This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52020AE5345
Opinion of the European Economic and Social Committee Communication on ‘from the Commission to the European Parliament and the Council — 2020 Strategic Foresight Report — Strategic foresight — Charting the course towards a more resilient Europe’ (COM(2020) 493 final)
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke „Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Zpráva o strategickém výhledu z roku 2020 – Strategický výhled – Zmapování cesty k odolnější Evropě“ [COM(2020) 493 final]
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke „Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Zpráva o strategickém výhledu z roku 2020 – Strategický výhled – Zmapování cesty k odolnější Evropě“ [COM(2020) 493 final]
EESC 2020/05345
Úř. věst. C 220, 9.6.2021, pp. 67–71
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
|
9.6.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 220/67 |
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke „Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Zpráva o strategickém výhledu z roku 2020 – Strategický výhled – Zmapování cesty k odolnější Evropě“
[COM(2020) 493 final]
(2021/C 220/09)
|
Zpravodajka: |
Sandra PARTHIE |
|
Žádost o vypracování stanoviska |
dopis Komise, 11.11.2020 |
|
Právní základ |
Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie |
|
Odpovědná sekce |
Jednotný trh, výroba a spotřeba |
|
Přijato v sekci |
2.3.2021 |
|
Datum přijetí na plenárním zasedání |
24.3.2021 |
|
Plenární zasedání č. |
559 |
|
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování) |
270/0/5 |
1. Závěry a doporučení
|
1.1. |
EHSV velmi vítá plánované začlenění prognostické metodiky do budoucího procesu tvorby politik EU. Jednoznačně vítá také rozhodnutí výslovně zahrnout „výhled“ do oblasti působnosti místopředsedy Komise, který je rovněž odpovědný za interinstitucionální vztahy. Očekává, že tento základ prospěje součinnosti i strukturálnímu zapojení všech orgánů a institucí EU, včetně EHSV. |
|
1.2. |
EHSV velmi vítá nový přístup Evropské komise spočívající v přípravě strategického výhledu jakožto každoročního, cyklického a nepřetržitého procesu. Jako první téma v rámci výhledu byla vybrána odolnost EU. Ta se v souvislosti s krizí COVID-19 stala novou střelkou kompasu politik EU. Odolností se rozumí nejen schopnost odolávat výzvám a řešit je, ale rovněž projít transformacemi udržitelným, spravedlivým a demokratickým způsobem. |
|
1.3. |
Čtyři rozměry tématu odolnosti, tj. „sociální a ekonomický“, „geopolitický“, „ekologický“ a „digitální“, jsou z našeho pohledu dobře vybrány a rozvedeny. Představují ústřední významná témata naší doby, která budou mít i nadále mimořádný význam pro formování evropské politiky. EHSV velmi podporuje volbu tohoto tématu, jelikož je skutečně nejdůležitější pro naše společné úsilí o vytvoření vhodných rámcových podmínek za účelem překonání pandemické krize a pro řešení globálních výzev, jako je změna klimatu. Výbor toto téma podrobně analyzoval ve svém stanovisku z vlastní iniciativy Budování odolnější a udržitelnější evropské ekonomiky (1) a ve svém usnesení Zapojení organizované občanské společnosti do národních plánů pro oživení a odolnost – co se osvědčilo a co nikoliv (2)? |
|
1.4. |
Strategický výhled se vyznačuje tím, že analýzy a kroky, které v jeho rámci probíhají, jsou zaměřeny na budoucnost. S ohledem na tuto skutečnost musí tyto činnosti splňovat tři základní předpoklady, aby bylo možné dosáhnout vysoce kvalitních výsledků. Zaprvé musí analýzy poskytnout výsledky, jež jsou přiměřené budoucí situaci, která je předmětem šetření. Zadruhé by měly být založeny na vědeckých metodách a postupech, přičemž je třeba mít na paměti, že budoucnost není ani pozorovatelná, ani empiricky měřitelná. Zatřetí by měly být účinné v tom smyslu, že by měly poskytovat užitečné vodítko pro politickou praxi. |
|
1.5. |
