Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. července 2007 o svolání mezivládní konference: stanovisko Evropského parlamentu (článek 48 Smlouvy o EU) (11222/2007 – C6-0206/2007 – 2007/0808(CNS))

P6_TA(2007)0328 A6-0279/2007

Evropský parlament,

-   s ohledem na čl. 48 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii, na základě kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0206/2007),

-   s ohledem na Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství,

-   s ohledem na Smlouvu o Ústavě pro Evropu podepsanou v Římě dne 29. října 2004 (dále jen "Ústavní smlouva"),

-   s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie podepsanou a vyhlášenou dne 7. prosince 2000 v Nice,

-   s ohledem na prohlášení z Laekenu ze dne 15. prosince 2001 o budoucnosti Unie,

-   s ohledem na Berlínské prohlášení ze dne 25. března 2007 při příležitosti padesátého výročí podpisu Římských smluv,

-   s ohledem na svá usnesení ze dne 12. ledna 2005 o Smlouvě o Ústavě pro Evropu(1) a ze dne 7. června 2007 o pokračování v ústavním procesu Evropské unie(2),

-   s ohledem na usnesení Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 30. května 2007 k pokračování ústavního procesu a na stanovisko Výboru regionů ze dne 6. června 2007 k obnovení procesu reformy Evropské unie vydaná před zasedáním Evropské rady ve dnech 21. a 22. června 2007,

-   s ohledem na společné parlamentní zasedání o budoucnosti Evropy, které se konalo ve dnech 11. a 12. června 2007 v Bruselu,

-   s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 21. a 22. června 2007, jež obsahovaly mandát pro mezivládní konferenci,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A6-0279/2007),

vzhledem k tomu, že:

A.   dva roky reflexe o budoucnosti Evropy potvrdily, že je třeba zachovat a zlepšit obsah nových prvků Ústavní smlouvy v souvislosti s demokracií, účinností a transparentností, aby se tak zajistilo řádné fungování Evropské unie a posílila se práva jejích občanů a její úloha ve světě,

B.   tento názor široce sdílejí národní parlamenty členských států a Evropský parlament, jejichž představitelé vypracovali základ pro tyto nové prvky v Konventu pro přípravu Listiny základních práv a v Evropském konventu,

C.  Evropská rada v červnu 2007 souhlasila se svoláním mezivládní konference s mandátem převést většinu nových prvků obsažených v Ústavní smlouvě do změn platných smluv,

D.   tento mandát je velmi přesný, a konferenci tedy umožní, aby se urychleně dohodla na změně některých nových prvků obsažených v Ústavní smlouvě, aniž by byla ohrožena její podstata,

E.   mandát se však zříká ambice vytvořit jedinou ústavní smlouvu, jež by nahradila stávající smlouvy, opouští terminologii, která by umožnila občanům jasně pochopit povahu právních aktů Unie, nezachovává soubor symbolů, které by občanům umožnily se s Evropskou unií lépe identifikovat, a zahrnuje několik doložek o neúčasti na určitých oblastech, které pro konkrétní členské státy představují problém,

F.   tento mandát dostatečně neřeší nové výzvy, kterým Unie čelí od podpisu Ústavní smlouvy,

G.   jako jediný orgán Unie, který je volen přímo občany, má Evropský parlament povinnost postavit se za společný zájem Evropské unie, aby tak posílil budování Evropy a její metodu Společenství, jež jsou po více než 50 let zdrojem míru, stability a prosperity;

1.   vítá snahu německého předsednictví Rady o dosažení jednomyslné dohody na zasedání Evropské rady ve dnech 21.–22. června 2007;

2.   bere na vědomí mandát pro mezivládní konferenci, jež byl dohodnut na zasedání Evropské rady; vítá jeho přesnost i pevný harmonogram pro dokončení činnosti mezivládní konference a vyzývá členské státy, aby neustupovaly od závazků, které učinily na zasedání Evropské rady; vyjadřuje kladné stanovisko ke svolání mezivládní konference;

3.   lituje však, že tento mandát znamená ztrátu některých důležitých prvků dohodnutých na mezivládní konferenci v roce 2004, jako je koncepce ústavní smlouvy, symboly Unie, srozumitelné označení právních aktů Unie, jasné prohlášení o nadřazenosti právních předpisů Unie a definice Unie jakožto unie občanů a států Evropy, a také velké zpoždění při zavádění dalších prvků;

4.   vyslovuje obavy ohledně skutečnosti, že tento mandát umožňuje stále větší počet odchylek poskytovaných některým členským státům z provádění důležitých ustanovení plánovaných smluv a že by tyto odchylky mohly vést k oslabení soudržnosti Unie;

5.   lituje, že mandát umožňuje různé redakční úpravy Ústavní smlouvou, které vyvolají dojem nedůvěry vůči Unii a jejím orgánům, a vyšlou tak špatný signál pro veřejné mínění;

6.   lituje, že ubývá proevropské vůle a politické odvahy zástupců členských států, a vyjadřuje obavu nad vývojem postojů namířených proti evropským myšlenkám solidarity a integrace;

7.   zdůrazňuje, že mandát sice umožňuje změnit pojmenování právních aktů, neumožňuje však žádné významné změny jejich struktury a hierarchie, a vyjadřuje svůj záměr podrobně sledovat způsob, jakým bude tento fakt začleněn do příslušných ustanovení s cílem zaručit politickou odpovědnost a ochránit legislativní pravomoci Parlamentu, zejména pokud jde o kontrolu delegovaných aktů;

8.   vítá nicméně skutečnost, že mandát zachovává mnoho z podstaty Ústavní smlouvy, zejména jednotnou právní subjektivitu Unie a zrušení pilířové struktury, rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou v Radě a spolurozhodování Parlamentu a Rady, prvky participační demokracie, právně závazný status Listiny základních práv, posílení soudržnosti vnější činnosti Unie a vyváženou institucionální strukturu;

9.   konstatuje, že všechny pozitivní výsledky, jako je posílení demokratických postupů a práv občanů, rozšíření pravomocí a definice hodnot a cílů EU, vycházejí výlučně z činnosti Konventu o budoucnosti Evropy;

10.   vítá skutečnost, že hospodářská a měnová unie byla ve Smlouvě o Evropské unii uznána jako jeden z cílů EU;

11.   vítá skutečnost, že mandát umožňuje začlenit do smluv některé nové prvky, jako je výslovná zmínka o klimatických změnách a solidaritě v oblasti energetiky;

12.   připomíná, že se EU před vlastními občany i před celým světem prohlásila za společenství hodnot, že nejhlubší jádro tohoto společenství představují základní práva a svobody, že tato práva a svobody byly obsáhle vyjádřeny v Listině základních práv a byly při mnoha příležitostech uznány orgány EU a všemi členskými státy; pokud nyní jeden nebo více členských států požadují možnost Listinu základních práv neuplatňovat, znamenalo by to dramatický krok zpět a vážné narušení vnitřní identity EU; naléhavě proto žádá všechny členské státy, aby se ještě jednou pokusily tento vnitřní rozpor překonat a dosáhnout nakonec konsensu o plné platnosti této listiny;

13.   vyzývá mezivládní konferenci, aby dokončila svou činnost do konce roku 2007, aby tak nová smlouva mohla vstoupit v platnost v dostatečném předstihu před volbami do Evropského parlamentu v roce 2009;

14.   vítá zlepšení možností své účasti na mezivládní konferenci na všech úrovních, jak bylo dohodnuto na zasedání Evropské rady v červnu 2007;

15.   vyhrazuje si právo předložit mezivládní konferenci konkrétní návrhy ke specifickým otázkám v rámci působnosti mandátu;

16.   bude včas reagovat na výzvu Evropské rady, aby vyřešil otázku svého složení;

17.   zdůrazňuje svůj záměr pečlivě přezkoumat výsledek mezivládní konference, aby zhodnotil, zda jsou reformy dohodnuté během jednání v uspokojivém souladu s výkladem mandátu;

18.   vyzývá členské státy a své vlastní zástupce, aby zajistily plnou průhlednost činnosti mezivládní konference, a to zejména zveřejněním všech dokumentů, jež budou na této konferenci předloženy k diskusi;

19.   opakuje svůj záměr udržovat po dobu revize smluv velmi úzký vztah s národními parlamenty a občanskou společností;

20.   vyzývá mezivládní konferenci, aby z důvodu průhlednosti zajistila, že výsledky její činnosti budou zveřejněny také v podobě návrhu konsolidované verze smluv;

21.   oznamuje své pevné odhodlání předložit po volbách v roce 2009 nové návrhy na další ústavní uspořádání Unie v souladu s doložkou o změnách smlouvy(3), protože Evropská unie představuje společný projekt, který je neustále inovován;

22.   žádá orgány Unie, aby předložily zvláštní návrhy na opětovné zapojení občanů Unie do dialogu během pokračování ústavního procesu;

23.   vyzývá svůj příslušný výbor, aby zvážil možnou změnu jednacího řádu EP tak, aby vlajce Evropské unie a hymně uvedeným v Evropské ústavě propůjčil při svých činnostech a ve svých prostorách oficiální charakter;

24.   pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení, jež představuje jeho stanovisko ke svolání mezivládní konference, předal Radě, Komisi, hlavám států nebo vlád, parlamentům členských států a Evropské centrální bance.

(1) Úř.věst. C 247 E, 6.10.2005, s. 88. (2) Přijaté texty, P6_TA(2007)0234. (3) Viz článek IV-443 Ústavní smlouvy.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. července 2007 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 78/855/EHS o fúzích akciových společností a směrnice Rady 82/891/EHS o rozdělení akciových společností, pokud jde o požadavek na zprávu nezávislého znalce v případě fúze nebo rozdělení (KOM(2007)0091 – C6-0082/2007 –2007/0035 (COD))

P6_TA(2007)0329 A6-0252/2007

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM (2007)0091)(1),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 44 odst. 2 písm. g) Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0082/2007),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0252/2007),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. července 2007 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/.../ES, kterou se mění směrnice Rady 78/855/EHS o fúzích akciových společností a směrnice Rady 82/891/EHS o rozdělení akciových společností, pokud jde o požadavek na zprávu nezávislého znalce v případě fúze nebo rozdělení

(Jelikož bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, odpovídá postoj Parlamentu v prvním čtení konečnému právnímu aktu, směrnice 2007/63/ES.)

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. července 2007 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se v rámci obecného programu "Základní práva a spravedlnost" zavádí specifický program "Civilní soudnictví" pro období 2007-2013 (8699/2/2007 – C6-0179/2007 – 2005/0040(COD))

P6_TA(2007)0330 A6-0262/2007

(Postup spolurozhodování: druhé čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na společný postoj Rady (8699/2/2007 – C6-0179/2007),

-   s ohledem na své stanovisko v prvním čtení(1) k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0122)(2),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 písm. c) Smlouvy o ES,

-   s ohledem na článek 62 jednacího řádu,

-   s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0262/2007),

1.   schvaluje pozměněný společný postoj;

2.   upozorňuje na prohlášení Komise, které učinila při plenárním zasedání dne 11. července 2007;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu, Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 11. července 2007 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se na období 2007 - 2013 zavádí zvláštní program "Civilní soudnictví" jakožto součást obecného programu "Základní práva a spravedlnost"

(Jelikož bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, odpovídá postoj Parlamentu ve druhém čtení konečnému právnímu aktu, rozhodnutí č. 1149/2007/ES.)

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku. (2) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. července 2007 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2000/60/ES ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi (KOM(2006)0921 – C6-0032/2007 – 2006/0297(COD))

P6_TA(2007)0331 A6-0174/2007

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2006)0921)(1),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 175 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0032/2007),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0174/2007),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. července 2007 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/.../ES, kterou se mění směrnice 2000/60/ES ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi

(Jelikož bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, odpovídá postoj Parlamentu v prvním čtení konečnému právnímu aktu, směrnice 2007/.../ES.)

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. července 2007 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, pokud jde o prováděcí pravomoci Komise (KOM(2006)0922 – C6-0006/2007 – 2006/0287(COD))

P6_TA(2007)0332 A6-0186/2007

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2006)0922)(1),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl.175 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0006/2007),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0186/2007),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. července 2007 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/.../ES, kterou se mění směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, pokud jde o prováděcí pravomoci Komise

(Jelikož bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, odpovídá postoj Parlamentu v prvním čtení konečnému právnímu aktu, směrnice 2007/.../ES.)

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. července 2007 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2002/96/ES o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ), pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi (KOM(2006)0914 – C6-0019/2007 – 2006/0302(COD))

P6_TA(2007)0333 A6-0188/2007

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2006)0914)(1),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 175 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0019/2007),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0188/2007),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. července 2007 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/.../ES, kterou se mění směrnice 2002/96/ES o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ), pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi

(Jelikož bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, odpovídá postoj Parlamentu v prvním čtení konečnému právnímu aktu, směrnice 2007/.../ES.)

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. července 2007 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2002/95/ES o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, pokud jde o provádění pravomocí svěřených Komisi (KOM(2006)0915 – C6-0021/2007 – 2006/0303(COD))

P6_TA(2007)0334 A6-0187/2007

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2006)0915)(1),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0021/2007),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0187/2007),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. července 2007 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/.../ES, kterou se mění směrnice 2002/95/ES o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, pokud jde o provádění pravomocí svěřených Komisi

(Jelikož bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, odpovídá postoj Parlamentu v prvním čtení konečnému právnímu aktu, směrnice 2007/.../ES.)

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. července 2007 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2005/32/ES o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign energetických spotřebičů a směrnice Rady 92/42/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/57/ES a 2000/55/ES, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi (KOM(2006)0907 – C6-0034/2007 – 2006/0291(COD))

P6_TA(2007)0335 A6-0222/2007

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2006)0907)(1),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0034/2007),

-   s ohledem na přiložené prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise,

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0222/2007),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. července 2007 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/.../ES, kterou se mění směrnice 2005/32/ES o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign energetických spotřebičů a směrnice Rady 92/42/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/57/ES a 2000/55/ES, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi

(Jelikož bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, odpovídá postoj Parlamentu v prvním čtení konečnému právnímu aktu, směrnice 2007/.../ES.)

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. července 2007 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 97/67/ES týkající se úplného dosažení vnitřního trhu poštovních služeb Společenství (KOM(2006)0594 – C6-0354/2006 – 2006/0196(COD))

P6_TA(2007)0336 A6-0246/2007

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2006)0594)(1),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 47 odst. 2, články 55 a 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0354/2006),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a na stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro regionální rozvoj (A6-0246/2007),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. července 2007 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007.../ES kterou se mění směrnice 97/67/ES týkající se úplného dosažení vnitřního trhu poštovních služeb Společenství

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 47 odst. 2, článek 55 a článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise ║,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(3),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Rada v usnesení ze dne 7. února 1994 o rozvoji poštovních služeb Společenství(5) určila jako jeden z hlavních cílů poštovní politiky Společenství sladění postupného řízeného otevření poštovního trhu hospodářské soutěži se zaručením trvalého poskytování všeobecných poštovních služeb.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby(6) stanovila zákonný rámec pro poštovní odvětví ve Společenství včetně opatření k zaručení všeobecných poštovních služeb a stanovení maximálních limitů vyhrazených poštovních služeb, které členské státy mohou pro své poskytovatele všeobecných poštovních služeb stanovit s ohledem na zachování všeobecných poštovních služeb, která by měla být postupně a progresivně omezována, a časový plán pro přijímání rozhodnutí o dalším otevírání trhu pro hospodářskou soutěž za účelem vytvoření jednotného trhu poštovních služeb.

(3)  Článek 16 Smlouvy║ zdůrazňuje úlohu, kterou služby obecného hospodářského zájmu zaujímají mezi společnými hodnotami Evropské unie, jakož i jejich význam při podpoře sociální a územní soudržnosti. Tento článek uvádí potřebu zajistit, aby zásady a podmínky pro fungování těchto služeb umožňovaly naplnění jejich úkolů.

(4)  Pozitivní úlohu, kterou hrají služby obecného hospodářského zájmu, podtrhl zvláštní průzkum Eurobarometr 219 z října 2005, který ukázal, že poštovní služby jsou podle uživatelů nejvíce oceňovanými službami obecného hospodářského zájmu, jelikož 77 % dotázaných odpovědělo kladně.

(5)  Vzhledem k tomu, že poštovní služby představují zásadní nástroj komunikace a výměny informací, plní tyto služby nesmírně důležitou úlohu, která přispívá k dosažení cílů sociální, hospodářské a územní soudržnosti Evropské unie.

(6)  Opatření v této oblasti by měla být určena takovým způsobem, aby Společenství splnilo své úkoly ve shodě s článkem 2 Smlouvy ║ spočívající v dosažení stanovených cílů, a to zejména podporovat harmonický, vyvážený a udržitelný rozvoj hospodářských činností, vysokou úroveň zaměstnanosti a sociální ochrany, trvalý a neinflační růst, vysokou úroveň konkurenceschopnosti a konvergence hospodářské výkonnosti, zvyšování životní úrovně a kvality života a hospodářskou a sociální soudržnost a solidaritu mezi členskými státy.

(7)  Evropské trhy poštovních služeb prodělaly nedávno dramatické změny a tento vývoj byl ještě urychlen technologickým pokrokem a silnější konkurencí vyplývající z deregulace. S ohledem na globalizaci je třeba zaujmout proaktivní, na rozvoj orientovaný postoj, abychom EU ani občany nepřipravili o přínosy uvedených změn.

(8)  Evropská rada ve svých závěrech týkajících se střednědobého přezkumu lisabonské strategie z 22. a 23. března 2005 opět zdůraznila význam dosažení vnitřního trhu jako nástroje na podporu růstu a vytvoření většího počtu kvalitnějších pracovních míst a důležitou úlohu, kterou musí zastávat účinné služby obecného hospodářského zájmu v tržním a dynamickém hospodářství. Tyto závěry jsou nadále platné pro poštovní služby jako základní nástroj komunikace, obchodu a sociální a územní soudržnosti.

(9)  Ve svém usnesení ze dne 2. února 2006 o uplatňování poštovní směrnice(7) Evropský parlament zdůrazňuje sociální a hospodářský význam účinných poštovních služeb a jejich důležitou úlohu v rámci lisabonské strategie a uvádí, že dosud provedená reformní opatření podstatně ovlivnila příznivý vývoj poštovního odvětví spolu se zvýšením kvality, účinnosti a větší orientace na zákazníky. V tomto usnesení Evropský parlament vyzval Komisi, aby se vzhledem k někdy značně odlišnému vývoji povinnosti poskytovat všeobecné služby v členských státech při vypracovávání výhledové studie zaměřila zejména na kvalitu poskytovaných všeobecných služeb a na jejich budoucí financování a aby v rámci této studie navrhla definici, oblast působnosti a vhodné financování všeobecných služeb. Rovněž konstatoval, že poštovní sítě mají nenahraditelný územní i sociální rozměr, který umožňuje všeobecný přístup k základním místním službám.

(10)  V souladu se směrnicí 97/67/ES byla vypracována výhledová studie, která pro každý členský stát posoudila vliv úplného dosažení vnitřního trhu poštovních služeb v roce 2009 na všeobecné poštovní služby. Komise rovněž provedla důkladný přezkum poštovního odvětví Společenství, včetně zadání studií o hospodářském, sociálním a technologickém pokroku v tomto odvětví, a uskutečnila též rozsáhlé konzultace se zúčastněnými stranami.

Výhledová studie tvrdí, že základní cíl zabezpečení udržitelného poskytování všeobecných poštovních služeb odpovídajícího normám kvality definovaným členskými státy v souladu se směrnicí 97/67/ES lze zajistit v celém Společenství do roku 2009, aniž by musela být uplatňována vyhrazená oblast.

(12)  Progresivní a postupné otevření poštovních trhů hospodářské soutěži poskytlo poskytovatelům všeobecných služeb potřebný čas k přijetí dalších opatření k modernizaci a restrukturalizaci nezbytných k zajištění dlouhodobé životaschopnosti v nových tržních podmínkách a umožnila členským státům, aby přizpůsobily své regulační systémy otevřenějšímu prostředí. Členské státy mohou navíc využít možnosti, které nabízí přechodné období a dostatečně dlouhá doba nezbytná pro zavedení účinné hospodářské soutěže, k případné další modernizaci a restrukturalizaci poskytovatelů všeobecných poštovních služeb.

(13)  Z výhledové studie vyplývá, že by nemělo být nadále upřednostňováno financování všeobecných poštovních služeb prostřednictvím vyhrazené oblasti. Toto posouzení odráží zájem Společenství a jeho členských států na dosažení vnitřního trhu a zohledňuje možnosti tohoto trhu z hlediska zvýšení růstu a zaměstnanosti a zajištění dostupnosti účinné služby obecného hospodářského zájmu pro všechny uživatele. █

(14)  Existuje řada podnětů k provedení změn v poštovním odvětví, zejména poptávka a měnící se potřeby spotřebitelů, organizační změny, automatizace a zavedení nových technologií, nahrazení elektronickými prostředky komunikace a otevření trhu. S cílem dostát nárokům hospodářské soutěže, vyhovět novým požadavkům spotřebitelů a zajistit nové zdroje financování mohou poskytovatelé poštovních služeb rozložit své činnosti do více oblastí a poskytovat elektronické obchodní služby nebo jiné služby informační společnosti.

(15)  Poskytovatelé poštovních služeb včetně stanovených poskytovatelů všeobecných služeb jsou vyzýváni, aby zlepšili účinnost v důsledku nových konkurenčních výzev, které se liší od tradičních poštovních služeb (např. digitalizace a elektronická komunikace), a tím přispěli k větší konkurenceschopnosti.

(16)  █Postupné otevírání trhu může, bude-li řádně připraveno, zvýšit celkový objem poštovních trhů; za podmínek zajišťujících neutralitu z hlediska konkurenceschopnosti může dále přispět k zachování udržitelné a kvalitní zaměstnanosti u poskytovatelů všeobecných poštovních služeb a k usnadnění vytváření nových pracovních míst u jiných provozovatelů, subjektů nově vstupujících na trh a v souvisejících hospodářských činnostech. Touto směrnicí není dotčena pravomoc členských států regulovat podmínky zaměstnanosti v odvětví poštovních služeb, což by však nemělo vést k nekalé soutěži. Při přípravě otevření poštovního trhu by měly být brány náležitě v úvahu sociální zřetele, obzvláště s ohledem na pracovníky, kteří se dříve podíleli na poskytování poštovních služeb.

(17)  Větší konkurenceschopnost by měla navíc umožnit, aby se v poštovním odvětví uplatnily alternativní metody komunikace a zvýšila se kvalita poskytovaných služeb v souladu se stále rostoucími požadavky uživatelů. Další otevření trhu bude nadále přinášet prospěch zejména spotřebitelům a malým a středním podnikům v postavení odesilatelů i příjemců poštovních zásilek, protože zajistí zlepšení kvality, širší výběr, následné snižování cen, inovační služby a podnikatelské modely.Dnešní poštovní trh představuje součást většího trhu zpráv, včetně elektronických zpráv, což je třeba při hodnocení trhu brát v úvahu.

(18)  Venkovská poštovní síť, mimo jiné v horských a ostrovních oblastech, hraje zásadní úlohu při začleňování podniků do vnitrostátního/celosvětového hospodářství a při zachovávání soudržnosti ze sociálního hlediska a z hlediska zaměstnanosti. Navíc mohou venkovské poštovní úřady v horských a ostrovních oblastech poskytovat infrastrukturu nezbytnou pro všeobecný přístup k novým telekomunikačním technologiím.

