Tichomoří
Vztahy Evropské unie s oblastí Tichomoří mají politický, hospodářský a rozvojový rozměr. EU je druhým největším obchodním partnerem této oblasti.
Austrálie a Nový Zéland jsou podobně smýšlejícími partnery EU, kteří čelí společným geostrategickým výzvám a podporují multilateralismus a mezinárodní řád založený na pravidlech. V červnu 2018 byla zahájena jednání o komplexní dohodě o volném obchodu mezi EU a Austrálií a v dubnu 2023 proběhlo patnácté kolo jednání. EU podepsala dohodu o volném obchodu s Novým Zélandem v červenci 2023.
Samojská dohoda upravuje partnerství EU s 15 tichomořskými ostrovními zeměmi (TOZ), které se zaměřuje na rozvoj, rybolov a změnu klimatu. EU uzavřela rovněž partnerství se třemi tichomořskými zámořskými zeměmi a územími (ZZÚ).
Právní základ
- Hlava V (vnější činnost EU) Smlouvy o Evropské unii (SEU).
- Hlavy I–III a V (společná obchodní politika, rozvojová spolupráce a humanitární pomoc, mezinárodní dohody) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).
- Rámcová dohoda EU–Austrálie.
- Dohoda o partnerství, vztazích a spolupráci mezi EU a Novým Zélandem.
- Dohody o partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a členy Organizace afrických, karibských a tichomořských států (OAKTS) na straně druhé (Samojská dohoda).
EU a oblast Tichomoří
Evropská unie a oblast Tichomoří spolu udržují dlouhodobé vztahy, vyznávají společné hodnoty a mají mezi sebou pevné hospodářské a obchodní vazby. EU v regionu navázala partnerství s Austrálií, Novým Zélandem, 15 zeměmi TOZ a třemi územími ZZÚ.
Evropská unie, Austrálie a Nový Zéland jsou stejně smýšlejícími partnery se společnými hodnotami a zájmy. S oběma zeměmi navázala EU úzké kontakty na úrovni vlád i v soukromém sektoru, a to v širokém spektru oblastí, jako je např. změna klimatu, omezování hrozby katastrof, světový obchod založený na pravidlech, bezpečnost a rozvoj, technický výzkum a lidská práva.
Vztahy EU s tichomořskými ostrovy se tradičně zakládají na rozvojové spolupráci v rámci partnerství mezi EU a členy OAKTS. V posledních letech došlo k rozšíření těchto vztahů i na jiné oblasti, jako je životní prostředí, řádná veřejná správa, energetika, změna klimatu, rybolov a lidská práva.
A. Austrálie a Nový Zéland
1. Austrálie
Mezi EU a Austrálií existuje dlouholeté partnerství, které vzniklo už v 60. letech 20. století. Základem stávajících vztahů je rámcová dohoda mezi EU a Austrálií z roku 2017, která se zaměřuje na politický dialog, bezpečnostní otázky, mezinárodní spolupráci, hospodářství a obchod, spravedlnost, kulturu a vzdělávání, energetiku a životní prostředí. Dohoda vstoupila v platnost v říjnu 2022.
Austrálie je pro EU důležitým obchodním partnerem. V roce 2022 byla EU třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem Austrálie, pokud jde o dovoz a vývoz zboží, jehož celkový objem dosáhl 56,4 miliardy EUR. Austrálie je 18. největším obchodním partnerem EU, přičemž mezi hlavní vývozní kategorie Unie patří strojírenství a chemické látky. Austrálie do EU vyváží především minerály, nerostné suroviny a zpracované výrobky.
Od roku 2018 jednají EU a Austrálie o komplexní dohodě o volném obchodu, která by usnadnila jejich obchodní výměnu. Patnácté kolo jednání se konalo v dubnu 2023 v Bruselu, ale strany nedosáhly dohody, zejména pokud jde o zemědělské produkty. Kontakty týkající se volného obchodu byly obnoveny dne 31. srpna 2023, kdy proběhla telekonference mezi australským ministrem obchodu Donem Farrellem a komisařem EU pro obchod Valdisem Dombrovskisem.
V listopadu 2022 se uskutečnila zatím poslední schůzka nejvyšších představitelů Austrálie a EU, která se zaměřila na útočnou válku Ruska proti Ukrajině, měnící se strategický výhled v indicko-tichomořském regionu, podporu demokracie, právního státu, lidských práv a mnohostranného řádu založeného na pravidlech, změnu klimatu, životní prostředí a biologickou rozmanitost, dosažení cílů udržitelného rozvoje, lidská a pracovní práva, energetiku, digitální transformaci a další otázky společného zájmu.
