Střední Asie

Střední Asie propojuje Evropu s obrovským asijským kontinentem. EU chápe její strategický význam z hlediska obchodních a energetických tras a zdrojů, jako je plyn, ropa a nerostné suroviny (zejména zlato, uran a všechny druhy vzácných zemin). V roce 2019 Evropská unie aktualizovala svou strategii pro Střední Asii, která se nyní zaměřuje na odolnost (např. v oblasti lidských práv, bezpečnosti hranic a životního prostředí), prosperitu (se silným důrazem na propojení) a regionální spolupráci.
Vůbec první summit EU – Střední Asie, který se konal v dubnu 2025, představoval mezník a příležitost k povýšení vztahů na strategické partnerství, k prohloubení obchodu a zaměření na hospodářskou spolupráci v energetice, investice, kvalitní konektivitu, digitalizaci, udržitelný rozvoj a bezpečnostní spolupráci (včetně hybridních hrozeb). V rámci strategie Global Gateway se připravuje investiční balíček ve výši 12 miliard EUR, jehož cílem je zlepšit obchodní trasy. Pro EU je to klíčová příležitost k tomu, aby prokázala svůj geopolitický zájem o zintenzivnění dvoustranné spolupráce a posílení regionální spolupráce se Střední Asií s cílem snížit závislost na Číně a Rusku v kontextu globálních geopolitických změn. Summit se rovněž zaměřil na klimatická opatření, lidská práva a strategické zdroje (včetně kritických surovin).
Vzhledem k situaci v Afghánistánu se Střední Asie dostala do centra úvah o bezpečnosti a stabilitě. V lednu 2022 vypukly v Kazachstánu nepokoje, které skončily zásahem ruských jednotek vyslaných Organizací Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, a pohraniční střety mezi zeměmi Střední Asie jsou dokladem toho, že v tomto regionu, který je pod vlivem Moskvy, panuje velké riziko nestability. Po ruské invazi na Ukrajinu, kde se soustřeďuje značná část ruské armády, však vliv Moskvy ve Střední Asii slábne. Tento posun vytvořil příležitosti k tomu, aby se středoasijské země staly nezávislejšími regionálními aktéry, a otevřel nové cesty pro partnerství a spolupráci s EU v oblastech, jako je energetika, suroviny a konektivita. Rusko přesto zůstává v tomto regionu hlavním garantem bezpečnosti, v pěti středoasijských státech má své vojenské základny, kontroluje dvě třetiny vývozu zbraní a podporuje místní vlády.
Pokud jde o obchod a investice, Čína zde posiluje svůj vliv skrze iniciativu „Jeden pás, jedna cesta“. EU na to zareagovala zvýšením angažovanosti a investic v regionu v rámci strategie EU Global Gateway. Vezmou-li se v úvahu příspěvky jednotlivých členských států, EU se stala největším poskytovatelem pomoci ve Střední Asii, když na regionální víceletý orientační program pro Střední Asii vyčlenila na období 2021–2027 více než 550 milionů EUR. EU a Střední Asie podnikly v rámci strategie EU Global Gateway důležité kroky k rozvoji transkaspického dopravního koridoru, jenž má být multimodální, moderní a konkurenceschopnou trasou mezi Evropou a Střední Asií.
Evropský parlament nadále poukazuje na význam dodržování lidských práv, řádné veřejné správy a sociálního rozvoje, vyzdvihuje úlohu parlamentní diplomacie a důrazně podporuje demokracii a právní stát.

Právní základ

• Hlava V Smlouvy o Evropské unii: „vnější činnost“.
• Články 206–207 (obchod) a články 216–219 (mezinárodní dohody) Smlouvy o fungování Evropské unie.
• Dohody o partnerství a spolupráci týkající se dvoustranných vztahů, s výjimkou Turkmenistánu, pro nějž platí prozatímní obchodní dohoda. Nová posílená dohoda o partnerství a spolupráci s Kazachstánem vstoupila plně v platnost dne 1. března 2020. Posílená dohoda o partnerství a spolupráci s Kyrgyzstánem byla parafována v červenci 2019 a v současné době se jedná o dohodě s Uzbekistánem. O uzavření posílené dohody o partnerství a spolupráci projevil zájem také Tádžikistán.

Země Střední Asie a vztahy mezi EU a Střední Asií

Po dlouhou dobu byly vzájemné vztahy středoasijských zemí poměrně špatné kvůli četným sporům o hranice a zdroje. Situace se však zlepšila poté, co se v roce 2016 změnilo uzbecké vedení, a vznikly tak nové příležitosti pro regionální spolupráci.

Základem regionální diplomacie jsou pravidelné summity vedoucích představitelů Střední Asie. První summit o regionální spolupráci se konal v Astaně v březnu 2018. V srpnu 2024 schválili účastníci šestého poradního zasedání představitelů asijských států v Astaně plán regionální spolupráce do roku 2027 a představili strategii pro Střední Asii do roku 2040. Cílem těchto iniciativ je zlepšit mezivládní koordinaci, posílit regionální identitu a podpořit hospodářskou integraci. Pozornost je také věnována obnovitelným zdrojům energie, které mají obrovský potenciál pro regionální spolupráci a investice. Regionální ekonomika v současné době čelí nejistotě v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, celosvětové inflace a rostoucích cen zboží.

