Bavlna

Produkce bavlny v EU

V posledních letech vykazovala plocha vyhrazená k produkci bavlny v Evropské unii určité výkyvy: nárůst z 325 000 ha v roce 2017 na 362 000 ha v roce 2020, následovaný klesajícím trendem, který v roce 2024 dosáhl 290 000 ha. V roce 2023 dosáhla v EU produkce nevyzrněné bavlny 10,4 tuny, což představuje 4 % celosvětové produkce.

Bavlna se pěstuje pouze ve třech zemích Unie, zejména v Řecku a Španělsku. Ačkoli bavlna představuje poměrně malý podíl celkové zemědělské produkce EU, hraje klíčovou úlohu v místních ekonomikách a zajišťuje pracovní místa na venkově v konkrétních evropských regionech.

Produkce bavlny ve Španělsku

Podíl Španělska (zejména regionu Andalusie) činí přibližně 20 % z celkové rozlohy a produkce bavlny v EU. Bavlna se zde pěstovala již ve středověku, i když k nárůstu a rozšíření pěstování došlo až v polovině 20. století.

Produkce bavlny v Bulharsku

V Bulharsku se bavlna pěstuje na přibližně 2 000 ha.

Pěstování a zpracování bavlny

Pěstování bavlny začíná výsadbou bavlníkových semen, obvykle na jaře. Rostliny pak rostou a vytvářejí ochmýřené tobolky, které obsahují bavlněná vlákna a semena. Jakmile tobolky dozrají, sklízejí se ručně nebo mechanicky a dopravují se do vyzrňovací stanice, kde jsou vlákna oddělena od semen.

Dlouhá vlákna, tzv. nopky, se poté vyčistí, vylisují do balíků a posílají se do textilek, kde se spřádají a utkávají. Zbývající krátká vlákna, neboli výčesky, se ze semen odstraní a zpracovávají se na průmyslové a spotřební výrobky.

Tento proces zajišťuje účinné využívání celé bavlníku.

Použití bavlny

Bavlna v rámci SZP

Podpora na pěstování bavlny byla zavedena v roce 1981, kdy k tehdejšímu Evropskému společenství přistoupilo Řecko. Stejně jako všichni ostatní zemědělci mají pěstitelé bavlny v rámci společné zemědělské politiky (SZP) nárok na přímé platby, jakož i na dodatečnou podporu ve formě tzv. ekoschémat, pokud jimi používané zemědělské postupy splňují environmentální kritéria stanovená ve strategickém plánu SZP příslušné země EU, jakož i v ostatních plánech rozvoje venkova.

Kromě toho Evropská unie poskytuje na bavlnu zvláštní podporu, kterou lze v každé zemi EU uplatnit pouze na omezenou základní plochu. Tato podpora se vyplácí na hektar a její výše závisí na minimální jakosti skutečně sklizené bavlny. Aby měli zemědělci na podporu nárok, musí bavlnu pěstovat na půdě schválené příslušnou zemí EU, použít osivo povolených odrůd a sklízet za běžných pěstitelských podmínek (podle nařízení (EU) 2021/2115). Účelem této zvláštní podpory je zabránit jakémukoli riziku narušení produkce v regionech s produkcí bavlny.

Na zvláštní podporu pro bavlnu má každoročně nárok maximálně 301 500 ha půdy. Z toho 250 000 ha se nachází v Řecku a 48 000 ha ve Španělsku.

Příspěvek bavlny k udržitelnému zemědělství

• dopady na životní prostředí: K pěstování bavlny se stále více využívají ekologické zemědělské techniky, jako je tzv. precizní zemědělství a integrovaná ochrana rostlin, aby se minimalizoval dopad na životní prostředí. Tyto postupy zajišťují zdraví půdy, snižují spotřebu vody a podporují biologickou rozmanitost, to vše pro udržitelnou budoucnost.
• sociální rozměr: Pěstování bavlny podporuje venkovské komunity v mnoha ohledech. Vytváří nová pracovní místa a zlepšuje kvalitu života díky iniciativám zaměřeným na spravedlivé pracovní postupy, které pracovníkům zajišťují spravedlivou mzdu a bezpečnost při práci. To vše přispívá k sociální spravedlnosti a dobrým životním podmínkám.
• ekonomické dopady: Odvětví bavlny pomáhá místním ekonomikám tím, že přispívá k růstu HDP a podporuje vedlejší odvětví, jako je vyzrňování, spřádání a výroba textilu. Podporou inovací a účinnosti zvyšují tato odvětví své konkurenční postavení na světovém trhu.