(19)  Vývoj souvisejících trhů komunikací má odlišný dopad v jednotlivých oblastech Společenství a na jednotlivé segmenty populace i na používání poštovních služeb. Vzhledem k tomu, že by měla být zachována územní a sociální soudržnost, a s ohledem na skutečnost, že členské státy mohou upravit některé zvláštní charakteristiky služeb tak, aby uspokojily místní poptávku, uplatněním flexibility stanovené směrnicí 97/67/ES, je vhodné zachovat v plném rozsahu všeobecné služby a související normy kvality stanovené v uvedené směrnici. Členské státy musí sledovat a provádět dohled nad vývojem trhu, aby bylo zajištěno, že otevření trhu bude stále přinášet výhody všem uživatelům, zejména spotřebitelům a malým a středním podnikům. Musí přijmout vhodná regulační opatření dostupná podle směrnice, aby zajistily, že dostupnost poštovních služeb nadále uspokojuje potřeby uživatelů, včetně případného zajištění minimálního počtu služeb poskytovaných na jednom přístupovém místě, a aby zejména na venkově a v odlehlých oblastech nedošlo k poklesu hustoty přístupových míst k poštovním službám. Současně by členské státy měly zavést a vymáhat vhodné sankce od poskytovatelů služeb v případě neplnění jejich povinností.

(20)  Všeobecné služby zajištěné směrnicí 97/67/ES zaručují jeden výběr a jedno doručení do domu každé fyzické či právnické osoby každý pracovní den i v odlehlých nebo řídce osídlených oblastech.

(21)  Nestanoví-li směrnice 97/67/ES jinak, zahrnuje výraz "uživatelé" soukromé spotřebitele a komerční subjekty, kteří používají všeobecné služby.

(22)  Poskytování vysoce kvalitních poštovních služeb podstatně přispívá k dosažení cíle sociální a územní soudržnosti. Elektronické obchodování nabízí zejména odlehlým a řídce obydleným oblastem nové možnosti účasti na hospodářském životě, jejímž důležitým předpokladem je poskytování dobrých poštovních služeb.

(23)  Směrnice 97/67/ES upřednostňuje poskytování všeobecných služeb prostřednictvím stanovení poskytovatelů všeobecných služeb. S ohledem na rostoucí konkurenci a rozšiřující se možnosti by měla být členským státům poskytnuta větší volnost při určení nejúčinnějšího a nejvhodnějšího mechanismu pro zaručení dostupnosti všeobecných poštovních služeb za předpokladu dodržení zásad objektivity, transparentnosti, nediskriminace, úměrnosti a co nejmenšího narušení trhu nezbytných k zajištění bezplatného poskytování poštovních služeb na vnitřním trhu. Členské státy mohou uplatňovat některé z níže uvedených opatření nebo jejich kombinaci: poskytování všeobecných poštovních služeb tržními silami, jmenování jednoho nebo více podniků, aby poskytovaly jednotlivé prvky všeobecných služeb nebo poskytovaly služby na jednotlivých částech národního území ║, a zadávání veřejných zakázek na poskytování služeb. Pokud se členské státy rozhodnou určit jeden nebo více podniků k poskytování všeobecných služeb nebo k poskytování různých prvků všeobecných služeb, je třeba zajistit, aby požadavky na kvalitu všeobecných služeb splňovali i ostatní poskytovatelé všeobecných služeb.

(24)  Je nezbytné, aby uživatelé byli plně informováni o poskytovaných všeobecných poštovních službách a aby podniky poskytující poštovní služby byly informovány o právech a povinnostech poskytovatele (poskytovatelů) všeobecných poštovních služeb. Členské státy zajistí, aby spotřebitelé byli nadále plně informováni o charakteristikách a dostupnosti konkrétních poskytovaných služeb. Národní regulační orgány by měly sledovat, zda jsou veškeré tyto informace zpřístupněny. V souladu s rozšířením flexibility členských států při zajišťování poskytování všeobecných služeb jiným způsobem než stanovením poskytovatele (poskytovatelů) všeobecných služeb je vhodné umožnit členským státům, aby určily nejlepší způsob zpřístupnění těchto informací veřejnosti.

(25)  S ohledem na vypracované studie a s cílem využít veškeré možnosti vnitřního trhu poštovních služeb je vhodné zrušit uplatňování vyhrazené oblasti a zvláštních práv jako způsobu financování všeobecných služeb. Vzhledem k situaci v členských státech je vhodné, jako konečné datum pro zrušení výlučných práv v odvětví poštovních služeb stanovit konec roku 2010.

(26)  V některých členských státech může být nadále potřebné vnější financování zbytkových čistých nákladů na všeobecné poštovní služby. Je proto vhodné výslovně objasnit alternativní možnosti financování všeobecných služeb, pokud je to nezbytné a dostatečně odůvodněné, a zároveň umožnit členským státům, aby si zvolily finanční mechanismy, které mají být použity. Tyto alternativy zahrnují postupy zadávání veřejných zakázek včetně přímého vyjednávání, a pokud je povinnost poskytování všeobecných služeb spojena s čistými náklady na tyto služby a představuje pro určený podnik nespravedlivou zátěž, poskytování náhrad z veřejných prostředků a transparentní rozdělení nákladů mezi poskytovatele nebo uživatele prostřednictvím příspěvků do vyrovnávacího fondu. Členské státy mohou použít jiné způsoby financování podle právních předpisů Společenství, jako např. rozhodnout, že zisky z jiných činností poskytovatelů všeobecných služeb mimo oblast působnosti všeobecných služeb mají být v celku nebo zčásti přiděleny financování čistých nákladů všeobecných služeb, pokud jsou v souladu se║směrnicí 97/67/ES. Aniž by byla dotčena povinnost členských států dodržovat pravidla Smlouvy vztahující se na státní podporu, členské státy by měly informovat Komisi o svých plánech týkajících se financování případných čistých nákladů na všeobecné služby a tyto informace by se měly objevit v pravidelné zprávě o uplatňování směrnice 97/67/ES, kterou Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě.

(27)  Od podniků nabízejících služby, jež mohou nahrazovat všeobecné služby, by se mělo vyžadovat, aby přispívaly k financování všeobecných služeb, a to v případech, kdy je ustanoven vyrovnávací fond. S cílem stanovit, kterých podniků se to týká, by měly členské státy posoudit, zda mohou být služby poskytované těmito podniky z hlediska uživatele považovány za náhradu všeobecných služeb, a to s ohledem na povahu dotčených služeb, včetně hlediska přidané hodnoty, a jejich zamýšlený účel. Aby mohly být tyto služby považovány za náhradu, nemusí nutně zahrnovat veškeré vlastnosti všeobecných služeb, např. denní dodávky nebo pokrytí celého území státu, za předpokladu, že pokrývají alespoň jednu ze složek služeb poskytovaných v rámci všeobecných služeb; expresní a kurýrní služby se nepovažují za služby, kterými lze nahradit všeobecné služby. S cílem dosáhnout souladu se zásadou proporcionality při určení výše příspěvku těchto podniků na náklady související s poskytováním všeobecných služeb v členském státě by členské státy měly používat transparentní a nediskriminační kritéria.█

(28)  Pro jakýkoli mechanismus financování musí nadále platit zásady transparentnosti, nediskriminace a úměrnosti obsažené ve směrnici 97/67/ES a každé rozhodnutí v této oblasti musí být založeno na transparentních, objektivních a ověřitelných kritériích. Zejména čisté náklady všeobecných služeb je třeba v rámci odpovědnosti národního regulačního orgánu vypočítat jako rozdíl mezi čistými náklady na stanovený podnik, který vykonává povinnosti všeobecných služeb, a na podnik, který nevykonává povinnosti všeobecných služeb. Při výpočtu se zohlední veškeré ostatní relevantní faktory, včetně tržních výhod, které získá podnik stanovený jako poskytovatel všeobecných služeb, nároku na přiměřený zisk a pobídek spojených s efektivitou nákladů. S cílem předejít právní nejistotě a v zájmu zajištění rovných podmínek by měla Komise vypracovat podrobné pokyny pro výpočet čistých nákladů spojených s poskytováním všeobecných služeb.

(29)  Těm členským státům, jež se k procesu poštovní reformy připojily v pozdější fázi, nebo členským státům s obzvláště složitou topografií, zejména těm s velkým počtem ostrovů, je vhodné poskytnout možnost dodatečného přechodného období v délce dvou let k odstranění výhradních a zvláštních práv, pod podmínkou, že o tom informují Komisi. Pokud vezmeme v úvahu toto výjimečné období, je také vhodné na určitou omezenou dobu a pro omezený počet služeb umožnit těm členským státům, které zcela otevřely své trhy, nepovolit na jejich území činnost monopolním podnikům působícím v jiném členském státě.

(30)  Členské státy by měly být oprávněny nadále používat obecná oprávnění a individuální licence, pokud je to odůvodněné a přiměřené sledovanému cíli. Jak však upozornila třetí zpráva o uplatňování směrnice 97/67/ES, je třeba dále harmonizovat podmínky, které mohou být stanoveny, aby se omezily neodůvodněné překážky poskytování služeb na vnitřním trhu. V této souvislosti mohou členské státy například povolit podnikům, jež poskytují služby v rámci všeobecných služeb nebo služeb považovaných za jejich možnou náhradu, aby se rozhodly mezi povinností poskytovat službu nebo se finančně podílet na nákladech této služby poskytované jiným podnikem, ale nemělo by jim již být povoleno současné uložení povinnosti přispívat do mechanismu rozdělení nákladů a povinnosti poskytovat všeobecné služby nebo povinnosti týkající se kvality služeb, které mají sledovat stejný cíl. Rovněž je vhodné objasnit, že některá ustanovení o udělování obecných oprávnění a individuálních licencí by neměla být použitelná na stanovené poskytovatele všeobecných poštovních služeb.

(31)  V prostředí, kde několik poštovních podniků poskytuje služby v oblasti všeobecných služeb, je vhodné požadovat, aby všechny členské státy posoudily, zda by měly být některé prvky poštovní infrastruktury nebo některé služby obecně poskytované poskytovateli všeobecných poštovních služeb zpřístupněny jiným provozovatelům poskytujícím obdobné služby s cílem podporovat účinnou hospodářskou soutěž, nebo chránit uživatele a spotřebitele zajištěním celkové kvality poštovních služeb. Pokud v rámci regionální poštovní sítě existuje více poskytovatelů všeobecné služby, měly by členské státy posoudit, a v případě potřeby také zajistit, jejich interoperabilitu s cílem zabránit překážkám v rychlé přepravě poštovních zásilek. Vzhledem k tomu, že právní a tržní situace těchto prvků nebo služeb je v jednotlivých členských státech rozdílná, je vhodné pouze požadovat, aby členské státy určily na základě dostatečných informací potřebu, rozsah a volbu regulačního nástroje, včetně případného rozdělení nákladů. Tímto ustanovením není dotčeno právo členských států přijmout opatření k zajištění přístupu k veřejné poštovní síti za podmínek transparentnosti a nediskriminace.

(32)  S ohledem na význam poštovních služeb pro nevidomé a osoby se zbytky zraku je vhodné potvrdit, že na konkurenčním a otevřeném trhu by pro členské státy měla existovat povinnost zajistit poskytování bezplatných služeb pro nevidomé a osoby se zbytky zraku.█

(33)  Ve vysoce konkurenčním prostředí je důležité, aby poskytovatelé všeobecných služeb měli v zájmu zajištění konkurenceschopného poskytování všeobecných služeb potřebnou cenovou pružnost. Je proto nezbytné zajistit, aby členské státy ukládaly sazby, které se odchylují od zásady, že ceny musí odrážet obvyklou komerční poptávku a náklady, pouze v omezených případech. Tohoto cíle je dosaženo tím, že členské státy budou nadále oprávněny uplatňovat jednotné sazby u zásilek, u kterých je určena sazba za kus, což je služba nejčastěji využívaná spotřebiteli a malými a středními podniky. Zásada nákladově orientovaných cen by neměla poskytovatelům všeobecných služeb bránit v uplatňování jednotných sazeb za služby, jež jsou poskytovány jako součást všeobecných služeb.

(34)  Je však nezbytné, aby poskytovatelé všeobecných služeb měli, pokud jde o poskytování služeb pro podniky, odesílatele hromadných zásilek a subjekty zabývající se sjednocováním pošty od různých zákazníků, pružnější podmínky pro stanovování sazeb.

█

(35)  S ohledem na přechod k plně konkurenčnímu trhu a s cílem zajistit, aby křížové dotace ze všeobecných služeb do služeb, které nemají všeobecný charakter, nepříznivě neovlivnily konkurenční výhody posledně jmenovaných služeb, je vhodné nadále požadovat, aby členské státy zachovaly platnost povinnosti poskytovatelů všeobecných služeb vést oddělené a transparentní účetnictví, s výhradou nezbytných úprav. Na základě této povinnosti by národní regulační orgány, orgány pro hospodářskou soutěž a Komise měly získat informace nezbytné k přijetí rozhodnutí týkajících se všeobecných služeb a ke sledování korektních tržních podmínek, dokud nebude dosaženo účinné hospodářské soutěže. Spolupráce národních regulačních orgánů při dalším určování kritérií a pokynů v této oblasti by měla přispět k harmonizovanému uplatňování těchto pravidel.

(36)  V souladu s platnými předpisy upravujícími jiné oblasti služeb a s cílem posílit ochranu spotřebitelů je vhodné rozšířit uplatňování minimálních zásad týkajících se postupů pro projednávání reklamací i na jiné subjekty než poskytovatele všeobecných služeb. Pro zvýšení účinnosti postupů pro projednávání reklamací je vhodné, aby směrnice 97/67/ES podporovala postupy pro mimosoudní urovnávání sporů stanovené v doporučení Komise 98/257/ES ze dne 30. března 1998 o zásadách pro orgány příslušné pro mimosoudní urovnávání spotřebitelských sporů(8) a v doporučení Komise ze dne 4. dubna 2001 2001/310/ES o zásadách, jež se týkají mimosoudních orgánů při řešení spotřebitelských sporů(9) na základě dohody . Zájmy spotřebitelů by byly rovněž posíleny prostřednictvím zvýšené interoperability mezi provozovateli vznikající na základě přístupu k některým prvkům infrastruktury a služeb a požadavku na spolupráci mezi národními regulačními orgány a orgány na ochranu spotřebitelů. V zájmu ochrany zájmů uživatelů poštovních služeb v případě krádeže nebo ztráty či zničení poštovní zásilky by členské státy měly přijmout systém odškodnění nebo náhrad.

(37)  Je vhodné pozměnit ustanovení týkající se prováděcích pravomocí, aby odrážela změny rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(10).

(38)  Výbor nápomocný při provádění směrnice 97/67/ES by měl sledovat vývoj opatření, která členské státy přijmou za účelem zajištění všeobecných služeb, zejména z hlediska jejich současných a předpokládaných dopadů na sociální a územní soudržnost. Protože je otevření trhu poštovních služeb pro regionální soudržnost zvlášť významné, měl by se tento výbor skládat nejen ze zástupců členských států, ale také ze zástupců místních a regionálních orgánů každého členského státu.

(39)  Národní regulační orgány budou pravděpodobně nadále hrát klíčovou roli, zejména v těch členských státech, kde je ještě třeba dokončit přechod ke konkurenčnímu prostředí. V souladu se zásadou oddělení regulačních a provozních funkcí by členské státy měly zaručit nezávislost národních regulačních orgánů, a zajistit tak jejich nestranné rozhodování. Tímto požadavkem nezávislosti není dotčena institucionální autonomie a ústavní závazky členských států, ani zásada neutrality ve vztahu k předpisům platným v členských státech a upravujícím majetek či vlastnictví stanoveným v článku 295 Smlouvy. Národním regulačním orgánům by měly být přiděleny veškeré zdroje ve smyslu personálního zajištění, odbornosti a finančních prostředků, které jsou nezbytné k plnění jejich úkolů.

(40)  Vzhledem k tomu, že na výkonu regulačních funkcí se často podílí více vnitrostátních orgánů, je vhodné zavést transparentní rozdělení úkolů a požadovat, aby jednotlivé orgány odpovědné za regulaci daného odvětví, uplatňování právních předpisů pro hospodářskou soutěž a problematiku spotřebitelů spolupracovaly s cílem lépe zajistit účinné plnění jejich úkolů.

(41)  Jakákoli strana, která podléhá rozhodnutí národního regulačního orgánu, by měla mít právo podat opravný prostředek k orgánu, který je na tomto regulačním orgánu nezávislý. Tímto orgánem může být soud. Uvedeným odvolacím řízením není dotčeno rozdělení pravomocí v rámci vnitrostátních soudních systémů, ani práva právnických nebo fyzických osob vyplývající z vnitrostátních právních předpisů. Do ukončení těchto řízení je nezbytné zajistit dočasný odklad výkonu rozhodnutí národních regulačních orgánů, aby byla zaručena právní a tržní jistota.

(42)  Národní regulační orgány by měly při plnění svých úkolů vyplývajících ze směrnice 97/67/ES koordinovat své činnosti s regulačními orgány ostatních členských států a s Komisí. Tato spolupráce by přispěla k rozvoji vnitřního trhu poštovních služeb a k důslednému uplatňování jednotlivých ustanovení této směrnice ve všech členských státech, zejména v oblastech, kde vnitrostátní předpisy, kterými se provádí právo Společenství, poskytují národním regulačním orgánům podstatnou posuzovací pravomoc při uplatňování příslušných předpisů. Tato spolupráce by mohla probíhat mimo jiné v rámci výboru založeného směrnicí 97/67/ES nebo skupiny sdružující evropské regulační orgány. Členské státy by měly rozhodnout, které orgány jsou národními regulačními orgány pro účely této směrnice.

(43)  Je nezbytné, aby národní regulační orgány shromažďovaly informace od účastníků trhu, aby mohly účinně provádět své úkoly. Požadavky na poskytnutí informací by měly být přiměřené a neměly by příslušným podnikům ukládat neúměrnou zátěž. Tyto informace případně může potřebovat i Komise, aby mohla plnit své povinnosti vyplývající z právních předpisů Společenství.

(44)  V zájmu informovanosti Evropského parlamentu a Rady o vývoji na vnitřním trhu poštovních služeb by Komise měla těmto institucím pravidelně podávat zprávu o uplatňování směrnice 97/67/ES.

(45)  Komise by měla členským státům poskytovat pomoc v souvislosti s různými aspekty provádění této směrnice.

(46)  Tato směrnice se nevztahuje na podmínky zaměstnávání včetně maximální délky pracovní doby a minimální délky odpočinku, minimální placené výroční dovolené, minimální výše odměn, ani na zdravotní, bezpečnostní a hygienické podmínky při práci, které členské státy uplatňují v souladu s právními předpisy Společenství, dále se nevztahuje na vztahy mezi sociálními partnery, včetně práva vyjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy, práva na stávku a protestní akce v souladu s vnitrostátními právními předpisy a s postupy, které jsou v souladu s právními předpisy Společenství, ani na služby poskytované agenturami na zprostředkování dočasné práce. Bude-li to vhodné, mohou členské státy začlenit pracovní podmínky do postupu pro udělování povolení.

(47)  Členské státy by měly zajistit, aby byl vytvořen dostatečný počet styčných míst a přístupových míst s přihlédnutím k potřebám uživatelů ve venkovských a řídce obydlených oblastech. S cílem zabezpečit všeobecné služby, by členské státy měly určit minimální počet přístupových a kontaktních míst v těchto oblastech.

(48)  S cílem potvrdit rámec pro regulaci odvětví by mělo být zrušeno datum skončení platnosti směrnice 97/67/ES. Ustanovení, která nebyla změněna touto směrnicí, i nadále platí. Služby, které členské státy mohou po přechodné období nadále vyhrazovat, jsou služby uvedené v čl. 7a směrnice 97/67/ES.

(49)  Vzhledem k tomu, že cílů navrhovaného opatření, zejména dosažení vnitřního trhu poštovních služeb, zabezpečení společné úrovně všeobecných poštovních služeb pro všechny uživatele a stanovení harmonizovaných zásad regulace poštovních služeb, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států a z důvodu jejich rozsahu a účinků potřebného opatření jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství v souladu se zásadou subsidiarity přijmout opatření stanovená v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality, jak je stanoveno v uvedeném článku, nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(50)  Směrnice 97/67/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(51)  Tato směrnice je v souladu s ostatními platnými nástroji Společenství týkajícími se služeb. V případě rozporu této směrnice s ustanovením jiného nástroje Společenství, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu(11), má tato směrnice a její ustanovení přednost a plně se použije na poštovní odvětví.

(52)  Touto směrnicí není dotčeno uplatňování předpisů uvedených ve Smlouvě, které se týkají hospodářské soutěže a volného poskytování služeb. Pokud by finanční mechanismy zahrnovaly podporu poskytovanou členským státem nebo prostřednictvím zdrojů státní podpory v jakékoli podobě ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy, není touto směrnicí dotčena povinnost členských států dodržovat předpisy o státní podpoře uvedené ve Smlouvě,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 97/67/ES se mění takto:

(1)  V článku 1 se druhá odrážka nahrazuje tímto:

(2)  Článek 2 se mění takto:

(3)  V čl. 3 odst. 3 prvním pododstavci se úvodní slova nahrazují tímto:

3.  Členské státy přijmou opatření, aby všeobecné služby byly zaručeny každý pracovní den a nejméně pětkrát týdně, s výjimkou okolností nebo zeměpisných podmínek považovaných národním regulačním orgánem za mimořádné, a aby zahrnovaly přinejmenším:

(4)  Článek 4 se nahrazuje tímto:

Článek 4

1.  Jednotlivé členské státy zajistí zaručení poskytování všeobecných služeb a oznámí Komisi opatření přijatá ke splnění této povinnosti. Výbor zřízený podle článku 21 je informován a sleduje vývoj opatření přijatých členskými státy k zaručení poskytování všeobecných služeb.

2.  Členské státy mohou stanovit jeden nebo více podniků jako poskytovatelů všeobecných služeb pro část nebo celé své území a pro odlišné prvky všeobecných služeb. Přitom stanoví povinnosti a práva poskytovatele nebo poskytovatelů všeobecných služeb v souladu s právním předpisy Společenství a zveřejní je. Členské státy zejména přijmou opatření k zajištění toho, že podmínky, za kterých je svěřeno poskytování všeobecných služeb, vycházejí ze zásady objektivity, nediskriminace, úměrnosti a co nejmenšího narušení hospodářské soutěže a že stanovení podniků jako poskytovatelů všeobecných služeb je časově omezené. Členské státy oznámí Komisi totožnost stanoveného poskytovatele (poskytovatelů) všeobecných služeb.

(5)  V čl. 5 odst. 2 se slova "články 36 a 56" nahrazují slovy "články 30 a 46".

(6)  Článek 6 se nahrazuje tímto:

Článek 6

Členské státy přijmou opatření, aby uživatelé a podniky poskytující poštovní služby pravidelně dostávali od poskytovatele (poskytovatelů) všeobecných služeb dostatečně podrobné a aktuální informace o určitých parametrech nabízených všeobecných služeb, zejména pokud jde o všeobecné podmínky přístupu k těmto službám, o cenu a o úroveň kvality. Tyto informace jsou vhodným způsobem zveřejňovány.

Členské státy uvědomí Komisi, jakým způsobem jsou poskytovány informace určené ke zveřejnění v souladu s prvním odstavcem.

(7)  V kapitole 3 se název nahrazuje tímto:

KAPITOLA 3

Zaručené financování všeobecných služeb

(8)  Článek 7 se nahrazuje tímto:

Článek 7

1.  S účinkem ode dne 31. prosince 2010 členské státy neudělí ani neponechají v platnosti výlučná nebo zvláštní práva k zavedení a poskytování poštovních služeb. Členské státy mohou financovat poskytování všeobecných služeb v souladu s jedním nebo více způsoby uvedenými v odstavcích 3, 4 a 5 nebo jakýmkoli jiným způsobem, který je v souladu se Smlouvou ║.

2.  Jednotlivé členské státy zajistí, aby bylo na plně liberalizovaném trhu poštovních služeb neustále zaručeno financování všeobecných služeb. Jednotlivé členské státy oznámí Komisi opatření, které má v úmyslu přijmout ke splnění této povinnosti.

3.  Členské státy mohou zaručit poskytování všeobecných služeb prostřednictvím zadání těchto služeb v souladu s platnými předpisy a pravidly pro zadávání veřejných zakázek včetně možnosti přímého vyjednání a uzavírání smluv o službách s poskytovateli služeb.