Všechny středoasijské země provádějí mnohostranně zaměřenou zahraniční politiku a usilují zejména o rovnováhu ve vztazích s Ruskem, Čínou, EU a Spojenými státy. Důležité jsou také vztahy s Tureckem a Íránem. Turkmenistán je okolnímu světu z velké části uzavřen, jeho „trvalou neutralitu“ dokonce uznává OSN. Poté, co moc v Afghánistánu převzal v srpnu 2021 Tálibán, se situace v této zemi stala nejen celosvětovým problémem, ale také hlavním zdrojem obav vlád středoasijských zemí. Celý středoasijský region se stal klíčovou oblastí pro potírání náboženského extremismu a teroristických sítí, stejně jako obchodu s drogami v rámci jeho hranic. V důsledku humanitární krize v Afghánistánu míří do Střední Asie velké množství uprchlíků, kteří jsou potenciálními příjemci dodatečné podpory EU z bilaterálních a regionálních programů prováděných v rámci víceletého orientačního programu 2021–2027.

Povaha vztahů s EU závisí na připravenosti jednotlivých středoasijských zemí provést reformy a posílit demokracii, lidská práva, právní stát a nezávislost soudnictví. Tyto země musí být rovněž odhodlány modernizovat a diverzifikovat své ekonomiky, mimo jiné podporou soukromého sektoru a malých a středních podniků. V červnu 2019 byla Radou schválena Strategie EU pro Střední Asii. V zájmu dalšího prohloubení dvoustranných vazeb jedná EU se zeměmi Střední Asie o posílených dohodách o partnerství a spolupráci. Posílené dohody o partnerství a spolupráci s Kazachstánem, Kyrgyzstánem a Uzbekistánem byly podepsány nebo téměř dokončeny počátkem roku 2025. Jednání s Tádžikistánem byla uzavřena.

V listopadu 2022 se v Samarkandu v Uzbekistánu konala Mezinárodní konference o konektivitě mezi EU a Střední Asií (Global Gateway). Význam regionálního přístupu a regionální spolupráce byl rovněž zdůrazněn na ministerských zasedáních EU – Střední Asie. V říjnu 2023 se konalo 19. ministerské zasedání EU – Střední Asie, na němž byl přijat společný plán prohloubení vazeb, který nastiňuje oblasti a akční body pro posílení vztahů prostřednictvím dialogu a praktické spolupráce. Tento plán klade důraz na posílení konektivity, zejména prostřednictvím projektů v oblasti obchodu, investic a infrastruktury, které jsou v souladu s iniciativou EU Global Gateway.

V roce 2023 dosáhla hodnota vzájemného obchodu EU a Střední Asie se zbožím 52,8 miliardy EUR, přičemž obchodní přebytek ve prospěch Střední Asie činil 12,4 miliardy EUR. Střední Asie dodává EU především suroviny, jako je surová ropa, zemní plyn, kovy a bavlna. EU vyváží především stroje, dopravní zařízení a průmyslové výrobky, které dohromady tvoří více než polovinu jejího celkového vývozu do tohoto regionu. V Samarkandu se v dubnu 2025 konal vůbec první summit EU – Střední Asie. V měnícím se globálním a regionálním geopolitickém prostředí vedoucí představitelé Střední Asie znovu potvrdili, že jsou odhodláni prohlubovat spolupráci s EU, a rozhodli se povýšit vztahy na strategické partnerství.

Evropský parlament je v kontaktu se Střední Asii převážně prostřednictvím Výboru pro zahraniční věci (AFET), Výboru pro mezinárodní obchod (INTA), Výboru pro bezpečnost a obranu (SEDE), podvýboru pro lidská práva (DROI), delegace pro vztahy se Střední Asií (D-CAS), výborů pro parlamentní spolupráci a delegace pro vztahy s Afghánistánem (D-AF). Parlament dohlíží na provádění dohod a zaměřuje se na otázky lidských práv, politickou situaci, hospodářskou a rozvojovou spolupráci a průběh voleb.

Ve svých usneseních kritizuje skutečnost, že se některé středoasijské země, zejména Kazachstán, Kyrgyzstán a Uzbekistán, staly možnými prostředníky v obcházení sankcí, které EU uplatňuje vůči Rusku po invazi na Ukrajinu v únoru 2022.

Parlament přijal v lednu 2024 usnesení o strategii EU pro Střední Asii, v němž aktualizoval svůj komplexní přístup k tomuto regionu a uvítal plánovaný první summit EU – Střední Asie, který se uskutečnil v dubnu 2025. Rovněž v něm podpořil společný plán pro prohloubení vztahů mezi EU a Střední Asií z října 2023, který slouží jako strategický plán pro posílení dialogu a spolupráce.

A. Kazachstán

Parlament vyslovil v prosinci 2017 souhlas s posílenou dohodou o partnerství a spolupráci s Kazachstánem, přičemž zdůraznil význam zásady „více za více“ v zájmu podpory politických a sociálně-ekonomických reforem. Posílená dohoda o stabilizaci a přidružení mezi EU a Kazachstánem vstoupila v platnost v březnu 2020.

Bývalý prezident Nursultan Nazarbajev odstoupil po třiceti letech ve funkci v březnu 2019. Jako „nejvyšší vůdce“ a „otec národa“ si však udržel podstatný vliv a formální pravomoci až do roku 2022.

