21.9.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 346/10

—

s ohledem na článek 167 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů ze dne 20. října 2005,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (1),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (2),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES (3),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 25. listopadu 2014 o evropské audiovizuální politice v digitální éře (4),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. srpna 2010 nazvané „Digitální agenda pro Evropu“ (COM(2010)0245),

—

s ohledem na první zprávu Komise ze dne 4. května 2012 o uplatňování směrnice 2010/13/EU o audiovizuálních mediálních službách nazvanou „Audiovizuální mediální služby a zařízení připojená k internetu: pohled do minulosti a do budoucnosti“ (COM(2012)0203),

—

s ohledem na první zprávu Komise ze dne 24. září 2012 o uplatňování článků 13, 16 a 17 směrnice 2010/13/EU v období 2009–2010 nazvanou „Podpora evropských děl v programovém vysílání a audiovizuálních mediálních službách na vyžádání v EU“ (COM(2012)0522),

—

s ohledem na třetí zprávu Komise ze dne 7. prosince 2012 s názvem „O výzvách, které pro evropské filmové dědictví představuje analogový a digitální věk“ (SWD(2012)0431) týkající se plnění doporučení Evropského parlamentu a Rady 2005/865/ES ze dne 16. listopadu 2005 o filmovém dědictví a konkurenceschopnosti souvisejících průmyslových činností;

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. prosince 2012 o obsahu na jednotném digitálním trhu (COM(2012)0789),

—

s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 24. dubna 2013 nazvanou „Vstříc plně integrovanému audiovizuálnímu světu: růst, tvorba a hodnoty“ (COM(2013)0231),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. listopadu 2013 o státní podpoře filmů a dalších audiovizuálních děl (5)

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. května 2014 nazvané „Evropský film v digitální éře: Překlenutí pólů kulturní rozmanitosti a konkurenceschopnosti“ (COM(2014)0272),

—

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 4. prosince 2014 nazvané „Evropský film v digitální éře“,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. listopadu 2011 o evropském filmu v digitálním věku (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2012 o on-line distribuci audiovizuálních děl v Evropské unii (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 22. května 2013 o uplatňování směrnice o audiovizuálních mediálních službách (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2014 nazvané Vstříc plně integrovanému audiovizuálnímu světu (9),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0123/2015),

A.

vzhledem k tomu, že filmy představují hospodářské i kulturní bohatství, které významně přispívá k evropskému hospodářství z hlediska růstu a zaměstnanosti, pomáhají utvářet evropskou identitu tím, že odrážejí kulturní a jazykovou rozmanitost, podporují přeshraniční šíření evropské kultury a usnadňují kulturní výměnu a vzájemné porozumění mezi občany a zároveň přispívají k vytváření a rozvoji kritického myšlení;

B.

vzhledem k tomu, že potenciál kulturních a kreativních odvětví v Evropě, především evropského filmového průmyslu, dosud není plně využit při podpoře evropské kulturní rozmanitosti a dědictví i při zajišťování udržitelného růstu a tvorbě pracovních míst, z nichž by mohla následně těžit i další hospodářská odvětví, což by Evropě poskytlo konkurenční výhodu na celosvětové úrovni;

C.

vzhledem k tomu, že evropský filmový průmysl je s 1 500 filmy uvedenými v roce 2014 jedním z největších producentů na světě, ale vyznačuje se heterogenní strukturou z hlediska financování i typu produkce;

D.

vzhledem k tomu, že se evropské filmy vyznačují kvalitou, originalitou a rozmanitostí, avšak v Unii je jejich propagaci a distribuci věnována jen omezená pozornost, což se projevuje v poměrně nízké sledovanosti, a zároveň čelí silné mezinárodní konkurenci a potížím při distribuci jak v Evropě, tak mimo ni;

E.

vzhledem k tomu, že šíření evropských koprodukčních filmů v členských státech je i přes velký počet filmů vyrobených každý rok nedostatečné, kdežto neevropské produkce jsou v Unii rozsáhle distribuované;

F.

vzhledem k tomu, že rozmanitost evropských filmů odrážející bohatství a sílu kulturní a jazykové rozmanitosti Evropy znamená, že evropský filmový trh je přirozeně roztříštěný;