První zpráva Komise o strategickém výhledu z roku 2020 ještě nezahrnuje předpokládaný úplný prognostický cyklus ani nevysvětluje, jak má být provázána s Nástrojem pro oživení a odolnost a procesem evropského semestru. Nevysvětluje ani, které z megatrendů, jež identifikuje, jsou pro EU nejpravděpodobnější a nejrelevantnější, a proto neumožňuje tvůrcům politik stanovit priority. To je třeba v nadcházejících zprávách napravit. Výhled dosáhne svých stanovených cílů, pouze pokud se bude jednat o otevřený, pluralistický a rozmanitý mezioborový proces, do něhož budou zapojeni organizovaní sociální partneři a občanská společnost, zejména EHSV, ve všech fázích procesu prognóz a definování referenčních scénářů a v jehož rámci bude využíván soubor metod a nástrojů k posouzení budoucího vývoje z různých úhlů. |
|
1.6. |
I když je sledovaný záměr plně vítán, vidíme některé oblasti, které je třeba zlepšit, pokud jde o provádění výhledu v rámci rozhodovacího procesu:
|
|
1.7. |
Míra odhodlání využít výhled k posílení evropské odolnosti je poměrně omezená. Zpráva Komise většinou pouze uvádí, že výhled „může“ být využíván na úrovni EU, a nikoli že využíván „bude“. Namísto nastínění konkrétních způsobů využití výhledu v rámci procesu politického rozhodování se nástroje prognózy omezily na uvádění možností, které mohou, ale nemusí být využity příslušnými zúčastněnými stranami anebo v konkrétním případě při provádění. |
|
1.8. |
Pokud jde o rozměry odolnosti, tj. téma zprávy z roku 2020,
|
|
1.9. |
Tyto čtyři rozměry slouží jako základ pro vytváření agendy budoucích prognostických činností. Doporučujeme proto, aby byly těmto čtyřem rozměrům odolnosti přiřazeny konkrétní dílčí cíle, které lze uskutečnit, a v budoucnu tudíž podrobit pravidelnému hodnocení. Byla již navržena další témata programu pro výhled, tj. otevřená strategická autonomie, budoucnost pracovních míst a dovedností a prohloubení souběžnosti digitální a ekologické transformace. Tato témata byla vyvozena ze tří ze čtyř rozměrů odolnosti. Zůstává však nejasné, jak Komise dospěla k těmto tématům a v jakém pořadí a formě se jim bude věnovat. Proto není zcela pochopitelné, proč byla zvolena tato témata namísto jiných, např. vnitřní vize rozvoje EU, vzestup nacionalismu, budoucí spolupráce mezi členskými státy nebo bezpečnostní otázky. I zde lze pomocí strategického výhledu dosáhnout větší transparentnosti. |
2. Obecné připomínky
|
2.1. |
Nástroj strategického výhledu, tj. předvídání trendů a vývoje, je nezbytný pro navrhování odpovědných politik. Strategický výhled sehraje klíčovou úlohu při tvorbě takových politik EU, které obstojí i v budoucnosti, protože zajistí, aby krátkodobé iniciativy vycházely z dlouhodobější perspektivy. Má to velký význam, protože vstupujeme do nové éry, v níž bude prognostický výhled zaměřený na konkrétní opatření stimulovat strategické myšlení a utvářet politiky a iniciativy EU, včetně budoucích pracovních programů Komise. |
|
2.2. |
I když nelze předvídat všechno a i v budoucnu bude docházet k překvapivým událostem, je zde široký prostor k jednání. Zahrnuje to určování pravděpodobnosti a přípravu těch, kteří jsou v rozhodovacích pozicích, aby uměli co nejdříve vyhledat, pochopit a rozpoznat tyto signály, zejména v případě náhlých událostí. Znamená to také přípravu akčních plánů, vytvoření systému řízení a komunikačních kanálů a definování jasných oblastí odpovědnosti a úkolů pro případ, že by daná událost skutečně nastala. Prognostici často používají metafory „černé labutě“ (zcela neočekávané události z kategorie „neznámé neznámé“) a „šedého nosorožce“ (známé události velkého rozsahu, které by měly obrovský dopad, ale jsou opomíjeny). Pandemie COVID-19 byla takovýmto „šedým nosorožcem“, neboť existovaly varovné signály rostoucího rizika celosvětové pandemie v důsledku kombinace zhoršování životního prostředí, globalizace a většího propojení. Je třeba použít techniky vytváření prognóz a plánování s jasným rozlišováním těchto dvou různých typů otřesů s obrovským dopadem. V této souvislosti by se měly ve výzkumných institucích EU zlepšit meziodvětvové nelineární techniky vytváření scénářů, identifikace nově se objevujících hlavních rizik a rozpoznávání počínajících trendů. |
|
2.3. |