V roce 2020 se Kazachstán připojil k Mezinárodnímu paktu OSN o občanských a politických právech, tedy mnohostranné dohodě, která je součástí Mezinárodní listiny lidských práv. V lednu 2021 Kazachstán ratifikoval Druhý opční protokol k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech a následně zrušil trest smrti. Tento krok ocenila Evropská služba pro vnější činnost.

Poté, co v lednu 2022 vypukly protesty po zvýšení cen zkapalněného plynu, vyprovokovaly neznámé, trénované a organizované ozbrojené osoby násilné nepokoje. Prezident Tokajev vyhlásil nouzový stav. Organizace Smlouvy o kolektivní obraně, což je regionální vojenská aliance pod vedením Ruska, vyslala na Tokajevovu žádost do Kazachstánu vojáky („mírotvorné jednotky“) z Ruska, Běloruska, Tádžikistánu, Arménie a Kyrgyzstánu.

Prezident Tokajev využil krizi k tomu, aby svalil veškerou odpovědnost na předchozí vládu, upevnil své postavení a ukončil dvojvládí, které mu vnutil Nazarbajev. Tokajev se tak stal předsedou Bezpečnostní rady a jmenoval nového premiéra. Důležití členové Nazarbajevovy rodiny přišli o svůj vliv. V září 2022 přijal kazašský parlament rozhodnutí o přejmenování hlavního města Nur-Sultanu na Astanu, což byl další krok, který měl bývalou sovětskou republiku vzdálit od jejího prvního prezidenta Nursultana Nazarbajeva.

V červnu 2022 se v Kazachstánu konalo ústavní referendum o rozsáhlých změnách v institucionální dělbě moci. Mimo jiné měla být omezena moc prezidenta a posílena úloha parlamentu. Tyto reformy měly vyřešit dlouhodobé obavy z koncentrace moci v úřadě prezidenta a podpořit vyváženější politický systém.

Hospodářský výhled Kazachstánu na rok 2025 zůstává opatrně optimistický a očekává se, že růst HDP dosáhne přibližně 4 %. Přetrvává však nejistota zejména v souvislosti s produkcí ropy a globálními hospodářskými podmínkami. Kazachstán nadále usiluje o dosažení svého dlouhodobého strategického cíle, tj. aby se do roku 2050 zařadil mezi 30 nejrozvinutějších zemí světa, jak je uvedeno ve strategii Kazachstánu do roku 2050. Kazachstán pokračuje v liberalizaci a usiluje o transformaci na sociálně orientované hospodářství. Rozpočet země na období 2025–2027 je silně sociálně zaměřen a počítá s významnými investicemi do vzdělávacích, zdravotních a sociálních programů. Vláda zintenzivnila boj proti korupci.

EU je hlavním obchodním partnerem Kazachstánu a největším zahraničním investorem. V roce 2024 dosahoval objem vývozu do EU 33,5 miliardy EUR. Hodnota dovozu z EU do Kazachstánu činila 11,5 miliardy EUR. Obchod zbožím se celkem ve srovnání s rokem 2023 zvýšil o 6 %.

V březnu 2023 se v Kazachstánu konaly předčasné parlamentní volby, v nichž byl uplatněn smíšený volební systém – v jeho rámci je 70 % křesel přiděleno poměrným dílem a 30 % většinou. Ve volbách získala většinu 53,9 % hlasů strana Amanat (bývalá Nur-Otan) a v Mazhilisu (dolní komora parlamentu) obsadila 64 z 98 křesel.

V říjnu 2024 uspořádaly EU a Kazachstán 21. zasedání Rady pro spolupráci, které se zaměřilo na posílení dopravních spojení, zejména transkaspického dopravního koridoru. Obě strany uznaly pokrok v plnění horizontální dohody o letectví a stvrdily partnerství v oblasti kritických surovin. Jednaly rovněž o připravovaných dohodách o zjednodušení vízového režimu a zpětném přebírání osob. EU ocenila přínos Kazachstánu k energetické bezpečnosti a jeho závazek dosáhnout do roku 2060 uhlíkové neutrality, jakož i účast na celosvětovém závazku týkajícím se metanu.

Parlament nesledoval volby v Kazachstánu od roku 2005. Volební pozorovatele do Kazachstánu vyslal Úřad pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE/ODIHR). Mise OBSE/ODIHR měla pozorovat předčasné parlamentní volby v březnu 2023 kvůli obavám, že vůči straně Amanat (předtím Nur-Otan) neexistuje skutečná opozice a že Kazachstán nedodržuje doporučení týkající se základních svobod, nestrannosti správy voleb a způsobilosti.

Parlament zdůraznil, že je třeba zaručit základní svobody, ukončit svévolné zadržování aktivistů hájících lidská práva a členů politických opozičních hnutí a zajistit práva osob LGBTIQA+ a bezpečnost Kazachů a dalších národnostních menšin. Kromě toho vyzval k případným individuálním sankcím vůči kazašským úředníkům, kteří jsou přímo odpovědní za porušování lidských práv.

V lednu 2022 Parlament přijal usnesení o protestech a násilí v Kazachstánu, v němž znovu vyjádřil znepokojení nad porušováním lidských práv po vypuknutí protestů v zemi, včetně široce uplatňovaného mučení a nerespektování demokracie.