G.

vzhledem k tomu, že podpora kvalitní filmové produkce je zejména důležitá pro menší členské státy, jejichž jazyky ovládá pouze malý počet mluvčích;

H.

vzhledem k tomu, že podprogram MEDIA v rámci programu Kreativní Evropa nabízí nové zdroje financování a možnosti distribuce a šíření evropských koprodukčních filmů, získávání nových diváků a podpory mediální gramotnosti;

I.

vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů jednotného digitálního trhu by mělo být budování důvěry v internet a lepší přístup k legálnímu audiovizuálnímu obsahu, což přispěje k investicím do evropských filmů;

J.

vzhledem k tomu, že filmové projekce v rámci premiérového uvedení filmů, které mají značný dopad na úspěch dotčených filmů při dalším uvádění, stále tvoří velkou část příjmů kinematografie, a jsou proto nezbytné pro financování evropských filmů a jejich distribuce;

K.

vzhledem k tomu, že rostoucí počet evropských filmů, které mají skromný rozpočet na produkci i propagaci, by však mohl těžit z flexibilnějších distribučních strategií a z dřívější dostupnosti služby videa na vyžádání (VoD);

L.

vzhledem k tomu, že lepší organizace distribučních intervalů by zvýšila počet potenciálních diváků, přičemž by se snížila přitažlivost neoprávněného užívání filmů;

M.

vzhledem k tomu, že čl. 13 odst. 1 směrnice o audiovizuálních mediálních službách ukládá členským státům povinnost zajistit, aby poskytovatelé služeb na vyžádání podporovali evropská díla; vzhledem k tomu, že toto ustanovení bylo provedeno různým způsobem a s různou úrovní právních požadavků, což vedlo k tomu, že se poskytovatelé usazují v těch členských státech, které mají nejmenší požadavky;

N.

vzhledem k tomu, že většina veřejných prostředků pro evropský filmový průmysl jak ze zdrojů jednotlivých států, tak ze zdrojů Unie, je určena na výrobu filmů;

O.

vzhledem k tomu, že článek 14 nařízení (EU) č. 1295/2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa, uvádí, že Komise zřídí „záruční nástroj zaměřený na kulturní a kreativní odvětví“ s cílem usnadňovat přístup malých a středních podniků k financování v kulturních a kreativních odvětvích a umožnit zúčastněným finančním zprostředkovatelům účinněji posuzovat rizika spojená s projekty, na které MSP potřebují získat úvěry a finanční prostředky;

P.

vzhledem k tomu, že Komise ve své třetí zprávě ze dne 7. prosince 2012 o výzvách, které pro evropské filmové dědictví představuje analogový a digitální věk, upozornila na skutečnost, že pouze 1,5 % evropského filmového dědictví bylo digitalizováno; vzhledem k tomu, že toto procento je dnes stejné, a to i navzdory obavám, že mnoho děl z tohoto dědictví může být pro budoucí generace navždy ztraceno, což například dokládá skutečnost, že se zachovalo pouze 10 % němých filmů;

Q.

vzhledem k tomu, že digitalizace a sbližování médií vytvářejí nové příležitosti pro přeshraniční distribuci a propagaci evropských filmů, jakož i větší potenciál pro inovace a flexibilitu, a současně způsobují výrazné změny v chování a očekáváních diváků;

R.

vzhledem k tomu, že je třeba zajistit financování digitalizace, uchovávání a on-line dostupnosti filmového dědictví a souvisejících materiálů a stanovit evropské normy pro uchovávání digitálních filmů;

S.

vzhledem k tomu, že mediální a zejména filmová gramotnost může občanům poskytnout příležitost k rozvíjení kritického myšlení a chápání a může podnítit jejich vlastní kreativitu a schopnost vyjádření;

T.

vzhledem k tomu, že autorské právo by v digitálním věku mělo nadále motivovat k investicím do filmové produkce a tvorby, zajistit držitelům práv přiměřenou odměnu a zároveň podporovat rozvoj nových služeb a přeshraniční přístup pro občany a umožňovat kulturním a kreativním odvětvím, aby i nadále přispívala k růstu a tvorbě pracovních míst;