V roce 2024 potvrdila EU svou politickou a hospodářskou spolupráci na vysoké úrovni s Austrálií i Novým Zélandem. Obě strany pořádají pravidelná setkání na ministerské a parlamentní úrovni, na nichž se projednávají otázky bezpečnosti a společná opatření v oblasti boje proti změně klimatu a hospodářské a obchodní spolupráce. Jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Austrálií však nebyla obnovena. Dne 1. dubna 2024 se evropská komisařka pro energetiku Kadri Simsonová setkala v Sydney s australským ministrem pro změnu klimatu a energetiku Chrisem Bowenem a ministryní pro zdroje a ministryní pro severní Austrálii Madeleine Kingovou. Dne 8. dubna 2024 se komisařka Simsonová opět setkala s ministryní Kingovou v Canbeře a dne 28. května podepsali ministři EU a Austrálie (Madeleine Kingová a Don Farrell) memorandum o porozumění o strategických materiálech. Krátce po volbách do Evropského parlamentu byla obnovena přímá parlamentní spolupráce a dne 2. prosince 2024 se v Bruselu konalo 43. meziparlamentní setkání mezi EU a Austrálií.
2. Nový Zéland
Vztahy mezi EU a Novým Zélandem se v současné době řídí dohodou o partnerství v oblasti vztahů a spolupráce (PARC), která byla podepsána v říjnu 2016 a vstoupila v platnost v červenci 2022. Tato dohoda podporuje účinnější zapojení obou stran na základě hlubšího politického dialogu a užší spolupráce v ekonomických a obchodních otázkách i v mnoha dalších oblastech, od inovací, vzdělávání a kultury přes migraci, potírání terorismu, boj proti organizovanému zločinu a kybernetickou kriminalitu až po soudní spolupráci. První zasedání smíšeného výboru po vstupu dohody PARC v platnost se uskutečnilo v únoru 2023 a druhé dne 27. května 2024 v Bruselu. Tato zasedání se zaměřila se na zahraniční politiku, zejména v souvislosti s agresí Ruska vůči Ukrajině a expanzí Číny, bezpečností, obchodem, výzkumem a inovacemi, udržitelným rozvojem, lidskými právy a justičními otázkami. Vedoucí představitelé uvítali uzavření jednání o dohodě o volném obchodu a přidružení Nového Zélandu k výzkumnému programu Horizont Evropa a podpis dohody o výměně osobních údajů. Nový Zéland a EU se dohodly na prohloubení spolupráce v oblasti změny klimatu, mimo jiné prostřednictvím dialogu na vysoké úrovni o klimatu a zemědělství v rámci mezinárodního strategického dialogu o zemědělství. Tyto závazky byly rovněž projednány dne 17. října 2024 v Bruselu na 18. meziparlamentním setkání mezi EU a Novým Zélandem.
EU je po Číně a Austrálii třetím největším obchodním partnerem Nového Zélandu. V roce 2022 činil dvoustranný obchod se zbožím mezi EU a Novým Zélandem 9,1 miliardy EUR. Hlavním exportním artiklem Nového Zélandu do EU byly potraviny a nerostné suroviny.
B. Další tichomořské země
15 zemí TOZ[1] má celkovou rozlohu 528 000 km², přičemž tyto země jsou součástí OAKTS. Vztahy EU s těmito zeměmi se zaměřují na rozvojovou spolupráci, správu oceánů a změnu klimatu.
Strategie EU týkající se tichomořských ostrovních zemí je stanovena ve společném sdělení z roku 2012 nazvaném „Směrem k obnovenému rozvojovému partnerství mezi EU a Tichomořím“ a byla dále aktualizována ve Strategii EU pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu z roku 2021. Původně navazovala na rámec dohody z Cotonou uzavřené se státy OAKTS. V listopadu 2023 EU a OAKTS oficiálně podepsaly novou dohodu o partnerství – Samojskou dohodu. Klíčovými aspekty nové dohody jsou spolupráce v oblasti obchodu a investic, rozvoj a regionalizace. S cílem podporovat regionální integraci se vztahuje na celou řadu oblastí, jako je udržitelný rozvoj a růst, lidská práva, mír a bezpečnost. Dohoda začala být prozatímně prováděna dne 1. ledna 2024. Tato dohoda slouží jako nový právní rámec, kterým se budou po dobu 20 let řídit politické a hospodářské vztahy a spolupráce mezi EU a 79 členy OAKTS.