Výbor pro parlamentní spolupráci EU–Kazachstán odpovídá za udržování vztahů mezi oběma parlamenty. V říjnu a listopadu 2024 se konalo jeho 21. zasedání, na němž se zaměřil na posílení politických a hospodářských vztahů a na obcházení sankcí, transkaspický dopravní koridor, spolupráci v oblasti energetiky a změny klimatu. Parlament zdůraznil význam politické rozmanitosti a svobody sdělovacích prostředků v Kazachstánu a navázal kontakty s obránci lidských práv a aktivisty.

B. Kyrgyzstán

Stávající dohoda o partnerství a spolupráci mezi EU a Kyrgyzstánem z roku 2019 má být nahrazena posílenou dohodou o partnerství a spolupráci, která byla podepsána v červnu 2024, ale dosud nebyla ratifikována. Posílená dohoda o partnerství a spolupráci zahrnuje širokou škálu oblastí, včetně politického dialogu, obchodu a investic, udržitelného rozvoje, výzkumu a inovací, vzdělávání, životního prostředí a změny klimatu, jakož i právního státu, lidských práv a občanské společnosti. Umožňuje rovněž spolupráci v zahraniční a bezpečnostní politice, včetně předcházení konfliktům, řešení krizí a zajištění regionální stability.

EU je jedním z hlavních podporovatelů udržitelného rozvoje a reforem v Kyrgyzstánu. Víceletý orientační program 2021–2027 je reakcí na kyrgyzskou strategii národního rozvoje, podle které se má Kyrgyzstán do roku 2040 stát silnou, soběstačnou a prosperující zemí.

Stávající partnerství mezi EU a Kyrgyzstánem se zaměřuje na odolnost vůči změně klimatu, energetickou infrastrukturu a podporu mladých lidí. Mezi klíčové iniciativy patří program odolných vodních zdrojů Kyrgyzstánu, který kombinuje půjčku ve výši 42 milionů EUR od Evropské banky pro obnovu a rozvoj s grantem EU ve výši 15 milionů EUR na zlepšení vodního hospodářství. EU rovněž přijala iniciativu v hodnotě 5 milionů EUR, která se zaměřuje na mladé lidi, rovnost žen a mužů a lidská práva. EU kromě toho i nadále nabízí kyrgyzským studentům více než 300 stipendií ročně, to vše v souladu se strategií EU Global Gateway pro udržitelný rozvoj.

OSCE/ODIHR pravidelně vysílá pozorovatele k parlamentním a prezidentským volbám. V říjnu 2020 se v Kyrgyzstánu konaly parlamentní volby, které byly po masových protestech proti nesrovnalostem a kupování hlasů prohlášeny za neplatné. V říjnu 2020 odstoupil kyrgyzský prezident Soronbaj Žeenbekov a v lednu 2021 se konaly prezidentské volby, po nichž se šestým prezidentem Kyrgyzstánu stal Sagyr Žaparov. EU zaznamenala informace úřadu OBSE/ODIHR o nízké volební účasti, nerovných podmínkách pro kandidáty, porušení postupů pro vedení kampaní a zneužívání administrativních zdrojů.

V referendu, které se konalo v dubnu 2021, voliči schválili novou ústavu, která snížila počet křesel v parlamentu o 25 % na 90. Současně dala prezidentovi pravomoc jmenovat soudce a vedení donucovacích orgánů a nahradila zákon, který umožňoval prezidentovi vykonávat pouze jeden mandát, zákonem, který mu povoluje ucházet se o znovuzvolení. Poslední parlamentní volby v zemi se konaly v listopadu 2021 a příští parlamentní volby jsou naplánovány na rok 2025.

V listopadu 2024 uspořádaly EU a Kyrgyzstán 14. dialog o lidských právech, který byl prvním od podpisu posílené dohody o partnerství a spolupráci v červnu 2024. EU vyjádřila znepokojení nad kyrgyzským restriktivním zákonem o zahraničních agentech, který byl vypracován v dubnu 2024 po vzoru ruské legislativy, a poukázala na potenciální nespokojenost veřejnosti. EU rovněž vznesla otázku svobody projevu, sdělovacích prostředků, shromažďování a sdružování. Poukázala na zmenšující se prostor pro občanskou společnost a zdůraznila zásadní úlohu, kterou hrají organizace občanské společnosti a nezávislé sdělovací prostředky při zajišťování stabilní demokratické společnosti.

Kyrgyzstán od roku 2016 využívá díky ujednáním v systému všeobecných celních preferencí plus (GSP+) bezcelní a bezkvótový přístup na trh EU pro dvě třetiny svých produktů, což vedlo k dalšímu posílení hospodářských vazeb a vytvoření příležitostí ke zvýšení vývozu rozmanitějšího zboží. V roce 2024 dosáhl obchod mezi EU a Kyrgyzstánem hodnoty 2,8 miliardy EUR. Vývoz EU do Kyrgyzstánu zahrnoval především dopravní zařízení, stroje a chemikálie v celkové hodnotě přibližně 2,7 miliardy EUR. Kyrgyzstán do EU dovážel hlavně vzácné kovy a nerostné produkty.

