako jsou náklady na výrobní kapitál a náklady na práci, ale také směnný kurz, který je pro euro považován za poněkud vysoký.

4.1

EHSV lituje, že není kladen dostatečný důraz na otázku investic a obnovení domácí poptávky. Evropa potřebuje růst a zaměstnanost, proto je nutností nový evropský investiční program. EHSV opakuje své návrhy na vytvoření investičního plánu zaměřeného na tvorbu kvalitních pracovních míst, zejména pro mladé lidi, udržitelný rozvoj, inovační projekty orientované na budoucnost, ale také vzdělávání, výzkum, infrastrukturu a ekologickou účinnost. Hlavním kritériem takového programu musí být tvorba pracovních míst a následné zmírnění chudoby, jakož i uvolnění tlaku na veřejné finance díky větší účasti na trhu práce.

4.2

Takový investiční program musí doplnit a posílit snahy vynaložené na zlepšení konkurenceschopnosti podniků a podporu ekonomického oživení ve snaze posílit ekonomickou výkonnost EU na mezinárodní scéně a zajistit jí prosperující, inkluzivní a efektivní budoucnost z hlediska zdrojů. Solidarita a loajalita, jak uvnitř jednotlivých zemí tak v Evropě, jsou základní prvky umožňující zajistit, aby vynaložené úsilí bylo politicky a sociálně přijatelné a měli z něj prospěch všichni.

4.3

EHSV je spokojen, že se účinné využívání přírodních zdrojů a provádění energetických politik zmiňuje mezi prioritami roční analýzy růstu 2014 v souvislosti se zajištěním růstu a konkurenceschopnosti. Výbor se domnívá, že hlavní výzvou nadcházejících let bude inkluzivní zelená ekonomika, která bude mobilizací k překonání krize. Opatření k podpoře růstu a zaměstnanosti se musí zaměřit na ekologický přechod k nízkouhlíkové ekonomice ekologicky využívající zdroje do roku 2050. EU bude muset tento proces urychlit.

4.4

Vzhledem k tomu, že rozpočtové škrty nemohou samy o sobě podpořit růst, EHSV vyzývá Komisi, aby svou koncepci podrobněji rozpracovala z hlediska politiky soukromých investic, přístupu MSP k úvěrům, oživení spotřeby a strukturálních reforem v oblasti fiskálních politik. Opatření přijatá na vnitrostátní úrovni v těchto třech oblastech (investice, spotřeba, daně) mohou přinést plný účinek pouze v jasně definovaném koordinovaném evropském rámci orientovaném na perspektivy udržitelného rozvoje a sdílené prosperity.

4.5

EHSV znovu opakuje svá doporučení na podporu investic na evropské úrovni, zejména vydání dluhopisů EIB nebo EIF k financování růstu, přilákání přebytků úspor na celosvětové úrovni, povolení vyloučení některých strukturálních investic orientovaných na budoucnost z definice veřejného dluhu a věnování větší pozornosti průmyslové politice.

4.6

Ve snaze přispět k oživení domácí poptávky v Evropě je nutné zlepšit účast na trhu práce, veřejné služby zaměstnanosti a aktivní opatření na trhu práce. V této souvislost je velmi kladně vnímán systém záruk pro mladé lidi, a to i přes jeho příliš skromné financování. Je však rovněž nutné zajistit zaměstnancům a pracovníkům trvalé perspektivy v oblasti zaměstnanosti a platů, bez nichž není možné obnovit důvěru a spotřebu.

4.7

V zájmu podpory obnovy vnitřního trhu by měla být provedena modernizace právních předpisů v oblasti pracovních smluv s cílem umožnit větší flexibilitu trhu práce, jež by rovněž měla v celkové rovnováze zohlednit rozměr „bezpečnosti“ trhu práce. Eurostat odhadl počet chudých pracujících v EU v roce 2011 (9)na 8,7 % a nejisté podmínky se s hospodářskou krizí dále šíří.

4.8

Stejně tak je třeba výzvu Komise k účinnější sociální ochraně na podporu sociálních změn a postupného zmírnění nerovností a chudoby interpretovat jako požadavek na kvalitu služeb pro nejzranitelnější občany. Podle Eurostatu byla v roce 2012 (10) čtvrtina obyvatel EU ohrožena chudobou nebo sociálním vyloučením, což znamená téměř 125 milionů osob. Tento počet od roku 2008 stoupá, z čehož nelze vinit nefunkční systémy sociální ochrany, ale hospodářskou krizi a politiky, v nichž se nevěnovala dostatečná pozornost otázkám rovnosti a sociální spravedlnosti.

