N�sleduj�c� stru�n� definice z�kladn�ch pojm� byly zpracov�ny s�c�lem pomoci u�ivatel�m (p�edev��m ��edn�k�m a reprezentant�m m�stn�ch a region�ln�ch samospr�v) zorientovat se v�minim�ln� nutn� m��e ve sledovan�problematice a usnadnit jim pr�ci s�elektronickou mapou.
Soci�ln� vylou�en�
Jako soci�ln� vylou�en� ozna�ujeme proces, v�jeho� r�mci je jedinci, skupin� jedinc� �i komunit� v�razn� znesnad�ov�n �i zcela zamezov�n p��stup ke zdroj�m, pozic�m a p��le�itostem, kter� umo��uj� zapojen� do soci�ln�ch, ekonomick�ch a politick�ch aktivit majoritn� spole�nosti.
N�kter� skupiny obyvatel jsou soci�ln�m vylou�en�m ohro�eny v�ce ne� jin�. Jedn� se nap��klad o
nedostate�n� vzd�lan� osoby,
dlouhodob� nebo opakovan� nezam�stnan�,
lidi s ment�ln�m �i fyzick�m handicapem,
osoby trp�c� n�jak�m druhem z�vislosti,
osam�le �ij�c� d�chodce,
imigranty,
p��slu�n�ky r�zn� (etnicky, n�bo�ensky, sexu�ln� orientac� aj.) definovan�ch men�in,
lidi, kte�� se�ocitli v�t�k� �ivotn� situaci, z n�� si sami nedok�i pomoci,
aj.
Riziko soci�ln�ho vylou�en� se zvy�uje v�p��pad� jedinc� a skupin, u kter�ch se kumuluj� v��e uveden� (pop�. n�kter� dal��) faktory.
Soci�ln� vylou�en� je �asto spojeno a projevuje se zejm�na (nikoli v�ak pouze):
prostorov�m vylou�en�m (Jedinci a skupiny posti�en� soci�ln�m vylou�en�m �asto �ij� v�uzav�en�ch a/nebo izolovan�ch lokalit�ch s�n�zkou �rovn� bydlen� a nedostate�nou ob�anskou vybavenost�.),
symbolick�m vylou�en�m spojen�m se stigmatizac� (zev�eobec�uj�c�m p�isuzov�n�m negativn�ch vlastnost�) jedinc� �i skupin,
n�zkou m�rou vzd�lanosti a zt��enou mo�nost� tuto nev�hodu p�ekonat,
zt��en�m p��stupem k�leg�ln�m form�m v�d�le�n� �innosti, z�vislost� na soci�ln�ch d�vk�ch a s�t�m spojenou materi�ln� chudobou,
rizikov�m �ivotn�m stylem, �patn�mi hygienick�mi pom�ry a s�nimi souvisej�c�m hor��m zdravotn�m stavem,
�ivotn�mi strategiemi orientovan�mi na p��tomnost,
uzav�en�m ekonomick�m syst�mem vyzna�uj�c�m se �ast�m zastavov�n�m majetku a p�j�ov�n�m pen�z na vysok� �rok (lichva a tzv. rychl� p�j�ky),
v�t��m potenci�lem v�skytu soci�ln� patologick�ch jev� (nap�. alkoholismu, narkomanie �i gamblerstv�) a kriminality (zv��en�m rizikem st�t se pachatelem, ale i ob�t� trestn� �innosti),
sn��enou sociokulturn� kompetenc� (nap�. jazykovou bari�rou, nezku�enost� �i neznalost� vlastn�ch pr�v a povinnost�).
Uveden� (p��padn� jin� mo�n�) projevy soci�ln�ho vylou�en� se vyskytuj� v�r�zn�ch situac�ch v�rozd�ln� m��e. O soci�ln�m vylou�en� je mo�n� hovo�it i tehdy, vyskytuj�-li se jen n�kter� z�nich.
Rom
Mezi skupiny ohro�en� soci�ln�m vylou�en�m se �ad� etnick� men�iny. V��esk� republice se jedn� zejm�na o Romy. Vzhledem k�tomu, �e je pojem „Rom“ v�r�zn�ch kontextech ch�p�n a pou��v�n r�zn�, je na m�st� vyjasnit, jak je pou��v�n v�tomto v�zkumn�m projektu.
Za Roma pova�ujeme takov�ho jedince, kter� se za Roma s�m pova�uje, ani� by se nutn� k�t�to p��slu�nosti za v�ech okolnost� (nap�. p�i s��t�n� lidu) hl�sil, a/nebo je za Roma pova�ov�n v�znamnou ��st� sv�ho okol� na z�klad� skute�n�ch �i domn�l�ch (antropologick�ch, kulturn�ch nebo soci�ln�ch) indik�tor�.