Parlament je velmi znepokojen stavem lidských práv v Kyrgyzstánu. V červenci 2020 bylo nejprve zastaveno a poté znovu zahájeno vyšetřování příčin úmrtí lidskoprávního aktivisty Azimžona Askarova, který se nacházel ve vězení.

Parlament ocenil vyhlášení příměří po střetech na hranici mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem v dubnu 2021 a obě strany vyzval k tomu, aby se snažily problémy řešit diplomatickou cestou, a nikoli vojensky. V tomto pohraničním konfliktu již zahynuly a byly zraněny stovky lidí a tisíce jich muselo opustit své domovy. Kyrgyzstán je důležitým partnerem evropské parlamentní diplomacie, která s ním pravidelně udržuje kontakty a otevřeně diskutuje o stavu lidských práv v zemi, jeho postoji k Rusku a válce proti Ukrajině. V červenci 2023 přijal Parlament usnesení o svobodě projevu v Kyrgyzstánu, jímž reagoval na kontroverzní kyrgyzský zákon o sdělovacích prostředcích a nevládních organizacích. Tento zákon byl jedním z hlavních témat meziparlamentního dialogu při návštěvě parlamentní delegace D-CAS v Kyrgyzstánu v prosinci 2023 u příležitosti 16. zasedání Výboru pro parlamentní spolupráci EU a Kyrgyzské republiky.

V roce 2015 Parlament vyjádřil znepokojení nad návrhy kyrgyzských zákonů o „propagaci“ LGBTIQA+. V srpnu 2023 Kyrgyzstán přijal nový zákon, jehož cílem je omezit svobodu projevu a přístup k informacím o osobách, identitách, právech a životech komunity LGBTIQA+.

Parlament přijal v prosinci 2024 usnesení o stavu lidských práv v Kyrgyzstánu, v němž se znepokojením upozornil na zatčení předsedy tamní sociálně-demokratické strany Temirlana Sultanbekova a dalších demokratických aktivistů, kteří zpochybnili zákonnost svého zadržování před komunálními volbami v listopadu 2024. Parlament se v usnesení kriticky vyjádřil k oslabování demokratických postupů a lidských práv v Kyrgyzstánu, včetně potlačování nezávislých sdělovacích prostředků a opozičních stran. Parlament trvá na tom, že Kyrgyzstán musí v rámci partnerství s EU dodržovat závazky, které přijal v oblasti lidských práv.

Parlament vzal naopak s potěšením na vědomí přeshraniční spolupráci a vymezení hranice mezi Kyrgyzstánem a Uzbekistánem a mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem, kterou potvrdili vedoucí činitelé těchto tří států na schůzce konané v lednu 2025.

C. Uzbekistán

Uzbekistán se v dubnu 2021 stal devátou zvýhodněnou zemí v systému Evropské unie GSP+. Přistoupením ke GSP+ získal dodatečné hospodářské výhody, neboť u dvou třetin celních položek byla zrušena cla. Tento nástroj podpořil jeho vývoz a do Uzbekistánu přilákal zahraniční investice. Na oplátku se předpokládá, že Uzbekistán provede 27 hlavních mezinárodních úmluv o řádné veřejné správě, lidských a pracovních právech a ochraně životního prostředí a klimatu.

V červenci 2022 završily EU a Uzbekistán jednání o nové posílené dohodě o partnerství a spolupráci, která měla vytvořit nový, moderní a ambiciózní rámec pro posílení vzájemného partnerství. V prosinci 2023 se v Taškentu konalo 19. výroční zasedání Výboru pro spolupráci EU a Uzbekistánu. Obě stany zde prezentovaly své představy o dalším rozvoji finanční, technické, obchodní, hospodářské a investiční spolupráce, přičemž se soustředily na opatření k liberalizaci a zjednodušení obchodních postupů s využitím výhod GSP+. Dále zdůraznily, že budou usilovat o podporu projektů zaměřených na energetickou účinnost a zelené energie a o spolupráci při rozšiřování dopravy, mimo jiné transkaspické mezinárodní dopravní trasy.

EU v roce 2024 do Uzbekistánu dovezla zboží v hodnotě 3,959 miliardy EUR, zatímco vývoz z Uzbekistánu do EU dosáhl celkové hodnoty 845 milionů EUR, což oproti roku 2023 představovalo nárůst o 8,2 %.  Tomuto růstu mimo jiné napomohlo zvláštní zacházení v režimu GSP+, díky němuž se od roku 2021 uzbecký export do EU výrazně zvýšil.

EU ve víceletém orientačním programu pro Uzbekistán na období 2021 až 2027 vyčlenila v prvních čtyřech letech 76 milionů EUR a dalších 43 milionů EUR poskytla na nové dvoustranné iniciativy, které by měly být realizovány v letech 2025 až 2027 a měly by se zaměřit na posílení demokratické správy, urychlení digitalizace, podporu inkluzivního a udržitelného hospodářského růstu a pobídky pro rozvoj zemědělsko-potravinářského odvětví s inteligentními postupy, které nebudou zatěžovat životní prostředí.

Od roku 2016, kdy se ujal funkce uzbecký prezident Šavkat Mirzijojev, došlo k rozsáhlým a rychlým demokratickým změnám. V rámci tohoto pozitivního vývoje bylo provedeno několik ambiciózních reforem a vnitřních změn, například byla propuštěna řada politických vězňů.