4.  Pokud členský stát rozhodne, že povinnosti všeobecných služeb stanovené v této směrnici způsobují čisté náklady a představují pro poskytovatele všeobecných služeb nerovné finanční břemeno, spustí jeden z mechanismů popsaných v jeho národním plánu předloženém Komisi do 1. ledna 2010, který byl součástí zprávy Komise Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Jestliže jsou čisté náklady rozděleny podle odst. 4 písm. b), mohou členské státy zřídit vyrovnávací fond, který může být financován z poplatků hrazených poskytovateli nebo uživateli a je spravován pro tento účel orgánem nezávislým na osobě nebo osobách jej využívajících. Členské státy mohou udělení oprávnění poskytovatelům služeb podle čl. 9 odst. 2 podmínit povinností přispívat do tohoto fondu nebo dodržením povinností všeobecných služeb. Tímto způsobem mohou být financovány pouze služby uvedené v článku 3.

6.  Členské státy zajistí respektování zásady transparentnosti, nediskriminace a úměrnosti při zřizování vyrovnávacího fondu a při stanovení výše finančních příspěvků uvedených v odstavcích 4 a 5. Rozhodnutí přijatá podle odstavců 4 a 5 jsou založena na objektivních a ověřitelných kritériích a zveřejňují se.

(9)  Vkládá se nový článek 7a, který zní:

Článek 7a

Pokud je to nutné k zajištění poskytování všeobecných služeb, mohou být adresné reklamní zásilky nadále vyhrazeny v rámci stejných váhových a cenových limitů.

(10)  Článek 8 se nahrazuje tímto:

Článek 8

(11)  V kapitole 4 se název nahrazuje tímto:

KAPITOLA 4

Podmínky pro poskytování poštovních služeb a přístup do sítě

(12)  Článek 9 se nahrazuje tímto:

Článek 9

1.  Pro služby, které nejsou součástí všeobecných služeb podle článku 3, mohou členské státy zavést všeobecná oprávnění v rozsahu nezbytném pro zaručení souladu se základními požadavky.

2.  Pro služby, které jsou součástí všeobecných služeb podle článku 3 a služeb, jež jsou považovány za možnou náhradu, mohou členské státy zavést schvalovací postupy včetně individuálních licencí v rozsahu nezbytném pro zaručení souladu se základními požadavky a k zachování všeobecných služeb.

3.  Udělení oprávnění jiným poskytovatelům služeb, než jsou stanovení poskytovatelé všeobecných služeb, může být, pokud je to vhodné, podmíněno povinností přispívat na mechanismus rozdělení nákladů uvedený v článku 7.

Členské státy mohou těmto podnikům povolit, aby se rozhodly mezi povinností přispívat na mechanismus rozdělení nákladů nebo dostát povinnosti poskytovat všeobecné služby.

4.  Postupy, povinnosti a požadavky uvedené v odstavcích 1 a 2 jsou transparentní, dostupné, nediskriminační, přiměřené, přesné a jednoznačné, jsou předem zveřejňovány a založeny na objektivních kritériích. Členské státy zajistí, aby důvody pro odmítnutí vydání oprávnění jako celku nebo části byly sděleny žadateli, a musí zavést opravné prostředky.

5.  Členské státy požadují od všech provozovatelů, aby plně dodržovali pracovněprávní předpisy, které se na ně vztahují, tj. veškerá právní nebo smluvní ustanovení týkající se podmínek zaměstnání, pracovních podmínek, včetně zdraví a bezpečnosti při práci a vztahu mezi zaměstnavateli a pracovníky, která členské státy uplatňují v souladu s vnitrostátními právními předpisy, které respektují právní předpisy Společenství. Stejně tak požadují členské státy od vybraného provozovatele, aby plně dodržoval právní předpisy v oblasti sociálního zabezpečení, které se na něj vztahují, a kolektivní smlouvy uzavřené mezi sociálními partnery.

(13)  V článku 10 se první odstavec nahrazuje tímto:

1.  Evropský parlament a Rada přijmou na návrh Komise a na základě čl. 47 odst. 2, článků 55 a 95 Smlouvy nezbytná opatření pro harmonizaci postupů podle článku 9, kterým se řídí obchodní poskytování poštovních služeb veřejnosti.

(14)  V článku 11 se slova "čl. 57 odst. 2, článků 66 a 100a" nahrazují slovy "čl. 47 odst. 2, článků 55 a 95".

(15)  Vkládájí se nové články 11a a 11b, které zní:

Článek 11a

Pokud je to nezbytné pro ochranu zájmů uživatelů a/nebo na podporu účinné hospodářské soutěže, a s ohledem na vnitrostátní podmínky, zajistí členské státy transparentní a nediskriminační podmínky přístupu k těmto prvkům poštovní infrastruktury nebo služeb: systém poštovních směrovacích čísel, databáze adres, poštovní schránky, sběrné a dodací schránky, informace o změnách adres, služba přesměrování, služba vrácení odesílateli.

Článek 11b

Touto směrnicí nejsou dotčena příslušná vnitrostátní ustanovení o ochraně osobních údajů ani práva členských států přijímat opatření k zajištění – bude-li to vhodné – přístupu k poštovní síti poskytovatelů všeobecných služeb nebo dalších složek poštovní infrastruktury při zachování podmínek průhlednosti a nediskriminace.

(16)  Článek 12 se nahrazuje tímto:

"Článek 12

(17)  Článek 14 se nahrazuje tímto:

Článek 14

1.  Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění vedení účetnictví poskytovatelů všeobecných služeb v souladu s tímto článkem.

2.  Poskytovatelé všeobecných služeb vedou ve svých vnitřních účetních systémech oddělené účty, aby byly zřetelně rozlišeny služby a produkty, které jsou součástí všeobecných služeb a na které se přispívá nebo ze kterých jsou hrazeny příspěvky na čisté náklady na všeobecné služby na straně jedné a na druhé straně služby a produkty█, které nejsou součástí všeobecných služeb. Tyto vnitřní účetní systémy se zakládají na důsledně uplatňovaných a objektivně odůvodnitelných zásadách nákladového účetnictví.

3.  Účetní systémy podle odstavce 2, aniž je dotčen odstavec 4, přiřazují náklady takto:

4.  Jiné systémy nákladového účetnictví lze použít, pouze pokud jsou slučitelné s odstavcem 2 a byly schváleny národním regulačním orgánem. Komise je o jejich použití předem uvědoměna.

5.  Národní regulační orgány zajistí, aby soulad s jedním ze systémů nákladového účetnictví podle odstavců 3 nebo 4 ověřoval příslušný orgán nezávislý na poskytovateli všeobecných služeb. Členské státy zajistí pravidelné zveřejňování zprávy o souladu.

6.  Národní regulační orgán uchovává dostupné dostatečně podrobné informace o systémech nákladového účetnictví používaných poskytovatelem všeobecných služeb a na požádání předá tyto informace Komisi.

7.  Na požádání se podrobné informace o těchto systémech jako důvěrné poskytnou národnímu regulačnímu orgánu a Komisi, v souladu s článkem 22a.

8.  Pokud daný členský stát nezavedl finanční mechanismus pro poskytování všeobecných služeb, jak to umožňuje článek 7, a pokud se národní regulační orgán přesvědčí, že žádný ze stanovených poskytovatelů všeobecných služeb v tomto členském státě není příjemcem státní pomoci, skryté anebo otevřené, a že hospodářská soutěž na trhu je plně účinná, může tento orgán rozhodnout, že neuplatní požadavky odstavců tohoto článku. Tento článek se však vztahuje na stávající poskytovatele všeobecných služeb, dokud nebudou stanoveni další poskytovatelé všeobecných služeb. Národní regulační orgán předem uvědomí Komisi o všech takových rozhodnutích.

(18)  Článek 19 se nahrazuje tímto:

Článek 19

1.  Členské státy zajistí, aby všechny podniky poskytující poštovní služby daly k dispozici transparentní, jednoduché a nenákladné postupy pro projednávání reklamací uživatelů ║ pro případ krádeže, ztráty, poškození, úbytku obsahu nebo nesouladu s normami kvality (včetně postupů určování odpovědnosti v případech, na kterých se podílí více než jeden provozovatel).

2.  Členské státy přijmou opatření k zajištění, aby postupy uvedené v odst. 1 umožňovaly spravedlivé a rychlé řešení sporů s poskytnutím odškodnění nebo náhrady █.

3.  Členské státy rovněž podporují rozvoj nezávislých mimosoudních systémů urovnávání sporů mezi podniky poskytujícími poštovní služby a spotřebiteli.

4.  Aniž jsou dotčeny jiné opravné prostředky nebo opatření k nápravě podle vnitrostátních právních předpisů a právních předpisů Společenství, zajistí členské státy, aby uživatelé jednající jednotlivě, nebo pokud to dovoluje vnitrostátní právo, společně s organizacemi zastupujícími zájmy uživatelů nebo spotřebitelů mohli předložit příslušným vnitrostátním orgánům případy, kdy reklamace uživatelů na podniky poskytující služby v oblasti působnosti všeobecných služeb nebyly uspokojivě vyřešeny.

5.  V souladu s článkem 16 členské státy zajistí, aby poskytovatelé všeobecných služeb a případně podniky poskytující služby v oblasti působnosti všeobecných služeb zveřejnili společně s výroční zprávou o sledování jejich výkonu informace o počtu reklamací a způsobu jejich vyřízení.

(19)  Článek 21 se nahrazuje tímto:

Článek 21

1.  Komisi je nápomocen výbor.

2.  Odkazuje-li se na tento článek, použije se článek 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES, ohledem na článek 8 tohoto rozhodnutí.

║

(20)  Článek 22 se nahrazuje tímto:

Článek 22

1.  Každý členský stát určí jeden nebo více národních regulačních orgánů pro poštovní odvětví, které jsou právně odděleny od provozovatelů poštovních služeb a působí nezávisle na nich. Členské státy, které si ponechají vlastnictví nebo kontrolu nad podniky poskytujícími poštovní služby, zajistí účinné strukturální oddělení regulačních funkcí od činností spojených s vlastnictvím nebo kontrolou.

Členské státy oznámí Komisi, které národní regulační orgány byly stanoveny pro vykonávání úkolů vyplývajících z této směrnice. Zveřejní snadno přístupnou formou úkoly svěřené národním regulačním orgánům, zejména ty úkoly, které jsou svěřeny více orgánům. Členské státy případně zajistí konzultace a spolupráci mezi těmito orgány a vnitrostátními orgány pověřenými prováděním právních předpisů pro hospodářskou soutěž a spotřebitelského práva ve věcech společného zájmu.

2.  Zvláštním úkolem národních regulačních orgánů je zajišťovat soulad s povinnostmi plynoucími z této směrnice, zejména zavedením postupů sledování a regulace zaměřených na zaručení poskytování všeobecných služeb. Mohou být rovněž pověřeny zajišťováním souladu s pravidly hospodářské soutěže v poštovním odvětví.

Národní regulační orgány členských států úzce spolupracují a poskytují si vzájemnou pomoc tak, aby usnadnily uplatňování této směrnice.

3.  Členské státy zajistí, aby byly na vnitrostátní úrovni uplatňovány účinné mechanismy, v rámci kterých má každý uživatel nebo podnik poskytující poštovní služby, kteří byli dotčeni rozhodnutím národního regulačního orgánu, právo podat opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí k odvolacímu orgánu, který je nezávislý na zúčastněných stranách. Do doby, než bude o tomto opravném prostředku rozhodnuto, se odkládá výkon rozhodnutí národního regulačního orgánu, nerozhodne-li odvolací orgán jinak

(21)  Po článku 22 se vkládá název kapitoly, který zní:

KAPITOLA 9a

Poskytování informací

(22)  Vkládá se nový článek 22a, který zní:

Článek 22a

1.  Členské státy zajistí, že poskytovatelé poštovních služeb poskytnou národním regulačním orgánům veškeré informace, včetně finančních informací a informací o poskytování všeobecných služeb,║aby národní regulační orgány ║mohly zajistit soulad s touto směrnicí nebo s rozhodnutími přijatými podle této směrnice.

█

2.  Všechny dotčené podniky poskytnou na vyžádání neprodleně tyto informace, v případě potřeby jako důvěrné, a to ve lhůtách a na úrovni podrobnosti požadovaných národním regulačním orgánem. Informace požadované národním regulačním orgánem jsou přiměřené výkonu jeho úkolů a nesmí být použity pro jiné účely, než ty, pro něž byly požadovány.. Národní regulační orgán odůvodní svou žádost o poskytnutí informací.

(23)  Článek 23 se nahrazuje tímto:

Článek 23

Komise podá každé čtyři roky, přičemž poprvé nejpozději do 31. prosince 2011, Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice, včetně souvisejících informací o vývoji v odvětví, zejména z hospodářských, sociálních a technologických hledisek, o trendech v zaměstnanosti, jakož i o kvalitě služby. Zprávu v případě potřeby doplní návrhy Evropskému parlamentu a Radě.

Nejpozději do tří let poté, co se trh otevře konkurenci, bude předložena samostatná zpráva o obecných trendech ve vývoji zaměstnanosti v tomto odvětví a o pracovních podmínkách uplatňovaných provozovateli v každém členském státě. Zpráva rovněž vezme v úvahu opatření přijatá prostřednictvím právních předpisů nebo vyjednávání mezi sociálními partnery. Zjistí-li tato zpráva narušení hospodářské soutěže, navrhne, bude-li to vhodné, další opatření.

24)  Vkládá se nový článek 23a, který zní:

Článek 23a

Komise poskytne členským státům pomoc při provádění této směrnice, včetně pokynů k výpočtu případných čistých nákladů před 1. lednem 2009. Členské státy předloží Komisi své plány financování stanovené v čl. 7 odst. 4 a mohou předložit studie.

(26)  Článek 26 se zrušuje.

(27)  Článek 27 se zrušuje.

Článek 2

1.  Členské státy uvedou v platnost zákony, předpisy a správní ustanovení nezbytná k dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31. prosince 2009. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto ustanovení a srovnávací tabulku mezi těmito ustanoveními a touto směrnicí.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při příležitosti jejich úředního vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblastech působnosti této směrnice.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V ║ dne,

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku. (2) Úř. věst. C 168, 20.7.2007, s. 74. (3) Úř. věst. C 197, 24.8.2007, s. 37. (4) Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. července 2007. (5) Úř. věst. C 48, 16.2.1994, s. 3. (6) Úř. věst. L 15, 21.1.1998, s. 14. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1882/2003 ║ (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1). (7) Úř.věst. C 288 E, 25.11.2006, s. 77. (8) Úř. věst. L 115, 17.4.1998, s. 31. (9) Úř. věst. L 109, 19.4.2001, s. 56. (10) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11). (11) Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36. (12) + Pro Úř. věst.: Vložte prosím datum: den vstupu této směrnice v platnost

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. července 2007 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech pro provozování služeb letecké dopravy ve Společenství (přepracované znění) (KOM(2006)0396 – C6-0248/2006 – 2006/0130(COD))

P6_TA(2007)0337 A6-0178/2007

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2006)0396)(1),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 80 odst. 2 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0248/2006),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0178/2007),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   žádá Komisi, aby Evropskému parlamentu a Radě předložila návrh právního předpisu o sociálních a pracovních podmínkách v evropském leteckém odvětví a do doby, než tento právní předpis vstoupí v platnost, žádá letecké dopravce, aby dodržovali pravidla o vysílání pracovníků, pokud se dotýkají jejich zaměstnanců,

4.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. července 2007 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2007 o společných pravidlech pro provozování služeb letecké dopravy ve Společenství (přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 80 odst. 2  této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise ║,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

s ohledem na stanovisku Výboru regionů(3),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Je potřeba učinit několik zásadních změn v nařízení Rady (EHS) č. 2407/92 ze dne 23. července 1992 o vydávání licencí leteckým dopravcům(5), nařízení Rady (EHS) č. 2408/92 ze dne 23. července 1992 o přístupu leteckých dopravců Společenství na letecké trasy uvnitř Společenství(6) a nařízení Rady (EHS) č. 2409/92 ze dne 23. července 1992 o tarifech a sazbách za letecké služby(7). V zájmu jasnosti by tato nařízení měla být přepracována a kodifikována do jednoho znění.

(2)  Přijetím těchto tří nařízení byla ve Společenství liberalizována letecká doprava. Přes úspěch uvedené liberalizace, pokud jde o růst, hospodářskou soutěž a nižší tarify, nejednotné používání uvedených nařízení v členských státech narušuje fungování vnitřního leteckého trhu.

(3)  S cílem zabezpečit účinnější a jednotnější používání právních předpisů Společenství v oblasti vnitřního leteckého trhu je třeba učinit řadu úprav současného právního rámce.

(4)  Vzhledem k možnému vztahu mezi finančním zdravím leteckého dopravce a bezpečností by se mělo zavést přísnější sledování finanční situace leteckých dopravců.

(5)  Vzhledem k rostoucímu významu leteckých dopravců s operačními základnami v několika členských státech a potřebě zajistit účinný dohled nad těmito leteckými dopravci, stejný členský stát by měl být odpovědný za dohled nad činnostmi provozovanými v souladu s osvědčením provozovatele letecké dopravy (AOC) a ║ provozní licencí.

(6)  Orgány vydávající licence by měly pravidelně posuzovat finanční situaci leteckých dopravců, aby bylo zajištěno jednotné sledování dodržování požadavků provozních licencí všech leteckých dopravců Společenství. Letečtí dopravci by proto měli poskytovat dostatečné informace o svojí finanční situaci, zejména první dva roky své existence, jelikož toto období je obzvláště kritické pro to, zda se leteckému dopravci podaří na trhu udržet. Aby kvůli používání různých pravidel na vnitrostátní úrovni nedošlo k narušení hospodářské soutěže, je nezbytné zajistit transparentnost a podrobit finanční situaci všech leteckých dopravců Společenství společné kontrole Komise a členských států.

(7)  S cílem snížit riziko pro cestující by letečtí dopravci Společenství, kteří nesplňují požadavky pro ponechání provozní licence v platnosti, neměli mít možnost pokračovat v provozu. V těchto případech by příslušný orgán vydávající licence měl zrušit nebo pozastavit provozní licenci. V případě, že tak příslušný orgán vydávající licence neučiní, by měla mít Komise možnost zrušit nebo pozastavit provozní licenci, aby bylo zabezpečeno jednotné používání právních předpisů Společenství.

(8)  Aby se zabránilo nadměrnému využívání smluv o pronájmu letadel registrovaných ve třetích zemích, zejména letadel s posádkou ║, měla by se tato možnost povolit pouze za výjimečných okolností, jako je nedostatek vhodných letadel na trhu Společenství, měla by být časově přísně omezena a měla by splňovat bezpečnostní normy rovnocenné bezpečnostním pravidlům Společenství.

(9)  Pokud jde o zaměstnance leteckého dopravce Společenství, který provozuje letecké služby z provozní základny nacházející se mimo území členského státu, kde má tento letecký dopravce Společenství své hlavní sídlo podniku, měly by členské státy zajistit řádné uplatňování sociálních právních předpisů Společenství a vnitrostátních sociálních právních předpisů.

(10)  Je žádoucí, aby Společenství bylo odpovědné za jednání o provozních právech uvnitř Společenství se třetími zeměmi, aby bylo zabezpečeno bezpečné a soudržné fungování vnitřního leteckého trhu. To by zabránilo možným nesrovnalostem mezi vnitřním trhem a jednotlivými jednáními členských států.

(11)  Za účelem dobudování vnitřního leteckého trhu by se měla zrušit ║existující omezení používaná mezi členskými státy, jako jsou omezení společného označování linek na trasách do třetích zemí nebo stanovení cen na trasách do třetích zemích s mezipřistáním v jiném členském státě (lety šesté svobody).

(12)  Podmínky, za kterých lze uložit závazky veřejné služby, by měly být definovány jasně a jednoznačně, přičemž související nabídková řízení by měla umožnit účast dostatečného počtu soutěžitelů. Komise by měla mít možnost získat všechny nezbytné informace k posouzení hospodářské opodstatněnosti závazků veřejné služby v jednotlivých případech.

(13)  Platná pravidla týkající se rozdělení provozu mezi letiště obsluhující stejné město nebo městskou aglomeraci by měla být vyjasněna a zjednodušena.

(14)  Je vhodné zajistit, aby členské státy mohly reagovat na náhlé problémy vyplývající z nepředvídatelných a neodvratitelných okolností, které technicky či prakticky velice ztěžují poskytování leteckých služeb.

(15)  Cestující by měli mít přístup ke stejným tarifům na stejné lety bez ohledu na jejich místo pobytu ve Společenství nebo jejich státní příslušnost a bez ohledu na místo usazení cestovní kanceláře ve Společenství.

(16)  Cestující by měli mít možnost účinně srovnávat tarify mezi leteckými společnostmi. Zveřejněné tarify by proto měly udávat konečnou cenu, kterou má cestující zaplatit, včetně všech daní a poplatků.

(17)  Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by se měla přijmout v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(8).

(18)  Jelikož členské státy nemohou z důvodu mezinárodní povahy letecké dopravy uspokojivě dosáhnout jednotnějšího používání právních předpisů Společenství týkajících se vnitřního leteckého trhu, a protože ho lze lépe dosáhnout na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou článkem 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality podle uvedeného článku nepřekročí toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(19)  Je proto nezbytné zrušit nařízení (EHS) č. 2407/92, 2408/92 a 2409/92,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

1.  Toto nařízení upravuje vydávání licencí leteckým dopravcům Společenství, právo leteckých dopravců Společenství provozovat letecké služby ve Společenství a stanovení cen leteckých služeb provozovaných ve Společenství. Ustanovení o poskytování informací a nediskriminačním stanovení cen se vztahují na odlety z letiště nacházejícího se na území některého členského státu a na lety sjednané leteckým dopravcem Společenství, jež směřují z letiště nacházejícího se ve třetí zemi na letiště situované na území některého členského státu, pokud se na letecké dopravce v dotčené třetí zemi nevztahují stejné povinnosti.

2.  Kapitola III tohoto nařízení se použije pro letiště Gibraltar, aniž jsou dotčeny právní postoje Španělského království a Spojeného království ve sporech o suverenitu nad územím, kde se letiště nachází.

3.  Použitelnost ustanovení kapitoly III tohoto nařízení pro letiště v Gibraltaru se pozastavuje, dokud nebude zaveden režim stanovený ve společném prohlášení ministrů zahraničních věcí Španělského království a Spojeného království ze dne 2. prosince 1987. Vlády Španělska a Spojeného království budou Radu o tomto datu informovat.

Článek 2

Definice

20)   "zúčastněným členským státem║" se rozumí členské státy ║, mezi nimiž nebo v jejichž rámci je letecká doprava provozována;

21)   "zapojeným členským státem║" se rozumí zúčastněný členský stát ║ a členský stát ║, který ║ vydal ║ leteckému dopravci ║ provozujícímu ║ leteckou dopravu licenci;

Kapitola II

Provozní licence

Článek 3

Provozní licence

1.  Žádný podnik usazený ve Společenství není oprávněn k letecké přepravě cestujících, poštovních zásilek nebo zboží za úplatu ve Společenství, není-li mu vydána odpovídající provozní licence.

║Podnik, který splňuje požadavky této kapitoly, je způsobilý k obdržení provozní licence.

2.  Příslušný orgán vydávající licenci nevydá provozní licenci, nejsou-li splněny požadavky této kapitoly.

3.  Aniž jsou dotčena jakákoli jiná vhodná ustanovení právních předpisů Společenství, vnitrostátních nebo mezinárodních právních předpisů, požadavek být držitelem platné provozní licence se nevztahuje na tyto kategorie leteckých služeb:

Článek 4

Podmínky pro vydání provozní licence

Článek 5

Finanční podmínky pro vydání provozní licence

1.  Příslušný orgán vydávající licenci důkladně posoudí, zda podnik, který žádá o provozní licenci poprvé, může prokázat, že:

2.  Pro účely odstavce 1 předloží každý žadatel obchodní plán nejméně na první tři roky provozu. Obchodní plán obsahuje také podrobnosti o finančních vztazích žadatele k jakékoli jiné obchodní činnosti, které se žadatel přímo nebo prostřednictvím příbuzných podniků účastní. Žadatel také poskytne veškeré související informace, zejména údaje podle části 1 přílohy I. Každý žadatel stanoví opatření potřebná k zamezení nebo zmírnění negativních sociálních důsledků platební neschopnosti.