U.

vzhledem k tomu, že je důležité zajistit účinné provádění směrnice 2012/28/EU o některých povolených způsobech použití osiřelých děl a zahrnout filmy do definice veřejně dostupných osiřelých děl;

1.

vybízí evropský filmový průmysl, aby usiloval o rozvoj inovativních služeb, nových obchodních modelů a distribučních kanálů za účelem zlepšení přeshraniční dostupnosti evropských filmů v Unii a mimoto aby divákům v celé Unii umožnil přístup k stále většímu rozsahu filmů prostřednictvím rostoucího počtu platforem; v této souvislosti navrhuje, aby se evropský filmový průmysl poučil z nejlepších komerčních postupů uplatňovaných mimo EU;

2.

uznává dopad, jaký má neoprávněné používání kreativních děl na kreativní cyklus a práva tvůrců; zdůrazňuje, že je potřeba zvýšit legální nabídku vysoké kvality a zvyšovat informovanost mladých lidí;

3.

navrhuje, aby se s přihlédnutím k rychlému růstu systému videa na vyžádání (VoD) a on-line transakcí v celé Unii dále zkoumal rozvoj přeshraniční přenositelnosti audiovizuálních služeb, neboť by tak diváci mohli získat přístup k filmům bez ohledu na to, kde se sami nacházejí;

4.

zdůrazňuje význam cíleného celounijního marketingu přihlížejícího ke kulturním specifikům evropských diváků pro zajištění lepší a účinnější propagace evropských filmů;

5.

naléhavě proto požaduje větší dostupnost filmů s titulky s cílem posílit přeshraniční šíření evropských filmů, zvyšovat mezi diváky povědomí o kulturní a jazykové rozmanitosti Evropy a zlepšit vzájemné porozumění;

6.

poukazuje zejména na roli, kterou v podpoře titulků a dabingu hraje podprogram MEDIA, který má za cíl zvýšit dostupnost evropských filmů, zejména filmů v původním znění s titulky, usnadňujících jejich šíření a zlepšujících znalosti o evropských kulturách a jazycích a jejich chápání;

7.

zdůrazňuje význam nedávno přijaté přípravné akce „Crowdsourcing titulků jako nástroj k většímu rozšíření evropských děl“ a práce, kterou musí Komise vykonat při provádění této akce;

8.

podporuje rovněž iniciativy, jako je pilotní projekt Komise nazvaný „Podpora evropské integrace prostřednictvím kultury“, jehož cílem je rozšířit poskytování evropských filmů s titulky v celé Evropě prostřednictvím nových otitulkovaných verzí vybraných televizních programů;

9.

připomíná zásadní význam zlepšování dostupnosti filmů pro osoby se zdravotním postižením, a to zejména prostřednictvím zvukového popisu a titulkování;

10.

zdůrazňuje mimořádný význam soukromých a veřejných evropských televizních stanic v rámci filmové produkce, pokud jde o televizní i filmovou koprodukci, a vyzdvihuje roli, kterou mohou hrát při zajišťování budoucnosti mnoha filmových produkčních společností v EU, především malých a středních;

11.

připomíná roli ceny Evropského parlamentu LUX, která v průběhu let získává stále větší uznání, z hlediska podpory evropských filmů, neboť titulky k vítěznému filmu se překládají do všech 24 úředních jazyků Evropské unie, což evropským filmům zajišťuje zviditelnění, větší povědomí o nich a širší dostupnost; vybízí vnitrostátní parlamenty, aby ve spolupráci s informačními kancelářemi Evropského parlamentu v členských státech více propagovaly ceny LUX;

12.

připomíná, že je třeba propagovat a podporovat evropské koprodukce a že zvýšení počtu takových produkcí může vést k rozšíření distribuce evropského filmu v celé Evropě;

13.

zdůrazňuje navíc rostoucí úspěch velmi kvalitních evropských televizních seriálů a strategický význam další podpory produkce, distribuce a propagace těchto seriálů na evropských i světových trzích;

14.