Toto vymezen� pojmu „Rom“ m��e b�t vn�m�no jako politicky nekorektn�, zd�raz�uje v�ak skute�nost, �e pr�v� p�ipsan� romstv� je jednou z�hlavn�ch p���in soci�ln�ho vylu�ov�n� �ady obyvatel zkouman�ch lokalit.
Soci�ln� vylou�en� romsk� lokalita
Jako soci�ln� vylou�enou romskou lokalitu ozna�ujeme prostor ob�van� skupinou, jej�� �lenov� se sami pova�uj� za Romy a/nebo jsou za Romy ozna�ov�ni sv�m okol�m, a jsou soci�ln� vylou�eni.
Na jedn� stran� se m��e jednat o jednotliv� d�m, ve kter�m �ije n�kolik jednotlivc� �i rodin, nebo celou m�stskou �tvr� ��taj�c� n�kolik stovek nebo dokonce tis�c obyvatel na stran� druh�. Tento prostor je jak m�stem, do n�ho� jsou „vylou�en�“ odk�z�ni, tak i m�stem, kter� se na jejich vylou�en� pod�l�. Hranice t�to lokality mohou b�t jak symbolick� (to, kdy� je lokalita vn�m�na jako tzv. „�patn� adresa“, hovo�� se o n� jako o „domu hr�zy“, „cik�nsk� ulici“, „ghettu“, „Bronxu“ apod.), tak fyzick� (je-li lokalita odd�len� od ostatn� obytn� z�stavby pr�myslovou z�nou, frekventovanou silnic�, vodn�m tokem, skl�dkou apod.). V�obou p��padech si v�ak existenci t�chto hranic uv�domuj� jak ti, kte�� danou lokalitu ob�vaj�, tak ti, kte�� �ij� mimo ni.
Soci�ln� vylou�en� romsk� lokality vznikaj� p�edev��m v�d�sledku
„p�irozen�ho“ sest�hov�v�n� se chud�ch romsk�ch rodin do lokalit s�cenov� dostupn�j��m bydlen�m,
vytla�ov�n� romsk�ch rodin z�lukrativn�ch byt� a p�id�lov�n� n�hradn�ho bydlen� v�lokalit�ch s��asto vysok�m pod�lem romsk�ho obyvatelstva,
��zen�ho sest�hov�v�n� (p�edev��m ze strany obc�) neplati�� n�jmu a obecn� lid� pova�ovan�ch za „nep�izp�sobiv�“ �i „probl�mov�“ do ubytoven �i holobyt�.
K�tomu, aby byla lokalita vn�m�na jako romsk�, p�itom nen� v�bec nutn�, aby Romov� v�dan� lokalit� tvo�ili statistickou v�t�inu. Existuj� pochopiteln� tak� soci�ln� vylou�en� lokality, v�nich� je pod�l Rom� mal�, �i kde Romov� v�bec ne�ij�. (Tyto lokality ov�em vzhledem k�zad�n� projektu nejsou ve v�sledn� map� zahrnuty.) Sou�asn� si je t�eba uv�domit, �e zdaleka ne v�ichni soci�ln� vylou�en� Romov� �ij� v�soci�ln� vylou�en�ch lokalit�ch (a tud�� nebyli p�edm�tem na�eho zkoum�n�). Vzhledem ke skute�nosti, �e mnoz� Romov� �ij� pln� integrov�ni do spole�nosti, je v neposledn� �ad� t�eba zd�raznit, �e nen� mo�n� kl�st rovn�tko mezi pojmy „Rom“ a „soci�ln� vylou�en�“.
V�souvislosti s�obyvateli soci�ln� vylou�en�ch romsk�ch lokalit se �asto u��v� pojmu romsk� komunita. Na z�klad� zji�t�n� ter�nn�ch v�zkum� se nicm�n� ukazuje, �e pojem komunita je pro ozna�ov�n� skupin soci�ln� vylou�en�ch Rom� neadekv�tn�. V�t�inou toti� u nich nelze hovo�it o sd�len�m v�dom� skupinov� identity spojen�m s�existenc� formalizovan�ch soci�ln�ch vazeb a sd�len�m stejn�ch vzorc� chov�n�, hodnot a postoj�. Jedn� se sp��e o heterogenn� seskupen� nukle�rn�ch rodin sest�hovan�ch z�r�zn�ch ��st� m�sta �i dokonce r�zn�ch m�st. Pokud se v�n�kter�ch p��padech d� hovo�it o komunit�, pak v�t�inou pouze tehdy, je-li dan� skupina vz�jemn� pospojov�na p��buzensk�mi vazbami souvisej�c�mi s�tradi�n� strukturou romsk� velkorodiny.