3.  Odstavce 1 a  2 tohoto článku se nevztahují na letecké dopravce zabývající se výlučně provozem letadel pod 10 t maximální vzletové hmotnosti nebo s méně než 20 sedadly. Tito letečtí dopravci musí být schopni kdykoli prokázat, že jejich kapitál činí nejméně 100 000 EUR, nebo na požádání předložit příslušnému orgánu vydávajícímu licence informace nezbytné pro účely čl. 9 odst. 2.

Nicméně členský stát může odstavce 1 a 2 použít pro licencované letecké dopravce, kteří provozují pravidelné služby nebo jejichž obrat přesahuje 3 miliony EUR ročně.

Článek 6

Osvědčení provozovatele letecké dopravy

1.  Vydání a platnost provozní licence neustále závisí na vlastnictví platného AOC, které stanoví činnosti pokryté provozní licencí a je v souladu s požadavky stanovenými v odpovídajícím právním předpise Společenství.

2.  Jakákoli změna v AOC leteckého dopravce Společenství se podle potřeby projeví v jeho provozní licenci.

3.  Je-li AOC vydáno vnitrostátním orgánem, jsou za vydání, zamítnutí, zrušení nebo pozastavení AOC a provozní licence leteckého dopravce Společenství odpovědny příslušné orgány dotčeného členského státu.

Článek 7

Důkaz o bezúhonnosti

1.  Pokud se k vydání provozní licence požaduje od osob, které budou trvale a účinně řídit provoz podniku, důkaz bezúhonnosti nebo důkaz, že neprodělaly úpadek nebo nedošlo k pozastavení či zrušení provozní licence kvůli závažnému profesionálnímu pochybení nebo trestnému činu, přijme příslušný orgán vydávající licence jako dostatečný důkaz ve vztahu ke státním příslušníkům členských států doklady prokazující splnění těchto požadavků vydané příslušnými orgány členského státu původu nebo trvalého pobytu osoby.

2.  Nevydává-li členský stát původu nebo trvalého pobytu osoby doklady uvedené v odstavci 1, mohou být nahrazeny místopřísežným prohlášením nebo v členských státech, které takové prohlášení neupravují, čestným prohlášením učiněným dotyčnou osobou před příslušným soudním nebo správním orgánem nebo před notářem nebo příslušným profesním nebo stavovským sdružením členského státu původu nebo trvalého pobytu osoby ; tento orgán, notář nebo profesní nebo stavovské sdružení vydá potvrzení o místopřísežném prohlášení nebo slavnostním prohlášení.

3.  Příslušný orgán vydávající licence může požadovat, aby doklady a potvrzení uvedené v odstavci 1 a 2 nebyly při předložení starší tří měsíců.

Článek 8

Platnost provozní licence

1.  Provozní licence platí, dokud letecký dopravce Společenství splňuje požadavky této kapitoly.

Každý letecký dopravce Společenství musí být kdykoli schopen prokázat příslušnému orgánu vydávajícímu licence, že splňuje všechny požadavky této kapitoly.

2.  Příslušný orgán vydávající licence důkladně sleduje soulad s požadavky této kapitoly. V každém případě přezkoumá soulad s těmito požadavky v následujících případech:

V případě, že se příslušný orgán vydávající licence domnívá, že finanční problémy ║ leteckého dopravce Společenství mohou ovlivnit bezpečnost jeho provozu, neprodleně informuje orgán příslušný pro vydání AOC.

3.  Provozní licence je znovu předložena ke schválení, pokud letecký dopravce Společenství:

4.  Letecký dopravce Společenství poskytne příslušnému orgánu, vydávajícímu licence, v každém účetním období ověřené účty za předchozí účetní období do šesti měsíců od účetní uzávěrky. Během prvních dvou let provozu leteckého dopravce Společenství jsou údaje uvedené v bodě 3 přílohy I aktualizovány a zpřístupněny příslušnému orgánu vydávajícímu licence každých šest měsíců.

Příslušný orgán vydávající licence může kdykoli hodnotit finanční výsledky leteckého dopravce Společenství, kterému vydal provozní licenci, a vyžádat si proto příslušné informace, zejména údaje uvedené v bodě 3 přílohy I.

5.  Letecký dopravce Společenství oznámí příslušnému orgánu vydávajícímu licence:

6.  Pokud příslušný orgán vydávající licenci pokládá změny oznámené podle odstavce 5 za změny s významným vlivem na finanční situaci leteckého dopravce Společenství požaduje k informacím poskytnutým podle odstavce 4 ještě předložení revidovaného obchodního plánu, který zahrne oznámené změny a pokrývá období nejméně dvanácti měsíců ode dne jejich provedení, jakož i údaje podle části 2 přílohy I.

Příslušný orgán vydávající licenci rozhodne o revidovaném obchodním plánu nejpozději do tří měsíců od předložení všech nezbytných informací.

7.  Ve vztahu k leteckým dopravcům Společenství, kterým vydal provozní licenci, rozhodne příslušný orgán vydávající licence, zda má být provozní licence znovu předložena ke schválení v případě změny jednoho nebo více prvků ovlivňujících právní postavení leteckých dopravců Společenství, a zejména v případě splynutí nebo sloučení nebo převzetí kontroly.

8.  Odstavce 4, 5  a 6 tohoto článku se nevztahují na letecké dopravce zabývající se výlučně provozem letadel pod 10 t maximální vzletové hmotnosti nebo s méně než 20 sedadly. Tito letečtí dopravci musí být schopni kdykoli prokázat, že jejich kapitál činí nejméně 100 000 EUR, nebo na požádání předložit příslušnému orgánu vydávajícímu licence informace nezbytné pro účely čl. 9 odst. 2.

Nicméně členský stát může odstavce 4, 5 a 6 použít pro jím licencované letecké dopravce, kteří provozují pravidelné služby nebo jejichž obrat přesahuje 3 miliony EUR ročně.

Článek 9

Pozastavení a zrušení provozní licence

1.  Příslušný orgán vydávající licence pozastaví nebo zruší provozní licenci, pokud má opodstatněné důvody k podezření, že letecký dopravce Společenství nemůže dostát svým skutečným a možným závazkům v období dvanácti měsíců.

Příslušný orgán vydávající licence může vydat dočasnou licenci na období maximálně dvanácti měsíců do finanční reorganizace leteckého dopravce Společenství, pokud není ohrožena bezpečnost, pokud tato dočasná licence zohlední všechny změny v AOC a pokud existuje reálný výhled na uspokojivou finanční reorganizaci během této doby.

2.  Kdykoli se objeví zřetelné náznaky existence finančních potíží nebo bylo-li zahájeno úpadkové nebo podobné řízení proti leteckému dopravci Společenství, kterému vydal licenci příslušný orgán vydávající licence, provede tento orgán bezodkladně hloubkové posouzení finanční situace a na základě svých zjištění přezkoumá status provozní licence v souladu s tímto článkem do tří měsíců.

Příslušný orgán vydávající licence informuje Komisi o postupu posuzování a o jeho závěrech, jakož i o rozhodnutí týkajícím se statutu provozní licence, které přijme.

3.  Pokud ověřené účty podle čl. 8 odst. 4 nebyly sděleny do šesti měsíců od účetní uzávěrky předchozího účetního období, příslušný orgán vydávající licence si od leteckého dopravce Společenství vyžádá neprodlené sdělení těchto ověřených účtů.

Pokud ověřené účty nejsou sděleny do jednoho měsíce, provozní licence je zrušena nebo pozastavena.

Příslušný orgán vydávající licence informuje Komisi o nesplnění povinnosti leteckého dopravce Společenství sdělit ověřené účty ve lhůtě šesti měsíců a o následných opatřeních, která přijme.

4.  V případě, že AOC leteckého dopravce Společenství je pozastaveno nebo zrušeno, příslušný orgán vydávající licence neprodleně pozastaví nebo zruší provozní licenci uvedeného leteckého dopravce.

Článek 10

Rozhodnutí týkající se provozních licencí

1.  Příslušný orgán vydávající licence rozhodne o žádosti co nejrychleji, nejpozději do tří měsíců ode dne předložení všech nezbytných informací, přičemž bere v úvahu veškeré dostupné důkazy. Rozhodnutí je sděleno žadateli. Zamítavé rozhodnutí musí být odůvodněno.

2.  Postupy pro vydávání, pozastavení a zrušení provozních licencí příslušné orgány vydávající licence zveřejní a informují o nich Komisi.

3.  Seznam rozhodnutí příslušných orgánů vydávajících licence o vydání, pozastavení nebo zrušení provozních licencí se zveřejní každý rok v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 11

Požadavky na pojištění

Letecký dopravce musí mít pojištění pokrývající odpovědnost v případě nehody, zejména ve vztahu k cestujícím, zavazadlům, zboží, poštovním zásilkám a třetím osobám. Případné pojistné je v souladu s minimálními požadavky stanovenými nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 785/2004 ze dne 21. dubna 2004 o požadavcích na pojištění u leteckých dopravců a provozovatelů letadel(9).

Článek 12

Registrace

1.  Aniž je dotčen čl. 13 odst. 2, musí být letadla používaná leteckým dopravcem Společenství registrována v █registru Společenství. Členský stát, jehož příslušný orgán vydávající licence odpovídá za vydání provozní licence leteckému dopravci Společenství, může požadovat, aby tato letadla byla registrována ve vnitrostátním registru.

2.   ║V souladu s odstavcem 1 zapíše příslušný orgán vydávající licence členský stát podle platných právních a správních předpisů včetně těch, které se vztahují k osvědčení způsobilosti, do svého vnitrostátního registru bez jakýchkoli diskriminačních poplatků a bez prodlení letadla vlastněná státními příslušníky jiných členských států a převody z leteckých registrů jiných členských států. Na převod letadla se nepoužije žádný poplatek kromě obvyklého poplatku za registraci.

Článek 13

Pronájem

1.  █Podnik, který požaduje vydání provozní licence, disponuje jedním nebo více letadly jako vlastník nebo na základě smlouvy o pronájmu bez posádky ║.

Letecký dopravce Společenství disponuje jedním nebo více letadly jako vlastník nebo na základě smlouvy o pronájmu bez posádky ║.

Letecký dopravce Společenství může disponovat jedním nebo více letadly na základě smlouvy o pronájmu s posádkou ║.

2.  V případě krátkodobé smlouvy o pronájmu letadla s posádkou za účelem pokrytí dočasných potřeb leteckého dopravce Společenství nebo za jiných výjimečných okolností může příslušný orgán vydávající licence udělit výjimku z požadavků na registraci uvedených čl. 12 odst. 1, pokud:

3.  Pro účely zajištění bezpečnostních norem musí letecký dopravce Společenství používající letadlo jiného podniku nebo poskytující letadlo s posádkou nebo bez ní jinému podniku předem obdržet od příslušného orgánu vydávajícího licenci souhlas. Podmínky souhlasu, které tento orgán stanoví, jsou součástí smlouvy o pronájmu mezi stranami.

4.  Příslušný orgán vydávající licenci  neschválí smlouvu o pronájmu letadla s posádkou nebo bez ní pokud jde o leteckého dopravce, kterému vydal provozní licenci, pokud uvedený orgán nestanovil a písemně danému leteckému dopravci neprohlásil, že všechny bezpečnostní normy rovnocenné normám uloženým v příslušném právním předpise Společenství jsou splněny.

Článek 14

Posouzení ze strany Komise

1.  Komise postupem podle čl. 28 odst. 2 na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu posoudí soulad s požadavky této kapitoly a v případě potřeby přijme rozhodnutí o pozastavení nebo zrušení provozní licence.

2.  K plnění svých úkolů podle tohoto článku může Komise od příslušného orgánu vydávajícího licenci nebo přímo od dotčeného leteckého dopravce Společenství získávat všechny nezbytné informace ve lhůtě, kterou stanoví Komise.

Článek 15

Právo na obranu

Příslušný orgán vydávající licence a Komise zajistí, že při přijímání rozhodnutí o pozastavení nebo zrušení provozní licence leteckého dopravce Společenství bude mít dotčený letecký dopravce Společenství možnost vyjádřit se, přičemž v některých případech bude zohledněna nutnost použít nouzový postup.

Článek 16

Sociální právní předpisy

Pokud jde o zaměstnance leteckého dopravce Společenství, který provozuje letecké služby z provozní základny nacházející se mimo území členského státu, kde má tento letecký dopravce Společenství své hlavní sídlo podniku, členské státy zajistí řádné uplatňování sociálních právních předpisů Společenství a vnitrostátních sociálních právních předpisů.

Kapitola III

Přístup na trasy

Článek 17

Poskytování letecké dopravy uvnitř Společenství

1.  Letečtí dopravci Společenství mají nárok na výkon provozních práv na trasách ve Společenství.

2.  Členské státy nesmějí podmínit výkon provozních práv leteckého dopravce Společenství žádným povolením či oprávněním. Pokud má členský stát důvody pochybovat o platnosti provozní licence vydané leteckému dopravci Společenství, předloží věc příslušnému orgánu vydávajícímu licence. Členské státy nesmějí vyžadovat, aby letečtí dopravci Společenství předložili jakékoli doklady nebo informace, které již poskytli příslušnému orgánu vydávajícímu licence.

3.  Při provozování letecké dopravy uvnitř Společenství je letecký dopravce Společenství oprávněn kombinovat leteckou dopravu a uzavírat ujednání o sdílení kódů (code share), aniž jsou dotčena pravidla hospodářské soutěže Společenství, která se použijí na podniky.

4.  Všechna omezení volného pohybu leteckých služeb uvnitř Společenství poskytovaných leteckými dopravci Společenství, která vyplývají z dvoustranných dohod mezi členskými státy, se zrušují.

5.  Bez ohledu na ustanovení dvoustranných dohod mezi členskými státy a s výhradou pravidel hospodářské soutěže Společenství, která se použijí na podniky, a s výhradou ustanovení dvoustranných dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi, zúčastněný členský stát (zúčastněné členské státy) povolí leteckým dopravcům Společenství kombinovat leteckou dopravu a uzavírat ujednání o sdílení kódů s kterýmkoli leteckým dopravcem v letecké dopravě na letiště, z letiště nebo přes letiště, které se nachází na jeho území, na jakékoli místo ve třetích zemích, nebo z něj.

6.  Aniž jsou dotčena jakákoli stávající práva udělená před vstupem tohoto nařízení v platnost a bez ohledu na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 847/2004 ze dne 29. dubna 2004 o sjednávání a provádění leteckých dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi(10), nemohou letečtí dopravci, kteří nejsou dopravci Společenství, vykonávat provozní práva, kombinovat leteckou dopravu nebo uzavírat ujednání o sdílení kódů v případě tras, které se celé nacházejí uvnitř Společenství, pokud jim to nepovoluje dohoda uzavřená mezi Společenstvím a třetí zemí.

7.  Aniž jsou dotčena jakákoli stávající práva udělená před vstupem tohoto nařízení v platnost a bez ohledu na nařízení (ES) č. 847/2004, letečtí dopravci ze třetích zemí nemohou přelétat v tranzitu přes území Společenství, pokud není dotčená třetí země stranou Dohody o tranzitu mezinárodní letecké dopravy podepsané v Chicagu dne 7. prosince 1944 nebo za tímto účelem neuzavřela dohodu se Společenstvím.

Článek 18

Obecné zásady závazků veřejné služby

1.  Členský stát po konzultacích s ostatními zúčastněnými členskými státy a poté, co informuje Komisi, dotčená letiště a letecké dopravce provozující trasu, může uložit závazek veřejné služby ve vztahu k pravidelné letecké dopravě na kterékoli █ letiště na jeho území, je-li tato trasa považována za životně důležitou pro hospodářský a sociální vývoj regionu, který letiště obsluhuje. Uvedený závazek je uložen pouze v rozsahu nezbytném k zajištění minimální pravidelné letecké dopravy, která splňuje stanovené normy návaznosti, pravidelnosti, cen nebo minimální kapacity, které by letečtí dopravci nesplnili, pokud by zvažovali výhradně vlastní obchodní zájmy.

Stanovené normy uložené na trase, na kterou se vztahuje závazek veřejné služby, se stanoví transparentním a nediskriminačním způsobem.

2.  V případech, kde jiné druhy dopravy nemohou zajistit nepřetržitou dopravu s minimálně dvěma lety za den , mohou zúčastněné členské státy do závazku veřejné služby zahrnout požadavek, aby každý letecký dopravce, který zamýšlí provozovat trasu, zaručil její provoz po určité období stanovené v souladu s dalšími podmínkami závazků veřejné služby.

3.  Byl-li závazek veřejné služby uložen v souladu s odstavci 1 a 2 , může letecký dopravce nabídnout prodej samotných míst, pokud daná letecká doprava splňuje všechny požadavky závazku veřejné služby. ║ Tato doprava se pak považuje za pravidelnou leteckou dopravu.

4.  Pokud žádný letecký dopravce nezahájil nebo nezamýšlí zahájit pravidelnou leteckou dopravu na trase v souladu se závazky veřejné služby uloženými na danou trasu, může členský stát omezit přístup k pravidelné letecké dopravě na této trase na jediného leteckého dopravce na období až čtyř let, po jehož uplynutí se situace přezkoumá.

Toto období může být pětileté, pokud je závazek veřejné služby uložen na trasu směřující na letiště, které obsluhuje nejvzdálenější region podle čl. 299 odst. 2 Smlouvy.

5.  Provozní právo k dopravě podle odstavce 4 je jednotlivě nebo v případech, kdy je to z operačních důvodů nezbytné, pro skupinu tras nabídnuto v souladu s článkem 19 ve veřejném nabídkovém řízení všem leteckým dopravcům Společenství oprávněným provozovat takovou leteckou dopravu.

6.  Pokud členský stát zamýšlí uložit závazek veřejné služby, oznámí úplné znění plánovaného opatření Komisi, ostatním zúčastněným členským státům, dotčeným letištím a leteckým dopravcům provozujícím danou trasu.

7.  Nezbytnost a dostatečnost plánovaného závazku veřejné služby stanoví členské státy s ohledem na:

8.  Závazek veřejné služby nevstoupí v platnost před dnem zveřejnění informačního oznámení uvedeného v odst. 6 druhém pododstavci.

9.  Platnost závazku veřejné služby se považuje za skončenou, pokud pravidelná letecká doprava není na trase, na kterou se vztahuje závazek, provozována po dobu delší než dvanáct měsíců.

10.  V případě, že letecký dopravce vybraný v souladu s článkem 19 dopravu náhle přeruší, může zúčastněný členský stát v mimořádném případě vybrat prostřednictvím vzájemné dohody jiného leteckého dopravce, aby po dobu maximálně šesti měsíců, kterou nelze prodloužit, provozoval závazek veřejné služby za těchto podmínek:

Komise a členský stát (členské státy) jsou o tomto nouzovém postupu a jeho důvodech bez prodlení uvědomeny. Na žádost členského státu (členských států) nebo z vlastního podnětu může Komise postupem podle čl. 28 odst. 2 uvedený postup pozastavit, jestliže se domnívá, že nesplňuje požadavky tohoto odstavce nebo je jiným způsobem v rozporu s právními předpisy Společenství.

Článek 19

Veřejné nabídkové řízení pro závazek veřejné služby

1.  Veřejné nabídkové řízení vyžadované čl. 18 odst. 5 se realizuje postupem stanoveným v odstavcích 2 až 11.

2.  Zúčastněný členský stát sdělí celé znění zahájení nabídkového řízení Komisi.

3.  Komise oznámí zahájení nabídkového řízení prostřednictvím informačního oznámení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie. Lhůta pro podávání nabídek nesmí být kratší než dva měsíce po dni zveřejnění tohoto informačního oznámení. V případě, že se nabídkové řízení týká trasy, na kterou byl již v souladu s čl. 18 odst. 4 přístup omezen na jednoho dopravce, zahájení nabídkového řízení se zveřejní minimálně šest měsíců před počátkem platnosti nové koncese za účelem umožnit vyhodnocení, zda je nadále nutné omezit přístup.

4.  Informační oznámení poskytuje tyto údaje:

a)   zúčastněný ║členský ║stát ║;

5.  Zúčastněný členský stát ║sdělí neprodleně a zdarma veškeré příslušné informace a předá dokumenty vyžádané stranou zúčastněnou v nabídkovém řízení.

6.  Zahájení nabídkového řízení a následné smlouvy zahrnují mimo jiné:

7.  Výběr z podaných nabídek se provede co nejdříve s ohledem na dostatečnost dopravy včetně cen a podmínek, které lze nabídnout uživatelům, a případné náklady na vyrovnání od zúčastněného členského státu.

8.  Zúčastněný členský stát může leteckému dopravci vybranému podle odstavce 7 nahradit ║výdaje na dodržování norem požadovaných závazkem veřejné služby uloženým na základě článku 18. Vyrovnání nepřesáhne částku, která je nutná k pokrytí čistých nákladů vynaložených na plnění každého závazku veřejné služby, se zohledněním souvisejících příjmů leteckého dopravce a rozumného zisku.

9.  Členský stát informuje neprodleně Komisi o výsledcích veřejného nabídkového řízení a výběru prostřednictvím oznámení obsahujícího tyto údaje:

10.  Na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu může Komise požadovat, aby členské státy do jednoho měsíce předaly všechny příslušné dokumenty týkající se výběru leteckého dopravce pro provozování závazku veřejné služby. V případě, že požadované dokumenty nejsou předány v rámci lhůty, může Komise rozhodnout o pozastavení zahájení nabídkového řízení postupem podle čl. 28 odst. 2.

Článek 20

Posouzení závazků veřejné služby

1.  Členské státy přijmou všechna nezbytná opatření k zajištění možnosti účinného přezkoumání každého rozhodnutí učiněného na základě článků 18 a 19, a zejména║ co nejdříve, pokud tato rozhodnutí porušila právní předpisy Společenství nebo vnitrostátní právní předpisy, kterými jsou právní předpisy Společenství prováděny.

2.  Na žádost členského státu, který má za to, že rozvoj trasy je příliš omezen podmínkami článku 18 a 19, nebo na vlastní podnět provede Komise šetření a do šesti měsíců od obdržení žádosti a postupem podle čl. 28 odst. 2 přijme na základě všech důležitých činitelů rozhodnutí o tom, zda se článek 18 a 19 na danou trasu nadále vztahuje.

Do přijetí tohoto rozhodnutí může Komise rozhodnout o prozatímních opatřeních, včetně úplného nebo částečného pozastavení závazku veřejné služby.

Článek 21

Rozdělení provozu mezi letiště a výkon provozních práv

1.  Výkon provozních práv podléhá vyhlášeným operativním pravidlům Společenství, vnitrostátním, regionálním nebo místním operativním pravidlům vztahujícím se k ochraně, bezpečnosti, a ochraně životního prostředí a přidělení volných letištních časů.

2.  Členský stát po konzultaci s dotčenými leteckými dopravci a letišti může regulovat bez diskriminace mezi destinacemi uvnitř Společenství nebo na základě státní příslušnosti nebo totožnosti leteckého dopravce rozdělení letového provozu mezi letišti při splnění těchto podmínek:

Jakékoli rozhodnutí o regulaci rozdělení letového provozu mezi letišti dodrží zásady proporcionality a průhlednosti a jeho základem budou objektivní kritéria.

3.  Aniž jsou dotčena pravidla rozdělení provozu existující před přijetím tohoto nařízení, informuje zúčastněný členský stát Komisi o svém záměru regulovat rozdělení letového provozu nebo změnit stávající pravidlo rozdělení provozu.

Komise posoudí používání odstavce 1 a 2 a do šesti měsíců od obdržení této žádosti a postupem podle čl. 28 odst. 2 rozhodne, zda členský stát může opatření použít.

Komise zveřejní své rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie a opatření se použijí až po zveřejnění schválení Komise.