V únoru 2021 podepsal Mirzijojev zákon o přesunutí prezidentských voleb na říjen 2021. Úřad pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE/ODIHR) zopakoval svá doporučení ohledně financování politických stran, rychlejšího sčítání hlasů a snížení státních prostředků na volební kampaně. V červenci 2023 byl Šavkat Mirzijojev znovu zvolen do funkce prezidenta Uzbekistánu 87,1 % hlasů. Nyní pokračuje v ambiciózních reformách podle rozvojové strategie na období 2022–2026, jejichž cílem je dosáhnout v zemi skutečné změny, pokud jde o socioekonomický rozvoj, efektivní správu, nezávislejší soudní systém a dodržování lidských práv a základních svobod.

Uzbekistán zahájil jednání s Tálibánem o obchodních otázkách a hospodářské spolupráci, zajištění bezpečnosti hranic, spolupráci v energetice, dopravě a mezinárodní nákladní přepravě a o projektu železnice spojující uzbecké pohraniční město Termez s pákistánským Péšavárem, která by vedla přes afghánská města Mazáre Šeríf a Kábul.

Vztahy mezi Uzbekistánem a Ruskem se za prezidenta Mirzijojeva prohloubily. Uzbekistán se na Valném shromáždění OSN zdržel hlasování o odsouzení ruské invaze na Ukrajinu a oficiálně zaujal „neutrální“ postoj. Rusko a Uzbekistán zahájily vojensko-technickou spolupráci, která zahrnuje společný nákup zbraní, výzkum a modernizaci. Rusko jako hlavní obchodní partner rovněž s Uzbekistánem spolupracuje v ropném a plynárenském průmyslu. V lednu 2025 obě země formalizovaly vojenské strategické partnerství, v jehož rámci jsou naplánovány širší strategické iniciativy až do roku 2030.

V lednu 2024 se s uzbeckým prezidentem Šavkatem Mirzijojevem setkal čínský prezident Si Ťin-pching. Oba lídři oznámili, že Čína a Uzbekistán se rozhodly rozvíjet neotřesitelné komplexní strategické partnerství nové éry.

Evropský parlament byl poprvé pozván ke sledování parlamentních voleb Uzbekistánu v prosinci 2019, ale odmítl se jej účastnit s odůvodněním, že volby nejsou svobodné ani spravedlivé, protože všichni kandidáti byli z prorežimních stran. Volby proto sledoval pouze úřad OBSE/ODIHR.

V říjnu 2021 Parlament pozvání k pozorování prezidentských voleb přijal, přestože všech pět kandidátů registrovaných ústřední volební komisí bylo údajně provládních.

V prosinci 2024 se uskutečnila 17. schůze Výboru pro parlamentní spolupráci EU–Uzbekistán a v dubnu 2025 následovala jeho 18. schůze, na níž bylo zdůrazněno úsilí o posílení partnerství v klíčových oblastech spolupráce. Partneři diskutovali o meziparlamentní spolupráci a společných projektech zaměřených na udržitelný rozvoj, obchod, energetiku a životní prostředí.

D. Turkmenistán

S Turkmenistánem navázala EU formální vztahy v roce 1997 a v roce 1998 s ním podepsala dvoustrannou dohodu o partnerství a spolupráci. Od roku 2004 je dohoda ratifikována Turkmenistánem i všemi členskými státy EU. Nyní ji ještě musí ratifikovat Evropský parlament. Parlament však k ratifikaci dohody odmítá udělit souhlas, protože je hluboce znepokojen krátkodobými kritérii pro pokrok Turkmenistánu v oblasti lidských práv a základních svobod. Dvoustranné vztahy mezi EU a Turkmenistánem se proto v současné době řídí prozatímní dohodou o obchodu z roku 2010. V březnu 2024 byl v Bruselu mezi Turkmenistánem a EU podepsán protokol k dohodě o partnerství a spolupráci, který byl významným průlomem v posilování vzájemného partnerství a připravil půdu pro intenzivnější spolupráci.

Turkmenistán přijal opatření k otevření země a vytvoření většího prostoru pro organizace občanské společnosti, je však i nadále pod autoritativní vládou prezidenta Berdimuhamedowa. Vývoj v poslední době ukázal, že Turkmenistán na cestě k demokracii nedosáhl žádného pokroku a že se výrazně nezlepšil ani stav lidských práv. V roce 2021 Turkmenistán provedl několik ústavních reforem, v jejichž rámci byla mimo jiné ustavena horní komora parlamentu, avšak jeho role je stále velmi omezená.

Mimo regionálních rámců pro dialog mezi EU a Střední Asií probíhají mezi EU a Turkmenistánem každoročně i dvoustranné rozhovory: dialog ve smíšeném výboru EU–Turkmenistán a dialog o lidských právech. V prosinci 2024 se konala 23. schůze smíšeného výboru věnovaná dalšímu prohlubování partnerství a spolupráce, zejména v oblasti obchodu, konektivity, energetiky a životního prostředí. EU opětovně potvrdila, že základními prvky vztahů s Turkmenistánem je dodržování zásad právního státu a lidských práv. V červnu 2024 se mezi EU a Turkmenistánem uskutečnil 16. výroční dialog o lidských právech. Rozhovory se soustředily na konkrétní kroky Turkmenistánu ke zlepšení stavu lidských práv, včetně situace osob, jejichž lidská práva jsou porušována, a podmínek v zajišťovacích zařízeních a věznicích, a na řešení genderově podmíněného násilí.