Odolností se rozumí nejen schopnost odolávat výzvám a řešit je, ale rovněž projít transformacemi udržitelným, spravedlivým, inkluzivním a demokratickým způsobem. Čtyři rozměry tématu odolnosti, tj. „sociální a ekonomický“, „geopolitický“, „ekologický“ a „digitální“, jsou z našeho pohledu dobře vybrány a rozvedeny. Výbor však zdůrazňuje, že různorodé interakce těchto čtyř rozměrů nelze posuzovat odděleně, ale že je vskutku třeba se jimi zabývat společně v analýzách i výsledných opatřeních. |
|
2.4. |
EHSV vítá návrh na vytvoření „přehledů odolnosti“ s příslušnými ukazateli pro monitorování aktuální situace a sociálního a hospodářského, geopolitického, ekologického a digitálního rozměru vývoje v rámci EU a v členských státech. Přehled, který pouze mapuje a popisuje současný stav, však nepředstavuje sám o sobě výhled. Tím se stává až v okamžiku, kdy jsou do něj zahrnuty dlouhodobé úkoly. Jsme připraveni podpořit Komisi v tomto náročném a složitém procesu – může např. využít odborné znalosti a práci EHSV. |
|
2.5. |
Přehledy bude samozřejmě nutné dále rozpracovat. Momentálně totiž zachybují aktuální situaci a současný stav. Aby se staly užitečnými nástroji v rámci procesu prognóz, je nutné je provázat s dlouhodobou perspektivou. Přehledy se v rámci procesu prognóz stávají smysluplnými pouze tehdy, obsahují-li cíle, definované pokud možno pro každý členský stát zvlášť. Potom je možné tyto přehledy použít k vyhodnocení pokroku s ohledem na daný cíl a učinit z nich monitorovací nástroj. EHSV dále důrazně doporučuje propojit tyto přehledy se stávajícími ukazateli konkurenceschopnosti používanými v rámci procesu evropského semestru a evropské správy ekonomických záležitostí, jakož i se srovnávacím přehledem týkajícím se Nástroje pro oživení a odolnost a národních plánů pro oživení a odolnost. |
|
2.6. |
EHSV plně souhlasí s Komisí, pokud jde o zásadní úlohu podniků sociální ekonomiky během pandemie a jejich význam pro budování odolné Evropy, která bude postupovat vpřed. EHSV proto se zájmem očekává nadcházející akční plán na podporu sociální ekonomiky a vyzývá Komisi, aby předložila ambiciózní a odvážné návrhy. |
|
2.7. |
Snaha o správu založenou na předjímání za využití nástrojů, které nabízí strategický výhled, je sice správná a zahrnuje mnoho pozitivních prvků, např. participaci, mezioborovost a nepřetržitý charakter tohoto procesu, vykazuje však podstatné nedostatky a slabiny, pokud jde o to, jak konkrétně bude tento síťový či provázaný přístup uveden do praxe a uplatňován. Zpráva v současné době obsahuje řadu prohlášení o záměru začlenit prognostické metody do rozhodovacího procesu v rámci tvorby politik. Aby se zúčastněné strany mohly ujistit, že poznatky ze sestavování prognóz budou skutečně implementovány a účinně využívány, měl by dle názoru EHSV proces prognóz nabídnout kontrolní a ověřovací mechanismus, který by mimo jiné umožnil hodnocení ex post ze strany občanské společnosti. To pomůže vybudovat důvěru vůči tomuto procesu i záměrům a omezit nebezpečí slepých míst. |
|
2.8. |
Tato potřeba kontrolních a ověřovacích mechanismů se vztahuje také na kontrolu kvality, tzn. zda je zvolený přístup přiměřený pro dosažení stanovených cílů. Takový kontrolní mechanismus musí být srozumitelný, musí obsahovat kritéria, podle kterých lze posoudit, zda jsou při tvorbě prognóz používány nejmodernější postupy a dodržovány vysoké standardy kvality. |
|
2.9. |
Pokud jde o obsah vybraných témat, bylo by žádoucí, aby byla jasně oddělena analýza současné situace od očekávané nebo preferované projekce do budoucna. Tímto způsobem by bylo možné učinit různorodá a velmi složitá témata transparentnější a srozumitelnější. Získané znalosti o budoucím vývoji by pak mohly být cíleně začleněny do procesů tvorby politiky, zejména s ohledem na stávající nejistoty a rizika, která jsou se současnými analýzami budoucího stavu vždy neoddělitelně spjata. |
|
2.10. |
Než bude proces případně převeden do konkrétních požadavků nebo dokonce legislativních návrhů, musí být dle názoru Výboru provedeno vyvážené posouzení, které za využití kvalitativního přístupu založeného na více kritériích jednotlivě zahrne a zhodnotí očekávané přínosy, potenciální dodatečné zátěže a dopady na podniky, pracující a dotčené zúčastněné strany, a to realisticky s přihlédnutím k jejich příslušným kapacitám (4). |