Článek 22

Mimořádná opatření

1.  Členský stát může zrušit, omezit nebo uložit podmínky na výkon provozních práv k řešení okamžitých krátkodobých problémů vyplývajících z nepředvídatelných a neodvratitelných okolností. Toto opatření je založeno na objektivních a nediskriminačních kritériích a dodržuje zásady proporcionality a transparentnosti.

Komise a ostatní členské státy jsou o těchto opatřeních včetně dostatečného odůvodnění bez prodlení uvědomeny. Pokud obtíže, které vyvolaly potřebu těchto opatření, přetrvávají déle než 14 dnů, uvědomí členský stát Komisi a ostatní členské státy a se souhlasem Komise může prodloužit platnost opatření až na dalších 14 dnů.

2.  Na žádost zapojených členských států nebo z vlastního podnětu může Komise platnost opatření pozastavit, pokud nesplňují požadavky odstavce 1 nebo jsou jinak v rozporu s právními předpisy Společenství.

Kapitola IV

Ustanovení o stanovení cen

Článek 23

Stanovení cen

Článek 24

Volné stanovení cen

1.  Aniž jsou dotčeny čl. 18 odst. 1 a článek 25, stanovují letečtí dopravci Společenství letecké tarify a sazby pro leteckou dopravu uvnitř Společenství volně.

2.  Bez ohledu na ustanovení dvoustranných dohod mezi členskými státy nesmějí členské státy diskriminovat leteckého dopravce na základě státní příslušnosti nebo totožnosti leteckého dopravce, tím, že povolí leteckým dopravcům Společenství stanovení tarifů a sazeb za leteckou dopravu mezi jejich územím a třetí zemí. Všechna zbývající omezení stanovení cen, včetně omezení pro trasy do třetích zemí, vyplývající z dvoustranných dohod mezi členskými státy, se tímto zrušují.

█

Článek 25

Informace a nediskriminace

1.  Tento článek se vztahuje na odlety z letiště nacházejícího se na území některého členského státu a na lety sjednané leteckým dopravcem Společenství, jež směřují z letiště nacházejícího se ve třetí zemi na letiště situované na území některého členského státu, pokud se na letecké dopravce v dotčené třetí zemi nevztahují stejné povinnosti.

2.  Letečtí dopravci provozující dopravu uvnitř Společenství poskytují veřejnosti komplexní informace o svých leteckých tarifech a sazbách v souladu s čl. 2 odst. 18 a 19 a o souvisejících podmínkách, nezbytných poplatcích a příplatcích, které účtují ve prospěch třetích stran.

Letecké tarify zveřejněné libovolnou formou, včetně internetu, které jsou přímo nebo nepřímo určeny cestující veřejnosti, zahrnou všechny příslušné daně, nezbytné poplatky a příplatky známé v době zveřejnění. Letecké tarify zahrnují pouze náklady, které leteckému dopravci skutečně vznikly.

Možné příplatky jsou sděleny jasným, průhledným a jednoznačným způsobem na počátku každé rezervace a cestující je přijímají na základě svobodné volby. Implikovaný souhlas s přijetím těchto příplatků je neplatný.

Veškeré náklady, které nejsou součástí leteckého tarifu a nejsou uloženy leteckými dopravci působícími na území Společenství, musejí být v plné výši oznámeny "prodejcem letenek" ve smyslu čl. 2 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 ze dne 14. prosince 2005, o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, o informování cestujících v letecké dopravě o totožnosti provozujícího leteckého dopravce(11).

3.  Letečtí dopravci umožní přístup k leteckým tarifům nediskriminačním způsobem bez ohledu na státní příslušnost nebo místo pobytu cestujícího či místo usazení cestovní kanceláře ve Společenství.

Letecký dopravce nesmí stanovit pravidla, která v praxi omezují volný a rovný přístup cestujících a cestovních kanceláří k leteckým tarifům.

4.  Za účelem splnění povinností uložených v odstavcích 2 a 3 musejí letečtí dopravci oznámit své letecké tarify a sazby a související podmínky a dále všechny příslušné daně a poplatky, které účtují ve prospěch třetích stran, přičemž použijí následující kategorie:

5.  Spotřebitelé obdrží úplný rozpis všech daní, příplatků a poplatků připočtených k ceně letenky.

Článek 26

Průhlednost tarifů

Jsou-li náklady na bezpečnost letišť nebo letadel započítány do ceny letenky, jsou tyto náklady na letence uvedeny odděleně nebo pro informaci cestujícího vyznačeny jiným způsobem. Poplatky a náklady na bezpečnost, ať jsou vybírány členskými státy, leteckými dopravci nebo jinými subjekty, jsou průhledné a používají se výhradně k úhradě nákladů na bezpečnost letišť nebo letadel.

Článek 27

Sankce

Členské státy zajistí dodržování pravidel stanovených v této kapitole a stanoví sankce za nedodržení těchto pravidel. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Kapitola V

Závěrečná ustanovení

Článek 28

Výbor

1.  Komisi je nápomocen výbor.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES ║, s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

║

Článek 29

Spolupráce a právo na získání informací

1.  Členské státy a Komise spolupracují při provádění a kontrole provádění tohoto nařízení.

2.  Za účelem plnění úkolů svěřených jí tímto nařízením může Komise získávat všechny nezbytné informace od členských států, které rovněž zajistí opatření informací od leteckých dopravců, jimž vydaly licenci příslušné orgány vydávající licence.

3.  Členské státy přijmou podle svých vnitrostátních právních předpisů opatření nezbytná k zajištění patřičné důvěrnosti informací jimi získaných při používání tohoto nařízení.

Článek 30

Zrušení

Nařízení (EHS) č. 2407/92, 2408/92 a 2409/92 se zrušují.

Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení a budou vykládány v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze II.

Článek 31

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost ║ dnem následujícím po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ...

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA I

Informace předkládané v souvislosti s články 5 a 8

1.  Informace předkládané dopravcem při první žádosti, pokud jde o finanční způsobilost

1.1.  Poslední vnitřní provozní účty a, pokud jsou k dispozici, ověřené účty za předchozí účetní období.

1.2.  Navrhovaná účetní rozvaha, včetně výsledovky na následující tři roky.

1.3.  Základ pro navrhované částky výdajů a příjmů u položek, jako je palivo, přepravné, mzdy, údržba, amortizace, kolísání měnového kurzu, letištní poplatky, pojištění atd.; odhad provozních příjmů.

1.4.  Podrobnosti o počátečních nákladech vzniklých v období od předložení žádosti po od zahájení provozu a vysvětlení║financování těchto nákladů.

1.5.  Podrobnosti o stávajících a navrhovaných finančních zdrojích.

1.6.  Podrobnosti o akcionářích včetně státní příslušnosti a druhů akcií, které vlastní, a stanovy sdružení akcionářů. Je-li dopravce členem skupiny podniků, informace o vztahu mezi nimi.

1.7.  Odhad peněžního toku a plány likvidity na první tři roky provozu.

1.8.  Informace o financování nákupu/pronájmu letadel, včetně lhůt a podmínek pronájmu.

2.  Informace předkládané pro posouzení průběžné finanční způsobilosti stávajících držitelů licence, kteří plánují změny ve struktuře nebo činnosti s podstatným vlivem na jejich finanční situaci.

2.1.  Poslední vnitřní provozní účty a, pokud jsou k dispozici, ověřené účty za předchozí účetní období.

2.2.  Podrobnosti o všech navrhovaných změnách, tedy změnách druhu služeb, navrhovaném sdružení a sloučení, změnách v akciovém kapitálu, změnách v držení akcií atd.

2.3.  Navrhovaná účetní rozvaha, včetně účtu zisku a ztrát za běžné účetní období, včetně všech navrhovaných změn ve struktuře nebo činnosti s podstatným vlivem na finanční situaci.

2.4.  Minulé a navrhované částky výdajů a příjmů u položek, jako je palivo, přepravné, mzdy, údržba, amortizace, kolísání měnového kurzu, letištní poplatky, pojištění, atd.; odhad provozních příjmů.

2.5.  Odhad peněžního toku a plány likvidity na následující rok, včetně všech navrhovaných změn ve struktuře nebo činnosti s podstatným vlivem na finance.

2.6.  Informace o financování nákupu/pronájmu letadel, včetně lhůt a podmínek pronájmu.

3.  Informace předkládané pro posouzení průběžné finanční způsobilosti stávajících držitelů licence.

3.1.  Ověřené účty nejpozději šest měsíců po ukončení období, ke kterému se vztahují, a je-li to nutné, poslední rozvaha vnitřních provozních účtů.

3.2.  Navrhovaná účetní rozvaha, včetně účtu zisku a ztrát na následující rok.

3.3.  Minulé a navrhované částky výdajů a příjmů u položek, jako je palivo, přepravné, mzdy, údržba, amortizace, kolísání měnového kurzu, letištní poplatky, pojištění, atd.; odhad provozních příjmů.

3.4.  Odhad peněžního toku a plány likvidity na následující rok.

█

PŘÍLOHA II

Srovnávací tabulka

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku. (2) Úř. věst. C 175, 27.7.2007, s. 85. (3) Úř. věst. C... (4) Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. července 2007. (5) Úř. věst. L 240, 24.8.1992, s. 1. (6) Úř. věst. L 240, 24.8.1992, s. 8. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1). (7) Úř. věst. L 240, 24.8.1992, s. 15. (8) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11). (9) Úř. věst. L 138, 30.4.2004, s. 1. (10) Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 7. (11) Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 15.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. července 2007 o politice finančních služeb (2005–2010) – bílá kniha (2006/2270(INI))

P6_TA(2007)0338 A6-0248/2007

Evropský parlament,

-   s ohledem na dokument Komise nazvaný "Bílá kniha - politika finančních služeb 2005–2010" (KOM(2005)0629) (dále jen "bílá kniha Komise"),

-   s ohledem na provádění akčního plánu pro finanční služby (KOM(1999)0232) přijatého Komisí, zvláště na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu)(1), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů(2) (dále jen "směrnice o trzích finančních nástrojů"), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu(3), směrnice o kapitálových požadavcích (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění)(4) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (přepracované znění)(5) a návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o vykonávání hlasovacích práv akcionáři společností, které mají své sídlo v členském státě a jejichž akcie jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu (KOM(2005)0685),

-   s ohledem na pracovní dokument Komise – Zpráva o pokroku na jednotném trhu v oblasti finančních služeb v roce 2006,

-   s ohledem na evropský kodex chování při operacích zúčtování a vypořádání ze dne 7. listopadu 2006 a návrh Eurosystému na vytvoření systému vypořádání transakcí s cennými papíry prostřednictvím peněz centrální banky (TARGET 2 Cenné papíry) (dále jen "kodex chování"),

-   s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, předložený Komisí, kterou se mění směrnice Rady 92/49/EHS a směrnice 2002/83/ES, 2004/39/ES, 2005/68/ES a 2006/48/ES, pokud jde o procesní pravidla a hodnotící kritéria pro obezřetnostní posuzování akvizic a zvyšování podílů ve finančním sektoru (KOM(2006)0507),

-   s ohledem na zprávu Výboru pro finanční služby o finančním dohledu z února 2006 (Francqova zpráva) zveřejněnou dne 23. února 2006,

-   s ohledem na druhou průběžnou zprávu interinstitucionální monitorovací skupiny pro Lamfalussyho postup, vydanou dne 26. ledna 2007,

-   s ohledem na zprávu Výbor evropských regulátorů cenných papírů (CESR) na téma "jaké nástroje dohledu pro trhy cenných papírů EU", známou jako Himalaya Report, zveřejněnou dne 25. října 2004,

-   s ohledem na zprávu vyšetřovacího výboru ke krizi společnosti Equitable Life Assurance Society(6) přijatou dne 19. června 2007,

-   s ohledem na svá usnesení ze dne 15. ledna 2004 o budoucnosti zajištěných fondů a derivátů(7),ze dne 28. dubna 2005 o současném stavu integrace na finančních trzích EU(8) a ze dne 4. července 2006 o další konsolidaci v odvětví finančních služeb(9),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A6-0248/2007),

1.   blahopřeje Komisi k příspěvku akčního plánu pro finanční služby k dotvoření evropského kapitálového trhu, který má vedoucí postavení ve světě, v neposlední řadě díky kvalitě a spolehlivosti finanční regulace; vítá priority hospodářské povahy obsažené v bílé knize Komise, a to: konsolidovat evropský finanční trh, odstranit překážky volného pohybu kapitálu a zlepšit kontrolu finančních služeb;

2.   naléhavě žádá členské státy, aby zajistily včasné a důsledné provádění akčního plánu pro finanční služby; vyzývá Komisi, aby sledovala prosazování plánu a prostřednictvím výborů úrovně 3 neustále zlepšovala konzistentnost jeho uplatňování;

3.   je znepokojen tím, že míra převedení právních předpisů Společenství do právních předpisů členských států v předepsané lhůtě je stále nízká, a vyzývá k větší spolupráci mezi orgány dohledu členských států;

4.   vítá úsilí Komise o koherentní výklad terminologie v různých členských státech; naléhá na Komisi, aby dbala na soulad nově vypracovávaných návrhů se stávající terminologií na evropské i celosvětové úrovni;

5.   uvítal by hlubší šetření hospodářských účinků opatření akčního plánu pro finanční služby s ohledem na cíle lisabonské strategie a finanční potřeby reálné ekonomiky; žádá Komisi, aby nechala zpracovat takové studie spolu se svou roční zprávou o pokroku a monitorováním provádění a doporučuje věnovat zvláštní pozornost důsledkům provádění opatření akčního plánu pro finanční služby, zejména pokud jde o země, které relativně požívají výhod z provádění akčního plánu pro finanční služby a z konsolidace finančního trhu ;

Koncentrace trhu

6.   upozorňuje na vysokou konsolidaci trhu v nejvyšším segmentu finančních služeb poskytovaných velkým společnostem kótovaným na burze, zejména ze strany auditorských firem, ratingových agentur a investičních bank; naléhavě žádá Komisi a vnitrostátní úřady pro hospodářskou soutěž, aby na tyto účastníky trhu pozorně uplatňovaly pravidla hospodářské soutěže Společenství a byly ostražité vůči jakémukoli riziku nedovolené koncentrace trhu v poskytování služeb velkým společnostem kótovaným na burze; zdůrazňuje potřebu dostupnosti postupů pro vyřizování stížností a zjednávání nápravy; žádá Komisi, aby věnovala náležitou pozornost uživatelskému hledisku; zdůrazňuje rovněž potřebu odstranění bariér pro subjekty nově vstupující na trh a také potřebu zrušení legislativy upřednostňující subjekty na trhu již působící a současné tržní struktury tam, kde je hospodářská soutěž omezena;

7.   naléhavě žádá provedení doporučení obsažených ve zprávě vyšetřovacího výboru ke krizi společnosti Equitable Life Assurance Society (A6-0203/2007);

8.   je potěšen nedávným schválením reformy článku 19 směrnice 2006/48/ES budoucí směrnicí o obezřetném posuzování akvizic a zvýšení podílů ve finančním sektoru a žádá naléhavě Komisi, aby pokračovala v činnosti s cílem odstranit překážky přeshraničních fúzí a akvizic, uvedené v pracovním dokumentu útvarů Komise o přeshraniční konsolidaci v oblasti finančních služeb EU (SEK(2005)1398) a ve výše uvedeném usnesení Parlamentu ze dne 4. července 2006;

9.   zdůrazňuje potřebu transparentnosti poplatků na straně ratingových agentur a oddělení jimi poskytovaných ratingových a doplňkových služeb, jakož i vyjasnění hodnotících kritérií a obchodních modelů; zdůrazňuje, že ratingové agentury hrají veřejnou úlohu, například pokud jde o směrnice o kapitálových požadavcích, a že by proto měly splňovat přísné normy přístupnosti, transparentnosti, kvality a spolehlivosti požadované pro regulované podniky, jako jsou např. banky; žádá naléhavě, aby Mezinárodní organizace Komisí pro cenné papíry (IOSCO) a CESR pokračovaly v důkladném monitorování toho, zda ratingové agentury jednají v souladu s kodexem chování IOSCO; uvítal by, kdyby se v odvětví ratingových agentur objevily evropské společnosti;

10.   v návaznosti na provádění směrnice o trzích finančních nástrojů očekává zlepšení hospodářské soutěže mezi obchodními platformami a finančními zprostředkovateli, avšak rovněž vyšší konsolidaci burz; je přesvědčen o nezbytnosti výraznějšího transatlantického slaďování pravidel finančního trhu a postupů dohledu, aniž by se podkopal principiální přístup a zamezilo se aplikaci extrateritoriálních pravidel; zdůrazňuje nutnost řádné správy věcí veřejných a to, že změny vlastnictví nesmí narušit vliv uživatelů a práva pracovníků zaměstnaných v tomto odvětví;

11.   žádá Komisi, aby prozkoumala, jaká opatření jsou nejvhodnější k podpoře loajality akcionářů a vlastnictví akcií zaměstnanci s cílem vyvážit zájmy jednotlivých zúčastněných subjektů;

12.   zatímco požaduje postupné odstraňování dalších překážek uvedených ve zprávě Giovanniniho skupiny o struktuře přeshraničního zúčtování a vypořádání v Evropské unii z listopadu 2001, znovu naléhavě připomíná potřebu zlepšit infrastrukturu finančních transakcí po uzavření obchodu, pokud jde o transparentnost cen i hospodářskou soutěž, s ohledem na veřejný zájem zaručení zúčtování a vypořádání; vítá pokrok dosažený v uplatňování kodexu chování, který stanoví dané cíle a který také podporuje článek 34 směrnice o trzích finančních nástrojů, jenž vyžaduje, aby burzy cenných papírů poskytly všem svým uživatelům možnost volby systému vypořádání svých přeshraničních transakcí s akciemi; v této souvislosti má v úmyslu podrobně zkoumat vývoj kolem kodexu chování a projektu TARGET 2 – Cenné papíry, s důrazem na to, že správa a řízení a dohled musí vyřešit problém střetu zájmů; vyzývá Radu a Komisi, aby bez dalšího otálení zahájily iniciativy nezbytné k úplnému odstranění překážek pod dohledem veřejného sektoru, souvisejících s právními a daňovými překážkami uvedenými ve zprávě Giovanniniho skupiny, a v oblastech, jimiž se nezabývá kodex chování;

13.   upozorňuje na rostoucí vliv zprostředkovatelů hlasujících na základě zmocnění a finančních zprostředkovatelů, kteří drží hmotná aktiva spotřebitelů prostřednictvím nepřímých systémů držby; žádá Komisi, aby posoudila možná rizika dominantního postavení na trhu, zneužívání trhu a střetu zájmů ze strany těchto zprostředkovatelů a aby podrobně monitorovala účinky budoucí směrnice o vykonávání hlasovacích práv akcionáři společností; povzbuzuje k širšímu užívání moderních softwarových řešení, čímž se podpoří nezprostředkovaný a přímý přístup k trhu ze strany konečných investorů;

14.   bere na vědomí vysoký podíl společností poskytujících finanční služby v nových členských státech, které jsou zcela nebo částečně v zahraničním vlastnictví, a je znepokojen tím, že tato situace může bez řádně prováděné spolupráce orgánům dohledu těchto zemí ztěžovat provádění účinného dohledu a kontroly a zohledňování legitimních zájmů a potřeb nových členských států;

15.   žádá Komisi, aby posoudila skutečnosti týkající se fungování nejvýznamnějšího segmentu trhu, na němž probíhají důležité transakce z oblasti fúzí a akvizic a soukromé obchody a doprovodná upisování a poskytování půjček; velmi vítá zvýšenou ostražitost orgánů dohledu vůči zjevným případům manipulace s trhem, obchodování zasvěcených osob nebo metodě známé jako "front running"; naléhavě žádá Komisi, aby ve spolupráci s regulátory z USA prověřila, zda nezbytné záruky, jako jsou např. interní kodexy chování a "čínské zdi", odpovídají dosažení příslušné úrovně řízení podniků a transparentnosti trhu a zda si poradí se střetem zájmů;

16.   zdůrazňuje význam zajištění nezávislosti finančních analytiků a poskytovatelů dat o finančních trzích prostřednictvím transparentní struktury financování; žádá naléhavě Komisi, aby řešila problémy, které ponechaly nevyřešené směrnice 2004/72/ES(10) a směrnice o trzích finančních nástrojů, a to s ohledem na rozdíl mezi "finanční analýzou" a "jinými informacemi";

Alternativní prostředky investování

17.   je si plně vědom výrazného vzestupu alternativních prostředků investování ‐ zajišťovacích fondů (hedge funds) a soukromých kapitálových fondů (private equity); uznává, že zajišťují na trhu likviditu a diverzifikaci a že poskytují možnost zlepšit výkonnost podnikového řízení, ale také sdílí obavy některých centrálních bank a orgánů dohledu, že mohou vyvolat systémové riziko a vysokou míru ohrožení ostatních finančních institucí;

18.   vyzývá Komisi k zahájení diskuse o zajišťovacích fondech, aby byla připravena na jednání na mezinárodní a evropské úrovni;

19.   vítá nedávné studie Komise týkající se zajišťovacích fondů a soukromých kapitálových fondů, ale lituje, že se tyto studie dosud soustředily pouze na překážky růstu těchto fondů; vyzývá Komisi k monitorování jakýchkoli případných nedostatků v politice; zdůrazňuje nezbytnost práce regulátorů těchto fondů, včetně CESR a IOSCO a příslušných orgánů na trzích, kde jsou tyto fondy běžné, jako součást dialogu EU-USA, a to specificky po jednotlivých odvětvích; požaduje vyváženější a kritičtější přístup, pokud jde o riziko zneužívání trhu; vyzývá Komisi, aby přezkoumala rozdíly v režimech členských států pro přístup maloobchodníků k alternativním investicím a aby zejména stanovila příslušné kvalifikace pro subjekty distribuující takové produkty maloobchodním investorům;

20.   naléhavě žádá Komisi, aby posoudila kvalitu dohledu v zámořských územích a aby posílila spolupráci s orgány dohledu v těchto jurisdikcích; hodlá spojit síly s Výborem pro finanční služby Sněmovny reprezentantů Kongresu USA při šetření toho, jak reagovat na nežádoucí únik kapitálu do daňových rájů;

21.   vítá aktualizovanou zprávu Fóra finanční stability ze dne 19. května 2007 o odvětví zajišťovacích fondů; zejména vítá doporučení zprávy zaměřená na řešení případného systémového rizika a provozních rizik spojených s činnostmi zajišťovacích fondů; vyzývá k větší spolupráci a výměně informací mezi orgány dohledu nad finančními institucemi při provádění těchto doporučení a při šíření osvědčených postupů s cílem zvýšit odolnost vůči systémovým otřesům; a dále naléhavě žádá věřitele, investory a orgány, aby zachovali obezřetnost a přiměřeně posoudili případná rizika protistrany, kterou představují zajišťovací fondy;

1.1.1.1.Přístup k financím v maloobchodním segmentu

22.   konstatuje, že přeshraniční integrace maloobchodních finančních trhů EU je méně rozvinutá než oblast velkoobchodních finančních trhů; konstatuje, že spotřebitelé stále využívají fyzicky přítomné instituce více než ty, které nevidí, a konstatuje převahu domácích finančních struktur; varuje však jednoduchým přetavením vnitrostátních tradic ochrany spotřebitele a právních systémů prostřednictvím univerzální harmonizace určené bez rozdílu všem; je toho názoru, že vnitrostátní tradice ochrany nesmí být interpretována tak, že novým účastníkům hospodářské soutěže je ztěžován přístup na domácí trh; zdůrazňuje potřebu správného fungování vnitrostátního trhu pro finanční služby; konstatuje význam zprostředkovatelů za účelem vnesení hospodářské soutěže na domácí trhy členských států; zdůrazňuje výhody otevřených a pluralitních struktur na evropském bankovním trhu, které mohou uspokojit rozmanité a přechodné potřeby spotřebitelů;

