Úspora energie: opatření EU ke snížení spotřeby energie
Úspora energie je klíčová pro boj proti změně klimatu a snížení energetické závislosti EU. Zjistěte, co poslanci Evropského parlamentu dělají pro snížení spotřeby.
Energetická účinnost znamená, že k dosažení stejného výsledku je zapotřebí méně energie. Umožňuje šetřit energii a snižovat emise z elektráren.
Zákony o energetické účinnosti z roku 2018 byly revidovány, aby pomohly EU dosáhnout nových ambiciózních klimatických cílů stanovených v rámci Zelené dohody pro Evropu z roku 2021. Přispějí také ke snížení závislosti Evropy na dovozu fosilních paliv, které pocházejí z velké části z Ruska, jak je stanoveno v plánu RepowerEU.
EU souběžně pracovala na pravidlech pro zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů.
Další informace
Nové cíle v oblasti energetické účinnosti
Zlepšení energetické účinnosti by mohlo snížit nejen emise CO2, ale také roční náklady EU na dovoz energie ve výši 330 miliard eur.
Cíle přijaté Parlamentem v červenci 2023 stanovují společné snížení spotřeby energie na úrovni EU o nejméně 11,7 % do roku 2030 (v porovnání s prognózami referenčního scénáře z roku 2020).
Země EU musí ušetřit v průměru 1,5 % ročně. Úspory energie by měly začít na úrovni 1,3 % ročně do konce roku 2025 a postupně dosáhnout 1,9 % do konce roku 2030.
K dosažení těchto cílů budou místní, regionální a národní opatření pokrývat různé sektory: veřejnou správu, budovy, podniky, datová centra atd. Poslanci Evropského parlamentu trvali na konkrétních, dosažitelných cílech:
• Veřejný sektor by měl snížit svou konečnou spotřebu energie o 1,9 % ročně.
• Země EU by měly zajistit renovaci veřejných budov na budovy s téměř nulovou spotřebou energie nebo budovy s nulovými emisemi, a to ve výši 3 % budov každý rok.
• Existují nové požadavky na účinné systémy dálkového vytápění.
Robustní mechanismus monitorování a prosazování zajistí, aby země EU splnily své cíle.
Snížení spotřeby energie v budovách
Budovy v EU jsou zodpovědné za 40 % spotřeby energie a 36 % emisí skleníkových plynů.
Důležitou oblastí, kde je třeba provést zlepšení, je vytápění a chlazení budov a ohřev teplé užitkové vody, které představují 80 % spotřeby energie v domácnostech.
V březnu 2024 Parlament přijal aktualizaci pravidel týkajících se energetické náročnosti budov, jejichž cílem je vytvořit do roku 2050 klimaticky neutrální stavební sektor.
Všechny nové budovy by měly od roku 2030 produkovat nulové emise; od roku 2028 by to mělo platit pro nové budovy obývané nebo vlastněné veřejnými orgány.
Země EU budou muset do roku 2030 snížit průměrnou roční spotřebu ve svém odvětví budov nejméně o 16 % a do roku 2035 o 20 % až 22 %.
Pravidla rovněž předpokládají, že od roku 2025 již nebude možné poskytovat dotace na samostatné kotle na fosilní paliva. Finanční podporu však budou moci i nadále získávat hybridní systémy, které kombinují kotel s jiným ekologičtějším řešením, jako je solární zařízení nebo tepelné čerpadlo. Veškeré vytápění a chlazení pomocí fosilních paliv by mělo být do roku 2040 postupně zrušeno.
Renovace budov v EU
Země EU budou muset do roku 2030 renovovat 16 % nejméně energeticky účinných nebytových budov a do roku 2033 26 % nejméně energeticky účinných nebytových budov.
Energetický průkaz budov by měl být platný po dobu až 10 let. Majitelé budov s průkazem pod úrovní C by měli být vyzváni, aby si nechali poradit ohledně renovace.
Průkaz by měl také obsahovat doporučení pro nákladově efektivní zlepšení energetické náročnosti a snížení provozních emisí skleníkových plynů, jakož i pro zlepšení kvality vnitřního prostředí budovy nebo jednotky budovy.
Budovy budou vyrábět vlastní solární energii
Aktualizovaná pravidla týkající se energetické náročnosti budov podporují postupné zavádění solárních zařízení ve veřejných a nebytových budovách, kde je to technicky a ekonomicky možné. Do roku 2030 by všechny nové obytné budovy měly být vybaveny solárními zařízeními.
V listopadu 2023 vstoupila v platnost revidovaná verze směrnice o obnovitelných zdrojích energie, která ukládá členským státům EU povinnost zajistit, aby povolení k instalaci solárních zařízení na budovách byla vydána do jednoho měsíce.
Opatření na snížení nákladů na energii
Nekvalitní budovy jsou často spojeny s energetickou chudobou a sociálními problémy. Zranitelné domácnosti mají tendenci utrácet proporcionálně více za energii, a jsou tak více vystaveny rostoucím cenám.
Renovace mohou pomoci snížit náklady na energii a přispět k tomu, aby se lidé dostali z energetické chudoby. Vzhledem k tomu, že stavební práce jsou nákladné, chce Parlament zajistit, aby dopad těchto nákladů na zranitelné domácnosti byl omezený.
Podle nových pravidel o energetické náročnosti budov budou muset členské státy prostřednictvím svých národních plánů renovace poskytnout zranitelným domácnostem přístup k financování.
Tato opatření by měla být podpořena několika nástroji, včetně Sociálního klimatického fondu, balíčku RePowerEU, jehož cílem je pomoci EU zbavit se závislosti na ruských fosilních palivech, a nové platformy pro strategické technologie pro Evropu (STEP), jejímž cílem je podpora čistých technologií.
Vybrané budovy
Země EU mohou z působnosti pravidel energetické náročnosti vyloučit určité typy budov:
• budovy chráněné pro svou zvláštní architektonickou nebo historickou hodnotu
• zemědělské a technické budovy
• kostely
• dočasné budovy
• budovy ve vlastnictví ozbrojených sil nebo ústřední vlády, které slouží k účelům národní obrany
Financování národních snah o řešení energetické závislosti
V únoru 2023 vstoupil v platnost právní předpis RePowerEU. Ten vyžaduje, aby země, které získávají dodatečné finanční prostředky prostřednictvím aktualizovaných plánů na oživení a odolnost, zahrnuly opatření na úsporu energie, výrobu čisté energie a diverzifikaci dodávek.
Cílem těchto národních plánů na oživení je podpořit nezávislost na ruských fosilních palivech a zelenou transformaci. Další opatření předpokládají:
• investice do řešení energetické chudoby zranitelných domácností, malých a středních podniků a mikropodniků
• více finančních prostředků na přeshraniční a mezinárodní energetické projekty
Energetická účinnost domácích spotřebičů
V roce 2017 schválil Parlament zjednodušené energetické štítky pro domácí spotřebiče, jako jsou lampy, televizory a vysavače, aby spotřebitelé mohli snáze porovnávat jejich energetickou účinnost.
Nařízení o energetickém štítkování a ekodesignu přinesla odhadované úspory ve výši přibližně 120 miliard eur na účtech za energii v roce 2023 a v roce 2030 by mohly vzrůst na přibližně 162 miliard EUR. Evropská komise chce tato pravidla aktualizovat v rámci dohody o čistém průmyslu navržené v únoru 2025.