|
2.11. |
EHSV velmi vítá nový přístup Evropské komise spočívající v zahájení přípravy strategického výhledu jakožto každoročního, cyklického a nepřetržitého procesu. EU však není prvním subjektem, který se touto oblastí zabývá, a proto by se měla poučit ze stávajících příkladů a osvědčených i neosvědčených postupů. Neměla by se zaměřovat pouze na jednu metodu, tedy mapování horizontu, ale měla by využívat několik stávajících metodik, jako je „metoda Delphi“, analýza dopadu trendů, normativní nebo explorativní prognóza, kvalitativní či kvantitativní prognóza nebo koncept „divoké karty“, a to samostatně anebo v jejich kombinaci. Musí být také daleko výrazněji využity možnosti dat velkého objemu a umělé inteligence při identifikaci vzorců a pro vytváření scénářů. |
|
2.12. |
Současný přístup, který Komise k provádění strategického výhledu zaujala, však příliš vychází shora. Nevytváří mezi zúčastněnými aktéry potřebný pocit informovanosti a odpovědnosti. To je třeba napravit, např. strukturálním zapojením sociálních partnerů a dalších subjektů do daného procesu, a to jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni, např. prostřednictvím využití procesu evropského semestru. Klíčovými kritérii pro úspěšné zavedení účinného programu pro strategický výhled jsou zapojení příslušných zúčastněných stran, rozmanité a mnohotematické oblasti uplatňování a soustavné věnování se příslušným budoucím záležitostem. |
|
2.13. |
Prognostické programy budou úspěšné pouze tehdy, pokud budou zahrnovat jasné vazby mezi tématy výhledu a dnešním politickým programem, aby ti, kdo poskytují vstupní informace, viděli, že jsou využívány a že mají pozitivní dopad. Na základě toho lze vypracovat společný pohled na rizika a výzvy, vyjasnit, co je potřeba udělat, a zajistit nezbytné převedení pravomocí a úkolů. Společné mapování rizik ze strany tvůrců politik v EU, se zpětnou vazbou a úpravami v závislosti na vývoji událostí, dodá celému procesu smysl a význam. Vyzýváme proto Komisi, aby zajistila transparentnost, srozumitelnost a ověřitelnost výsledků výhledu. |
|
2.14. |
Ne všechny členské státy v současnosti využívají výhledy při přípravě svých vnitrostátních politik. Je proto nezbytné, aby Evropská komise zajistila co nejlepší využití zdrojů, které má k dispozici. EHSV tak může poskytnout důležité podklady a informace pro proces prognóz, a to na základě znalostí svých členů, kteří reprezentují širokou paletu názorů a hlasů ze všech členských států. EHSV je prostřednictvím svých stanovisek schopen odhalit systémová rizika a upozornit na ně. Jeho členové mají rovněž dobré předpoklady k tomu, aby informovali o prognostických činnostech ve svých komunitách, a pomohli tak se sdělováním výsledků občanům. Díky tomu může EHSV také významně přispět k programu zlepšování právní úpravy. |
|
2.15. |
Vyzýváme Komisi, aby se řídila vlastními návrhy a poznatky a umožnila zúčastněným stranám, aby mohly využívat prognostického přístupu, a učinila z něj povinný prvek v rámci tvorby politik pro odolnou Evropu. |
|
2.16. |
V institucionálním kontextu EU se Evropský systém pro strategickou a politickou analýzu (ESPAS) stal referenčním bodem a stavebním kamenem pro spolupráci v oblasti prognóz. EHSV již má v systému ESPAS status pozorovatele, což je přístup, který by měl být zachován a který by měl být doplněn aktivním zapojením zástupce či zástupců EHSV na vysoké úrovni do výroční konference ESPAS. |
|
2.17. |
EHSV vyzývá k zajištění včasného informování a zapojení svých členů do prognostického procesu, jeho harmonogramu a konkrétního pracovního plánu, aby tak mohli účinněji přispívat k prognostickým činnostem Evropské komise. |
V Bruselu dne 24. března 2021.
Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru
Christa SCHWENG
(1) Úř. věst. C 353, 18.10.2019, s. 23, a stejně tak veřejné slyšení EHSV Budování odolnější a udržitelnější evropské ekonomiky s vizí pro dokončení HMU, které se konalo dne 12. dubna 2019.
(2) Viz usnesení EHSV Zapojení organizované občanské společnosti do národních plánů pro oživení a odolnost – co se osvědčilo a co nikoliv? (Úř. věst. C 155, 30.4.2021, s. 1).