23.   dává přednost soustředěnému přístupu zaměřenému na konkrétní překážky, které dopadají na mobilní přeshraniční uživatele; vyzývá finanční průmysl k vytvoření pilotních celoevropských finančních produktů, jako jsou důchody, hypotéky, pojišťovací produkty nebo spotřebitelský úvěr, a vyzývá Komisi, aby se pustila do vypracování příslušného a proveditelného rámce regulace a dohledu z hlediska smluvních právních předpisů, zdanění, spotřebitelského úvěru a ochrany spotřebitele pro tyto produkty tak, aby byly přenositelné a vzájemně uznávané v rámci Evropské unie, s cílem posílit příznivé podmínky pro přeshraniční pracovní mobilitu na integrovaném jednotném trhu;

24.   zdůrazňuje potřebu vytvořit na společném evropském trhu s finančními produkty stejná zajištění pro stejná rizika, profily a obchodní strategie a zajistit tomu odpovídající požadavky na vlastní prostředky; zdůrazňuje, že v zájmu transparentnosti a ochrany spotřebitele se musí zabránit hospodářské soutěži členských států, pokud jde o nejslabší normy pro dohled a bezpečnost;

25.   sdílí obavy vyjádřené v bodě 1.2.3. podkladového dokumentu připojeného k zelené knize Komise o zlepšení rámce EU pro investiční fondy (SEK(2005)0947) týkající se rozvoje záručních fondů (guaranteed funds) bez přiměřených požadavků na vlastní prostředky v jednotlivých členských státech, protože zde neexistuje dostatečná ochrana spotřebitele; vyzývá proto Komisi, aby v zájmu účinné ochrany spotřebitele odstranila nedostatky evropské regulace v oblasti záručních fondů stanovením přiměřených požadavků na vlastní prostředky pro záruční fondy a přitom dodržovala zásadu, že požadavky týkající se dohledu musí být stejně přísné jak z kvalitativního hlediska ve smyslu norem pro řízení rizik, tak z kvantitativního hlediska v souvislosti s požadavky na vlastní prostředky;

26.   náležitě si všímá odvětvového šetření v maloobchodním bankovnictví a systémech platebních karet, kde existuje několik oblastí, které je třeba zlepšit; vítá budoucí směrnici o platebních službách, od níž se očekává, že přinese lepší výchozí podmínky pro soutěž v této oblasti; varuje však, aby otevření stávajících nedokonalých systémů nevedlo k situaci, kdy by vysoká úroveň konsolidace trhu mohla vyvolat nové nedostatky a tlak na ceny, a poškodit tak globální struktury systému financování evropské ekonomiky, kvalitu místních služeb a možnosti malých a středních podniků získat finanční prostředky uzpůsobeným jejich potřebám; všímá si potřeby otevřít přístupy k úvěrovým registrům a platebním systémům a žádá lepší objasnění dalších konkrétních kroků, které mají být v tomto ohledu učiněny;

27.   uvítal by, a to též s ohledem na současné postavení systému SWIFT, pokud by v Evropské unii vznikl vlastní systém bankovních karet;

28.   zdůrazňuje, že dva opěrné body jednotného evropského platebního prostoru (SEPA), tedy bankovní převody a přímá inkasa, vstoupí v platnost v roce 2010; konstatuje, že třetí pilíř, rámec platebních karet, vstoupí v platnost počínaje rokem 2008; konstatuje, že od budoucí směrnice o platebních službách se očekává, že přinese do tohoto odvětví obchodu nové poskytovatele služeb, jako jsou maloobchodníci, subjekty pro převod peněz, mobilní operátoři; bude sledovat, zda se v důsledku toho náklady na mezibankovní poplatky a přeshraniční maloobchodní platební převody podstatně sníží;

29.   vyjadřuje obavu, že výběr spotřebitele je často omezen na maloobchodní produkty finančních skupin působících na vnitrostátním trhu; zdůrazňuje nezbytnost oddělenosti různých služeb poskytovaných spotřebitelům a vyzývá ke zpřístupnění informací o nákladech hodnotového řetězce zákazníkům s cílem dosáhnout lepší transparentnosti a s cílem zajistit rovné soutěžní podmínky pro hospodářskou soutěž;

30.   naléhavě žádá Komisi, aby opět zahájila iniciativu zaměřenou na to, aby byl vzájemným společnostem udělen evropský statut v souladu s usnesením Parlamentu ze dne 16. května 2006 o výsledku prověření legislativních návrhů v legislativním procesu, o kterých zákonodárce dosud nerozhodl(11);

31.   uvědomuje si potřebu vyrovnat se s problémem stárnutí obyvatelstva; zdůrazňuje význam druhého kolektivního pilíře důchodového systému zaměstnaneckých důchodů, kromě schématu prvního pilíře vlastního důchodu založeného na solidaritě, a považuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi(12) za specifický regulační rámec penzijních fondů; naléhavě žádá Komisi, aby v rámci lepších právních předpisů a za účelem sbližování dohledu v celé Evropské unii a zabránění nerovnému zacházení s účastníky trhu a pokřivení hospodářské soutěže prozkoumala možnost doplnit tuto směrnici harmonizovaným rámcem platební schopnosti penzijních fondů v souladu s projektem Solventnost II, s cílem stanovit techniky pokročilého řízení rizik a odrazující prostředky pro regulační arbitráž tím, že stanoví požadavky na stejný dohled jak z hlediska kvality, pokud jde o standardy v oblasti řízení rizik, tak z hlediska kvantity, pokud jde o požadavky na vlastní prostředky ("stejné riziko, stejný kapitál"), s ohledem na specifika zaměstnaneckého penzijního pojištění; a znovu opakuje, že tento legislativní rámec musí být podpořen koordinací zdanění, zvláště zaměřenou na daňový základ;

32.   konstatuje, že příliš mnoho občanů EU je vyloučeno z využívání základních finančních služeb; soudí, že dobře fungující základní finanční služby by měly zůstat přístupné a cenově dostupné pro každého občana EU; žádá Komisi, aby zpracovala studii zkoumající dostupnost služeb, jako jsou bankovní účty, bankomaty, platební karty a levné půjčky, a podpořila osvědčené postupy a zkušenosti vypracované finančními institucemi při poskytování těchto základních služeb;

33.   podporuje závěry odvětvového šetření v maloobchodním bankovnictví, že sdílení údajů o úvěrech směřuje k pozitivním ekonomickým účinkům, zvyšování hospodářské soutěže a zvýhodňování nových účastníků trhu tím, že snižuje informační nerovnost mezi bankami a zákazníky, působí jako disciplinární opatření pro dlužníky, snižuje problémy nepříznivého výběru a podporuje mobilitu zákazníků; domnívá se, že zaručení přístupu jak k pozitivním, tak k negativním údajům o úvěrech může hrát klíčovou roli v pomoci spotřebitelům, aby získali přístup k úvěrům a čelili finančnímu vyloučení;

34.   zaznamenává nárůst poskytovatelů specifických finančních služeb skupinám migrantů, kteří převádějí finanční prostředky do země původu a rozvíjejí bankovnictví zejména islámského světa; upozorňuje, že požadavky na tyto nové subjekty, jež působí v dosud nepokryté oblasti trhu, by měly být důsledné, avšak zároveň zamezovat tomu, aby se tyto uchýlily do šedé zóny, kde nad nimi nebude možný žádný dohled; vyzývá Evropskou unii, aby zejména v rámci svých vztahů s "domovskými zeměmi migrujících pracovníků" spolupracovala s příslušnými místními hospodářskými a měnovými orgány;

35.   vítá vzrůstající zájem o poskytování mikroúvěrů jako příspěvku k rozvoji samostatné výdělečné činnosti a zakládání podniků, např. v činnosti generálního ředitelství Evropské komise pro regionální politiku a v rámci programu JEREMIE skupiny Evropské investiční banky; požaduje, aby byla basilejská pravidla přizpůsobena portfoliu mikroúvěrů a aby byl stanoven strop často neúměrných nákladů na malé půjčky; naléhavě žádá Komisi, aby ve spolupráci se svými různými generálními ředitelstvími působícími v této oblasti vytvořila akční plán pro mikrofinancování za účelem koordinace různých politických opatření a optimálního využití osvědčených postupů v Evropské unii i mimo ni;

Finanční gramotnost a zapojení uživatelů do tvorby politik

36.   věří ve větší zapojení uživatelů do tvorby evropského integrovaného finančního trhu, než jakým je pouhé nabízení více možností výběru zákazníkovi; zdůrazňuje, že finanční gramotnost by měla být podporována aktivněji než dosud a že přístup k potřebným informacím a nezaujaté investiční poradenství je zásadní; zastává názor, že zásady jako zajištění nejlepšího výsledku a provádění testů vhodnosti při poskytování investičních služeb by měly tvořit základ regulace poskytovatelů služeb v této oblasti;

37.   velmi podporuje iniciativy Komise ke zvýšení finanční dovednosti a vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily své úsilí k vytvoření specifických programů a internetových stránek, do nichž by měly být rovněž zapojeny dotčené podniky; avšak žádá je rovněž, aby tuto problematiku učinily nedílnou součástí vzdělávání na základních školách;

38.   vítá vytvoření spotřebitelské skupiny finančních služeb a úsilí o zapojení zástupců uživatelů do expertních skupin a konzultací; konstatuje nicméně, že zastoupení spotřebitelů a konečných uživatelů, jako např. malých a středních podniků, je daleko menší než zastoupení finančního průmyslu; doporučuje vytvoření evropské rozpočtové položky na financování odborných posudků finančního trhu ve spotřebitelských organizacích a v malých a středních podnicích, aby byly začleněny do konzultačního procesu v souvislosti s akčním plánem pro finanční služby;

39.   vyzývá podniky, aby přispívaly k ochraně spotřebitele srozumitelnými, lehce ovladatelnými produkty a také výstižnými a uživatelsky přívětivými informacemi;

1.1.1.2.Zlepšení regulace

40.   je plně odhodlán zlepšit regulaci na základě výsledků pečlivých, nezávislých a odborně provedených posouzení dopadu a zdůrazňuje, že tato posouzení a politická rozhodnutí z nich vycházející by se neměla provádět pouze na základě finančních hledisek, ale měla by se rovněž náležitě zohlednit hospodářská, sociální, společenská, environmentální, kulturní a další hlediska veřejného zájmu;

41.   konstatuje, že jedna z priorit lepší právní úpravy se týká právního hlediska, a to provádění, prosazování a průběžného vyhodnocování stávajícího právního rámce a důsledného uplatňování programu zlepšení právní úpravy v budoucích iniciativách;

42.   zastává názor, že konzultace se zúčastněnými stranami by měly nadále hrát ústřední úlohu, a zdůrazňuje, že tyto konzultace by měly být organizovány s dostatečným předstihem vzhledem k procesu rozhodování, aby mohla být stanoviska skutečně zohledněna; žádá Komisi, aby nadále zveřejňovala ohlasy z těchto konzultací tak, aby byla zajištěna transparentnost procesu;

43.   konstatuje, že v souladu s dohodou o zlepšení tvorby právních předpisů by měl každý nový návrh Komise vést k posuzování dopadu na závažné otázky; lituje, že tento závazek nebyl doposud uspokojivě prováděn, a zdůrazňuje, že posuzování dopadu však nesmí ochromit legislativní činnost; znovu potvrzuje odhodlání Parlamentu zlepšovat právní předpisy a provádět posuzování dopadu při uskutečňování zásadních změn v legislativních návrzích;

44.   poukazuje na to, že volba odpovídajícího nástroje, tj. směrnice nebo nařízení, není nestranná; žádá, aby na základě činnosti interinstitucionální monitorovací skupiny byla zahájena diskuse o kritériích, která poskytnou vodítka a zajistí konzistenci;

45.   vítá nedávnou dohodu o projednávání ve výborech a je odhodlán přispět k úpravě nástrojů používaných v oblasti finančních služeb; doporučuje obdobnou modifikaci nástrojů pocházejících z období před Lamfalussyho postupem; trvá na tom, aby měl Parlament status oprávněného pozorovatele ve výborech úrovně 2; konstatuje potřebu vytvoření správně zavedených interinstitucionálních pracovních metod spíše prostřednictvím praxe než písemnými pravidly nebo formálními dohodami a v tomto směru může vypracování prováděcích opatření úrovně 2 pro směrnici o trzích finančních nástrojů sloužit jako užitečný příklad;

46.   zavazuje se urychlit legislativní postup, jehož vhodnost se prokázala v praxi, pokud to bude možné, avšak varuje, aby soustředění se na schválení v prvním čtení nenarušilo kvalitu procesů rozhodování nebo neohrozilo demokratický proces; navrhuje, aby byly tyto procesy vyhodnoceny a zpracována pravidla jejich použití s cílem zajistit kolektivní odpovědnost, transparentnost a demokratickou kontrolu;

47.   domnívá se, že rozmanitost požadavků na výkaznictví, jež vede k duplicitě stávajících ustanovení, má za následek zbytečné náklady a nepřiměřené administrativní zatížení a může také mít nepříznivé následky, pokud jde o právní jistotu, a tudíž integritu trhu; zdůrazňuje, že to je případ pro získání dalších výhod zefektivněním, zjednodušením, a je-li to nezbytné, zrušením neúčinných stávajících ustanovení;

48.   věří, že akční plán pro finanční služby přispěl k zaplnění mnoha mezer v právní úpravě finančních služeb, je však přesvědčen, že by další koordinace s prosazováním pravidel hospodářské soutěže mohla mít násobící účinek na celkové fungování a účinnost regulačního rámce; zdůrazňuje, že nové právní předpisy by měly zajistit spravedlivé a konkurenční prostředí v souladu s politikou hospodářské soutěže;

Systémová rizika

49.   zaznamenává řadu novinek, které mohou znamenat jak přínosy, tak důvody k obavám, zahrnující moderní techniky snižování rizika, významný růst trhu s úvěrovými deriváty, rostoucí systémový význam velkých celoevropských finančních skupin a rostoucí úloha nebankovních finančních institucí, jako jsou zajišťovací fondy a soukromé kapitálové fondy;

50.   poukazuje na to, že tyto změny na trhu rovněž ovlivňují povahu, zdroj a přenos systémových rizik, a tím zároveň účinnost existujících nástrojů předcházení rizikům; v této souvislosti proto žádá, aby zdroje systémových rizik a související dynamiky finančních krizí byly určeny a vyhodnoceny na základě faktických údajů;

51.   je znepokojen tím, že současný vnitrostátní a odvětvově zaměřený rámec dohledu nemusí případně dokázat držet krok s dynamikou finančního trhu, a zdůrazňuje, že musí mít dostatečné zdroje, (vypuštěno) být koordinován a mít legální oprávnění k přiměřené a rychlé reakci v případě velkých systémových krizí, které ovlivní více členských států;

52.   vítá rozhodnutí Rady ve složení pro hospodářství a finance (ECOFIN) iniciovat krizové cvičení s cílem prověřit vhodnost reakcí orgánů obezřetnostního dohledu, ministrů financí a centrálních bank a vyzývá k ustavení společné pracovní skupiny v návaznosti na tuto aktivitu, která navrhne odvážné závěry, dokonce i tehdy, budou-li politicky citlivé;

53.   vítá nedávnou zprávu Komise, která hodnotí směrnici 2002/47/ES o dohodách o finančním zajištění (KOM(2006)0833), bere na vědomí připomínky Komise k významu závěrečného vypořádání pro snížení úvěrového rizika a zvýšení účinnosti finančních trhů a také pro účinnější rozdělení regulačního kapitálu a vybízí Komisi, aby formulovala návrh pro zlepšení soudržnosti acquis ve vztahu k různým nástrojům Společenství, které obsahují ustanovení o závěrečném vypořádání, včetně směrnice o dohodách o finančním zajištění, a to pokud možno rozvojem jednotného nástroje stanovujícího soubor společných základních zásad pro každou vnitrostátní právní úpravu závěrečného vypořádání;

Struktura regulace a dohledu

54.   oceňuje práci, kterou vykonaly evropské výbory regulátorů (CESR, Evropský výbor orgánů bankovního dohledu (CEBS) a Evropský výbor orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním (CEIOPS)) při zkoumání trhů, poskytování poradenství Radě a Komisi a výborům úrovně 2, a především při pokroku ve slaďování postupů regulace a dohledu, aniž by však překročily svůj mandát nebo se pokusily nahradit zákonodárce; je přesvědčen, že toto úsilí musí být podpořeno a tyto výbory přiměřeně zapojeny a financovány, pokud jde o úkoly, kterých se ujaly;

55.   naléhavě žádá, aby výbory úrovně 3 zlepšily meziodvětvovou soudržnost v obezřetnostní regulaci a pravidlech dohledu nad skupinami u velkých finančních skupin zabývajících se stejnými nebo podobnými produkty a aby po konzultaci se zúčastněnými stranami a náležitém postupu daly podnět zákonodárcům, pokud je nutné pravidla upravit; naléhavě je také žádá, aby zajistily, že všechny finanční instituce budou podléhat stejnému dohledu na funkčním základě ve všech členských státech;

56.   vyzývá výbory úrovně 2 a úrovně 3, aby uvedly vnitrostátní rozhodování a přizpůsobování předpisů ("gold-plating") v soulad se základními právními předpisy na úrovni 1, ale zohlednily při tom vnitrostátní zvláštnosti, a zejména strukturální vlastnosti jednotlivých trhů; v souvislosti s prací interinstitucionální monitorovací skupiny navrhuje přezkoumat, zda by bylo užitečné, kdyby výbory úrovně 3 mohly častěji pracovat na základě rozhodování hlasováním některou formou kvalifikované většiny, přičemž by se její zásady musely ještě definovat; navrhuje, aby výbory úrovně 3 dostaly od Parlamentu a Rady roční mandát na přípravu konkrétních plánů spolupráce a provádění dohodnutých opatření, případně čerpání rozpočtových zdrojů EU; doporučuje přesnější vymezení pravomocí a mandátů výborů Lamfalussyho postupu na úrovni 2 a 3, aby odrážely potřebu pokročit k většímu sbližování metod a aby mohly v rámci své činnosti přijímat závazná rozhodnutí vůči svým členům a více zapojovat malé a střední podniky a investory do procesu konzultací s průmyslovým odvětvím;

57.   zdůrazňuje význam integrovaného evropského systému spolupracujících vnitrostátních a odvětvově zaměřených orgánů dohledu schopného zajistit účinný dohled nad velkými finančními účastníky i nad místními subjekty pevně spojenými s vnitrostátními tradicemi; zdůrazňuje, že všechny orgány dohledu musí náležitě zohlednit uvedené tradice způsobem, kterým budou vykonávat obchodní dohled na místě; vítá rostoucí míru spolupráce výborů úrovně 3 (CEBS, CESR a CEIOPS) a skutečnost, že v současnosti uveřejňují společný roční pracovní program;

58.   konstatuje, že pro účinný dohled nad systémovými a obezřetnostními riziky u hlavních subjektů na trhu musí být současný systém spolupráce posílen na základě systému spolupráce, která existuje mezi orgány dohledu, a podporuje větší míru spolupráce, zejména v oblasti dohledu nad finančním rizikem subjektů, které spadají do vícero jurisdikcí nebo podnikají ve vícero odvětvích, jakož i finančních konglomerátů; podporuje dohody a kodexy chování mezi členskými státy a centrálními bankami o finančním krytí tohoto systému obezřetnostního dohledu, vzhledem k závazkům finanční záchrany a věřitele poslední instance, které se týkají několika členských států a vícero orgánů dohledu; konstatuje, že pro posouzení, zda současný systém poskytuje skutečný dohled nad systémovými a obezřetnostními riziky hlavních aktérů na trhu, je nutné, poskytnout relativně novým uspořádáním na úrovni 2 a 3 čas, aby se usadila a zároveň posoudit potřebnost a realizovatelnost provádění obezřetnostního dohledu na evropské úrovni v případech, kde se to v budoucnu ukáže jako nutné;

59.   chápe, proč si členské státy přejí, aby se nové úpravě poskytl čas na realizaci a ověření, dříve než se bude uvažovat o jakýchkoli změnách směrem ke konvergenci; upozorňuje, že pokud nedojde v tomto směru k pokroku, může se zvýšit tlak na zvážení centralizovaného systému dohledu; proto se za těchto okolností přimlouvá za to, aby se užší konvergence v dohledu a spolupráce mezi domácími a hostitelskými orgány dohledu v rámci stávajících struktur stala obzvláště důležitou;

60.   vítá spolupráci mezi vnitrostátními orgány dohledu, jejichž cílem je lepší využití prostředků určených na dohled, vytvoření praxe v oblasti dohledu a snížení zátěže, kterou dohled způsobuje trhu; souhlasí s kolegii orgánů dohledu zabývajícími se finančními konglomeráty na rozhraní několika jurisdikcí a projektem operační sítě, který nedávno spustil CEBS; vyzývá kolegia orgánů dohledu, aby podporovaly jednotnou evropskou kulturu dohledu a v případě skutečné krize přesně určily hranice takovéto dobrovolné spolupráce; konstatuje však, že tato kolegia postrádají vnitrostátní mandát přenášet pravomoc, přijímat zásadní rozhodnutí nebo jednoduše věnovat dostatečné zdroje a odbornost práci kolegia; poukazuje tudíž na nezbytnost definování rámce a vnitrostátních mandátů pro spolupráci a očekává, že kolegia orgánů dohledu a projektů operační sítě v krátké době poskytnou potřebné praktické řešení (memoranda o porozumění) pro dohled nad přeshraničně působícími skupinami;

61.   zdůrazňuje, že spolupráce domácích a hostitelských orgánů dohledu je nejdůležitějším opěrným bodem vybudování jednotného finančního trhu; konstatuje zejména, že v oblasti procesu schvalování a dohledu nad fúzemi a akvizicemi by se mělo udělat mnoho pro zjednodušení vytváření účinně fungujících finančních konglomerátů s většími úsporami z rozsahu; tvrdí, že se musí patřičně zvážit prostředí bankovního trhu země, kde má získaný finanční subjekt sídlo;

62.   domnívá se, že je žádoucí jasnější rozdělení rolí mezi Radou, Komisí a výbory úrovně 3; domnívá se rovněž, že pro účinný dohled (především pokud existuje zjevná vazba na otázky hospodářské soutěže) je vyžadován vysoký stupeň nezávislosti a neutrality, již nelze dost dobře spojovat s přílišným politickým vyhraněním; zdůrazňuje, že bude potřebné podněcovat členské státy k harmonizaci pravomocí vnitrostátních orgánů dohledu, zejména v oblasti sankcí; domnívá se, že větší harmonizace mezi orgány dohledu by měla zjednodušit činnost společností, které v současnosti patří pod víc než jeden regulační orgán; zdůrazňuje však, že největší problémy v oblasti praktické spolupráce jsou ve výborech úrovně 3; za tímto účelem navrhuje vytvoření školících programů pro orgány dohledu nad finančním trhem a vyzývá Komisi, aby zvážila, v jakém rozsahu by se mohly stanovit normy platné pro celou EU na odbornou přípravu vnitrostátních orgánů dohledu v oblasti dodržování a prosazování jednotné evropské kultury dohledu;

63.   vítá rozhodnutí Rady ECOFIN ustavit podskupinu Výboru pro finanční služby k problematice dlouhodobého dohledu, která by měla předložit zprávu v říjnu 2007; očekává, že skupina poskytne řádné zhodnocení současné situace; toto spolu se závěrečnou zprávou interinstitucionální monitorovací skupiny, která se očekává také na podzim 2007, zprávou Parlamentu a očekávanou zprávou Komise o následné kontrole může vytvořit podnět na posouzení zbývajících otázek v souvislosti s integrací a účinností struktury finanční regulace a dohledu a přinést rozhodnutí o možných doporučeních dalších kroků;

64.   je pevně přesvědčen, že harmonizace praxe orgánů dohledu by mohlo prospět vytváření evropského maloobchodního trhu finančních produktů;

65.   vyzývá interinstitucionální monitorovací skupinu, aby ze široké perspektivy přezkoumala výzvy a možnosti, které stojí před evropským systémem dohledu, a aby přispěla k další očekávané diskusi ve svých konečných závěrech;

Celosvětový dopad

66.   je přesvědčen, že větší protiváha Evropské unie vůči vedoucí pozici USA by mohla posílit vliv Evropské unie a členských států v celosvětovém měřítku, pokud jde o postavení Komise pro burzy a cenné papíry USA; je přesvědčen, že je potřeba objasnit model financování a rámec odpovědnosti samoregulačních orgánů, jako je například Rada pro mezinárodní účetní standardy; věří, že bude rovněž možné, aby se Mezinárodní měnový fond stal opět skutečným světovým měnovým orgánem a činitelem, který zabrání krizím, zaručí finanční stabilitu a obnoví světovou rovnováhu;

67.   je přesvědčen, že transatlantické partnerství by mělo být rozvíjeno a posilováno větší koordinací v regulační oblasti; zdůrazňuje význam provádění závěrů Basilej II orgány USA a vzájemného uznání účetních norem EU a USA a vyzývá k demokratičtěji řízené spolupráci mezi Evropskou unií a USA při monitorování odvětvové práce regulátorů alternativních investičních prostředků, jako jsou zajišťovací fondy, včetně Mezinárodní organizace Komisí pro cenné papíry a příslušných orgánů na trzích, kde jsou takovéto fondy běžné, a v rámci dialogu mezi EU a USA; podporuje iniciativu předsednictví Rady, která se týká transatlantického hospodářského partnerství a zaměřuje se na podporu transatlantické koordinace v oblasti regulace a předcházení zbytečnému překrývání, či dokonce nesrovnalostem pravidel, které platí pro účastníky finančních trhů;

68.   věří, že srovnatelné regulační odezvy na hlavních finančních trzích jsou vhodné s ohledem na některé nové globální výzvy a rizika; je si vědom toho, že regulace Společenství má dopad na vztahy s třetími zeměmi; naléhavě žádá Komisi, aby podpořila intenzivní dialog a technickou spolupráci mezi Evropskou unií a rozvojovými zeměmi za účelem zajištění účinného a kvalitního globálního legislativního a regulačního rámce finančních služeb;

69.   poukazuje na vedoucí úlohu Evropské unie v současné práci na projektu Solventnost II a očekává, že tato skutečnost ovlivní celosvětovou strukturu regulace a normotvornou činnost Mezinárodní asociace orgánů dohledu v pojišťovnictví;

70.   zastává názor, že Evropská unie by se měla konstruktivně a otevřeně vypořádat s hospodářským rozvojem v jihovýchodní Asii, zvláště v Indii, Číně a Jižní Koreji, a zdržet se možných protekčních opatření na úrovni Společenství nebo na vnitrostátní úrovni; podporuje iniciativy k vytvoření společných globálních norem pro finanční služby, jako je například každoroční kulatý stůl Evropské unie a Číny o finančních službách a jejich regulaci;

o
o   o

71.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské centrální bance, Výboru evropských regulátorů cenných papírů, Evropskému výboru orgánů bankovního dohledu a Evropskému výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním.