vyzývá členské státy, aby podporovaly zvláštní akce, jako jsou filmové festivaly a putovní kina, s cílem povzbuzovat a podporovat šíření a distribuci evropských filmů na svém území;

15.

navrhuje posílení stávajících opatření pro lepší optimalizaci cen za vstupenky do kina, rozvoj inovativních propagačních akcí a nabídek předplatného, které by pomohly zajistit atraktivitu kin a jejich dostupnost pro všechny;

16.

vybízí distributory a provozovatele kin, aby zviditelňovali evropské filmy z jiných evropských zemí a zvyšovali jejich dostupnost za účelem proniknutí k širšímu publiku;

17.

uznává, že kina jsou i nadále nejdůležitějšími místy, která představují a propagují filmy a mají důležitý sociální rozměr, neboť se zde lidé setkávají a vyměňují si názory; zdůrazňuje, že zánik malých a nezávislých kin, především v malých městech a v méně rozvinutých regionech, omezuje přístup k evropským kulturním zdrojům, dědictví a dialogu; v této souvislosti vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vybavení všech promítacích sálů digitální promítací a zvukovou technologií, aby bylo možné tato kina zachovat;

18.

zdůrazňuje, že je důležité podporovat filmy v rané fázi výroby s cílem zlepšit distribuci a zajistit větší informovanost potenciálních diváků v celé Evropě;

19.

zdůrazňuje význam podprogramu MEDIA při testování inovativních přístupů k získávání nových diváků, zejména skrze podporu festivalů, iniciativ týkajících se filmové gramotnosti a akcí na získávání nových diváků;

20.

připomíná, že čl. 13 odst. 1 směrnice o audiovizuálních mediálních službách ukládá členským státům povinnost zajistit, aby poskytovatelé služeb na vyžádání podporovali evropská díla; zdůrazňuje, že toto ustanovení bylo provedeno s různým způsobem a s různou úrovní právních požadavků a to by mohlo vést k tomu, že se poskytovatelé budou usazovat v členských státech s nejmenšími požadavky;

21.

domnívá se, že k tvorbě evropských filmů by měli finančně přispět všichni, kdo mají hospodářský zisk, a to i nepřímý, z evropských kinematografických děl prostřednictvím jejich přímého poskytování, marketingu či šíření, včetně odkazů nebo poskytování služby videa na vyžádání; vyzývá Komisi, aby se tento princip stal základní zásadou, a to i při zkoumání systémů financování filmové produkce v členských státech z hlediska hospodářské soutěže;

22.

vyzývá Komisi, aby výše uvedené zohlednila při navrhování revize stávajícího právního rámce s cílem zajistit na evropském audiovizuálním trhu takové podmínky, které budou spravedlivé a stejné pro všechny poskytovatele;

23.

vyzývá platformy VoD a SVoD, aby zveřejnily údaje o užívání každého filmu z jejich nabídky s cílem řádně posoudit jejich dopad;

24.

domnívá se, že v zájmu lepšího šíření evropských filmů na evropských a mezinárodních trzích je nutné vyváženější veřejné financování výroby a distribuce za účelem zvýšení podpory rozvoje, propagace a mezinárodní distribuce;

25.

považuje za nezbytné reálně zvýšit prostředky na financování distribuce filmů, propagace a marketingu, aniž by se snížily prostředky na financování produkce;

26.

vyzývá členské státy, aby zvýšily zejména veřejné financování, a podpořily tak distribuci v její rané fázi a propagaci národních i koprodukčních evropských filmů v zahraničí;

27.

vyzývá členské státy, aby podporovaly pobídky pro usnadnění produkce, distribuce, dostupnosti a přitažlivosti evropských filmů; je toho názoru, že uplatňování stejných snížených sazeb DPH na kulturní audiovizuální díla, ať jsou prodávána on-line nebo off-line, podporuje růst nových služeb a platforem;

28.

zdůrazňuje úlohu, kterou má hrát záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví programu Kreativní Evropa, z hlediska usnadnění přístupu k financování pro malé a střední podniky v kulturních a kreativních odvětvích a z hlediska podpory větších investic od finančních zprostředkovatelů, čímž by se zvýšily možnosti financování filmového průmyslu;