V roce 2014 se Turkmenistán a Turecko dohodly na přepravě zemního plynu transanatolským plynovodem, do něhož nyní proudí plyn z ázerbájdžánského pole Šach Deniz. V roce 2021 společnost Trans Caspian Resources představila projekt menšího propojovacího transkaspického plynovodu, který by měl přepravovat 10 až 12 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. EU po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022 hledá alternativní zdroje energie a mimo jiné usiluje o dodávky zemního plynu z Turkmenistánu. Obě straně nyní jednají o dohodě, která by měla Turkmenistánu pomoci diverzifikovat vývoz a EU zajistit nové dodávky.

Parlament soustavně se znepokojením poukazuje na neutěšený stav lidských práv v Turkmenistánu, a proto zablokoval vstup dohody o partnerství a spolupráci v platnost. Parlament rovněž nebyl nikdy přizván ke sledování voleb v Turkmenistánu. V únoru 2025 jeho delegace pro vztahy se Střední Asií odcestovala do Turkmenistánu, aby se zúčastnila 8. meziparlamentního dialogu. Diskuse se soustředila hlavně na rezoluce Valného shromáždění OSN o Turkmenistánu, na lidská práva, reformy usilující o rovné postavení žen a mužů a na oblasti dvoustranné spolupráce. Obě strany zdůraznily neutrální postoj Turkmenistánu k otázkám regionální bezpečnosti a jeho strategický význam pro energetiku a dopravu. Dále potvrdily, že jsou odhodlány zasazovat se o ochranu životního prostředí, právní reformy a parlamentní spolupráci. Delegace se setkala rovněž s turkmenskými organizacemi občanské společnosti, s nimiž hovořila o lidských právech, sociálním pokroku a posilování vztahů mezi vládou a zástupci občanské společnosti.

E. Tádžikistán

Spolupráce EU s Tádžikistánem se výrazně rozvinula. Stávajícím právním rámcem pro vztahy mezi EU a Tádžikistánem je dohoda o partnerství a spolupráci, která byla podepsána v říjnu 2004 a vstoupila v platnost v lednu 2010. Parlament udělil souhlas k uzavření dohody v roce 2009, avšak vyzval ke zlepšení stavu lidských práv, zdravotnictví a vzdělávání a k potírání korupce. Dohoda o partnerství a spolupráci přispěla k posílení dvoustranné spolupráce a pomohla v Tádžikistánu více zviditelnit Evropskou unii, vytvořila platformu pro politický dialog a pro podporu dvoustranných obchodních a hospodářských vztahů. Obsahuje rovněž články o spolupráci, migraci a boji proti praní peněz, drogám a terorismu.

EU prokázala, že je skutečně připravena podpořit udržitelný rozvoj Tádžikistánu přijetím iniciativ, které se soustřeďují na klíčové oblasti, jako je lidský rozvoj, inkluzivní zelené a digitální hospodářství, vodohospodářství, změna klimatu, energetika a dopravní propojení.

Tádžikistán je důležitým partnerem EU, avšak v současné době se potýká s několika náročnými úkoly – musí se vyrovnat s dopadem mezinárodních sankcí, zajistit návrat velkého počtu tádžických migrantů z Ruska po invazi na Ukrajinu a řešit kritický stav lidských práv. Současně má velký zájem o přistoupení k preferenčnímu obchodnímu režimu GSP+. Poté, co moc v Afghánistánu převzal Tálibán, přijal Tádžikistán tisíce afghánských uprchlíků. Je rovněž odhodlán bojovat proti šíření extremismu a radikalismu ve Střední Asii.

Na začátku roku 2023 zahájily EU a Tádžikistán jednání o posílené dohodě o partnerství a spolupráci. V červnu 2023 se v Lucemburku konalo 10. zasedání Rady pro spolupráci EU–Tádžikistán. Poté byly, stejně jako v případě ostatních středoasijských zemí, navázány s Tádžikistánem kontakty za účelem zahájení jednání o posílené dohodě o partnerství a spolupráci. EU dále Tádžikistán vybízí, aby zlepšil dodržování základních svobod a lidských práv. V dubnu 2024 v Dušanbe proběhlo třetí kolo jednání mezi EU a Tádžikistánem. V listopadu 2024 následoval 15. dialog o lidských právech.

V roce 2024 vzrostl objem vývozu do EU o 67 % a dosáhl hodnoty 291 milionu EUR, přičemž Tádžikistán z EU dovezl zboží v hodnotě 275 milionů EUR. Spolupráce EU s Tádžikistánem se neomezuje pouze na obchodní vazby, ale zahrnuje např. i vzdělávání, odbornou profesní přípravu a podporu občanské společnosti.

V březnu 2025 se v Tádžikistánu konaly parlamentní volby, v nichž vládnoucí Lidově demokratická strana získala 49 z 63 křesel. Po 25 letech se jednalo o první volby bez účasti nezávislých západních pozorovatelů – mise OBSE totiž byla zrušena, protože jí tádžické orgány neposkytly akreditační záruky. Voleb se sice zúčastnilo dalších pět stran, ale opoziční skupiny, které se režimu důrazně postavily, byly vyloučeny.