(1) Úř. věst. L 96, 12.4.2003, s. 16. (2) Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1. Směrnice ve znění směrnice 2006/31/ES (Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 60). (3) Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38. (4) Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1. Směrnice ve znění směrnice Komise 2007/18/ES (Úř. věst. L 87, 28.3.2007, s. 9). (5) Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 201. (6) Přijaté texty, P6_TA(2007)0264. (7) Úř. věst. C 92 E, 16.4.2004, s. 407. (8) Úř. věst. C 45 E, 23.2.2006, s. 140. (9) Přijaté texty, P6_TA(2006)0294. (10) Směrnice Komise 2004/72/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, pokud jde o uznávané tržní postupy, definici důvěrné informace ve vztahu ke komoditním derivátům, sestavení seznamů zasvěcených osob, oznamování transakcí osob s řídicí odpovědností a oznamování podezřelých transakcí (Úř. věst. L 162, 30.4.2004, s. 70). (11) Úř. věst. C 297 E, 7.12.2006, s. 140. (12) Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. července 2007 o modernizaci pracovního práva, jejímž cílem je řešit výzvy 21. století (2007/2023(INI))

P6_TA(2007)0339 A6-0247/2007

Evropský parlament,

-   s ohledem na Úmluvu MOP C87 o svobodě sdružování a ochraně práv organizovat se (1948), Úmluvu MOP C98 o právu organizovat se a kolektivně vyjednávat (1949) a doporučení MOP R198 k pracovnímu poměru (2006),

-   s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(1),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 6. září 2006 o evropském sociálním modelu budoucnosti, které poukazuje na společné hodnoty Evropské unie, kterými jsou rovnost, solidarita, nediskriminace a přerozdělování(2),

-   s ohledem na články 136 až 145 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na články 15, 20 a 27 až 38 Charty základních práv Evropské unie(3), zejména na právo na ochranu v případě neodůvodněného propuštění ze zaměstnání a na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky,

-   s ohledem na Evropskou sociální chartu,

-   s ohledem na Zprávu skupiny na nejvyšší úrovni o budoucnosti sociální politiky v rozšířené Evropské unii z května 2004,

-   s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný "Lisabonský program Společenství. Zpráva o technickém provádění a její provádění" (SEK(2006)1379),

-   s ohledem na sdělení Komise o Sociální agendě (KOM(2005)0033),

-   s ohledem na národní programy lisabonské reformy, jak je předložily členské státy,

-   s ohledem na sdělení Komise nazvané Globální Evropa: konkurenceschopnost na světovém trhu (KOM(2006)0567),

-   s ohledem na sdělení Komise - Integrované hlavní směry pro růst a zaměstnanost (2005–2008) (KOM(2005)0141),

-   s ohledem na závěry předsednictví z března 2000, března 2001, března a října 2005 a března 2006,

-   s ohledem na směrnici Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS(4),

-   s ohledem na své usnesení o demografických výzvách a mezigenerační solidaritě ze dne 23. března 2006(5),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb(6),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2006 o provádění směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků(7),

-   s ohledem na Úmluvu Mezinárodní organizace práce (MOP) o migrujících pracovnících (doplňující ustanovení), 1975,

-   s ohledem na Úmluvu Mezinárodní organizace práce o soukromých agenturách práce, 1997,

-   s ohledem na program důstojné práce Mezinárodní organizace práce,

-   s ohledem na sdělení Komise nazvané "Podpora slušné práce pro všechny: Příspěvek Unie k provádění agendy slušné práce ve světě" (KOM(2006)0249),

-   s ohledem na směrnici Rady 75/117/EHS ze dne 10. února 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se uplatňování zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy(8),

-   s ohledem na směrnici Rady 76/207/EHS ze dne 9. února 1976 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky(9),

-   s ohledem na směrnici Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (desátá směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)(10),

-   s ohledem na směrnici Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994 o ochraně mladistvých pracovníků(11),

-   s ohledem na směrnici Rady 94/45/ES ze dne 22. září 1994 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství(12),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 76/207/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky(13),

-   s ohledem na směrnici Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o Rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS – přílohu: Rámcovou dohodu o částečném pracovním úvazku(14),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0247/2007),

A.   vzhledem k tomu, že v době, pro kterou je charakteristická globalizace, rychlý vývoj technologií, demografické změny a značný růst odvětví služeb, tam, kde je to potřeba je modernizace pracovního práva, s cílem zohlednit zvyšující se požadavek na flexibilitu ze strany zaměstnavatelů i zaměstnanců a přání lepší ochrany pracovníků, aby podniky a pracovníci byli schopni, klíčovým prvkem pro zajištění schopnosti podniků a pracovníků úspěšně se těmto jevům přizpůsobovat, a tím podporovat evropský sociální model,

B.   vzhledem k tomu, že hospodářský růst je jednou ze základních podmínek pro udržitelný růst zaměstnanosti, a vzhledem k tomu, že vhodně navržené sociální politiky by neměly být považovány za nákladný prvek, ale naopak za kladný faktor hospodářského růstu Evropské unie v souladu s plněním lisabonské agendy,

C.   vzhledem k tomu, že Evropská unie není jen zónou volného obchodu, ale i společenstvím společných hodnot, a v důsledku toho by pracovní právo mělo tyto hodnoty odrážet, a vzhledem k tomu, že stále zůstávají platné základní zásady pracovního práva, které se v Evropě vytvořily; vzhledem k tomu, že pracovní právo zajišťuje právní jistotu a ochranu pro pracovníky a zaměstnance formou právních předpisů nebo kolektivní smlouvy nebo jejich kombinace, a vzhledem k tomu, že znovu nastoluje vyváženost moci mezi pracovníkem a zaměstnavatelem, a vzhledem k tomu, že úspěch jakékoli změny pracovního práva bude vyšší, budou-li se pracovníci cítit bezpečněji, a vzhledem k tomu, že tato bezpečnost závisí také na tom, jak snadné je nalézt nové zaměstnání,

D.   vzhledem k tomu, že volný pohyb pracovníků je jednou z hlavních zásad EU stanovených v článku 39 Smlouvy o ES a vzhledem k tomu, že tato základní svoboda by měla jít ruku v ruce s účinným prováděním pravidel, která zajišťují zásadu stejné odměny za stejnou práci,

E.   vzhledem k tomu, že nové formy nestandardních smluv a pružných standardních smluv (např. smlouvy na částečný pracovní úvazek, smlouvy na dobu určitou, dočasné smlouvy zprostředkované pracovními agenturami, opakované smlouvy osob samostatně výdělečně činných a smlouvy na projekty), z nichž mnoho je svou povahou nejistých, jsou dnes na evropském trhu práce stále častějším jevem,

F.   vzhledem k tomu, že takové formy smluvních vztahů, pokud je doprovázejí nutné záruky zabezpečení zaměstnanců, mohou přispět k větší přizpůsobivosti podniků požadované v nových mezinárodních souvislostech a současně odpovídají na konkrétní potřeby zaměstnanců ohledně jiné vyváženosti osobního a rodinného života a odborné přípravy,

G.   vzhledem k tomu, že pracovní místa na částečný úvazek představují přibližně 60 % pracovních míst, která byla od roku 2000 nově vytvořena v Evropské unii, a vzhledem k tomu, že 68 % zaměstnanců, kteří pracují na částečný úvazek, je se svou pracovní dobou spokojena; ovšem vzhledem k tomu, že tato spokojenost je úzce spojena s úrovní ochrany, kterou pracovníkům na částečný úvazek poskytuje pracovní právo a sociální zabezpečení,

H.   vzhledem k tomu, že práce na částečný úvazek je převážně spojena se zaměstnáváním žen, protože je to často kompromisní strategie, kterou ženy volí v důsledku toho, že neexistují přístupná a dosažitelná zařízení péče o děti a závislé osoby,

I.   vzhledem k tomu, že stávající právní předpisy ES podporující rovnost mužů a žen svých cílů dosud nedosáhly a rozdíl ve mzdách mužů a žen a nedostatečné zajištění možností pro sladění pracovního a rodinného života a veřejných služeb péče o děti jsou nadále klíčovými problémy evropských pracovníků,

J.   vzhledem k tomu, že dočasné zaměstnávání rychleji narůstá v zemích, kde byla změněna příslušná pravidla, která nyní podporují dočasné zaměstnávání, vzhledem k tomu, že nestandardní pracovní poměr může být prospěšný, pokud vyhovuje situaci pracovníků a je dobrovolný; ale vzhledem k tomu, že v současné době není mnoho nestandardních pracovních poměrů voleno dobrovolně a mnoho pracovníků se dostává mimo působnost základních pracovních a sociálních práv, a tím je narušena zásada rovného zacházení,

K.   vzhledem k tomu, že služby poskytované dočasnými agenturami jsou vyňaty z působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu(15),

L.   vzhledem k tomu, že 60 % zaměstnanců, kteří přijali nestandardní pracovní smlouvy v roce 1997, mělo v roce 2003 standardní pracovní smlouvy, což ukazuje, že 40 % pracovníků s nestandardními smlouvami po 6 letech dosud nemá plný zaměstnanecký status; vzhledem k tomu, že se tento jev týká zejména mladých lidí, kteří ve stále větší míře vstupují do zaměstnání prostřednictvím alternativních forem pracovního poměru s pracovními a sociálními podmínkami, které jsou mnohem méně bezpečné než běžný průměr, a kterým hrozí, že uvíznou na okraji trhu práce,

M.   vzhledem k tomu, že nedávný nárůst nestandardních smluv přinesl rozdíly v pracovních podmínkách z hlediska zdraví a bezpečnosti, které mohou vést k horším pracovním podmínkám a vyššímu počtu úrazů,

N.   vzhledem k tomu, že nerovnosti jsou příčinou přímých a nepřímých ekonomických nákladů a naopak rovnoprávné zacházení vytváří konkurenční výhody, představuje uskutečňování této rovnoprávnosti významnou strategickou výzvu hospodářskému a sociálnímu vývoji, vezmeme-li v úvahu, že Evropská unie se nemůže obejít bez schopností a produktivních kapacit žen, které tvoří polovinu populace,

O.   vzhledem k tomu, že ženy mají v současné době trojí povinnosti, tj. zvýšit svoji účast na trhu práce, přivádět na svět více dětí a vykonávat stále více a více úkolů v souvislosti s rodinnou péčí; vzhledem k tomu, že to jsou téměř vždy ženy, od nichž se očekává, že učiní nezbytný kompromis, aby bylo možné sladit práci a potřeby rodiny, a právě ženy zažívají vysokou míru stresu a úzkosti z důvodů spojení pracovní a rodinné role,

P.   vzhledem ke skutečnosti, že stovky tisíc žen nemají na výběr a musejí přijmout nestandardní podmínky zaměstnání, neboť se starají o jiné domácnosti kromě těch svých nebo pečují o starší členy rodiny,

Q.   vzhledem k tomu, že pracovníci s nestandardními pracovními smlouvami mohou být více ohroženi než jejich kolegové s jinými formami pracovního poměru v důsledku nedostatku odborné přípravy, neinformovanosti o rizicích a neznalosti práv,

R.   vzhledem k tomu, že všichni pracovníci by měli nezávisle na svých pracovních smlouvách požívat přiměřené jistoty pracovního poměru a ochrany,

S.   vzhledem k tomu, že kolektivní vyjednávání v některých státech přispívá k pružnosti pracovního trhu a je klíčovým prvkem pracovního práva i nezbytným nástrojem regulace; vzhledem k tomu, že musí být respektovány odlišné podmínky v oblasti pracovních vztahů a tradice v souvislosti s pracovními vztahy a členstvím v odborových organizacích se v jednotlivých členských státech liší; vzhledem k tomu, že by členské státy měly na všech úrovních podporovat sociální dialog mezi sociálními partnery, neboť se jedná o účinnou metodu pro dosažení příslušných reforem pracovního práva,

T.   vzhledem k tomu, že opatření přijatá na úrovni EU musí respektovat pravomoci členských států v oblasti pracovního trhu a zásady subsidiarity a proporcionality; a vzhledem k tomu, že Komise musí navrhnout iniciativy, pokud je to považováno za nezbytné pro zaručení systému minimálních sociálních norem platných v celé Unii na základě právních předpisů Společenství,

U.   vzhledem k tomu, že aby Evropská unie mohla čelit současným hospodářským výzvám, musí učinit vše, aby zajistila stabilitu trhů práce členských států, reagovala na rozsáhlé propouštění v některých odvětvích a zajistila svým občanům vyšší úroveň zdraví a bezpečnosti na pracovišti než dříve, což je nezbytné pro zachování životních podmínek v souladu s lidskou důstojností a základními evropskými hodnotami,

V.   vzhledem k tomu, že vysoká míra nezaměstnanosti v Evropě je selháním, které vyžaduje opatření, jež ulehčí většímu počtu osob vstup na trh práce, zvýší mobilitu a usnadní pracovníkům změnu pracovního místa bez ztráty jistoty; vzhledem k tomu, že prioritou musí být vytvoření prostředí, které napomůže vzniku dalších nových a kvalitnějších pracovních míst;

1.   vítá nový přístup k pracovnímu právu, který se snaží obsáhnout všechny pracovníky bez ohledu na jejich smluvní situaci;

2.   vítá diskuse o nutnosti zlepšení pracovního práva, jejichž cílem je řešit výzvy 21. století, které vypovídají o tom, že zaměstnavatelé i zaměstnanci požadují větší flexibilitu, a o nutnosti poskytnout větší ochranu než tu, která je v současnosti spojována s nestandardními zaměstnaneckými poměry, a nutnosti zvýšit ochranu ohrožených skupin pracovníků s cílem vytvořit více pracovních míst a lepší pracovní místa a zajistit lepší sociální soudržnost a přispět tak ke splnění cílů lisabonské strategie; domnívá se, že zlepšení pracovního práva by mělo odpovídat zásadám Listiny základních práv, ze zvláštním odkazem na Hlavu IV, a musí respektovat a ochránit hodnoty evropského sociálního modelu a zavedená sociální práva;

3.   vítá širokou škálu pracovních tradic, smluv a obchodních modelů existujících na pracovních trzích;

4.   vyzývá k vytvoření pružných a bezpečných smluvních ujednání v souvislosti s moderní organizací práce;

5.   je toho názoru, že mezi priority reformy pracovního práva členských států patří:

6.   zdůrazňuje, že více zaměstnaných lidí je sociální a hospodářskou prioritou nutnou k tomu, aby evropské hospodářství bylo schopno konkurovat v globálním měřítku a plnit sliby sociálního zabezpečení; zdůrazňuje, že současná vysoká nezaměstnanost v Evropě oslabuje bohatství a budoucí prosperitu i evropskou konkurenceschopnost a co je důležitější, způsobuje sociální izolaci;

7.   vyjadřuje však politování nad tím, že neproběhly konzultace se sociálními partnery, jak předpokládá článek 138 Smlouvy o ES, protože má za to, že zelená kniha Komise nazvaná "Modernizace pracovního práva" (KOM(2006)0708) má zcela jasně důležité důsledky v oblasti sociální politiky;

8.   domnívá se, že má-li pracovní právo řešit výzvy 21. století, musí se ve velké míře zaměřit na zabezpečení pracovních příležitostí po celou dobu života pracovníka, spíše než na hájení některých pracovních míst, aby bylo jednodušší vstoupit na pracovní trh a zde také zůstat a přecházet z nezaměstnanosti do zaměstnání a z jednoho pracovního místa na druhé prostřednictvím využití aktivních politik práce zaměřených na rozvoj lidského kapitálu v zájmu zvýšení zaměstnatelnosti i na příznivé podnikatelské prostředí;

9.   domnívá se, že pracovní vztahy, které charakterizují zaměstnanost a profesní činnost občanů, prošly v posledním desetiletí hlubokými změnami, upozorňuje na to, že trvalá pracovní smlouva na plný úvazek je obvyklou formou pracovního poměru a jako taková by měla být považována za referenční základ pro sladěné a důsledné uplatňování zásady nediskriminace, je proto přesvědčen, že evropské pracovní právo by mělo uznat zaměstnanecké smlouvy na dobu neurčitou jako obecnou formu pracovního poměru, která poskytuje přiměřenou sociální ochranu a ochranu zdraví a zajišťuje dodržování základních práv;

10.   v tomto ohledu potvrzuje, že je nutné, aby byla ujednání o pracovní době dostatečně pružná, aby splňovala potřeby zaměstnavatelů a zaměstnanců a aby umožňovala lidem lépe vyvážit pracovní a rodinný život a chránila konkurenceschopnost a zlepšovala stav zaměstnanosti v Evropě, aniž by zanedbávala zdraví zaměstnanců;

11.   rozhodně nesouhlasí s analytickým rámcem uvedeným v zelené knize, který tvrdí, že standardní pracovní smlouva na dobu neurčitou je zastaralá, zvětšuje segmentaci trhu práce a rozdíl mezi "začleněnými" a "vyloučenými", a proto musí být považována za překážku růstu zaměstnanosti a zlepšení hospodářské dynamiky;

12.   zdůrazňuje, že pracovněprávní předpisy jsou účinné, spravedlivé a silné pouze tehdy, pokud je provádějí všechny členské státy, pokud jsou uplatňovány na všechny subjekty stejně a jsou pravidelně a účinně kontrolovány; požaduje, aby v rámci iniciativy "zlepšení právní úpravy" Komise posílila svou úlohu strážce Smlouvy ve věci provádění sociálních právních předpisů a právních předpisů o zaměstnanosti;

13.   poukazuje na to, že nedávné studie OECD a jiné studie ukázaly, že neexistují důkazy pro tvrzení, že snižování ochrany proti propouštění a oslabování standardních pracovních smluv usnadňuje růst zaměstnanosti; poukazuje na to, že příklad skandinávských zemí jasně ukazuje, že vysoká úroveň ochrany proti propouštění a standardů pracovního poměru je plně slučitelná s vysokým růstem zaměstnanosti;

14.   poznamenává, že určité formy nestandardních smluv v závislosti na způsobu, jakým jsou zakotveny do pracovního práva a sociálního zabezpečení, stejně jako zajištění příležitostí k celoživotnímu vzdělávání a odborné přípravě, mohou nejen přispět ke zlepšení hospodářské konkurceschopnosti Evropské unie, ale zabezpečí také lišící se potřeby pracovníků a zohlední životní fázi, ve které se právě nacházejí, a jejich pracovní vyhlídky; současně také uznává, že nestandardní formy práce musí být úzce spjaty s podporou pracovníků, kteří se nacházejí v situacích přechodu z jednoho pracovního místa na jiné nebo jednoho pracovního zařazení k jinému; dále poznamenává, že aby tento přechod byl rychlý a udržitelný, je třeba se zaměřit na aktivní opatření, jež pracovníkům, kteří se vracejí na pracovní trh, zajistí určitý příjem v průběhu období nezbytně nutného k získání odborné přípravy či rekvalifikace, která jim poskytne větší šanci uplatnit se na pracovním trhu;

15.   zdůrazňuje, že zelená kniha by se měla zaměřit na pracovní právo samé;

16.   bere na vědomí zaměření Komise na individuální pracovní právo a naléhavě žádá Komisi, aby prosazovala kolektivní pracovní právo jako jeden z nástrojů pro zvýšení pružnosti i jistoty pro pracovníky a zaměstnavatele;

17.   pevně věří, že jakákoli forma pracovní příležitosti, ať už se jedná o nestandardní či jinou pracovní smlouvu, by měla být spojena bez ohledu na konkrétní pracovní zařazení se základními právy, mezi něž by měly patřit: právo na rovné zacházení, ochranu zdraví a bezpečnosti pracovníků a opatření týkající se pracovní doby a přestávek, svoboda sdružování a zastoupení, právo na kolektivní vyjednávání a kolektivní akce a právo na odbornou přípravu; zároveň zdůrazňuje, že tyto otázky by měly být přiměřeně vymáhány na úrovni členských států při zohlednění různých tradic a sociálních a hospodářských podmínek každé země; upozorňuje, že evropské právní předpisy nejsou v rozporu s vnitrostátními právními předpisy, ale měly by být považovány za vzájemně se doplňující;

18.   konstatuje, že základní součástí pracovního práva v mnoha členských státech, jak také stanoví Smlouva, je právo na protestní akci, a že Komise v řízení u Soudního dvora uvedla, že konkrétní forma některých skandinávských kolektivních akcí je v souladu se Smlouvou o ES, a žádá Komisi, aby respektovala kolektivní smlouvy jako zvláštní druh pracovního práva, jak je uznává Soudní dvůr;

19.   požaduje, aby měli všichni pracovníci přístup ke stejné úrovni ochrany a aby určité skupiny nebyly implicitně vylučovány z nejširší úrovně ochrany, jak tomu často je v případě námořníků, pracovníků na lodích a příbřežních pracovníků i pracovníků v silniční přepravě; požaduje, aby účinné právní předpisy platily pro všechny osoby bez ohledu na místo, kde pracují;

20.   domnívá se, že nadměrná administrativní zátěž může odradit zaměstnavatele od přijímání nových pracovníků i v době hospodářského růstu, čímž by se zhoršily pracovní příležitosti a pracovníci by nemohli vstupovat na pracovní trh; zdůrazňuje, že tvorba pracovních míst je prioritním evropským cílem v souladu s rozhodnutími, která Rada přijala v Lisabonu v roce 2000;