29.

navrhuje zhodnotit účinnost evropských a vnitrostátních systémů financování filmové produkce, kdy se zvláštní pozornost bude věnovat kvalitě a záběru filmů, které obdržely dotace, přičemž se také vezme v úvahu dostupnost a účinnost nástrojů financování pro marketing a získávání nových diváků; vyzývá Komisi, aby ostatní členské státy informovala o příkladech osvědčených postupů, které z výsledků vyplynou;

30.

připomíná, že filmová produkce a koprodukce vyžaduje významné finanční investice a že stávající právní rámec nezabraňuje udělování licencí pro více území; proto zdůrazňuje, že by se měly i nadále uplatňovat rozmanité systémy produkce a distribuce s cílem podpořit investice do evropských filmů, což umožní reagovat na jazykově a kulturně rozmanitý evropský trh a chránit a propagovat kulturní rozmanitost;

31.

zdůrazňuje, že evropské filmy získávají finanční prostředky od mnoha evropských, vnitrostátních a regionálních veřejných fondů a že by se měla podporovat větší komplementarita těchto prostředků s cílem zajistit jejich větší účinnost;

32.

vítá iniciativu Komise, jejímž cílem je vytvořit Evropské filmové fórum, které by usnadňovalo strukturovaný dialog se všemi zúčastněnými stranami v audiovizuálním odvětví o problémech, jimž toto odvětví v digitální éře čelí, aby se zlepšila spolupráce, shromažďování informací a výměnu osvědčených postupů;

33.

vyzývá v tomto ohledu k široké účasti všech dotčených orgánů a k jejich vzájemné spolupráci, především ke spolupráci s Evropským parlamentem;

34.

vyzývá členské státy, aby zintenzivnily své úsilí o zlepšení mediální gramotnosti, a to zejména filmové gramotnosti, ve školním kurikulu a v kurikulu kulturně vzdělávacích institucí a aby rozvíjely iniciativy na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni, které by zahrnovaly veškeré úrovně formálního, informálního a neformálního vzdělávání a odborné přípravy;

35.

je si vědom mimořádného významu kin pro filmovou a mediální gramotnost, neboť představují mezigenerační prostor pro vzdělávání, a vítá jakákoli opatření, která tuto úlohu kin cíleně podporují;

36.

poukazuje na podporu vzdělávacích filmů pro mladé a podporuje soutěže, v nichž mají děti vytvářet audiovizuální díla; rovněž zdůrazňuje možnosti, které nabízí podprogram MEDIA, při podpoře projektů filmové gramotnosti;

37.

podporuje inovativní projekty a postupy, jako je přípravná akce Komise k šíření evropských filmů v digitální éře, v rámci níž má v několika členských státech proběhnout testování pružnější distribuce filmů v různých médiích, a vítá začlenění této akce do programu Kreativní Evropa;

38.

domnívá se, že tyto iniciativy by měly přinést větší flexibilitu distribučních intervalů, což by mohlo být pro určité typy evropských filmů prospěšné z hlediska zviditelnění, oslovení diváků, příjmů a úspory nákladů, a vyzývá Komisi a členské státy, aby se těmito iniciativami dále zabývaly;

39.

vyzývá členské státy, aby zajistily digitalizaci kinematografických děl a stanovily závazné archivářské postupy pro digitální formáty nebo aby přizpůsobily stávající postupy těmto formátům a stanovily v rámci toho povinnost u digitálních filmů archivovat jejich digitální exemplář odpovídající mezinárodním standardům;

40.

zdůrazňuje význam audiovizuálních archivů, především význam institucí pečujících o filmové dědictví a veřejnoprávních vysílacích služeb, a vyzývá členské státy, aby zajistily odpovídající financování a režimy vypořádání autorských práv, které by zjednodušily plnění jejich poslání veřejného zájmu, které zahrnuje zachování, digitalizaci a zpřístupňování filmového dědictví veřejnosti;

41.

podtrhuje klíčovou roli evropské digitální knihovny Europeana, která je digitální knihovnou pro evropské audiovizuální dědictví (jak filmové, tak i televizní);

42.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.