Evropský parlament se velmi kriticky vyjadřuje ke zhoršování stavu lidských práv, rostoucímu počtu zatčených a zadržovaných lidskoprávních aktivistů, politických oponentů a jejich rodinných příslušníků a omezování nezávislých sdělovacích prostředků.

Parlament opakovaně vyjádřil znepokojení nad střety na hranici mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem a uvítal dohodu o příměří z dubna 2021. V září 2022 však došlo na několika místech k opětovným střetům mezi pohraničními strážemi. V únoru 2024 Kyrgyzstán a Tádžikistán uzavřely dohodu o demarkaci 90 % dříve sporného území ve snaze ukončit desetiletí vyhrocených sporů. Parlament přeshraniční spolupráci a vymezení hranice mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem uvítal a nové hranice potvrdili vedoucí činitelé Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu na schůzce konané v lednu 2025.

V červenci 2022 Parlament přijal usnesení o zhoršení situace v autonomní provincii Horský Badachšán a ve svém usnesení z ledna 2024 o státních represích proti nezávislým sdělovacím prostředkům zopakoval své znepokojení nad zhoršením stavu lidských práv v zemi.

V prosinci 2024 se v Bruselu konala 11. schůze Výboru pro parlamentní spolupráci EU–Tádžikistán, během níž se hovořilo například o neutrálním postoji Tádžikistánu k válce Ruska proti Ukrajině, hospodářské a obchodní spolupráci, dopadech změny klimatu ve Střední Asii a o stavu lidských práv v Tádžikistánu.

Parlament poté začal zhoršování stavu lidských práv v této zemi intenzivněji sledovat. Lidskoprávní situaci je naprosto nezbytné zlepšit, mají-li být dále utužovány dvoustranné vztahy mezi Tádžikistánem a EU.

F. Mongolsko

Přestože se na Mongolsko nevztahuje strategie EU pro Střední Asii, Parlament jej zahrnul do působnosti stálých delegací, které jsou příslušné pro tento region. Mongolsko totiž s bývalými středoasijskými republikami Sovětského svazu sdílí řadu společných kulturních, historických a hospodářských rysů. Během posledních třiceti let se Mongolsko stalo „oázou demokracie“ se stabilním hospodářským růstem, nicméně vývoj v roce 2019 vyvolal jisté obavy ohledně oslabování demokracie. Parlament v roce 2017 udělil souhlas k uzavření dohody o partnerství a spolupráci mezi EU a Mongolskem.

Politické scéně dominuje konsolidovaná Mongolská lidová strana, která má v parlamentu ústavní většinu, a tak kontroluje i prezidentský úřad. Parlamentní volby v červnu 2024 již proběhly podle ústavní reformy, v jejímž rámci byl zvýšen počet křesel v parlamentu a znovu zaveden smíšený volební systém. Ve Velkém lidovém churalu, čítajícím nyní 126 členů, získala těsnou většinu Mongolská lidová strana. Zastoupení žen se výšilo ze 17,3 % na 25,4 %. Mezi hlavní témata voleb patřila korupce, hospodářství, nezaměstnanost a inflace.

V dubnu 2025 se v Ulánbátaru konalo 23. setkání smíšeného výboru EU-Mongolsko, na němž bylo potvrzeno partnerství založené na sdílených hodnotách, jako jsou demokracie, lidská práva, právní stát a dodržování zásad Charty OSN. Účastníci se soustředili na posílení spolupráce v oblasti obnovitelné energie a ekologické transformace a na zvýšení obchodního obratu rozšířením unijního systému GSP+. Diskutovali také o účinném uplatňování opatření uvedených v plánu na uzavření Memoranda o porozumění o partnerství v oblasti lesnictví. Dalším tématem byly výsledky dosažené při provádění víceletého orientačního programu Mongolska na období 2021–2027.

Parlamentu vydal několik prohlášení o Mongolsku, která se z velké části vztahují k hospodářským otázkám, ale zabývají se i rozvojovými a humanitárními potřebami země v souvislosti s extrémními povětrnostními podmínkami. V roce 2016 Parlament do Mongolska vyslal delegaci pro sledování parlamentních a v roce 2017 prezidentských voleb a konstatoval, že země buduje pevnou demokracii. Kvůli koronavirové pandemii však Parlament pozorovatele nevyslal k parlamentním volbám v červnu 2020 ani k prezidentským volbám v červnu 2021.

V září 2023 se v Ulánbátaru uskutečnilo 16. meziparlamentní setkání EU–Mongolsko. Delegace ocenila, že Mongolsko podporuje demokracii, a byla v přímém kontaktu s různými zástupci mongolské společnosti. Setkala se mimo jiné se studenty, učiteli a zástupci Národní univerzity, nejvyššími tibetskými buddhistickými autoritami v zemi, mnoha nevládními organizacemi a příjemci prostředků v rámci projektů financovaných EU. 17. meziparlamentní setkání EU–Mongolsko, které se konalo v březnu 2025 v Bruselu, se věnovalo dvoustranným vztahům, geostrategickým regionálním otázkám, lidským právům, změně klimatu, konektivitě a mezilidským kontaktům.

 

Jorge Soutullo / Niccolò Rinaldi

04-2025