21.   konstatuje s vážnými obavami, že i když zelená kniha Komise nazvaná "Modernizace pracovního práva", jejímž cílem je řešit výzvy 21. století uznává, že současné podmínky na trhu práce vytvářejí nerovnoprávné postavení žen a mužů, například v oblasti rozdílů v platech mužů a žen a segregace co do odvětví a pracovních míst, zcela přehlíží povinnosti a odpovědnosti podle sdělení Komise s názvem "Plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů";

22.   konstatuje rovněž s vážnými obavami, že výše uvedená zelená kniha, i když uznává, že ženy čelí nevyváženosti mezi svým profesním a osobním životem, nebere v úvahu naléhavou potřebu podniknout kroky k nastolení souladu profesního a osobního života s ohledem na demografické výzvy, která je v souladu s Evropským paktem pro rovnost žen a mužů a se sdělením Komise o demografické budoucnosti Evropy (KOM(2006)0092);

23.   bere na vědomí narůstající neformální ekonomiku a zvláště pracovní vykořisťování nehlášených pracovníků a domnívá se, že nejlepším způsobem, jak zabránit tomuto jevu, je zaměřit se na nástroje a mechanismy pro řešení vykořisťování, včetně většího a lepšího vymáhání pracovního práva a pracovních norem, a usnadnit legální zaměstnávání a zaměřit pozornost na základní lidská práva pracovníků; vyzývá členské státy, aby vypracovaly právní předpisy, které zabrání vykořisťování zranitelných pracovníků ze strany předáků, a aby podepsaly a ratifikovaly Úmluvu OSN o ochraně práv všech migrujících pracovníků a jejich rodin a aby podepsaly a ratifikovaly Úmluvu Rady Evropy o obchodu s lidskými bytostmi KOM(2006)0571;

24.   vítá širokou škálu pracovních tradic, smluvních forem a podnikových modelů existujících na trzích práce;

25.   požaduje, aby byla v kontextu moderních organizací práce vytvořena pružná a bezpečná smluvní ujednání;

26.   upozorňuje, že malé a střední podniky jsou uznávány jako zásadní subjekt podněcující tvorbu a zvyšování zaměstnanosti v Evropě i podporu sociálního a regionálního rozvoje; proto věří, že je nezbytné zvýšit úlohu malých a středních podniků při vytváření nových pracovních míst prostřednictvím zdokonalování pracovního práva;

27.   domnívá se, že pro účinnější uplatňování práva Společenství je nezbytné řešit nedostatky stávajícího sociálního dialogu v některých členských státech s ohledem na neexistující zastoupení zaměstnanců v některých odvětvích, kde většinu hospodářské činnosti provádějí malé a střední podniky s méně než 10 zaměstnanci (tento nedostatek zastoupení je výrazný zejména v některých nových členských státech);

28.   připomíná, že se současná struktura sociálního dialogu nevztahuje na flexibilně pracující osoby, kterými se výše zmíněná zelená kniha zabývá, které nejsou ani zaměstnavateli, ani zaměstnanci, a se kterými je třeba vést dodatečné konzultace, a to nad rámec diskusí mezi sociálními partnery;

29.   podporuje cíl Rady mobilizovat všechny náležité vnitrostátní zdroje i zdroje Společenství na zajištění kvalifikace, vzdělání a přizpůsobivosti pracovníků a schopnosti trhů práce reagovat na změny způsobené dopadem globalizace v kombinaci se stárnutím evropské populace;

30.   konstatuje, že v důsledku segmentace trhu, který se vyznačuje nedostatečnou ochranou a menší stabilitou pracovních míst, je u velké řady nestandardních pracovních smluv zajištěn nedostatečný přístup ke vzdělávání a odborné přípravě, důchodovému zabezpečení a profesnímu rozvoji a obecně nedostatečné investice do lidského kapitálu; zdůrazňuje, že tento vývoj zvyšuje hospodářskou nejistotu a vytváří odpor ke změnám a ke globalizaci obecně;

31.   konstatuje, že vzhledem k neexistenci vhodného sociálního zabezpečení v mnoha členských státech rovněž není možné získat v rámci druhého pilíře důchod, což přináší zvýšený tlak na starobní důchody v prvním pilíři;

32.   věří, že kombinace motivace jednotlivce, podpory zaměstnavatelů, přístupnosti a dostupnosti zařízení jsou nejdůležitějšími faktory, pokud jde o účast na procesu celoživotního vzdělávání, a žádá vytvoření trhu se vzděláním a škol, které odpovídají požadavkům pracovního trhu a jednotlivým očekáváním pracovníků a zaměstnavatelů; zdůrazňuje potřebu řádného propojení profesní kariéry a školních osnov;

33.   poukazuje na naléhavou potřebu zlepšit úroveň vzdělání občanů EU a naléhavě žádá Komisi, členské státy a sociální partnery, aby investovali do celoživotního vzdělávání a do rozvoje lidského kapitálu, jakožto nejúčinnějšího prostředku k překonání dlouhodobé nezaměstnanosti, v této souvislosti je rozvoj dovedností a získání kvalifikace v obecném zájmu, jak evropští sociální partneři společně zdůrazňují v Rámci akcí pro celoživotní rozvoj schopností a kvalifikací;

34.   zastává názor, že reformy pracovního práva by měly usnadnit investice podniků do kvalifikace jejich pracovníků, stimulovat pracovníky ke zlepšování jejich vlastní kvalifikace a zaručovat zásah sociálních systémů, který takový přístup zajistí;

35.   zdůrazňuje, že je potřeba dosáhnout důslednosti v oblasti pracovního práva, a to pomocí směrnic a kolektivních smluv a otevřené metody koordinace, naléhavě žádá Komisi, aby zohlednila výrazné rozdíly co se týče vnitrostátních pracovních trhů a schopností jednotlivých členských států v této oblasti, avšak připomíná cíl, který spočívá ve vytvoření konkurenceschopné a inovativní Evropy, která bude otevřená všem, a ve vytvoření většího počtu kvalitních pracovních míst;

36.   poukazuje na nedostatek řádného provádění a vymáhání stávajících právních předpisů Společenství a vyzývá Komisi, aby zajistila koordinaci mezi vnitrostátními úřady inspekce práce; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby členské státy sladily své zdravotní a bezpečnostní právní předpisy s právními předpisy Společenství;

37.   domnívá se, že práva přeshraničních pracovníků by mohla být přiměřeně chráněna na základě příslušných právních předpisů, pokud by tyto předpisy byly účinně prováděny, a že cíl přijmout jedinou definici pracovníka a osoby samostatně výdělečně činné v rámci právních předpisů Společenství je velice složitý s ohledem na velice odlišné sociální a hospodářské skutečnosti a tradice v jednotlivých členských státech; současně se domnívá, že je potřebná iniciativa zaměřená na dosažení určité úrovně konvergence nezbytné k tomu, aby bylo zaručeno sladěné a účinnější provádění právních předpisů Společenství; tato konvergence by měla respektovat práva členských států na určení existence pracovního vztahu;

38.   uznává, že začínající podnikatelé mohou být ekonomicky závislí, pokud se na počátku účastní ekonomické činnosti jen pro jednoho klienta; zastává proto názor, že osoby skutečně samostatně výdělečně činné, které jsou závislé jen na jednom klientovi, by neměly být zařazovány do třetí kategorie tvořící mezistupeň mezi osobami samostatně výdělečně činnými a zaměstnavateli ani k zaměstnavatelům;

39.   v souladu s pokyny, které vydal Soudní dvůr, opakuje stanovisko Parlamentu, podle kterého by jakákoli definice pracovníka měla být založena na konkrétní situaci v místě a době práce;

40.   vyzývá členské státy, aby začaly uplatňovat doporučení Mezinárodní organizace práce z roku 2006 týkající se rozsahu pracovního vztahu;

41.   apeluje na členské státy, aby vzaly na vědomí doporučení Mezinárodní organizace práce, podle kterého by pracovní právo nemělo narušovat skutečně obchodní vztahy;

42.   naléhavě žádá, aby v oblasti politiky zaměstnanosti a sociální politiky byla uplatňována otevřená metoda koordinace jako účinný nástroj výměny informací o osvědčených postupech, což umožní pružně a otevřeně reagovat na společné výzvy a zohlednit odlišné podmínky, které na pracovních trzích v jednotlivých členských státech hrají důležitou úlohu;

43.   doporučuje členským státům, Radě a Komisi, aby si v rámci otevřené metody koordinace vyměňovaly osvědčené zkušenosti týkající se pružné organizace pracovní doby a aby vzaly v úvahu inovativní pojetí pracovní smlouvy, které nastolí rovnováhu mezi prací a rodinným životem;

44.   vyzývá Komisi, aby pokračovala ve sběru a analýze informací o vnitrostátních pracovních trzích a zajistila tak, aby výměna osvědčených postupů v souvislosti s politikami zaměstnanosti uplatňovaná v jednotlivých členských státech vycházela ze spolehlivých údajů, zejména homogenních a srovnatelných statistických údajů;

45.   vyzývá členské státy, aby přezkoumaly a upravily své systémy sociálního zabezpečení a doplnily aktivní politiky pracovního trhu, zejména v souvislosti s odbornou přípravou a celoživotním vzděláváním, a zohlednily tak novou pracovní realitu a podpořily přechody na jinou profesi a návrat na pracovní trh s cílem zabránit zbytečné závislosti na podpoře a práci v neformálním sektoru;

46.   důrazně odsuzuje jakékoli nemístné nahrazování řádného pracovního poměru novými formami pracovního poměru bez naléhavé ekonomické nutnosti za účelem maximalizace krátkodobých zisků v míře daleko vyšší než je obvyklá na úkor veřejnosti, zaměstnanců a konkurentů; zdůrazňuje, že jakékoli takové jednání porušuje evropský sociální model, protože trvale poškozuje dohodu, spravedlnost a důvěru mezi zaměstnavateli a zaměstnanci; naléhavě žádá členské státy a obě strany v odvětví, aby v tomto ohledu přijaly opatření, aby zastavily jakékoli nezodpovědné zneužívání;

47.   připomíná, že termín "flexicurity" je definován jako kombinace termínu "flexibility" (pružnost, flexibilita) a termínu "security" (ochrana, zabezpečení) na trhu práce, která umožňuje zvýšit jak produktivitu, tak i kvalitu pracovních míst zaručením ochrany, přičemž podnikům je umožněna pružnost nutná k vytváření pracovních míst v závislosti na měnících se potřebách trhu; domnívá se, že požadavky na flexibilitu a ochranu se vzájemně nevylučují, nýbrž se doplňují;

48.   zdůrazňuje, že "flexicurity" lze dosáhnout pouze pomocí účinného a moderního pracovního práva, které reaguje na měnící se realitu práce; bere na vědomí, že kolektivní vyjednávání a silní sociální partneři jsou důležitou součástí přístupu založeného na "flexicurity"; je ovšem přesvědčen, že existují různé modely "flexicurity"; bere na vědomí, že společný přístup by měl vycházet z kombinace přizpůsobivosti podniků a pracovníků s dostatečnou úrovní sociální ochrany, sociální jistoty a dávek v nezaměstnanosti, aktivních politik trhu práce a příležitostí k odborné přípravě a celoživotnímu vzdělávání; domnívá se, že široké sociální zabezpečení a přístup ke službám, jako je péče o děti a další závislé osoby, pozitivně přispívají k těmto cílům;

49.   je přesvědčen, že definice "flexicurity" v zelené knize Komise je příliš úzká; bere však na vědomí, že Komise vydá sdělení o "flexicurity";

50.   věří, že starší pracovníci by měli mít možnost dobrovolně a pružně zůstat v zaměstnání za podpory vhodné odborné přípravy a zdravotní péče při práci; upozorňuje na naléhavou potřebu pozitivní akce, která by povzbudila starší pracovníky k návratu na trh práce a na nutnost větší pružnosti při výběru penzijních a důchodových systémů;

51.   vyzývá Komisi a členské státy, aby uznaly, že právní předpisy mají nesmírný vliv na chování podniků a že jejich důvěra ve stabilní, jasná a vhodná opatření je rozhodujícím prvkem při rozhodování o vytváření většího počtu lepších pracovních příležitostí, a proto vyzývá členské státy, aby prováděly a řádně vymáhaly všechny stávající právní předpisy Společenství, které mají vliv na trhy práce;

52.   vyzývá členské státy k posílení práv na rodičovskou dovolenou a opatření souvisejících s péčí o děti na vnitrostátní i evropské úrovni, a to pro muže i ženy;

53.   vítá strategii navrženou pro boj s nehlášenou prací a nelegální ekonomikou, která – ačkoli se v jednotlivých členských státech vyskytuje v různé míře – poškozuje hospodářství, zanechává pracovníky bez sociální ochrany, škodí spotřebitelům, snižuje daňové výnosy a vede k nekalé hospodářské soutěži firem; sdílí přístup Komise k potírání nehlášené práce pomocí přísné koordinace mezi vládními donucovacími orgány, inspektoráty práce nebo odbory, správou sociálního zabezpečení a daňovými orgány a vyzývá členské státy, aby k boji proti fiskální erozi používaly inovační metody založené na ukazatelích a srovnávacích standardech pro jednotlivá odvětví podnikání;

54.   vyzývá členské státy a Komisi, aby zahájily informační kampaň zaměřenou na zaměstnavatele a pracovníky, jejímž cílem by bylo upozornit na platná minimální pravidla a předpisy EU a nepříznivý dopad nelegální práce na národní systém sociálního zabezpečení, veřejné finance, spravedlivou hospodářskou soutěž, hospodářskou výkonnost a samotné zaměstnance;

55.   požaduje, aby byla zaměřena zvláštní pozornost na mladé pracovníky, kteří v největší míře vykonávají dočasnou práci, aby bylo zajištěno, že nedostatek jejich pracovních zkušeností nepovede k pracovním úrazům; povzbuzuje členské státy, aby si v tomto ohledu vyměňovaly osvědčené postupy, a žádá agentury pro dočasnou práci, aby zvyšovaly informovanost zaměstnavatelů a samotných mladých pracovníků;

56.   zdůrazňuje, že sociální partneři hrají důležitou úlohu při informování a školení pracovníků a zeměstnavatelů ohledně jejich práv a povinností v pracovním poměru a ohledně prosazování stávajících právních předpisů v této oblasti, a vyzývá proto Komisi, aby se zasadila o technickou podporu pro sociální partnery a aby je přiměla sdílet znalosti a zkušenosti s cílem zlepšit pracovní podmínky;

57.   upozorňuje na cennou úlohu, kterou hrají sociální partneři, kteří již dosáhli určitého úspěchu při reformování trhů práce, jmenovitě uzavřením dohod o rodičovské dovolené, práci na částečný úvazek a smlouvách na dobu určitou, ale i o práci na dálku a celoživotním vzdělávání;

58.   domnívá se, že členské státy musí prokázat ducha otevřenosti v dialogu se sociálními partnery na téma modernizace pracovního práva a jeho přizpůsobení výzvám 21. století, vzít v úvahu argumenty sociálních partnerů a reagovat na jejich obavy;

59.   domnívá se, že by Komise měla vést konzultace nejen s předepsanými sociálními partnery, ale také se všemi organizacemi a osobami, kterých se legislativa dotýká; v současnosti jsou v konzultačním procesu nedostatečně zastoupeny především malé a střední podniky a pracovníci, kteří nejsou členy odborového svazu;

60.   zdůrazňuje kladnou úlohu kolektivního vyjednávání v pracovních vztazích a při organizaci práce na vnitrostátní, odvětvové i podnikové úrovni při zvyšování produktivity podniků a zlepšování pracovních podmínek, jež podporuje růst zaměstnanosti, a upozorňuje na možnost úpravy režimů takovým způsobem, aby se podpořila úloha kolektivního vyjednávání a aby se zahájilo podobné vyjednávání pro řešení na úrovni podniků ve prospěch zaměstnanců a zaměstnavatelů;

61.   vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci programu zdokonalení tvorby právních předpisů nepřetržitě spolupracovaly se sociálními partnery, a případně s dalšími příslušnými orgány zastupujícími občanskou společnost, na všech předpisech týkajících se pracovního práva či sociální politiky s cílem zjednodušit administrativní postupy pro malé a střední podniky, a zejména nové firmy a usnadnit tak jejich finanční situaci a zvýšit jejich konkurenceschopnost;

62.   zdůrazňuje nutnost upravit společnou a nerozdílnou odpovědnost za obecné nebo hlavní podniky, aby řešila případy zneužívání při subdodávkách nebo outsourcingu a aby vybudovala transparentní a konkurenční trh pro všechny podniky na základě rovných podmínek ve věci dodržování pracovních norem a pracovních podmínek, a zejména vyzývá Komisi a členské státy, aby jasně stanovily, kdo v řetězci subdodavatelů odpovídá za dodržování pracovního práva a vyplácení příslušných mezd, příspěvků na sociální zabezpečení a daní;

63.   vyjadřuje hluboké přesvědčení, že vytváření nejistých, špatně placených pracovních míst není vhodnou reakcí na trend přemisťování, který postihuje stále více odvětví; naopak se domnívá, že růst těch odvětví, která nyní trpí nedostatečnou konkurenceschopností, budou moci podpořit investice do výzkumu, vývoje, odborné přípravy a celoživotního vzdělávání;

64.   vyzývá Komisi, aby usnadnila vybudování systému řešení sporů, který by umožnil, aby se evropské dohody mezi sociálními partnery rozvinuly do podoby účinného a pružného nástroje, který může podpořit účinnější regulační přístup na evropské úrovni;

65.   vyzývá členské státy, aby odstranily omezení bránící přístupu na jejich trh práce, a zajistily tak lepší mobilitu pracovníků v rámci EU a umožnily rychlejší splnění cílů jednotného trhu a Lisabonské strategie;

66.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům členských států a kandidátských zemí.

(1) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16. (2) Úř. věst. C 305 E, 14.12.2006, s. 141. (3) Úř. věst. C 364, 18.12.2000, s. 1. (4) Úř. věst. L 175, 10.7.1999, s. 43. (5) Úř. věst. C 292, 1. 12. 2006, s. 131. (6) Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1. (7) Přijaté texty, P6_TA(2006)0463. (8) Úř. věst. L 45, 19.2.1975, s. 19. (9) Úř. věst. L 39, 14.2.1976, s. 40. (10) Úř. věst. L 348, 28.11.1992, s. 1. (11) Úř. věst. L 216, 20.8.1994, s. 12. (12) Úř. věst. L 254, 30.9.1994, s. 64. (13) Úř. věst. L 269, 5.10.2002, s. 15. (14) Úř. věst. L 14, 20.1.1998, s. 9. (15) Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. července 2007 o sdělení Komise nazvaném "Vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb: maximalizovat jeho výhody a potenciál při zajištění ochrany pracovníků"

P6_TA(2007)0340 B6-0266/2007

Evropský parlament,

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb(1),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. dubna 2006 nazvané "Pokyny pro vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb" KOM(2006)0159,

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. června 2007 nazvané "Vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb: maximalizovat jeho výhody a potenciál při zajištění ochrany pracovníků" KOM(2007)0304 (sdělení o vysílání pracovníků),

-   s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2004(2) a ze dne 26. října 2006(3) o vysílání pracovníků,

-   s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení B6-0132/2007, která byla Komisi položena ohledně jejího sdělení o vysílání pracovníků,

-   s ohledem na čl. 108 odst. 5 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že úplné a konzistentní provádění směrnice 96/71/ES se ukázalo problematickým z důvodu jejího nesprávného provedení v členských státech a nedostatečné koordinace mezi jejich příslušnými orgány,

B.   vzhledem k tomu, že předchozí sdělení Komise k tomuto tématu byla Parlamentem považována za nedostatečná a nevyřešila problémy, s nimiž se směrnice potýká; vzhledem k tomu, že Komise a Parlament zastávají i nadále rozdílná stanoviska s ohledem na otázky týkající se např. přítomnosti zákonného zástupce společnosti vysílající pracovníky v hostitelské zemi, či uchovávání dokumentů na pracovišti za účelem umožnění kontroly dodržování směrnice,

C.   vzhledem k tomu, že ochrana vyslaných pracovníků má zásadní význam pro zajištění volného pohybu pracovníků a pro zachování pracovních podmínek v souladu s ustanoveními Smlouvy, a že by tudíž měla být považována za naléhavý důvod převažujícího veřejného zájmu,

D.   vzhledem k tomu, že judikatura Evropského soudního dvora uvádí, že opatření, která spadají do oblasti působnosti směrnice o vysílání pracovníků mohou být opodstatněná, jsou-li motivována důvody veřejného zájmu, jakým je např. ochrana pracovníků,

1.   je přesvědčen, že úplné uplatňování směrnice 96/71/ES je předpokladem k dosažení správné rovnováhy mezi volným pohybem služeb a ochranou pracovníků, zejména před tzv. sociálním dumpingem;

2.   je přesvědčen, že Komise ve svých pokynech a ve své právní interpretaci v některých případech překračuje stávající rámec vytvořený judikaturou Evropského soudního dvora;

3.   vyzývá Komisi, aby při přijímání opatření týkajících se vysílání pracovníků plně zohledňovala různorodost modelů trhů práce existujících v Evropské unii; vyzývá Komisi, aby respektovala skutečnost, že některé členské státy za účelem řádného provádění směrnice a jeho kontroly požadují, aby byl v hostitelské zemi přítomen zmocněný zástupce; který je způsobilý k právním úkonům; domnívá se, že by se mohlo jednat o jakoukoli osobu (včetně jednoho z pracovníků), která byla společností jednoznačně zmocněna;

4.   domnívá se, že spolupráce a výměna informací mezi členskými státy byly doposud nedostatečné a že pro úspěšné provádění směrnice je vyřešení tohoto problému nutným předpokladem; zastává stanovisko, že by Komise měla být přesnější při poskytování pokynů členským státům týkajících se kontrolních opatření, jež směrnice umožňuje za účelem ochrany vyslaných pracovníků;

5.   domnívá se, že dohled a kontrola, které na základě směrnice provádí hostitelská země – obzvláště povinnost uchovávat určité dokumenty v hostitelské zemi – musí být považovány za významný nástroj, který zaručuje ochranu práv vyslaných pracovníků; domnívá se nicméně, že by tato opatření měla být přísně přiměřená a že nesmí sloužit jako prostředky zastřeného omezování výkonu práva na volný pohyb;

6.   zdůrazňuje, že stávající judikatura uznává právo hostitelského členského státu požadovat určité dokumenty za účelem ověření dodržování pracovních podmínek, které stanoví směrnice;

7.   vybízí Komisi, aby předložila vhodnou skladbu pokynů určených jak společnostem, tak členským státům, která jim umožní lépe pochopit, co jim směrnice a příslušná judikatura umožňují; požaduje, aby Komise aktivně podporovala úzkou spolupráci mezi inspekčními orgány členských států prostřednictvím vytvoření stálé evropské platformy pro přeshraniční spolupráci; v tomto ohledu vítá, že Komise v budoucnu vytvoří skupinu na vysoké úrovni s cílem podporovat členské státy a pomáhat jim při identifikaci a výměně osvědčených postupů a formálně a pravidelně zapojovat sociální partnery;

8.   domnívá se, že by bylo přiměřené poskytnout sociálním partnerům v těch členských státech, které směrnici provádějí prostřednictvím kolektivních smluv, přímý přístup k informacím týkajícím se vysílajících společností, což jim umožní vykonávat dozor, který je v jiných členských státech odpovědností orgánů, které takový přístup k informacím o společnostech mají;

9.   podporuje závěry Komise, dle kterých by hostitelský členský stát měl mít možnost požadovat od poskytovatele služeb předchozí prohlášení, které státu umožní ověřit dodržování pracovních podmínek;

10.   pověřuje svého předsedu , aby předal toto usnesení Komisi a Radě.

(1) Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1. (2) Úř. věst. C 92 E, 16.4.2004, s. 404. (3) Přijaté texty, P6_TA(2006)0463.