4.9

V této souvislosti EHSV důrazně připomíná, že náklady a přínosy strukturálních reforem musí být rozděleny spravedlivě mezi všechny subjekty, což především znamená, že je již nyní nutné uvažovat o rozdělení přínosů očekávané budoucí udržitelné obnovy. EHSV znovu opakuje svou žádost Komisi, aby ujasnila svůj přístup k platům, inflaci a produktivitě.

5.1

EHSV zastává názor, že by se při příležitosti hodnocení nové evropské správy ekonomických záležitostí mělo provést zjednodušení postupů. Jak již Výbor zdůraznil ve svých dřív stanoviskách, časový plán evropského semestru je zahlcen nástroji: Pakt o stabilitě a růstu, Smlouva o stabilitě, koordinaci a hospodářské správě, balíček šesti právních aktů a balíček dvou právních aktů týkajících se správy ekonomických záležitostí atd.). EHSV konstatuje, že tento vývoj ve správě přes svou komplexnost zřejmě dokázal trhy ujistit o ochotě EU a členských států řešit problémy HMU. Napříště bychom měli postupovat důvěryhodně, srozumitelně a legitimně.

5.2

Co se týče zapojení sociálních partnerů a občanské společnosti, roční analýza růstu se zaměřuje především na přijetí odpovědnosti na vnitrostátní úrovni a neklade dostatečný důraz na skutečné zapojení těchto aktérů do definování hlavních směrů a provádění politik. Důvěryhodnost a sociální přijatelnost reforem závisí na úzké spolupráci a koordinaci se sociálními partnery, jež je zárukou úspěchu jejich provádění.

5.3

Evropští občané také od Evropy a členských států očekávají, že tato nová správa se bude zabývat dalšími problémy, s nimiž jsou konfrontováni: m.j. bojem proti globálnímu oteplování, energetickou politikou, průmyslovou politikou a podporou šetrného a účinného využívání zdrojů. V tomto ohledu EHSV vítá priority, které Komise určila v oblasti energetiky.

5.4

V rámci správy ekonomických a sociálních záležitostí s jednotným postupem dohledu by mohl být zaveden pobídkový mechanismus, který by podpořil národní reformy orientované na konvergenci a konkurenceschopnost. Roční analýza růstu 2014 zmiňuje diskusi, která se rozproudila v souvislosti s novým nástrojem pro konvergenci a konkurenceschopnost a týkala se „smluvních ujednání“ či „smluv pro konkurenceschopnost“, jež by obsahovaly závazky reforem v členských státech výměnou za finanční podporu k usnadnění provádění. Podle Výboru je třeba upřesnit způsob financování (přidaná hodnota oproti stávajícím strukturálním fondům, způsobilé typy reforem, objem finančního nástroje, zdroj financování) a konkrétní podobu těchto smluvních ujednání, proto doporučuje ponechat diskusi otevřenou a nic neuspěchat. Smluvní přístup, z nějž vychází nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost, by mohl poskytnout větší manévrovací prostor na vnitrostátní úrovni pro lepší zapojení občanské společnosti. Tento přístup se také zdá být kompromisním řešením mezi dobrovolnou koordinací a závazným postupem v oblastech, kde je pravomoc Unie v současnosti omezená. Členské státy se budou touto problematikou znovu zabývat na zasedání Rady v říjnu 2014.

5.5

Co se týče přesunu zdanění z práce zejména na spotřebu, EHSV se obává, aby za současných okolností neoslabil vnitřní poptávku. Kromě toho je znepokojen rizikem konkurence mezi členskými státy v otázce co nejnižších platů, která by poptávku dále snížila.

5.6

Co se týče ekologických daní, EHSV se zájmem konstatuje, že Komise si jako prioritu stanovila změnu koncepce zdanění a přesun daňového zatížení z práce na další související oblasti, mimo jiné na znečištění. Měla by být přijata opatření na podporu reforem ekologických daní v členských státech, neboť mohou přispět k rozpočtové konsolidaci při současném snížení spotřeby přírodních zdrojů a dovážených fosilních paliv. To by mělo na růst a zaměstnanost méně negativní účinky než nepřímé daně.

5.7

Co se týče zdanění majetku, jejž roční analýza růstu pouze zmiňuje jako jeden zdroj daní, jenž by mohl být alternativou ke zdanění práce, Výbor žádá Komisi, aby tuto koncepci ujasnila a v příští roční analýze růstu předložila konkrétní návrhy.