hledat

V souladu se zásadou subsidiarity se v Evropě o politikách v oblasti vzdělávání rozhoduje na úrovni jednotlivých členských států. Proto má úloha EU hlavně podpůrný a koordinační charakter. Mezi hlavní cíle činnosti Unie v oblasti vzdělávání patří podpora mobility studentů a zaměstnanců, podpora vzájemného uznávání diplomů a doby studia a šíření spolupráce mezi institucemi vysokoškolského vzdělání[1].

Veřejné orgány v celé EU využívají veřejné zakázky k uzavírání smluv na stavební práce, služby a dodávky, které představují přibližně 14 % HDP EU (více než 3 biliony EUR ročně), což z veřejných zakázek činí velkého hybatele hospodářského růstu, tvorby pracovních míst a inovací na jednotném trhu EU.

Léčivé přípravky a zdravotnické prostředky přímo ovlivňují zdraví lidí a vztahují se na ně předpisy týkající se jednotného trhu. Existuje spolehlivý právní rámec, který má chránit veřejné zdraví a zaručovat bezpečnost těchto produktů. Dostatečné a cenově dostupné dodávky léčivých přípravků, boj proti antimikrobiální rezistenci, etické provádění klinických hodnocení, využívání umělé inteligence ve zdravotnických prostředcích a pobídky k výzkumu a vývoji jsou jen některé z klíčových otázek, jimiž se ...

Rovnost žen a mužů je jedním z cílů Evropské unie. V průběhu let byly postupně přijaty různé právní předpisy, změny Smluv a soudní rozhodnutí, které zásadu genderové rovnosti rozvíjejí a naplňují. Také Evropský parlament byl vždy jejím pevným zastáncem.

Jaderná energie je nízkouhlíkovou alternativou k fosilním palivům a představuje přibližně 25 % elektřiny vyrobené v EU. V důsledku havárie v Černobylu v roce 1986 a katastrofy ve Fukušimě v roce 2011 se však stala velmi sporným tématem. Rozhodnutí, zda jaderná energie bude součástí skladby zdrojů energie, sice závisí na daném členském státu, právní předpisy EU však usilují o zlepšení bezpečnostních norem pro jaderné elektrárny, o zajištění bezpečného nakládání s jaderným odpadem a o jeho bezpečnou ...

Základními prvky jednotného trhu, který umožňuje mobilitu podniků a pracovníků v celé EU, je svoboda usazování a volného pohybu služeb. Aby bylo možné tuto svobodu uplatňovat, je třeba, aby byly obecně uznávány diplomy vydávané na úrovni členských států a získaná kvalifikace. Za tímto účelem byla přijata různá opatření pro harmonizaci a vzájemné uznávání.

Evropská unie (EU) považuje studium jazyků za důležitou prioritu, která je součástí jejího úsilí o podporu mobility a mezikulturního porozumění. Mnohojazyčnost vnímá jako důležitý prvek konkurenceschopnosti Evropy a financuje v této oblasti mnoho programů a projektů. Jedním z cílů jazykové politiky EU tudíž je, aby každý občan ovládal kromě svého mateřského jazyka ještě další dva jazyky.

This European implementation assessment supports the European Parliament's implementation report on the EU Youth Strategy (EUYS) 2019-2027 prepared by the European Parliament's Committee on Culture and Education (CULT). Part I of this study examines recent European Commission developments on the EUYS, Parliament's oversight of the EUYS, and the results of consultations. Part II of the study examines EUYS implementation at the EU level and in six selected Member States, drawing on the most recent ...

In the context of a severe crisis in transatlantic relations linked to United States (US) President Donald Trump's designs on Greenland, the European Council President, António Costa, convened an informal dinner meeting with EU leaders on 22 January 2026. The EU's determined and united response to the US threats contributed to their de-escalation. As the President of the European Commission, Ursula von der Leyen, put it, the application of four key principles – 'firmness, outreach, preparedness and ...

This briefing examines whether the Commission’s 16 July 2025 MFF package can credibly support social mainstreaming in the EU budget and a results-oriented approach aligned with the European Pillar of Social Rights (EPSR). It benchmarks the proposal against recent BUDG and CONT studies and briefings and flags gaps relevant for parliamentary oversight and legislative scrutiny. It argues that the proposed tracking logic conflates tagged spending and narrow delivery metrics with “results on the ground ...