Nová dohoda o partnerství se opírá o společný základ, který stanovuje hodnoty a zásady spojující obě strany. Kromě toho zavádí pro Afriku, karibskou oblast a Tichomoří tři zvláštní regionální protokoly s cílem podpořit regionální integraci. Tyto regionální protokoly umožňují vytvořit autonomní struktury, na základě nichž dojde k nezávislému rozvoji vztahů mezi EU a těmito třemi různými regiony. Dohoda má také výrazný parlamentní rozměr v podobě trvalého Smíšeného parlamentního shromáždění, které bude plnit poradní úlohu. Kromě toho obsahuje tři regionální parlamentní shromáždění, která budou fungovat samostatně a mít jasnou poradní úlohu, což je odrazem výrazného regionálního rozměru nové dohody. Postoj Parlamentu byl vyjádřen ve třech usneseních (4. října 2016, 14. června 2018 a 28. listopadu 2019). Parlament v nich přivítal navrhovanou celkovou strukturu budoucí spolupráce mezi OAKTS a EU a zopakoval, že parlamentní rozměr tohoto partnerství je rovněž důležitý. S celkovým objemem obchodu v hodnotě 3,9 miliardy EUR za rok 2023 je EU pátým největším obchodním partnerem tichomořského regionu OAKTS. Dohodu o hospodářském partnerství mezi EU a Tichomořím (EPA) Parlament ratifikoval v lednu 2011 a Papua-Nová Guinea v květnu 2011. Vláda Fidži začala dohodu uplatňovat v červenci 2014. Samoa přistoupila k dohodě a začala ji uplatňovat v prosinci 2018. Šalamounovy ostrovy k dohodě rovněž přistoupily a začaly ji uplatňovat v květnu 2020. Přistoupení Tongy, Niue a Tuvalu k dohodě o hospodářském partnerství schválil Evropský parlament v prosinci 2024.
Po Austrálii a Japonsku je EU třetím největším dárcem rozvojové pomoci poskytované zemím OAKTS. Rozvojová pomoc EU pro Tichomoří na období 2021–2027 činí přibližně 750 milionů EUR (včetně zámořských zemí a území EU).
Hlavním nástrojem financování spolupráce EU s partnerskými zeměmi a jejich rozvoje v rámci víceletého finančního rámce (VFR) na období let 2021 až 2027 bude nový nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (Globální Evropa). Do víceletého finančního rámce byl začleněn mj. Evropský rozvojový fond (ERF), který byl dříve mimo rozpočet EU. Začlenění tohoto fondu do rozpočtu Unie poskytne Parlamentu rozsáhlejší kontrolní pravomoci a zvýší veřejnou legitimitu a politickou viditelnost vnější pomoci EU jako celku.
Tichomořské ostrovní země čelí velkým rozvojovým a klimatickým výzvám. Pokud jde o změnu klimatu, EU a malé rozvojové ostrovní země Tichomoří podpořily na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (COP 21) v roce 2015 zavedení Pařížské dohody. Fidži předsedalo 23. zasedání konference smluvních stran (COP 23), které se konalo ve dnech 6.–17. listopadu 2017 v německém Bonnu.
Partnerem EU pro jednání o obchodu a financování rozvoje je Fórum tichomořských ostrovů – politické uskupení čítající 18 členů. Členy tohoto uskupení jsou: Austrálie, Cookovy ostrovy, Mikronésie, Fidži, Kiribati, Nauru, Nový Zéland, Niue, Palau, Papua-Nová Guinea, Marshallovy ostrovy, Samoa, Šalamounovy ostrovy, Tonga, Tuvalu, Vanuatu, Nová Kaledonie a Francouzská Polynésie. Tři zámořské země a území EU v tomto regionu tvoří Nová Kaledonie a Francouzská Polynésie spolu s ostrovy Wallis a Futuna.
Úloha Evropského parlamentu
Vztahy mezi Parlamentem a Austrálií a Novým Zélandem se začaly rozvíjet už v roce 1979, kdy byla vytvořena delegace pro vztahy s Austrálií a Novým Zélandem. Od té doby se tato delegace zapojuje do činnosti v rámci pravidelných meziparlamentních schůzí s australským a novozélandským parlamentem za účelem prohlubování vztahů s oběma zeměmi a projednávání otázek společného zájmu, jako je zemědělství, energetika, životní prostředí a změna klimatu, rozvojová a hospodářská spolupráce, věda a technika, obchod, prosazování celosvětové a regionální bezpečnosti v asijsko-tichomořské oblasti, boj proti terorismu a lidská práva. Zatím poslední, 42. meziparlamentní setkání mezi EU a Austrálií proběhlo v prosinci 2022 v Bruselu. V únoru 2023 se v Bruselu rovněž konalo 27. meziparlamentní setkání EU – Nový Zéland.
Parlament ve vztazích s jinými zeměmi Tichomoří zastupuje delegace v Parlamentním shromáždění Tichomoří–EU (DPAC), které se skládá ze stejného počtu zástupců EU a Tichomoří. Hlavním úkolem delegace je připravovat schůze Parlamentního shromáždění Tichomoří–EU, hodnotit činnost Evropského parlamentu a přijímat návazné kroky, pořádat setkání zástupců Tichomoří na vysoké úrovni a diskutovat o aktuálních otázkách týkajících se uplatňování Samojské dohody. První zasedání Smíšeného parlamentního shromáždění OAKTS–EU (kterého se zúčastnili i zástupci afrických a karibských států) se konalo v Luandě (Angola) dne 21. února 2024 na téma „Nový začátek ve vztazích mezi OAKTS a EU: Na cestě k partnerství založenému na lidech“. V rámci tohoto zasedání se konala ustavující schůze Parlamentního shromáždění Tichomoří–EU.
Jonas Kraft